RNDr. Pavel Rusý
„Za situace, kdy se ozývají silné hlasy usilující o zavedení střídavé péče jako prioritního a přednostního řešení … Výbor nepovažuje paušální rozhodování preferující jedno z řešení za výraz respektu k jedinečnosti dítěte a jeho potřeb.“
Dne 14. listopadu 2014 vydal Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva STANOVISKO KE STŘÍDAVÉ PÉČI. Členy výboru byli „odborníci“ z řady oborů, které se zabývají právy dítěte. Mezi „odborníky“, kteří jsou pod tímto pamfletem podepsáni, jsou i nechvalně známé postavy, jako je MARIE VODIČKOVÁ z Fondu ohrožených dětí či ZUZANA BAUDYŠOVÁ z Nadace Naše dítě. V genderově zcela vyváženém výboru (19 žen a 5 mužů) po důkladném zvažování dospěli k závěru, že paušální preferování práva dítěte na péči obou rodičů není výraz respektu k jedinečnosti dítěte.
Je alarmující, že orgán, který je přímo povolán k ochraně práv dětí, vyplodí ve své bezbřehé hlouposti takový ohavný blábol. Výbor by měl denně bombardovat Ústavní soud, aby konečně začal respektovat mezinárodní závazky České republiky k ochraně práv dětí. Měl by iniciovat legislativní změny, které by konečně donutily respektovat práva dětí i zaslepené soudce a soudkyně. Místo toho tento výbor pod pláštíkem ochrany práv dětí hlásá veřejně úmysl práva dětí pošlapávat.
Na můj protest proti vydanému materiálu jsem dostal odpověď, že jde o reakci na poslední nálezy Ústavního soudu. Členové výboru se domnívali, že by bylo vhodné své stanovisko prezentovat i na veřejnosti. Sdružení opatrovnických soudců (KANTŮRKOVÁ) tento akt uvítalo. A odůvodnění? Někteří soudci dospěli k závěru, že v návaznosti na poslední nálezy Ústavního soudu je rozhodnutí o svěření dítěte výlučně do péče jednoho rodiče jen těžko obhajitelné. Názory vyjádřené ÚS se nesetkaly na Výboru s podporou, a proto bylo vydáno ono stanovisko.
Nejsou náhodou nálezy Ústavního soudu závazné pro všechny osoby a orgány? Zjevně ne pro tento výbor. Smyslem nových nálezů je totiž umožnit svěřit dítě do péče jen jednoho rodiče (a tím zasáhnout do ústavního právo dítěte na péči druhého) pouze ze skutečně vážného důvodu. A ten důvod by měl být právně silnější než právo dítěte na péči obou rodičů. To je pochopitelně trnem v oku opatrovnických soudců – bere jim totiž legitimitu k dosavadní svévoli.
Stanovisko výboru jde dokonce tak daleko, že přímo poskytuje návod, jak střídavé péči mohou matky účinně bránit (kurzívou uveden originální text stanoviska, v závorce překlad do feminštiny):
Má-li střídavá péče naplňovat potřeby dítěte, pak musí být naplněny minimálně tyto podmínky:
- schopnost rodičů komunikovat spolu o základních věcech týkajících se dítěte; vyměňovat si potřebné informace (zásadně s otcem nekomunikujte)
- citová a emocionální zralost rodiče, schopnost odhlédnout od neshod a konfliktů ve prospěch dítěte (vyhroťte co nejvíce konflikt, torpédujte dohody)
- schopnost rodičů kooperovat na výchově (nespolupracujte na výchově)
- shoda v základních rysech výchovných stylů rodičů (vychovávejte dítě jinak než otec)
- vybavenost dítěte přiměřenými adaptačními schopnostmi, na něž střídavá péče klade zvýšené nároky (hoňte dítě po psychiatrech, udělejte z něj labilního retarda)
- zachování základních parametrů prostředí, ve kterém dítě v rámci střídavé péče žije: mateřská školka, základní škola, kontinuita zájmových aktivit dítěte, vrstevnických vztahů aj. (odstěhujte se co nejdál od otce)
- rozhodování musí respektovat princip participace dítěte dle čl. 12 Úmluvy o právech dítěte (zmanipulujte dítě, aby k otci mělo co nejhorší vztah a odmítalo jej)
Bohužel ve své praxi při pomoci otcům a dětem se až příliš často setkávám s naplňováním těchto doporučení matkami. Ovšem soudy nijak nezohledňují takové zhoubné chování matek, usilujících zabránit střídavé výchově za každou cenu.
A to jsou jen minimální kritéria, která musí být podle stanoviska výboru naplněna. To proto, aby si soudkyně mohly přidat ještě svá kritéria, jimiž by odůvodnily svěření dítěte do péče matky.
Bohužel Ústavní soud se na vyjádření tohoto výboru přímo odvolává a vytváří si jím alibi pro relativizování svých dřívějších nálezů. Proto je tento žblebt tak nebezpečný. Jedinou pozitivní zprávou je, že výbor byl už rozprášen a nahrazen novým.
Každý týden publikujeme komentář k jednomu z výroků zařazených do ankety ŽBLEBT ROKU 2014. Hlasovat v ní můžete ZDE.
