Stridavka.cz
Burdova: Zájem dítěte je kategorie hmatatelná a především rodiče by měli vědět, co je v zájmu jejich dítěte, ne každé dítě bude lékař, ne každé dítě je sportovně nadané, ne každé dítě snáší změnu… proto znalecké posudky a případně revizní znalecké posudky, soud rodinu danou dobře nezná… z mé zkušenosti.
Bohužel zájem dítěte nejprve stírají sami rodiče, když bojují o dítě, musím říci z mé zkušenosti především maminky… a pletou si zájem dítěte se svým nebo svou „pomstou“ – když nás opustil, nemá nárok… na to je třeba dbát, to musíme prosazovat právě ten zájem dítěte.
stridavka: Celá ta mašinérie ale slouží jen k živení osob na ní se účastnících. Proč nelze jednoduše zakotvit péči obou rodičů jako prioritu a řešit to pouze, pokud nefunguje?
Florian: Když se ale přiznalo právo na oba rodiče (i po rozvodu), mělo by se také právně uznat soužití s rodičem – s tím přirozeným (někdy i protichůdným) ovlivňováním, a to přímo z litery zákona bez dalších znaleckých posudků.
moravan: Zájem dítěte je klišé. Zneužívají různě síly zla. Volil bych zájem funkční rodiny = zájem dítěte.
Burdova: Souhlasím s tím, že zájem na fungující rodině je prvořadý. Nicméně to, že je z toho mašinerie, bohužel nedělají jen soudy či advokáti, ale (a teď možná čtenáře naštvu) právě rodiče. Kdyby se v zájmu dítěte bez pocitu křivdy a nesobecky dohodli, pro mašinerii by nebylo místo… ale každý případ je jiný a nelze úplně paušalizovat…
stridavka: To už mi připomínáte Kovářovou, která si také bědovala, jak za ty všechny komplikace mohou rodiče. Jaksi ovšem zapomněla, že když jim to rozvodový průmysl umožní a budou z toho cítit výhodu, je v lidské přirozenosti to dělat.
Burdova: Velmi stručně řečeno, když se pár nedohodne o čemkoliv a bude presumpce střídavé péče, stejně vše opět skončí na soudě s těmi samými argumenty, jak to slýcháváme… proč to jde nebo proč to nejde…
stridavka: Ano, skončí to opět u soudu, ovšem s jedním podstatným rozdílem: dítě má stále oba rodiče.
Florian: Burdová: Ale co když to tak není – co když ten čas, který získáme (oproti stresu, který je vždy kolem rozvodu), rodičům umožní, aby pochopili, že to jde. Také přirozená autorita soudu je může vést k tomu, že to nebudou pokoušet znovu.
Burdova: Nesouhlasím, budou padat předběžná opatření, že není možné, aby stávající stav střídavé péče byl zachován… byla bych ráda, kdybych se mýlila… Jen podotýkám, že naopak u mne v kanceláři se snažíme kolikrát o nemožné: aby se právě rodiče dohodli, budou muset spolu i dále fungovat, jsou přece rodiče i nadále, i když nejsou partneři….
stridavka: Pro předběžná opatření by musel platit stejný režim – střídavé péči ne, jen pokud jsou pro to vážné a prokazatelné důvody. Důležitá je změna paradigmatu: péče obou rodičů je norma a řešíme výjimky z ní. Dnes je zvrácená „norma“ péče jednoho rodiče a složitě se řeší, zda může mít dítě oba.
