Pavel Frodl
Manželka se se mnou rozvádí na základě její paranoii, že jsem drogově závislý. Do poslední chvíle, než mi přišlo předvolání, jsem žil v iluzi spokojeného manželství a šťastné rodinky. Manželka do poslední chvíle neřekla ani zmínku, že se chce rozvést na základě nějakých drbů, že beru drogy.
Pečlivě jsem se staral o rodinu, celou svoji mzdu posílal na její účet, na který jsem ani neměl žádná dispoziční práva, a nechával veškeré finanční záležitosti na ní. Dostával jsem kapesné 100 Kč denně. Nechodil jsem do hospody ani nikde po návštěvách. Byl jsem absolutně sociálně izolovaný a s láskou jsem pečoval o naše dvě děti (6letý nevlastní syn a 1letý vlastní syn, které jsem bez rozdílu bral za své) a o naši domácnost, kde jsem zastal většinu domácích prací.
Manželka celá odpoledne neustále trávila po drbech a kávičkách u známých. Nyní si našla někoho jiného a mě odkopla jako prašivého psa. Zosnovala na mě vykázání z bytu na základě křivé výpovědi, že ji psychicky týrám, že jsem drogově závislý, agresivní, nevyzpytatelný, že jsem ji nutil k sexu atd. Nic z toho není pravda.
Dělal jsem vždy všechno proto, aby byla spokojená a šťastná. Od začátku vztahu mi pořád jen lhala a vymýšlela si a prý i zanášela, jak teď vychází na povrch. Nyní je v našem bytě, s našimi dětmi, s kterými jsem trávil 99 % svého volného času, a chce mě o všechno, jak se zdá, připravit. Již čtyři týdny jsem děti neviděl.
Nevlastní syn, když jsem si balil věci, se mi věšel kolem krku, ať ho vezmu s sebou nebo ať ho alespoň chodím navštěvovat a já, ačkoliv jsem mu to slíbil, to nemohu splnit, protože nejsem jeho biologický otec. Přitom jsem ho od jeho 8 měsíců vychovával, staral se o něho a on si mě velmi zamiloval, stejně jako já jeho a následně i naše nové miminko Matýska.
Kdo dává pedantské a psychicky nevyrovnané matce (byla v minulosti dvakrát dlouhodobě hospitalizována na psychiatrické klinice s mentální anorexií, měla neradostné dětství s otcem agresivním alkoholikem, pokud si to také nevymyslela) právo uvádět děti do rozvrácené rodiny a otci neumožňuje, aby se nadále podílel na výchově a péči o děti, které tolik miloval a obětoval jim tolik času? Navíc mě dostala do pozice téměř kriminálníka a já teď čekám, až se vše vyřeší, až se prokáže moje nevina a soužím se za svými dětmi, které mi moc chybí.
Jak je v tomto státě něco takového možné? Pořád všichni volají po emancipaci, ale kde jsou práva mužů-otců?
29. 3. 2012 at 23:05
Pavle přeji hodně síly, čemu můžeš věřit je fakt, že toto je realita českého státu. Doporučuji se spojit s některým s tatů co už se orientují a s nimi se poradit případně jednat, právníci nemají tu moc změnit bezpráví konané v tomto státě a z mé zkušenosti Ti ani sociálka příliš nepomůže. Teoreticky máš byť minimální šanci narait na spravedlivéhé soudce. A matce neustup co se dětí týče ani o krok protože jinak se každý takový získává velice těžko zpět!!!
30. 3. 2012 at 9:02
Tak jako si feministky vybojovaly emancipaci tam, kde se jim hodila, tak si i my musíme vybojovat rovnost tam, kde se nám jí nedostává. Ve Vašem konkrétním případě tím, že po vykázání se hned vrátíte domů a budete si nárokovat právo na péči a výchovu o svého vlastního syna. A samozřejmě nejen fakticky, ale i návrhem na soudní úpravu poměrů k němu. V jeho věku sice bude mít chvíli matka navrch, ale když budete důsledný a vytrvalý, časem dosáhnete svých práv. A v dalším vztahu už nedělejte poslušného sponzora se stovkou kapesného, to vůbec není mužné.
