Jindřich Brož
Závěr
Když jsem začínal tuto práci psát, ani zdaleka jsem netušil, co vlastně doopravdy feminismus je.
Jestliže jsem v úvodu psal o své obavě z jeho totalismu a jako nejmarkantnější příklady jsem uváděl afirmativní akce a kvóty, usvědčil jsem se z naprosté neznalosti feminismu a feministické ideologie. S přibývajícím časem a přečtenou literaturou jsem se s feministickým hnutí začínal blíže seznamovat; poznal jsem, že problém feminismu je mnohem hlubší a nebezpečnější, než jsem si tehdy dokázal představit, a že afirmativní akce, kvóty a sexual harassment jsou pouze červivé plody na stromu společnosti, zatímco skrytý červ totalitní feministické ideologie nahlodává základní kořeny celého stromu.
O tom, že feminismus je totalitní ideologie, snad není po přečtení této práce pochyb. Věnoval jsem se těm nejdůležitějším aspektům společnosti, u nichž může feminismus napáchat nevětší škody, a myslím si, že jsem dostatečně popsal nebezpečí, která feminismus přináší. Nezmínil jsem se však, proč se feminismu dopřává sluchu hlavně v demokratických státech, založených na principu svobody.
Příčin může být mnoho, já se však domnívám, že je to způsobeno především tím, že západní společnosti jaksi již ztratily (paradoxně v důsledku své dlouhotrvající demokracie) schopnost rozpoznat totalitní hnutí a s ním spojená nebezpečí. Příčinou této “ztráty schopnosti” je, že západní společnosti po dlouhá desetiletí bojovaly pouze s komunismem – a po jeho pádu byl největší nepřítel najednou pryč. Tím, že se zaměřovaly především na vnějšího nepřítele, nevnímaly nepřátele vnitřní, až jim právě ti náhle začali přerůstat přes hlavu. Další příčinou může být permanentní pocit viny, jenž západní společnosti nutí tato hnutí jakoby přehlížet nebo jim dokonce poskytovat podporu.
Ale ať je příčina tohoto stavu jakákoli, je potřeba si nebezpečí feminismu včas uvědomit, neboť situace ve vztahu feminismus-společnost již dosáhla toho stupně, ve kterém se nacházely fašismus a komunismus nedlouho předtím, než uzurpovaly moc. Takové situace je třeba se vyvarovat a když nastane, bojovat proti ní.
13. 2. 2014 at 12:15
hm. tak nenazývala bych to prací, ale zase jsem s zasmála…
13. 2. 2014 at 15:52
Těší nás, že vás tato tématika baví. Určitě zde najdete již brzy další texty.
13. 2. 2014 at 15:53
Úryvek ze Sibylina proroctví: “Ó, králi Šalamoune, tak jako dnes živí se mužové národa tvého obchodem a obhospodařováním svých stád, tak přijde doba, kdy ženy prodejem těla svého živiti se budou. Jejich lůna mateřská odumrou, přestanou ploditi a zmalomocní. Jejich těla pomalu uhnívati budou. Tak stane se v době té, kdy žena a muž před zákony plné rovnosti dosáhnou. Bude to pro ženu doba rovnoprávnosti, ale i bezcenosti…”
13. 2. 2014 at 19:22
no nic, aspoň jsem to zkusila. Až se zas budete divit, proč vás jako iniciativu moc lidí nebere vážně, zkuste se nad tím třeba zase někdy zamyslet:-) To je právě ta změna, kterou prošly organizace, kterým tak závidíte vliv. Tím, že se z ublížených štěklounů stali partneři do diskuse.
13. 2. 2014 at 20:24
Pokud si někdo představuje diskusi jako zavírání očí před některými problémy, do takové diskuse partnery nejsme a nechceme být. Myslím však, že řada veřejných vystoupení ukázala, že partnery do věcné diskuse jsme. Jako štěklounky se zde představily spíše některé zastánkyně feministického pohledu: https://www.stridavka.cz/samkova-u-jilkove-proklela-obcansky-zakonik-uz-pry-jen-chybi-aby-prikazoval-sex.html Také veřejné slyšení v Senátu bylo oceňováno: https://www.stridavka.cz/zaznam-verejneho-slyseni-v-senatu.html
14. 2. 2014 at 11:21
Milá Sáro, tohle je celkem slušná práce – k absolvování plzeňských práv by bohatě stačila i v normálním režimu, nejen v tom “turbo”.
Bohužel, prakticky to samé by se dalo aplikovat na klima/ekofašos a další nátlakové skupiny.
15. 2. 2014 at 20:48
no, jak jsem už někde psala, ani z formálního, ani z metodologického hlediska to není slušná práce. Pokud to nazveme komentář, nebo názor, pak jistě:-) Ostatně i práce na ta nejdebilnější témata (a že jich teda vzniká hodně, co je pravda;-) musí mít nějaké formální a metodologické zázemí. Toto je především dojmologie autora. Ale jako štít dobrý:-(
17. 2. 2014 at 9:31
Nejdebilnější ze všeho jsou pavědy typu gender studies … to může studovat už opravdu největší zoufalec.