Burdova: Bohužel v rámci předběžných opatření není zde důkazní řízení, které je někdy velmi rozsáhlé, to by popíralo samotný institut předběžného opatření.
stridavka: Pokud tedy nebude nutnost předběžného opatření dostatečně osvědčená, žádné nebude…
Burdova: Ano, ale z praxe: dostatečně osvědčeno – to je pojem, jak tomu říkáme, „kaučukový“… co je pro jednoho osvědčeno, pro druhého to nestačí. Soudy mají dnes 7 kalendářních dnů na rozhodnutí, tzn. jde zejména o dobrou argumentaci v rámci návrhu na předběžné opatření. Za sebe mohu říci, že právě užitím Úmluvy o právech dítěte, právě užitím všech možných prostředků máme poměrně za poslední rok řadu případů, kdy soudy řešily, proč nejde střídavka, tedy zachování práva dítěte na péči obou rodičů. Je třeba psát soudu argumentačně co nejlépe s odkazy na judikaturu nadřízených soudů.
stridavka: Máte pravdu, ale znovu říkám, že jde o změnu paradigmatu. Bude se muset dokazovat (či u předběžného opatření osvědčovat), proč střídavka nelze, ne proč lze.
Florian: S tím, že je nutno u soudů zrychlit, nelze než souhlasit. Stejně bych ale musel souhlasit s Dr. Kapitánem, který na jednom z našich chatů deklaroval problém v tom, že OSPOD nemají dost času na dobrou práci (u soudů to asi bude podobné). Zbývá něco jiného, když „kvantitu“ nejsme nejsme schopni zvládnout, než změnit „kvalitu“? Kvalita je morálka, vztahy rodičů… Proč se nesnažit ji ovlivnit zákonem? Bůh dal přece také Židům desatero a nečekal, až všichni pochopí, co je správně.
Burdova: Souhlasím, jen musím podotknout, že náš zákon o rodině a přijatá Úmluva nejsou vůbec špatné, jde „jen“ o aplikaci… zde se hraje ne o peníze jako při žalobě na zaplacení, ale o lidi s různými vlastnostmi. A především nikdo nikoho v porodnici nelustruje, jestli je dobrým rodičem.
stridavka: Právě proto, že nikdo nelustruje rodiče při početí, ani při soužití (až na výjimky týrání dětí), neměl by je lustrovat ani po rozvodu.
moravan: OSPOD, to není funkční instituce. Nemá filozofii lásky, přijetí a empatie. A pracuje s chaosem. Není to v zákoně, který je, dle vás, dobrý. Je to v morálce. Co s tím? Zákon je „dobrý“, jen výsledky nejsou a touto cestou – nebudou.
Burdova: Více dbát o výchovu svých dětí obecně, mít na ně čas… vše souvisí se vším a není možné (tedy bohužel je), že každé druhé manželství se rozvádí… Nevím, jestli to mluví o kvalitě zákona či spíše o naší morálce, popravdě nevím, co s tím, kromě té výchovy vlastních dětí a širší prezentace…
Florian: Díky. Souhlasím také s tím, že zákony jsou založeny dobře. Ale to dokazování, čekání na judikáty atp. jsou strašně drahé. Průměrní rodiče na to ani nemají. Komu by vlastně ta změna paradigmatu ublížila?
stridavka: Nesouhlasím s tím, že jsou založeny dobře. Jsou příliš závislé na nedokonalém lidském faktoru. Zachování obou rodičů by mělo být automatismem, z něhož budou výjimky, ne naopak. Zákony takto navíc umožňují růst byrokracie, rozvodového průmyslu…
Burdova: Já mám na toto názor stále stejný: už když se na mě obrátí jakýkoliv tatínek mající zájem o střídavku, jdeme do toho se vším, co nám zákon umožňuje… A že by se něco změnilo změnou zákona např. v tom, že by maminky nebraly střídavku jako ohrožení v tom psychickém smyslu? Nevím, nemyslím si.
stridavka: Musely by to vzít jako realitu a smířit se s ní.
Burdova: Nemyslím si, že matky by to vzaly jako realitu. To dokládá i to, že zastupuji mnoho tatínků v rámci výkonu rozhodnutí, které taky nevzaly maminky jako fakt…
stridavka: Samozřejmě, jako realitu to vezmou v okamžiku, kdy zákon bude i důsledně vymáhán.
