JáRodič.cz
–
Takovou situaci zná snad každý – vztekající se dítě, možná i ležící na zemi a kopající nožičkama. Bezmocní rodiče stojící nad ním a snažící se celou situaci co nejrychleji vyřešit. V tu chvíli jediné, co si přejí, je být někde hodně daleko a nevidět ty odsuzující pohledy některých dospělých. Je jisté, že pro malé děti je velmi těžké vyjádřit své pocity a přání, a proto často reagují pláčem či vztekem. Postupem času se sice mnohé upraví, ale pomoc rodičů je velmi důležitá. Dítě by mělo vědět, jak se chovat může a co je naprosto nepřijatelné. V dnešním příspěvku jsme pro vás proto připravili povídání o tom, jak dítě naučit sebeovládání, respektive jak se chovat v určitých situacích.
Sebeovládání
Pro nejmenší děti je velmi těžké vyjádřit své pocity a přání. Stejně tak mají problém s tím, že by něco chtěly, ale jejich schopnosti na to ještě nestačí. Pro ně je přirozené reagovat pláčem a vztekáním se. A pro rodiče nastává poměrně složitý a vlastně nikdy nekončící úkol – naučit své dítě umění sebeovládání, ukázat mu, jak reagovat v určitých situacích a podobně. Byť to někdy vypadá téměř beznadějně a dospělí má pocit, že se to jeho potomek snad nikdy nezvládne, věřte tomu, že je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou svého syna či dceru můžete naučit.
Dítě postupem doby začne chápat, že některé chování je přijatelné a jiné nikoliv. Důležité proto je, aby rodiče nastavili určitou hranici a důsledně jí dodržovali. Děti pak mají možnost volit – rozhodnou-li se pro špatné chování, ví, že to přináší i určité důsledky. A naopak.
Jak naučit dítě sebeovládání
- Odveďte jejich pozornost a zabavte je něčím jiným
- Dejte jim najevo, že vztekáním a pláčem ničeho nedosáhnou (je to těžké, ale zkuste se obrnit trpělivostí a nepodlehnout)
- Své děti chvalte
- Mluvte se svým dítětem na téma sebeovládání, proberte spolu chování, které je přijatelné a které nikoliv
- Stanovte hranici – podle věku dítěte je třeba stanovit i následky, které s sebou špatné chování přináší
- Na děti nekřičte – a to obzvláště ve chvíli, kdy se vzteká (stejně vás víceméně nevnímá)
- Dejte dětem čas, aby o situaci přemýšlely (obzvláště ty starší potřebují dostatek času, aby rozebrali, co se stalo, jak reagovali, co bylo špatně, že tím vlastně nic nezískaly)
- Nechte děti „vychladnout“, respektive vymezte jim prostor, kde se mohou zklidnit
Rady pro rodiče
- Obrňte se trpělivostí
- Buďte důslední (zároveň je třeba si uvědomit, že nikdo není dokonalý a občas se vše nepodaří tak, jak by si člověk přál)
- Každé dítě je individualita (nesrovnávejte tedy s jeho sourozencem či holčičkou od sousedů)
- Nenechte se ovlivnit okolím a stůjte si za svým
- Učte děti příkladem (jistě, někdy je i pro dospělého velmi obtížné ovládnout se v určité situaci, ale zkuste to)
- Respektujte své dítě a jeho názory a přání (v rozumné míře), zároveň ale vyžadujte respekt i od něj. Někdy je samozřejmě třeba podřídit zájmy dítěte celku.
- Pokud vás něco rozzlobí a neovládnete se, vysvětlete svému dítěti (přiměřeně věku), co se stalo, proč jste se tak chovali
- Vždy přizpůsobte své požadavky, respektive očekávání věku
Závěr
Zažili jste u svého dítěte záchvaty vzteku? Pokud ano, jak jste je zvládali? Myslíte si, že se vztekají jen nevychované děti, anebo se to u těch malých nedá moc ovlivnit? Jak reaguje váš potomek ve stresových situacích? Trénovali jste to s ním? Co si vůbec myslíte o sebeovládání, respektive nutnosti ho dítě naučit? Napište nám vaše příběhy, rady a zkušenosti. Určitě je ocení i ostatní rodiče, kteří možná právě nyní dospěli k názoru, že je třeba začít dítě trochu usměrňovat. Ale samozřejmě nejen oni.
Převzato z webu JáRodič.cz
Okomentovat