JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D.

Finanční toky

Podle údajů Evropské komise jsou na agendu rovnosti žen a mužů v rámci víceletého finančního rámce 2014–2020 vyčleněny prostředky EU ve výši 6,17 miliardy eur, tj. přibližně 180 miliard korun. EU dlouhodobě financuje nejvýznamnější feministické lobby, jako je European Women’s Lobby (EWL), pro které unijní dotace představují jeden z nejvýznamnějších zdrojů příjmů.

Strategie, akční plány

Z nelegislativních dokumentů unijních institucí připomeňme nejprve významnější programové dokumenty:

1) Evropská komise přijímá víceleté genderové strategie. Aktuálně Strategický závazek v oblasti rovnosti žen a mužů 2016–2019 přijatý v prosinci 2015, který navazuje na předchozí obdobný dokument pro léta 2010–2015. Činnosti zde plánované by se měly zaměřovat na pět prioritních oblastí: i) posilování účasti žen na trhu práce a zajištění stejné ekonomické nezávislosti žen a mužů, ii) snižování nerovnosti v odměňování, příjmech a důchodech žen a mužů a boj proti ženské chudobě, iii) podporu vyváženého zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích, iv) boj proti genderovému násilí a ochranu a podporu obětí a v) podporu rovnosti žen a mužů a ženských práv po celém světě.

2) V říjnu 2016 Rada EU přijala Akční plán pro rovnost žen a mužů 2016–2020 pro vnější činnost Unie. Rovnost žen a mužů je podle dokumentu „jádrem evropských hodnot“ a EU a její členské státy ji mají důrazně podporovat ve všech vnějších vztazích. Akční plán připravený Komisí nese název Opatření pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020) a slibuje mimo jiné provádění „systematických genderových analýz“ pro veškeré nové vnější činnosti.

Slohová cvičení

Unijní instituce dále produkují na „genderové“ téma řadu nezávazných slohových cvičení, jako jsou rezoluce Evropského parlamentu, závěry Rady či Evropské rady, sdělení Komise apod. Nejradikálnější jsou tradičně rezoluce Evropského parlamentu, ale ani dokumenty ostatních institucí nezůstávají mnoho pozadu.