27. 3. 2012 at 10:14
to je první článek,který čtu a zabývá se samotnou podstatou věci…v tomto smyslu jsou potřeba vést debaty, je třeba znát pro a proti a na tomto podkladě se rozhodovat, alenejprve musí začít široká diskuze! Chce jí někdo v tomto státě?
27. 3. 2012 at 10:26
..konečně pořádná diskuze, která se zabývá samotnou podstatou věci.Takových debat je třeba co nejvíce se státními orgány. Chce to někdo v tomto státě?
27. 3. 2012 at 12:14
já v této diskusi bohužel postrádám logiku ze strany paní advokátky, takto můžeme debatovat do nekonečna, když se chce tak jde všechno, když se nechce nejde nic a tady se ze stran žen hodně nechce ale chtějí to „řešit a diskutovat“
Samozřejmě že je potřeba ženám zhvízdat zadnici po dobrém to s nimi nikdy nepůjde…
27. 3. 2012 at 12:24
Střídava péče musi být nastolena automaticky /pokud se rodiče nedohodnou jinak/. Jinak řečeno střídavá péče je právě pro rodiče (přesněji matky), kteří se nechtějí dohodnout. Diskuze o tom, zda, kdy a za jakých podmínek se má dodržovat právo dítěte na oba rodiče je zbytečná a chtějí ji vést právě ti, kteří nemají nejmenší zájem respektovat práva dítěte (tj. zejména soudkyně, soc.pracovnice, advokátky, psycholožky atd.).
27. 3. 2012 at 13:36
Taky mě názory paní advokátky dost zklamaly, ženy se přece nechtějí dohodnout právě proto, že si myslí, že je pro ně výhodné nedohodnout se (a tomu by ideálně zabránila změna metodiky MPSV, případně změna zákona, tj. střídavou/společnou péči mít jako první volbu pro dítě)
27. 3. 2012 at 18:51
SOUHLASÍM SE STŘÍDAVKOU, KDYŽ DĚTI POČÍNÁME NIKDO NÁS NELUSTRUJE A TAK NENÍ JEDINÝ DŮVOD TO DĚLAT PO ROZCHODU RODIČŮ POKUD JEDEN Z NICH EVIDENTNĚ NESELHÁVÁ ČI SE TO NEGATIVNĚ NEPROJEVUJE NA DÍTĚTI . Všechny ostatní diskuse, soudní rozhodnutí, znalecké posudky, názory OSPODu jsou naprosto amorální nelidské a proti zdravému lidskému rozumu v zájmu mafiánských struktur ničících tuto společnost pro vlastní dobré bydlo jinými slovy v zájmu legálního obchodu s našimi dětmi. Ti lidé nikdy neviděli naše dítě natož nás s ním a rozhodují o jeho osudu, ačkoliv o něm nevědí zhola nic a to včetně znalců, kteříza jedno odpoledne údajně vědí kdo je lepší a vhodnější rodič pro jemu zcela neznámou dětskou duši. Naše děti známe nejlépe my a ony zase znají nás a nikdo jiný nás v tom není schopen nahradit. Systém podporuje patologie stavu kdy dítě je to poslední co zůčastněné zajímá včetně většiny matek, které si to často ale vůbec neuvědomují i proto, že je systém podporuje v jejich mstivosti a bezohlednosti k právům dítěte.
27. 3. 2012 at 18:57
a přitom by stačilo jediné vcítit se do pocitů dítěte i partnera, který je od dítěte násilně odtržen, kdo to nezažil neví o čem rozhoduje a co soudí, tahle osobní zkušenost je totiž nesdělitelná a naprosto zásadní pro zdravý lidský postoj k věci…. P.S. většinou maminek jsem myslel ty co otcům brání ve styku resp. střídavé péči, neboť nemají jakékoliv morální a lidské právo rozhodovat o dítěti jakkoliv více než otec .
5. 4. 2012 at 11:32
..ste mne teda ukamenovali..:-)myslela sem to dobře..aby matky naslouchaly taky jinému názoru, než ten jejich…aby nad tím přemýšlely,aby věděly, že je jiná…správná cesta!