30. 3. 2012 at 13:52
Jako sorry, ale tady si za to dost může ten pán sám. Jak může přistoupit na to, že odevzdává celou svoji výplatu manželce na účet, na který nemá dispoziční právo a smíří se s kapesným 100,- Kč denně???? to nemohlo jinak dopadnout.. 🙁 Snad si taky vždycky musíme nést zodpovědnost za svůj život a zachovat důstojnost a rozeznat, co už je přes čáru, ne?? to platí pro obě pohlaví…
31. 3. 2012 at 11:44
Ivano, do jisté míry máte pravdu. Ale už slyším ten jekot feministek, kdyby v této situaci byla žena a někdo by napsal, že si za to může sama.
1. 4. 2012 at 21:32
Co se týká hospodaření, takovýto přístup slýchávám kolem sebe dost často..dávat manželce výplatu a ona ať hospodaří. Sice jsem také pro jiný systém hospodaření, ale když to dvěma vyhovuje..vyhovovalo.. Tím bych chtěl trochu oponovat názoru „za to si může sám“. Myslím, že v tom důvod rozchodu není. Souhlasím, peníze hrajou velkou roli v rodině a bohužel i v rozvodovém porcování medvěda. Ten pes je asi zakopán jinde. Teď jde hlavně o děti..nebo aspoň to jedno vlastní. Ale myslím, že Tě bude potřebovat i to nevlastní. To už jsem ale psal. Tak hodně sil !!!
2. 4. 2012 at 11:02
čím více protakovouto ženu děláte tím více se to poté obrátí proti vám = emancipace po česku

…práva otců? kde že, kdo je to otec? WIKIPEDIA české justice uvádí český otec = „stykač“ a platič výpalného, nikoliv rodič!!!
2. 4. 2012 at 21:56
Jak tady někdo psal, vrať se zpátky do bytu, vykázání platí jen 10 dní a pak jen na základě předběžného opatření se dá prodloužit. Pokud nic takového není, můžeš se vrátit. Vrať se zpátky a starej se o dítě jakoby se nic nestalo.
Vezmi si advokáta a bojuj!
3. 4. 2012 at 9:35
Pavle,
procházím si podobným. Její cíl je jasný, zbavit se tě, obrat tě o děti, vytřískat z tebe co to jde a ještě vzbudit dojem, že ona je ta chudinka a ty ten zmetek.
Zmínka o kapesném a sociální izolaci nasvědčuje, že spíš jsi byl týrán ty.. Bohužel na rozdíl o ženský si tebe takřka nikdo z oficiálních míst nezastane, s tím se smiř. Ber to tak, že jsi byl hodnej blb, ale tahle zkušenost tě z toho vyléčí.
Přesto, v jakém marasmu jsi, se snaž psychicky držet a působit klidně a vyrovnaně, nedej průchod hněvu před nikým důležitým, odreaguj se jinde, ačkoliv nasranej musíš být jako blázen.
V případě soudu, trvej na znaleckém posudku na sebe, obzvlášť pokud sám pocházíš z normální rodiny. Z toho co píšeš, by měl znalec-psycholog poznat o co jde.
9. 4. 2012 at 15:43
Pavle,
ahoj a přeji pěkný den, alespoň pokud je to trochu možné. Při troše nadhledu, jsme na tom stejně. S klukem jsem tráviil vešketý volný čas, ale po emancipaci matky a 3 stáních u soudu jsem se dověděl, že jsem pro něj nebezpečný. Od té doby jsem ho neviděl. Ale v jednom nemáš pravdu, jedno právo Ti zůstalo, držet hubu a platit. Soudy, které prohráváš, právníky, alimenty, …
Tak se měj, a vítej v klubu.
Miroslav /mmiklin@centrum.cz
4. 8. 2012 at 23:36
Vzhledem k tomu,že mám orientální předky,nikdy nepochopim,jak daleko jste došli.Mě moje žena poslouchá na slovo,peníze dává ona mě a vždy očekává moje rozhodnutí.(Nejedná se o Arabku,ale Češku)..Tobě bych doporučil,abys v příštím vztahu upozornil ženu že -TY BUDEŠ VLÁDNOUT..Určitě najdeš takovou co by se ti podřídila..–Bůh je veliký. Buď zdráv.