Vlasta Hurtová
Čím to jen je, že v některých oblastech života se to v relativně krátkém čase podařilo? Myslím prolomit zeď předsudků a různých tabu, zastavit diskriminaci či alespoň posunout veřejné mínění směrem k větší toleranci, prosadit potřebné změny v zákoně atd.
A jinde ne a ne. A vše zůstává při starém. Například oba rodiče mají sice na papíře stejná práva i povinnosti ke svým dětem, realita je však jiná. Také střídavá péče je u nás sice možná, ale šance na její získání je pro většinu otců stále nesplnitelným snem. Proč?
A proč ženy, které se s bývalým partnerem dokázaly domluvit a praktikují střídavou péči, jsou považovány za špatné matky, setkávají se s nepochopením ve svém okolí a je na ně pohlíženo mírně řečeno skrze prsty?
Asi by to chtělo také nějaký coming out! Nenechávat si své problémy a starosti jen pro sebe. Ano, chlapi taky pláčou a velmi často kvůli svým dětem. Není to ostuda! Možná jste si uvědomili až zpětně, o jak moc jste rozvodem přišli… Obrnit se drsnou slupkou a nadávat kudy chodím – na všechny ženské, na feminismus, na komunistické soudce, na ježibaby ospoďačky, na systém, na osud – to opravdu vůbec nikam nevede!
Chce to změnu: začít sám u sebe a svých nejbližších a mluvit s nimi. O dětech, o výchově, o emocích, o tom, co je špatně, proč, jaká řešení se nabízejí, kde hledat pomoc… o všem. Otevřít proud informací k sobě i od sebe. Pokud byť jen zvažujete střídavou péči, nastudujte si o ní vše dostupné a vytvořte si svůj názor. A jestliže se stala vaším cílem či pouhým přáním, prostě tím, co považujete za dobré a co byste si dokázali představit pro své děti, pomáhejte v prvé řadě s osvětou! Té je totiž stále ještě málo.
Zapojte se do různých otcovských či rodičovských spolků, pomáhejte si navzájem, scházejte se v rámci svých regionů, šiřte informace na sítích, diskutujte, rozdávejte letáky, zveřejňujte své příběhy! Podepisujte petice, pište dopisy, protestujte! Odložte stud i veškerou zlobu! Buďte vzorem pro všechny otce.
Kéž by se vám i přes všechna ta rozvodová trápení podařilo vychovat své děti dobře a mít s nimi pěkný vztah. Neztrácejte naději a pamatujte – jablko nepadá daleko a dobrý strom se pozná po ovoci! Buďte hrdí na to, že jste tátové. A vaše děti budou jistě jednou hrdé na vás!
3. 10. 2012 at 1:10
Proč? Protože normální bílý fotr se do této společnosti jaksi nehodí… Jediné, co mu zbývá, je opravdu dělat všechno to, co musely udělat menšiny pro svá „práva“. V tom má autorka pravdu.
3. 10. 2012 at 1:19
Diskriminace je a dvounásobná pokud otec je snědý a matka bílá,to by jste čuměli jak to dává každý nenápadně znát a práva se není možné dovolat
3. 10. 2012 at 9:03
Je to hrozné, ale atmosféru ve společnosti mohou změnit opět jen ženy. Ani gay hnutí by bez podpory lesbických feministek nikoho nezaujalo. Dokonce i ty homoklády se převlékají za ženy, trans se považuje za roztomilé (Screamers apod.). My jako muži jsme stále vnímáni tak, že chlap musí přece všechno vydržet, chlap nemá city, nepláče, musí vždy ustoupit ženě – v dnešním světě hovadiny. Projevte na OSPODu trochu empatie a jedubaby se Vám budou smát – má vlastní zkušenost. Ženská lže, podvádí, týrá dítě, bývalého terorizuje nesmyslnými obviněními a zhovadilými pindy, záměrně zdržuje řízení podáváním neustálých nesmyslů k soudu, kterými brání znalcům v činnosti – a OSPOD jí jen řekne – když s ním nebudete komunikovat, tak je to dobré, protože soud mu nikdy dítě na delší dobu nesvěří, když komunikace mezi rodiči nefunguje. Nejdebilnější názor na světě, ale co, důležité je, že na hejtmana nejvýznamnějšího kraje kandiduje známá firma Langšádlová se sloganem: Střední Čechy jsou rozkradené víc, než si myslíte. Asi si chtěla taky nakrást, ale už nebylo z čeho, tak si stěžuje. Chudinka.