21. 3. 2015 at 10:54
Mimochodem:
Ministerstvo spravedlnosti se snaží přiblížit veřejnosti. V budoucnu budou možná na adrese níže zajímavé informace.
http://data.justice.cz/
21. 3. 2015 at 11:44
Bohdane, ani jsem to nedočetl, tady v diskusi na takové detaily není prostor. Asi o tom napíši samostatný článek. Patrně jste se spravedlivým rozhodováním opatrovnických soudkyň spokojený.
21. 3. 2015 at 16:28
Bohužel jste pravděpodobně neporozumněl tomu, o čem píši.
21. 3. 2015 at 16:55
Bohdane, já mám konkrétní představu, jak preferencí střídavé výchovy redukovat počet rozvodů a rozpadů rodin s dětmi – takovou příčinnou souvislost ještě nikdo nevyvrátil – jde o politický cíl. Z Vašich příspěvků nevyplývá, v čem bude podle Vašich návrhů situace lepší než dnes, tedy že vychovávat své dítě bude každý, kdo o to bude mít zájem.
21. 3. 2015 at 17:09
Já nemám s preferencí SP problém. Myslím si ale, že hlavním problémem jsou soudy, nemožnost potrestat zneužívání zákona a úmyslné protahování případů. Přemýšlím tedy nad případem primárně z tohoto hlediska. Sám jste řekl, že preferenci SP je uzákoněná, ale ve skutečnosti se jí nikdo neřídí.
Podle mého názoru tedy potřebujeme zajistit zdravější a občansky hlídatelnou justici, dostatečně transparentní a efektivní policii a OSPOD, který nebude moci naddržovat jednomu z rodičů.
Poté je klidně možné řešit SP. Nemá ale podle mě smysl vymýšlet cokoliv, pokud máme nedostatečně transparentní a obměnitelné soudy, soudní znalce, OSPOD a další útvary s tím spojené. Není zkrátka možné, aby lidé jako např. Uváčíková beztrestně kooperovali se soudy a aby z tolerování jednání Uváčíkové jakýkoliv soudce vyšel beztrestně.
21. 3. 2015 at 17:36
Bohdane, promiňte, tyhle všechny snahy už tady byly a jsou nejméně 15 let.
21. 3. 2015 at 18:00
To je sice pravda, nicméně to neznamená, že si pomůžeme obcházením problému. Některé úkoly jsou obtížné, některé na hranici nemožného. Vím, že reforma justice a orgánů s ní souvisejících je strašně těžká. Myslíte ale, že si v situaci, kdy navrhnete nějaký jiný zákon pomůžete? Pokud budete agresivněji prosazovat SP jen proto, abyste napravil křivou justici, postaví se proti Vám lidé, kteří v tom budou spatřovat zbytečné a nesytémové řešení (částečně právem). Navíc to nemusí vyřešit Váš problém, protože si soudkyně případně navazující orgány najdou nějakou obezličku, jak Váš zákon obejít (mohou stačit klidně známé obezličky s průtahy řízení spolu s ověřenými soudnímmi znalkyněmi. Nakonec se k té reformě stejně dostanete, jen to bude trvat déle a bolet to bude o to více.
Jak říkám, k problému tohoto rázu bych se postavil čelem. Na velký problém je potřeba pečlivá příprava, aby bylo možné dosáhnout přes velký odpor stabilního a účinného řešení. Nemusí se podařit každý krok, ale to neznamená, že se vyhnu směru, kterým je potřeba jít. Je sice možné, že se nepodaří prosadit vše potřebné, ale dílčí úspěch je taky úspěch. Je možné, že na Vás naváže někdo, kdo problém dotáhne do konce a Vy mu připravíte půdu. Ale vyhnout se potenciálnímu řešení nemá smysl a může to pohřbít potenciálně úspěšnou snahu o narovnání pořádku.
21. 3. 2015 at 18:28
Bohdane, přednost střídavé výchovy je dílčím opatřením v reformě rodinného práva, kde je toho třeba napravovat podstatně více. Idea programu je m.j. zefektivnit veřejnou správu, aby nezatěžovala státní rozpočet a byla pružná a spravedlivá. Reformy vyžaduje i sama justice, přímá volba soudců je v další etapě. A všechno je to součástí ekonomického programu prosperity každého občana, který bude mít o své bohatství zájem.
Správně jste poukázal na očekávatelný bojkot SP ze strany soudkyň. Právě proto bude opatrovnictví nezletilců vyčleněno do správního řízení v resortu MPSV, který má s tím zkušenosti už od roku 1999. Bude tak odstraněna zbytečná dualita s opatrovnickými soudy a dojde k úsporám výdajů. Rozvodový průmysl a jeho ekonomická základna budou zlikvidovány, rodiče a děti na tom vydělají, nejen finančně. Zuřivý odpor dotčených se samozřejmě předpokládá.
21. 3. 2015 at 19:53
V takovém případě jsem možná problém pochopil nedostatečně, na promyšlení bych potřeboval více informací o současné struktuře jednotlivých úřadů. Je tedy možné, že se mýlím, co se týče změny organizace OSPOD a MPSV. Podle toho, co píšete, bych dokázal návrhy naznačené v předchozím odstavci podporovat po detailnějším seznámení s jejich podrobnější implementací.
24. 3. 2015 at 15:53
Bohdane, jen bych podotknul, že úkolem politického předáka není zpracování paragrafového znění zákona, ale vymezení ideového zadání a účelu jeho zákonné úpravy. Prostě stanovit politický cíl, který exekutiva rozpracuje do návrhu předlohy zákona.