Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
–
„Představa střídavé péče dále znevýhodňuje ženy tím, že jim bere oblast, která historicky byla pro ně nějak vyhrazena.“
Tento žblebt zazněl v magazínu Akční ženy, v rozhovoru s názvem Gender expert Petr Pavlík: Institut střídavé péče není u nás neproblémový. Co si společnost myslí o takových gender expertech, redaktor dobře shrnul hned v úvodu článku:
… protože nerad sedí u piva sám, přisedne ke štamgastům, představí se a po chvíli se Pepa optá: „Tak co, Petře a na čem makáš ty?“ „Pánové, já jsem gender expert a tuto oblast také učím na vysoké škole…“ No a zřejmě nastane takový to trapný ticho…
V rozhovoru ticho nenastalo, bohužel. Místo toho přišla řada trapných odpovědí, například:
Můžeme teda mluvit třeba i o tom, že existuje také gender diskriminace mužů v jistých konkrétních oblastech?
No, ono je otázka, jestli můžeme mluvit o diskriminaci. … Co se týče mužů, tak můžeme říct, že v některých oblastech jsou znevýhodňováni.
Muži jsou znevýhodňováni – ale podle gender experta to diskriminace nejspíš nebude. Ta se přece může týkat jen žen! Vždyť to tak tvrdí i bible genderové ideologie, Istanbulská úmluva (u nás nedávno naštěstí smetená ze stolu). Navíc za to znevýhodňování, kterému nesmíme říkat diskriminace, si muži mohou stejně sami:
Třeba typický příklad je svěření péče o dítě při rozvodu, kdy často soudy rozhodují stále v zajetí stereotypu, že matka je klíčová, primární a dítě by mělo jít s matkou. … Ale tady platí muži cenu za patriarchát.
A je to tady – za všechno může nenáviděný patriarchát. Muži chtějí všechno ovládat, a tak jim soudy vycházejí stereotypně vstříc a dávají jim do péče děti… moment… to nějak úplně nesedí. Vždyť ty soudy přece dávají moc nad dětmi matkám! To ale opravdu není něco, co by bylo způsobeno patriarchátem. Naopak jde o znak matriarchátu. „Matriarchát bývá založený na vztahu matka-potomek…“ (z definice publikované na Wikipedii).
Leda, že by to gender expert myslel přesně opačně. Tedy že muži teď musí za dřívější patriarchát nést trest v podobě matriarchátu. Ale kde potom máme tu kýženou genderovou rovnost, po které náš expert v rozhovoru volá:
Takže aby každý v podstatě o tom něco věděl, a nějakým způsobem zohledňoval hledisko rovnosti na principu genderu.
Zřejmě je to ve skutečnosti tak, že rovnost v pojetí gender expertů má být nastolena pouze tam, kde se to hodí ženám. Takže střídavou péčí brát ženám „oblast, která historicky byla pro ně nějak vyhrazena,“ jak říká v úvodu nominovaný žblebt, je samozřejmě špatně. Tady se „nějakým způsobem zohledňovat hledisko rovnosti na principu genderu“ pochopitelně nemá…
Ono to ale s tím „historickým vyhrazením“ není vůbec pravda. Ano, dříve žena obvykle byla tím, kdo se o dítě doma více staral. Ale podle vůle muže, kterému rozhodování (nejen) o dítěti historicky náleželo. Tzv. otcovská moc v našem občanském zákoníku platila až do roku 1965.
Od té doby máme rodičovskou rovnoprávnost. Později pak čím dál rozšířenější výlučná péče po rozvodu umožnila matkám ještě více – aby samy převzaly i většinu rozhodovacích pravomocí nad dětmi. V tom ovšem gender expert problém nevidí. Naopak mluví o „znevýhodňování“, pokud se má situace vyrovnat střídavou péčí…
Jaké ale to je znevýhodňování? Copak ženy dnes nechtějí mít více času na práci, na sebe, na koníčky? Copak po takovém „osvobození ženy od stereotypní genderové role“ nevolají ti samí gender experti? Střídavá péče přece právě toto umožňuje. Jejich pláč nad ní je tak stejně falešný jako pláč těch samoživitelek, které nejdřív odehnaly chlapa od dětí a pak si stěžují, že jsou na děti samy.
Náš gender expert k tomu ještě navršil řadu dalších „mouder“, které se obvykle používají, když chce někdo shazovat střídavou péči. Například:
Ale střídavá péče je často zájmem rodiče, otce, a pro dítě ta situace může být velmi nekomfortní. … A z mého hlediska to možná opravdu klade veliký stres na dítě, a my tady vždy nerespektujeme zájem a pohodu dítěte. … A já mám pocit, že nezřídka soudy váží na straně práva rodiče na úkor práva dítěte na to, aby žilo v nějakém bezpečném, nestresovém prostředí, které máme v naší společnosti zpravidla založeno na tom, že dítě je s matkou, ale neměl by to být univerzál. Matka většinou je primární rodič, otcové žádají o střídavou péči nezřídka proto, že mají samozřejmě zájem o dítě, ale je otázka, jestli jejich zájem o dítě skutečně respektuje jeho potřeby. …
Je otázka, jestli zájem otců o dítě skutečně respektuje jeho potřeby? Chce tím snad gender expert říci, že pro dítě by mohlo být lepší, kdyby otec zájem neměl? Kdyby nechal dítě pouze matce?
Smutné je, že tento pán své značně pokroucené představy o rovnosti prosazuje i jako místopředseda vládního Výboru pro institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů. (Věděli jste, že činnost něčeho tak těžce feministického platíme ze svých daní? Pokud se chcete opravdu zhrozit, přečtěte si jejich zápisy z jednání.)
Můj závěr nebude originální, už jsem ho bohužel musel použít v několika dalších případech. Jde o citaci z výborné knihy Josefa Hausmanna Nahota feminismu:
„Pro úplnost výčtu feministických organizací u nás dodejme, že mají na své straně i pár – řečeno s Leninem – užitečných pitomců…“
V této anketě můžete hlasovat pro největší žblebt do neděle 17. března 2024. Každý má pouze jeden hlas. Připomínáme, že podrobnější komentáře k jednotlivým výrokům publikujeme po týdnu (vždy ve středu). Můžete se podívat i na přehled všech nominovaných žblebtů.
7. 3. 2024 at 15:53
Pavlík na Univerzitě Karlově školí v genderu celou novou armádu ne/užitečných pitomců:
„Absolventi a absolventky s touto specializací naleznou uplatnění ve státních i nevládních organizacích, zejména v organizacích zabývajících se otázkami sociálními, otázkami rodiny, domácího a veřejného násilí, práv na rovné příležitosti, rozvoje občanské společnosti, udržitelného rozvoje, pracovního práva aj. Ve své práci, samostatné, týmové či řídící, v roli zprostředkovatele řešení problémů, ve výzkumu, osvětě, v plánování, v uplatňování metod sociální změny se budou schopni inspirovat rozvinutou genderovou senzibilitou, provádět aplikovanou genderovou analýzu a uplatňovat genderovou diferencovanost přístupů.“
https://gender.fhs.cuni.cz/KGS-4.html
Mimochodem, na fotce jsem spočítal ženy a muže. Poměr 25:1. Ať žije genderová rovnost!