Robert Poch

Výrok připisován Olympe de Gouges (7. 5. 1748, Montauban, Francie – 3. 11. 1793, Paříž, Francie) – francouzská dramatička a spisovatelka; jedna ze zakladatelek feminismu.

Zatím jsem neviděl v západní civilizaci ženu nesvobodnou a ženu nerovnou s mužem. Vy snad ano? A kde a kdy, prosím vás? Žena byla a je a doufám, že nadále bude, svobodná a rovnoprávná s mužem. Věřím a očekávám, že i Vy a Ty, že žádná žena se nestane za normálních okolností a nikdy bezmocnou a bezprávnou otrokyní buď muže, nebo jiné ženy, vyjma těch skutečně abnormálních a výjimečných situací, kdy ale řečeno necitlivou historií a statistikou trpí obě pohlaví rovnoprávně.

Ano, byla období například ve starověku a později ve středověku, kdy bylo normální a přirozené, že ženy a muži se stávali a byli otroky, a musely vzniknout i jisté zákony a pravidla, kdy a za jakých podmínek se mohly vykoupit ženy anebo vysvobodit muži sami, anebo je směl vyplatit někdo jiný. Ale doba, kdy bylo normální zotročovat muže a ženy, je díky osvícenství ze západní civilizace nenávratně pryč.

Nechápu feministické autorky, že mají neustále důvod bojovat za práva prý nesvobodných a nerovnoprávných žen. Nebylo by opravdu lépe, pro ženy a muže v západní kultuře, aby feministky boj obrátily jinam? Aby zlý, krkavčí, havranovitý pohled zaměřily do jiných koutů světa?

Ale jen považte, feministky, kolik jen dětských otrokyň a otroků otrocky pracuje například v Číně, Bangladéši, Bhútánu, Indonésii, Indii, Iráku, Íránu, Malajsii, Thajsku, a dokonce v Saúdské Arábii a Kuvajtu…, odhaduje se až 30 000 000 jedinců. A tam nasměrujte svoje úsilí a boj za rovná práva! A kolik je dnes dlužných otrokyň a otroků právě v zemích Afriky a Jižní Ameriky, i tam obraťte své bojechtivé kroky!

Ano, feministky samozřejmě zvýrazňují sexuální otroctví dětí a žen, ale například v Thajsku počet sexuálních otroků – mužů mnohonásobně převyšuje počet prostitutek – žen, ať dobrovolných či z donucení. Podle údajů thajské policie snad až 80 % všech jedinců, kteří v Thajsku poskytují sexuální služby za úplatu či jinou protihodnotu, jsou sexuální otroci – muži.

Právě si myslím (a jen tak na okraj), že zveličování ženského (a dětského) sexuálního otroctví přehlušuje realitu a krutost homosexuální a transvestitské prostituce. Ano, všichni známe médii vyobrazovanou kresbu prostituujících se žen, údajných obětí s bílým s masem. Ale feministky, ruku na srdce, a v rámci genderové vyváženosti, zdalipak víte, o kolik více procent mužů než žen se stalo a stává obětí obchodu s bílým masem v Evropě a v USA? Kolik mužů již bylo obětováno, a proti své vůli, na oltář bohyně Mualidat (Ishtar) právě v naší západní civilizaci? Samozřejmě, že situace v jižní a jihovýchodní Asii je děsivě a hrůzně odlišná od sexuálního otroctví v Evropě, Japonsku a v USA, ale chci naznačit a myslím si, muži jsou oběťmi obchodu s bílým masem ve stejné míře jako ženy a dívky…

Ano, ženy se rodí svobodné a jsou si rovné s muži, a jsou to genderově vyváženě a rovnoprávně zase ženy a muži, kdo stejnou měrou z žen a mužů činí jedince nesvobodné a nerovnoprávné.

Převzato z ROBERTPOCH.BLOG.IDNES.CZ