Stridavka.cz
Po roce jsme se opět zaměřili na statistiku rozhodování soudů o svěření dětí do péče. A jestliže jsme loni hovořili o švejkovském “mírném pokroku v mezích zákona”, letos bychom mohli situaci charakterizovat – stejně. Dokonce ani judikáty Ústavního soudu podporující péči obou rodičů nevedly k žádnému průlomu v praxi obecných soudů. Naprostá většina dětí stále přichází o péči jednoho rodiče.
Vyžádali jsme si opět statistiky několika různých soudů. Pozorujeme v nich velmi mírně rostoucí trend péče obou rodičů, stále se však jedná jen o výraznou menšinu ze všech rozhodnutí. Pro srovnání uvádíme – stejně jako v loňském roce – přehled pravomocných rozhodnutí ve věcech péče o nezletilé Okresního soudu v Olomouci. (Data jsou čerpána ze statistických listů pravomocně skončených věcí s právní mocí od 1.1.2015 do 31.8.2015 nacházející se v aplikaci CSLAV ke dni 16.9.2015.)
Vysvětlivky:
511 – První rozhodnutí – Svěřeno (ponecháno v péči) – matce
512 – První rozhodnutí – Svěřeno (ponecháno v péči) – otci
513 – První rozhodnutí – Svěřeno (ponecháno v péči) – do společné péče obou rodičů
514 – První rozhodnutí – Svěřeno (ponecháno v péči) – do střídavé péče obou rodičů
517 – První rozhodnutí – Pro případ rozvodu svěřeno – matce
518 – První rozhodnutí – Pro případ rozvodu svěřeno – otci
519 – První rozhodnutí – Pro případ rozvodu svěřeno – do společné péče obou rodičů
520 – První rozhodnutí – Pro případ rozvodu svěřeno – do střídavé péče obou rodičů
523 – Další rozhodnutí (změna výchovného prostředí) – svěřeno matce
524 – Další rozhodnutí (změna výchovného prostředí) – svěřeno otci
525 – Další rozhodnutí (změna výchovného prostředí) – svěřeno oběma rodičům (před svěření nebylo v péči rodičů)
526 – Další rozhodnutí (změna výchovného prostředí) – svěřeno do společné obou rodičů
527 – Další rozhodnutí (změna výchovného prostředí) – svěřeno do střídavé obou rodičů
OS – počet rozhodnutí u okresního soudu
KS – počet rozhodnutí krajského soudu
Celkový podíl střídavé péče na všech rozhodnutích Okresního soudu v Olomouci v roce 2015 činí 9,0 %, společné péče 1,8 % (před rokem to bylo 7,2 % a 2,1 %). S trpkým úsměvem můžeme konstatovat, že bude-li růst podíl péče obou rodičů tímto tempem, pak již za 10 let budou o péči jednoho z rodičů přicházet jen 3 děti ze 4. Takto se situace, kdy bude běžně zachovávaná péče obou rodičů, nedočkají ani naše děti.
Pro srovnání: STATISTIKA ROKU 2014
7. 10. 2015 at 12:22
podrobnější statistické informace by vám měl poskytnout i OSPOD,
který ve všech řízeních vystupuje jako opatrovník
(tedy kdy bylo rozhodnuto dohodou, kdy proti vůli matky apod.)
na žádost podle InfZ (zákona o svobodném přístupu k informacím)
stačí obyčejný email a odpovědět vám musejí do 15 dnů
8. 10. 2015 at 19:26
možná by tedy stálo za to dělat i nějakou kampaň “Chovejte se jako tátové”. Dělám s dětmi pár let a za tu dobu jsem viděla u rozvedených rodičů pár fajn tátů, ale bohužel tak 70 % tátů, kteří se vykašlali na děcka, nebo na ně kašlou, když je mají aspoň na víkend. Můj vzorek není reprezentativní, pracuju s dětmi s výchovnými problémy, je vidět, jak moc jim tátové chybí a snaží se s nimi trávit čas nebo alespoň být v kontaktu, jenže dost často naráží na nezájem. Myslím, že taková kampaň by byla dobrá i pro otce nerozvedené, protože s podílem na výchově roste zaprvé větší pravděpodobnost spravedlivého rozdělení péče po případném rozvodu a hlavně osobnostní růst těchto dětí je daleko šťastnější.
9. 10. 2015 at 14:52
sáro: mimořádně s tebou musím souhlasit. Z mého okolí min. 50% otců na své děti po rozvodu kašle a spokojí se s víkendovým stykačem a plátcem výpalného matce. Otázkou je kolik těchto otců se nechce pouštět do předem v podstatě prohraného boje s matkou a kolik je pohodlných.