Z rezolucí Evropského parlamentu

1) Jedním z nejflagrantnějších a zároveň nejodpudivějších příkladů ambic genderového sociálního inženýrství je rezoluce Evropského parlamentu o odstranění genderových stereotypů v EU z března 2013, v níž EP fakticky volá po převýchově společnosti za účelem dekonstrukce pohlaví. Europarlament zde konstatuje mimo jiné, že „na všech úrovních společnosti a ve všech věkových skupinách stále přetrvávají stereotypy ovlivňující naše vnímaní druhých prostřednictvím příliš zjednodušujících předpokladů založených na normách, zvyklostech a přesvědčeních, které jsou sociálními konstrukty, často kulturně a nábožensky podmíněnými a udržovanými, a které vedou k zachování existujících mocenských vztahů“, že „stereotypy brání rozdělení úkolů souvisejících s péčí o rodinu a domácnost mezi ženy a muže a dosažení rovných příležitostí na trhu práce,“ že „mají tendenci utvrzovat historické překážky, které brání dosažení rovnosti žen a mužů a omezují v případě žen výběr zaměstnání a jejich osobní rozvoj, což jim znemožňuje naplno realizovat jejich potenciál jako osobností a hospodářských subjektů, [a] tyto stereotypy tak představují závažnou překážku pro skutečnou rovnost žen a mužů“. EP dále „zdůrazňuje, že je důležité omezit vystavování dětí genderovým stereotypům“, „upozorňuje na to, že genderové stereotypy objevující se v reklamách během dětských televizních pořadů, jakož i v těchto pořadech samotných, představují obzvláště velký problém, neboť mohou mít případně vliv na genderovou socializaci dětí“, „zdůrazňuje, že reklama často předává diskriminující nebo nedůstojná sdělení založená na nejrůznějších genderových stereotypech, které brání rozvoji strategií rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy, občanskou společnost a samoregulační orgány v reklamním odvětví, aby úzce spolupracovaly v boji proti těmto praktikám a zejména při tom využívaly účinné nástroje, které zaručí, že marketing a reklama budou respektovat lidskou důstojnost a mravnost“, „poukazuje také na skutečnost, že reklama může být účinným prostředkem, který může zpochybnit stereotypy a čelit jim, a že může být nástrojem v boji proti rasismu, sexismu a diskriminaci, který je pro dnešní multikulturní společnosti zásadní“, „zdůrazňuje, že pro vnitrostátní rady pro reklamu a samoregulační a regulační orgány je potřeba zavést zvláštní kurzy zaměřené na genderové stereotypy ve sdělovacích prostředcích, které by zvýšily informovanost o negativním vlivu zobrazování diskriminace na základě pohlaví v televizním vysílání, na internetu a marketingových a reklamních kampaních“, „zdůrazňuje, že na základních a středních školách a v institucích vysokoškolského vzdělávání je třeba zavést zvláštní kurzy zaměřené na profesní poradenství s cílem informovat mladé lidi o negativních důsledcích genderových stereotypů a povzbudit je, aby se studiem připravovali na povolání, která byla v minulosti považována za typicky mužská nebo ženská, a aby se pro taková povolání rozhodovali“, „zdůrazňuje, že je nezbytné začleňovat problematiku genderu do škol“, „trvá na tom, že je nezbytné vypracovat politiky zaměřené na odstraňování genderových stereotypů od nejútlejšího věku a na vzdělávání zvyšující povědomí vyučujících a studentů a podněcující a podporující diverzifikaci profesí mladých žen i mužů“, „vyzývá členské státy, aby posoudily studijní programy a obsah školních učebnic, a mohly tak provést reformu, jejímž výsledkem by bylo zařazení genderových otázek coby průřezové problematiky do všech výukových materiálů, včetně materiálů pro nejnižší stupně vzdělávání, a to jak za účelem odstraňování genderových stereotypů, tak i za účelem lepšího zviditelnění přínosu žen k historii, literatuře, umění apod. a jejich úlohy v těchto oblastech“, „vyzývá členské státy, aby podporovaly rovnost tím, že jako kandidáty na úřad evropského komisaře nominují jednu ženu a jednoho muže; žádá nominovaného předsedu Komise, aby usiloval o rovnost při sestavování Komise“, „podporuje úsilí Komise stanovit závazné kvóty pro zastoupení žen na odpovědných místech velkých kótovaných společností“, „vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly rovnost mužů a žen a posilování postavení žen, a to i prostřednictvím informačních kampaní, které oceňují úlohu a účast žen v politice, hospodářství, společnosti, sportu, zdravotnictví, umění, vědách a na všech ostatních úrovních společnosti“, „zastává názor, že jsou zapotřebí legislativní i nelegislativní opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aby bylo možné překonat stereotypy a odstranit rozdíly v odměňování, posílit zastoupení žen v oborech, v nichž převládají muži, a podporovat větší uznání dovedností a ekonomické výkonnosti žen na jejich pracovišti s cílem odstranit horizontální a vertikální segregaci a zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích orgánech jak v politice, tak v podnicích“, „vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly rozhodné politické kroky v boji proti genderovým stereotypům a motivovaly muže k rovnějšímu rozdělení povinností v domácnosti a v rámci péče o děti, zejména prostřednictvím pobídek k čerpání otcovské a rodičovské dovolené, což posílí jejich rodičovská práva, zajistí větší míru rovnosti mezi ženami a muži a rovnoměrnější rozdělení rodinných povinností a péče o domácnost a zlepší možnosti žen plně se zapojit na pracovním trhu“.

