Alexander Petr Nymburg

–

Společně na cestu jsme se vydali
a společné děti zplodili
avšak jak naivní
bylo se domnívat
že o ně společně budeme pečovat

Když totiž jednou žena se rozhodne
že muže jako partnera zavrhne
tak s plnou podporou
veškerých úřadů
sama si určí za otce náhradu

A jen hlava stříbrná
ruce zvadlé do klína skládá
něco tu zapáchá
něco tu hnije
demokracie

A tak se o právech lidských jen vypráví
zatímco soud v praxi muže vždy popraví
a žena s nadhledem
vyhaslé romance
řekne mu “miláčku, v Čechách jsi bez šance”

O dětských právech pak parlament rokuje
však praxi justiční žena kraluje
soudce je za tolar
a znalci za zlatku
zbytek pak “zmákne” Úřad péče o matku

A jen hlava stříbrná
ruce zvadlé do klína skládá
nějak nám zatuchla
až úzko mi je
demokracie

A aby stížnost do Štrasburku nebyla
udělá psycholog z muže debila
všichni se zasmějí
jak se chudák zajíká
po zemi plazí se a po dětech naříká

A ani samotný soudruh prezident
nezmění zaběhlý soudní precedent
všechno je po právu
vše je tu jak má být
otce tak můžeme kdykoli vyměnit

A tak jen hlava stříbrná
ruce zvadlé do klína skládá
životy zmařené
dětství zkažené
a soud v nevině ruce své myje

S kým žena děti vychová
v tom jí stát volnou ruku dává
nerovnost pohlaví
tak sotva napraví
demokracie