Na druhé straně mám otce, kteří chtějí, ale nesmí. Jsou jen obětí vydírání matek za co nejvyšší výživné.
Jen s tou kampaní a pravděpodobností spravedlivého rozdělení péče po případném rozvodu … tos nemyslela v českém feminacistickém soudnictví vážně, viď.
9. 10. 2015 at 21:35
nesnášíte feministky (a mimochodem dost nechápete, v čem podstata feminismu je), ale podívejte se, jak za několik málo let dokázaly tak mnoho. Témata jako domácí násilí, zneužívání žen, ženská práva ap. jsou dnes daleko diskutovanější, než dříve a je to prostě výsledek dlouhodobé práce. Chápu, že některým šovinistům se to sice nelíbí, ale je to tak. Podobně je to i s tzv. ženskými povoláními. Dokud budou rodinné právo považováno za podřadné, budou ho soudit z velké části ženy (a naopak, dokud budou ženy diskriminovány v některých pozicích, budou tíhnout a budou posílány na “pečovatelská” místa – sestřičky, sociální pracovnice, soudkyně opatrovnických soudů.)V tomhle se s feminismem shodujete – více mužů do těchto oborů (a více žen do těch tradičně mužských). Jedna věc je přirozené dělení podle fyzických sil a naopak výdrže, to ale u těchto povolání nedává smysl. A tak kampaň za to, aby se muži více starali o děti a více se věnovali povoláním typu učitel, by byla velmi prospěšná. Krok zpátky, jak si přeje např. pan Bouše nebo Hodina už prostě není možný, naopak ale dnešní doba skýtá jak ženám, tak mužům nové možnosti a prostor. A prvním krokem je snažit se z menšinového názoru udělat většinový. A to se nedělá stěžováním si a naštvaností, ale prací a kampaněmi a přesvědčováním. Dokud bude pár procent mužů žádat střídavou péči, těžko se stane dominantním přístupem. Ostatně je vidět, že ve společnostech, kde byla posílena role muže jako pečovatele, zároveň roste častost udělování střídavé nebo společné péče.
9. 10. 2015 at 22:53
saro, to co pises je pravda. Nicmene stavajici stav vsak nema pravni podstatu. Porusuji se tu jednostranne zakony. At uz je to krive obvineni.z DN nebo rodinne pravo ci kriva vypoved. To hranici s nacismem a je hedno jakou ma predponu. Je potreba nazyvat hyeny a parazity pravym jmenem a znicit tento zlocinecko mafiansky system od zakladu. Kapri si rybnik nevypusti a po dobrem to nepujde.
12. 10. 2015 at 18:34
jenomže co to je “po zlým”? Nerozlišujete, stejně jako nerozlišují ti, které kritizujete. Já si vlastně ani nedovedu představit, co je ta “vaše” cesta. Volit extrémní strany, protože populisticky mají v programu větu, která se vám hodí (viz program Národní demokracie jako jediný program, který střídavka na svém webu propaguje? Nebo nazývat všechny ženy slepicemi a femonacistkami (což je sám o sobě nonsens, btw)? Nebo hájit právo člověka, který znásilnil ženu, na to aby ji k sobě zákonem doživotně připoutal? Nebo propagací homofobních názorů? To je to, co vás v jakékoli diskusi hrozně limituje, nebo dokonce diskvalifikuje. Místo obrazu otce, který chce pečovat o své dítě, vidíme obraz násilnických magorů, kteří obhajují domácí násilí. Odborníky ani tak neodrazuje střídavá péče jako takové, naopak má velkou (a stále větší) podporu, jak mezi právníky, tak psychology i mezi pracovníky OSPODu. Jenže podpora střídavky.cz je minimální právě kvůli obrazu, který se tu prezentuje. A to je škoda. Myslím, že by bylo fajn spustit jiné weby, kampaně, lobbing, zvát sem odborníky a rodiče se zkušeností i ze zahraničí. Nadávat tady na písečku je smutné. A je to zase i o přesvědčování mužů obecně. Vždyť je vás polovina populace, to je dost:-)
13. 10. 2015 at 8:25
Zajímalo by mne, kolik z těchto případů bylo rozhodnuto a jak v případě, že otec dítěte požadoval vlastní, splečnou nebo střídavou péči.