3. 10. 2012 at 13:37
Ježibaby ospoďačky. Ať napíšou jakoukoliv kravinu, či okatou lež – soud to vždy bere jako bernou minci. Tak co by se snažily. V mém případě psaly i jiný datum narození dítěte, tedy zprávu o jiném dítěti – nikdo si toho na soudě nevšiml. Naposledy „důsledná“ ospoďačka napsala, že dítě je v zahraničí, tak se s ním nemůže otec stýkat. Tedy vlastně stykač! Jenomže dítě bylo doma! Dokonce si zlomilo ruku! Ježibabě je to fuk! Odvedla svojí dobře placenou práci u kávy, ne !!!!!!!!!!!!
3. 10. 2012 at 16:47
Je důležité aby za svá práva bojovali všichni otcové a dali najevo,že výchova vlastních dětí je jejich povinností kterou jim nesmí nikdo odepřít.Nikdo vám nesmí ukradnout vlastní dítě a chtít jenom platit aniž víte jestli si vašich peněz opravdu užívá vlastní dítě a ne třeba Rytmus,který by měl mít větší práva než rodný otec.Chlapi nevzdávejte a bojujte.
3. 10. 2012 at 18:55
Nenastuduji-li informace o střídavce nemají mé děti na mě jako otce nárok? Čím se provinily?
Aneb, nenastuduji-li informace o střídavce jsem otec přírodou nedostatečně vybavený? Čím jsem se provinil?
A finále, kdo se tu staví do role boha, že může prohlásit, že to zrovna u mě příroda zpackala a proč si mě manželka tedy dobrovolně vzala a zplodila se mnou děti?
Doporučuji se soustředit na odpověď na dobrou otázku v úvodu: „Duhová inspirace – Čím to jen je, že v některých oblastech života se to v relativně krátkém čase podařilo? Aneb, čím to jen je, že v oblastech života, kde je potenciál zavést pozitivní diskriminaci, se tato vždy v relativně krátkém čase objeví?
Všechno souvisí se vším, nic se neděje náhodně. Chce to ale takřka globální nadhled a dovozovat a to znamená vystrčit nos ze svého „akvária“ a pozorovat co se vlastně na Zeměkouli děje bez obavy, že si ten svůj nos mohu pěkně zašpinit. Samozřejmě nezbytnou podmínkou zjištění skutečnosti je hledání informací ze všech dostupných zdrojů, ať jsou jakkoliv obtížně přístupné. Najednou pak zjistíte, že televizi a radio můžete odhlásit, bonusem pak budou dokončené myšlenky.
Možná, že toho po autorce chci příliš, stejně tak jako po otcích, ale třeba toto video mi krásně vysvětluje, v čem je zakopaný pes: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Jv8mRVEgCy0
3. 10. 2012 at 22:34
Díky všem za příspěvky do diskuse
Pro Aleše K. – jsem jen obyčejná ženská, přiznám se, že mezinárodní situaci moc nesleduju, částečně záměrně… Když se totiž dozvídám o všech hrůzných věcech světa, chybí mi nadhled a vede to u mě k rezignaci (jsem jen kapka v moři, nedokážu nic…) nebo k falešnému optimismu (ještě na tom nejsme tak zle…) Samozřejmě je důležité vědět, co se děje, jenže mně je košile bližší než kabát, zajímá mě, jak můžu prospět tady a teď!
4. 10. 2012 at 8:47
Čím to je?
Pokud už je řeč o ohavné chlípnosti proti přírodě, tak si srovnejte kolik jich přišlo na Václavák a kolik otců chodí na otcovské demonstrace.
Srovnejte si kolik buzen veřejně odsuzuje buzny a kolik otců se staví proti otcům!!!!