RNDr. Pavel Rusý
Část prezentace z workshopu Střídavky konaného dne 7.2.2017
Prakticky většina tzv. širokých styků lze upravit v právní formě střídavé péče.
Extrém Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka Tábor:
Soud svěřil dítě do péče matky, otci určit styk každý třetí týden na celý týden. Tedy 14 dní matka, týden otec. Půlka prázdnin po 14 dnech!
Neexistoval žádný důvod, proč by tento rozsah nemohl být v právní formě střídavé péče. Přitom šlo o malé dítě, kde je nepředstavitelné, že by se otec s ním týden stýkal, aniž by musel pečovat.
Úpravy vycházející ze standardního týden, týden:
- Je možné péči u jednoho rodiče o den či dva zkrátit (8:6, 9:5), vhodné tehdy, pokud jeden z rodičů s dětmi chce provádět v konkrétních dnech aktivity, které druhý nepodporuje.
- Asymetrické střídání s ucelenými týdny – jeden rodič dva týdny, druhý 1 týden
- Kombinace týden a měsíc: jeden rodič pečuje vždy druhý a třetí ucelený týden v měsíci (mírná asymetrie), případně druhý týden v měsíci (výraznější asymetrie). Tyto úpravy jsou vhodné při větší vzdálenosti rodičů bez školní docházky.
Úpravy se školní docházkou se snesitelnou dojezdovou vzdáleností (cca do 40 km):
- Asymetrické střídání s ucelenými týdny – jeden rodič dva týdny, druhý 1 týden (rodič vzdálenější od školy)
- Třítýdenní cyklus, téměř vyrovnaná péče:
- Jeden rodič od pátku víkend, všední týden, víkend do pondělí do rána
- Druhý rodič od pondělí všední týden, víkend, všední týden do pátku
Úpravy se školní docházkou s neúnosnou dojezdovou vzdáleností (cca nad 40 km):
- Častější prodloužené víkendy: Rodič vzdálenější škole: 3 ze 4 týdnů od čtvrtka odpoledne do neděle večer (9:19), pátky domácí výuka
- Střídání škol po ucelených pololetích (menší kolize výuky, lepší zapojení do kolektivu než při střídání po týdnu): Jedno školní pololetí u jednoho rodiče se školou, všechny víkendy u druhého, druhé školní pololetí naopak.
Úpravy s vyšší frekvencí střídání při blízkých bydlištích, jedné škole, školce:
- Častější dvoudenní péče jednoho rodiče (3x od rána jednoho dne do večera druhého dne), vhodné pro odrostlé kojence
- Třídenní péče v každém týdnu (v jednom od pátku ráno do neděle večer, ve druhém týdnu od středy ráno do pátku večer), vhodné pro školkové děti bez pravidelných aktivit.
- Střídání 2+2+3+2+2+3, od pondělí, jde o zcela vyrovnanou péči s vysokou frekvencí střídání. Nevýhodou je, že každý týden mají rodiče jiné všední dny.
- Střídání s pevnými všedními dny: Jeden rodič všechny pondělky a úterky, druhý všechny středy a čtvrtky, prodloužené víkendy se připojí buď k počátku nebo konci všedního týdne. Vhodná varianta pro těsně předškolní a mladší školní věk, vhodné i pro konfliktní rodiče.
Je přípustná úprava střídavou péčí se zakomponováním styku:
Je vhodné pro menší děti, pro dočasná řešení s návykem, pro „závisláčky“.
- Pro menší děti s návykem na delší odloučení od matky: Střídavá péče po týdnu. K tomu dáno právo styku matce na dobu třeba dvou let od středy do čtvrtka v týdnu otce. Výhoda – styk je oprávněním, matka si sama může regulovat „vyklizení“ týdne otce podle toho, jak dítě bude reagovat na odloučení od matky.