13. 10. 2015 at 12:54
saro: chápu jak (dokonce i dobře) to myslíš, jen se lišíme v názoru, zda to půjde nebo nepůjde realizovat. Já jsem prostě názoru, když se podívám kolem sebe, že po dobrém to nepůjde a mnoho se toho nezměnilo, resp. “pokrokovými” změnami typu Cochem a diskuse s “odbornou” veřejností naše děti budou přicházet o otce dalších min. 20 let, což samozřejmě mafiánskému opatrovnickému systému vyhovuje, neboť to parazitům zajistí zdroje na nebohých dětech. Loby ukřičených femin v parlamentu je prostě silnější, chlapi nemají tu schopnost se takto dobře prodat/prezentovat, je to dané pohlavím. Takže:
– ano, budeme muset volit takovou stranu, která má prorodinou politiku a tím myslím především zachování obou rodičů dětem, přímo v programu, např. strana p. Boušeho. Nikoliv stranu, která si prorodinou politiku představuje jako kvotační byznys nebo dotace náhradním výživným, jako např. socani nebo KDU. Bez politické změny se nepohne vůbec nic.
– feminacistky nejsou všechny ženy, to rozhodně ne, ale všichni posluhovači stávajícího opatrovnického systému.
– nikdo z tohoto webu nehájí násilníka, nebo něco takového snad někdo píše? Jen na takové případy naprosto stačila stávající úprava zákona, není potřeba dávat feminám nástroj, jak křivým obviněním, které se ani většinou nezkoumá, normálního chlapa. Asi víš, že DN se dopouštějí ženy úplně stejnou měrou, kdo tvrdí opak je pokrytec, ale psssst, o tom se mluvit nesmí, jak jinak bychom děti zbavovali nepohodlných, rozuměj nesubmisivních otců.
– homofobní názory? myslím, že všem rozumným otcům jsou homouši u zadele do okamžiku, kdy jim stát začne přerozdělovat jejich děti a k tomu to rozhodně spěje …
13. 10. 2015 at 17:38
zmiňovala jsem otřesný článek o Afghánistánu, který tu uveřejnil p. Hodina. K tomu ostatnímu, účel prostě prostředky nesvědčí vždy, nedokážu se smířit s tím, že volíte stranu, která (krom toho, že nemá volební potenciál:-), tak především hlásá věci, které nemohou být mými hodnotami (a snad ani hodnotami rozumného člověka – to mluvím o Národní demokracii, kterou tento server také propagoval). Strana pana Boušeho má prazvláštní program bez konkrétních návrhů. Tam, kde jsou konkrétní, jsou to opět věci prapodivné. Například – zrušíme zákony o domácím násilí, ať si to rodina vyřídí podle svého – opravdu tohle reálně chcete? A nemluvím o posuzování, co je a co není, mluvím o návratu pár desítek let zpět. A jen tak mimochodem si evidentně nevšiml, že máme nejnižší nezaměstnanost za posledních pár let a druhou nejnižší v Evropě. Každopádně stále nevidím, žádný postup, který by vedl k vašim/našim cílům – více střídavé péče:-( jakože chápu tu naštvanost, moc dobře, jen mám pocit, že některým v tomto “hnutí” už zaslepuje mysl. Proto jsem napsala svou poznámku. Daleko víc člověk dosáhne jako partner do diskuse než někdo, kdo je považovaný za blázna (i z výše uvedených důvodů). A zároveň tenhle přístup škodí i mně – nemůžu například své klienty odkázat sem, protože to, co jsem slyšela, když jsem to dělala, bylo jen – to nemyslíte vážně, co to je za magory. A to je právě ta škoda:-( i proto je vaše podpora tak malá.
16. 10. 2015 at 16:21
Problém je, že (alespoň pro mě) v ČR neexistuje nějaká politická strana, která by se problémy dnešní rodiny opravdu reálně skutečně chtěla zabývat. Buďto jsou to paskvili ála Marxová a nebo populistické obecné žvásty bez pochopení podstaty problému.
Ano. Domácí násilí je ve většině případů používáno jako rozvodový nástroj k vytěsnění otce ze života dítěte, vykradení SJM a nástroj pomsty zhrzených žen vůči mužům. Na těch 10% skutečného násilí (netvrdím, že neexistuje) existují standardní paragrafy. Jsem pro zrušení něčeho, co je masivně zneužíváno.
S otci v ČR nikdo nediskutuje, otcové v ČR jsou masivně diskriminováni nebo se vlastní vinou likvidují sami (ti co nemají zájem). Kdo nepřitakává systému dítě patří matce a otci výživné, je systémem systematicky perzekuován. Není tedy o čem diskutovat. Fašisti také v lágru s židy nediskutovali, v tom je ten problém. Otce k extremismu zahání samotný systém, to je potřeba pochopit.