2) Dalším děsivým exemplářem z dílny Evropského parlamentu je rezoluce o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu z února 2017. Zde EP mimo jiné dává do souvislosti tzv. genderové stereotypy a problémy duševního zdraví. Uvádí, že „na duševní zdraví žen a dívek má negativní dopad řada faktorů, včetně rozšířených genderových stereotypů“, že „muži a chlapci čelí genderovým stereotypům v souvislosti s mužností, které mohou podporovat potlačování emocí nebo uchylování se k hněvu, což ovlivňuje duševní zdraví mužů“, že „sexuální a vztahová výchova má při překonávání genderových stereotypů … a zlepšení duševního zdraví a pohody dívek a chlapců, žen a mužů zásadní význam“. Vedle toho pléduje za liberální úpravu potratů a za sexuální výchovu, když uvádí, že „sexuální a reprodukční práva zahrnují přístup k zákonnému a bezpečnému přerušení těhotenství, ke spolehlivé, bezpečné a cenově dostupné antikoncepci a ke komplexní sexuální výchově a výchově týkající se vztahů“, „považuje za politováníhodné, že sexuální a reprodukční práva jsou v několika členských zemích EU značně omezena anebo jsou uplatňována jen na základně určitých podmínek“ a „je toho názoru, že narůstající počet zdravotnických pracovníků, kteří odmítají v členských státech provádět přerušení těhotenství, představuje další hrozbu pro zdraví a práva žen; naléhavě vyzývá členské státy, aby v nemocnicích zajistily alespoň minimální počet zdravotníků provádějících přerušení těhotenství.“

3) Pozoruhodnou ukázkou genderového šílenství (a hledání nečekaných souvislostí) je rezoluce o ženách a změně klimatu z dubna 2012, kde europoslanci propojují svá dvě zvláště oblíbená témata. Najdeme zde myšlenky typu: „změna klimatu není z hlediska rovnosti pohlaví neutrální a má na obě pohlaví odlišné dopady“, „změna klimatu povede k prohloubení nerovnosti a existuje riziko, že pokud politiky v oblasti změny klimatu nezohlední diskriminaci na základě pohlaví již od samého počátku, budou mít negativní dopad na vyvážené zastoupení žen a mužů i na práva žen“, „bez skutečné rovnosti pohlaví nebude existovat ani klimatická spravedlnost“, „demokracie, dodržování lidských práv a rovnost příležitostí mužů a žen přispívají k udržitelnému rozvoji a k ochraně životního prostředí“, „míra zastoupení žen při přijímání politických rozhodnutí, a zejména na jednáních o změně klimatu, je stále neuspokojivá“. Europarlament dále mimo jiné „vyzývá Komisi a Radu, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do všech fází politik v oblasti klimatu, od jejich tvorby až po financování, provádění a hodnocení, a zajistily tak, že opatření v oblasti klimatu nebudou zhoršovat nerovné postavení žen a mužů a budou přínosná i pro situaci žen“, „vyzývá EU a členské státy, aby vyhodnotily, do jaké míry politiky v oblasti klimatu zohledňují potřeby žen, a naléhavě je žádá, aby uplatnily genderové hledisko při vytváření politiky udržitelného vývoje citlivé k otázkám rovnosti žen a mužů“, „zdůrazňuje, že ženy hrají zásadní úlohu při odběru vody a hospodaření s ní v rozvojových zemích, poněvadž jsou to často právě ony, kdo vodu obstarávají, používají a rozdělují, a to nejen doma, ale i v zemědělské výrobě“, „podotýká, že povinnosti žen v rámci rodiny činí ženy v mnoha společenstvích po celém světě zranitelnějšími vůči environmentálním změnám, což je ještě zhoršeno dopadem změny klimatu“, „vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly ženy k technickému a vědeckému vzdělávání a k výkonu povolání v oblasti ekologických a energetických technologií, neboť potřeba odborných pracovníků v této oblasti ženám v budoucnu zaručí jistotu a stabilitu pracovních míst a zajistí větší povědomí o potřebách žen při tvorbě politik v oblasti změny klimatu“, „uznává, že růst populace má dopad na změnu klimatu, a zdůrazňuje nutnost odpovídajícím způsobem reagovat na všechny nenaplněné potřeby antikoncepce žen a mužů ve všech společnostech“.

Takto tedy vypadá gender mainstreaming v praxi.

Publikováno v 1. sborníku bílého heterosexuálního muže