- Pro „závisláčky“: Střídavá po týdnu, matka právo styku v úterý a ve čtvrtek odpoledne (např. i kvůli pravidelnému kroužku), otec styk ve středu odpoledne v týdnu matky. Výhodou je, že např. v nemoci se dítě nemusí stěhovat na odpoledne, ale je-li zdravé, užije si i druhého rodiče v týdnu prvního.
27. 2. 2017 at 7:37
pro anonymního kritika: jsem závislý na mléku a krupicové kaši 🙂 Proč by mezi batolaty nemohli být závisláčci?
27. 2. 2017 at 11:34
U školní docházky na velkou vzdálenost je v kontextu přepravní ekonomiky (časové, finanční, vitální) vhodné se zamyslet i nad variantoudomácí výuky spojené v jeden ucelenější blok.
27. 2. 2017 at 13:06
jste mistr demagogie, jestli jste odpověděl tak jak jste odpověděl a v tom případě není o čem s Vámi diskutovat. Při nerespektování Vaší ” závislosti na krupicové kaši” ve Vašem věku se Vám jistě nic nestane, předčasná ztráta matkyvýznamně poznamená každé dítě anazývat dvouleté dítě závisláčkem na matce ( když je to jeho bytostně primární vývojovápotřeba) je skutečně nenormální. Ale umíte překroutit vše, jak se Vám to hodí. Rozhodně nejste závislý na objektivních faktech.
27. 2. 2017 at 13:30
Přehnaná závislost na matce je právě to, co se vy a vám podobné snaží v dětech sobecky budovat, aby je co nejvíc separovaly od otce.
27. 2. 2017 at 13:36
Pro prvniho tazatele:
V kolika letech tedy dite prestava byt “zavisle na matce”, a je vhodne stridani tyden/tyden? Prosim vynechat obecnou frazi “to je individualni”, a pokusit se vek zobecnit.
Co u mladsiho ditete, “zavisleho na matce”, brani stridave peci s nizsim podilem pece otce, a jasnym harmonogramem rozsirovani s rustem ditete, tak aby ve “vhodnem veku” byla pece +- vyvazena?
27. 2. 2017 at 14:18
první tazatelka pomíjí, že závislost dítěte může být i na otci, babičce, nebo na matce a otci zároveň. Podstatná je závislost na primárních pečovatelích, která je do určitého věku pozitivní, ale jako u všeho, čeho je moc, toho je příliš.
27. 2. 2017 at 16:53
Pro hulváty kritizující autora. Je vidět, že autor problematiku skutečně zná a jeho text je přesný.
27. 2. 2017 at 17:42
Hodně matek nemůže pochopit a smířit se s tím, že i otec má stejná práva a chce se starat o své dítě. Co vlastně znamená pojem SAMOŽIVITELKA?To jako dítě nemá tátu?
27. 2. 2017 at 18:49
ad… dítě přestává být závislé na matce dobou ukončením kojení ….. otázka je kdy matka fakticky kojit přestane a na druhou stranu jak dlouho bude tvrdit že stále kojí jen skrzevá navození umělého dojmu závislosti dítěte na ní…..
27. 2. 2017 at 20:38
V batolecím věku se individualizuje ego dítěte /období vzdoru) a vícečetné citové vazby /matka, otec, sourozenci, prarodiče/ pomáhají dítěti k nabytí většího pocitu jistoty jako základu budoucího sebehodnocení. Nemluvě o podnětech, stimulaci, rozvoji mozku.. – viz třebahttp://www.pravonadetstvi.cz/soubor.php?name=vyvojovapsychologie – od str. 26. Bohužel i v této publikaci autoři bojují s konceptem primárního pečovatele, za kteréhov textu dosazují matku. Není uvedeno, že tento koncept vychází z pojetí výzkumů v minulém století, orientovaných výhradně na matku. Dnes již potvrzeno, že si dítě vytváří vícečetné vztahy a potřebuje co nejširší kontakt s oběma rodiči.