• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůBez odpouštění nemáme šanci
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Bez odpouštění nemáme šanci

29. června 2017

Rob Parsons

Říká se, že minulost vidíme v růžovějších barvách. Je tomu tak nejen se vzpomínkami na školní léta, ale i když vzpomínáme na dětská léta našich potomků. Je tu ale záhada. Jestliže paměť umí vymazat malé horory minulosti, jak je možné, že je nám tak zatěžko zapomenout na chvíle, kdy nás naši nejbližší zranili či urazili?

Špatné vzpomínky nemusíme pěstovat

Může jít o vzpomínku na nějakou událost nebo na způsob, jak se k nám zachovali, když jsme naléhavě potřebovali podporu. Kdosi řekl: „Člověk ani netuší, jak výbornou má paměť, dokud se nepokusí z ní ze všech sil něco dostat.“ Znovu a znovu slyším od lidí: „Chtěl bych, ale prostě nedokážu zapomenout.“ Špatné vzpomínky nejspíš nebudeme umět vymazat. Můžeme se však rozhodnout je nepěstovat a neživit – a odpustit.

Anne řekla Jackovi o svém mimomanželském poměru, až když ho skončila. Nebyla si vůbec jistá, jakou má čekat reakci, a hlavou jí prolétlo několik možností, včetně té, že ji Jack opustí. Co ale určitě nečekala, že nebude nic. Žádný komentář, žádné slzy, žádný řev, jen ticho – a to trvalo téměř dva měsíce. Nakonec mu napsala dopis:

„Jacku, kdybych mohla vrátit rok zpátky, udělala bych to stůj co stůj. Vůbec netuším, jak se semlelo, že jsem udělala, co jsem udělala. Vím, že jsme prožívali krizi, nemám ale nic, čím bych ospravedlnila, že jsem ti byla nevěrná. Miluji tebe i děti, a je-li alespoň nějaká šance, že bychom spolu mohli zůstat, prosím tě o něco, co si nezasloužím: prosím o odpuštění. Nepotřebuji slyšet, že to, co jsem udělala, je špatné. To teď dobře vím. Potřebuji tvé odpuštění.“

Obnova jejich vztahu začala tímto dopisem a Jackovým téměř celodenním pláčem. Ale odpustil. Toho dne se společně rozhodli, že začnou znovu a udělají všechno pro to, aby na minulost zapomněli. Není to vůbec jednoduché – Jack se ještě stále občas probouzí s bolením břicha, jako tehdy. Ale svobodně se rozhodl a slíbil si, že se k tomu nebude vracet. Stalo se to před sedmi lety a on to Anne ani jednou nepředhodil, nikdy to nevytáhl, když se hádali a potřeboval argumenty. V jejich vztahu se obnovila láska – i přes trpkou minulost.

Odpuštění není totéž jako udělat ze sebe rohožku

Manžel, který se nemůže rozhodnout mezi manželkou a milenkou, na víkendy jezdí domů a v pondělí mizí za ní a říká jako pětiletý chlapeček: „Já vás mám rád obě“, nepotřebuje odpuštění – ten si potřebuje srovnat priority. Možná to bude muset být jeho manželka, kdo mu řekne: „Mám tě opravdu ráda, mnohem víc, než si myslíš, ale takhle to nejde, nemůžu se o tebe dělit, musíš se rozhodnout.“

Odpuštění potřebuje čas

Odpuštění není ani kouzelný proutek, někdy ho můžeme vyžadovat víc, než je bezprostředně možné. Můžeme chtít, aby bylo okamžitě všecko jako dřív, ale někdy to chce čas.

Vzpomínám si, jak na mne na konci jednoho semináře trpělivě čekal mladý pár. Počkali, až se přednáškový sál vyprázdní, a on pak začal vyprávět svůj příběh. Minulý rok byl své partnerce nevěrný. „Řekl jsem o tom manželce a prosil, aby mi odpustila. Sundal jsem si snubní prsten a dal jí ho s prosbou, aby mi ho nevracela, dokud mi nebude opět důvěřovat.“ Pak se pousmál, zvedl ruku a pokračoval: „Minulý měsíc mi ho znovu dala na prst.“ Bylo na něm znát úlevu, ale já jsem zkoumal, jak se na to tváří ona. Přikyvovala. „Omlouvám se, jestli se mýlím, ale myslím, že když vám ten prsten vracela, neřekla tím, že vám opět důvěřuje. Spíše říkala, že vám z celého srdce chce znovu věřit.“

Zvedla hlavu a přisvědčila: „Ano, tak se cítím.“

Ještě bude třeba nějaký čas, než se u této dvojice obnoví vzájemná důvěra – ale začali. Řeší to, co by jinak bujelo v skrytu jako rakovina. A odpouštění potřebujeme nejen v takových velkých věcech, ale i v těch menších každodenních zraněních a urážkách, které narušují naše vztahy.

Odpouštění je bolestivé, ale brání hromadění bolesti; osvobozuje zítřek od včerejška. Je vždycky těžké, někdy pošetilé a v podstatě božské. Ale bez něj nemáme šanci.

Ukázka z knihy Roba Parsonse “Jak žít a přežít manželství”

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

10 mýtů o manželství

Úhrada nákladů zmařené cesty pro dítě

Sourozenci mají právo vyrůstat spolu

Průtahy v řízení u soudů

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Aktuální otázka

    24. února 2022

    Strany se vyhýbají jasným odpovědím

    5. října 2021
  • Volné potraty pro Ukrajinky?

    18. května 2022

    Cesta ke stabilitě rodiny aneb Nemusí to končit ro ...

    17. května 2022

    Azylové domy v Česku – chybí, nebo přebývají? ...

    16. května 2022

    10 tipů, jak zvládnout výlet s dítětem

    13. května 2022

Kalendář příspěvků

Květen 2022
Po Út St Čt Pá So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
« Dub    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Únia mužov Slovenska - Hnutie pre rodiny: Muž drží hladovku, u soudu chce i spát. Protestuje, že dali dítě do péče matce
  • Střídavka: Cesta ke stabilitě rodiny aneb Nemusí to končit rozvodem
  • Únia mužov Slovenska - Hnutie pre rodiny: Otec na útěku nastavuje zrcadlo justici
  • Tomas: Cesta ke stabilitě rodiny aneb Nemusí to končit rozvodem
  • Tomas: Otec na útěku nastavuje zrcadlo justici

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (296)
  • Odborné články (309)
  • Vaše zkušenosti (192)
  • Fungování institucí (154)
  • Zahraniční zkušenosti (114)
  • Zákony, judikáty, vzory (128)
  • Výchova dětí (265)
  • Akce a aktivity (145)
  • Starší nezařazené (1 406)
  • Ostatní (6)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu