Stridavka.cz
Dostalo se nám do rukou další usnesení, ve kterém KRAJSKÝ SOUD V PLZNI předvedl, jak pošlapává právo dětí na péči obou rodičů. Stačí, aby jeden z rodičů (v tomto případě otec) nesouhlasil se střídavou výchovu nařízenou okresním soudem, namítal jakési rozdílné názory na vedení domácnosti a výchovu dětí, a krajský soud okamžitě střídavou výchovu zruší.
KRAJSKÝ SOUD V PLZNI tak dává znesvářeným stranám jednoduchý návod, jak sabotovat péči obou rodičů, jak vyostřovat rodičovské spory ve snaze získat děti jen pro sebe, jak pokračovat v letitém soudním řízení a přinášet tak další práci činovníkům rozvodového průmyslu (soudcům, sociálním pracovníkům, znalcům a dalším). Tento způsob „pěstování si“ soudních sporů je obzvlášť hanebný s ohledem na děti, které setrvávají v rodičovském konfliktu. Jejich rodiče jsou tímto fakticky podporování v pokračování sporu, namísto aby byli vedeni k tomu nejlepšímu pro děti – k zachování péče obou rodičů.
Usnesení krajského soudu je také v přímém rozporu s nálezem Ústavního soudu ČR III.ÚS 1206/09, podle něhož nesouhlas se střídavou péčí „může být relevantní pouze tehdy, je-li vybudován na důvodech, jež jsou způsobilé intenzivním způsobem negativně zasahovat do zájmu dítěte“.
61Co 613/2012
U S N E S E N Í
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Kryslové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a Mgr. Jiřiny Hronkové ve věci péče o nezletilé děti Sxxxx Rxxxxxxxxx, nar. xx.x.2009 a Zxxxxx Rxxxxxx, nar. xx.x.2009, zastoupené Mxxxxx Pxxxx jako kolizním opatrovníkem, děti Pxxxx Hxxxxxxx, nar. xx.x.19xx, bytem Zxxxxxxx 13, Pxxxx, a Zxxxxx Rxxxxxx, nar. xx.x.19xx, bytem Zxxxxxxx 13, Pxxxx, o úpravu poměrů nezletilých, k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 4.9.2012 č.j. 22 Nc 149/2010-194,
takto:
I. Rozsudek soudu prvého stupně se ve výroku I, II a IV zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
II. Odvolání otce do výroku III se odmítá.
Odůvodnění
Shora citovaným rozsudkem soud prvého stupně svěřil nezletilé děti Sxxxx Rxxxxxxxx, nar. xx.x.2009 a Zxxxxx Rxxxxxx, nar. xx.x.2009 do střídavé výchovy rodičů s tím, že výživné rodičům nebylo určeno (výrok I), dále rozhodl o náhradě nákladů státu (výrok II, III) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).
Ve včasném odvolání vyjádřil otec nesouhlas s tímto rozhodnutím. Namítl, že nesouhlasí se střídavou výchovou dětí, když má s matkou dětí rozdílné názory na vedení domácnosti a výchovu dětí. Žádal proto svěření dětí do jeho výlučné péče. Za nesprávný považoval otec i nákladový výrok rozsudku soudu prvého stupně, jímž matce nebyla uložena povinnost k náhradě nákladů státu. Náhrady nákladů odvolacího řízení se vzdal.
Matka považovala napadený rozsudek za věcně správný, měla za to, že střídavá výchova je vcelku naplňována. Při projednání věci v odvolacím řízení matka připustila, že by odevzdala děti do výlučné výchovy otce, neboť není schopna čelit psychickému a fyzickému tlaku ze strany otce, který je proti ní vyvíjen. Náhrady nákladů odvolacího řízení se matka vzdala.
Opatrovník ponechal věc na zvážení soudu.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející (ust. § 212 o.s.ř.) a po projednání věci dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro potvrzení či změnu tohoto rozhodnutí.
Soud prvého stupně provedl rozsáhlé dokazování, reagující v potřebném rozsahu na zjištění skutečností rozhodných pro posouzení řešené věci, a to opakovanými výslechy rodičů, zprávami opatrovníka o výchovném prostředí dětí, zprávami o pobytu matky s dětmi v azylovém prostředí, zejména pak znaleckým posudkem zaměřeným na hodnocení způsobilosti rodičů k výchově dětí. Závěry přijaté prvoinstančním soudem v napadeném rozsudku vycházely z provedeného dokazování a byly s ním v souladu, přičemž nabídly nejvhodnější způsob řešení poměrů nezletilých dětí. Odpovídající byla i aplikace práva na projednávanou věc. Odvolací soud tedy neměl vůči vydanému rozhodnutí žádné výhrady a považoval je za přiléhavé zjištěnému skutkovému stavu věci a charakteru atypických vztahů rodičů a dětí v předmětné rodině.
Rozhodnutí o střídavé výchově se musí opřít o určitá základní pravidla, respektovaná rodiči při výchově dětí, stanovená dohodou či autoritativním rozhodnutím soudu, na nichž se zvolený model výchovy může realizovat. Vztahy rodičů jsou proměnlivé, nepředvídatelné, zatížené nesourodým náhledem na společné soužití, vedení domácnosti a výchovu dětí, mnohdy slovně konfliktní, spojené i s fyzickým napadáním matky ze strany otce dětí. Pakliže rodiče odstoupili od dohody o střídavé výchově, respektive ta se stala dalším předmětem jejich vyhrocených sporů, jež mají zákonitě negativní dopad na psychiku dětí a jejich výchovné vedení v rodině, která přes konfliktnost soužití setrvává ve společné domácnosti při bydlení v jednom bytě, nelze než hledat jiný způsob řešení poměrů nezletilých dětí.
Nastolená otázka, vystupující do popředí k řešení opětovně a proměnlivě, již od narození dětí, je obtížně řešitelná, s ohledem na charakter a strukturu osobnosti rodičů (viz závěry znaleckého posudku Mgr. Ixxxx Bxxxxx ze dne 21.5.2012), jakož i s přihlédnutím na jejich majetkové, finanční a bytové poměry. V případě, že by měly být děti svěřeny do výlučné výchovy jednoho z rodičů, nalezení nové úpravy poměrů nezletilých se neobejde bez součinnosti se znalcem a bez aktuálního zhodnocení všech (složitých) skutečností, které jsou právně významné pro konečné rozhodnutí věci.
Pakliže potřeba doplnění dokazování zjevně překračuje rámec odvolacího řízení, respektive, má-li vedené dokazování směřovat k posouzení otázky, k níž účastníci a prvoinstanční soud dosud nezaujaly stanovisko, které by mohlo být podrobeno přezkumu v rámci dvouinstančního soudního řízení, nezbylo odvolacímu soudu než podle ust. § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušit rozsudek soudu prvého stupně a vrátit mu věc k dalšímu řízení.
Sdělila-li matka v odvolacím řízení, že souhlasí s převzetím výchovy dětí otcem, nelze přehlédnout, za jakých okolností toto prohlášení učinila, tj. po dalším fyzickém napadení ze strany otce.
Odvolal-li se otec do nákladového výroku III rozsudku soudu prvého stupně, jímž nebyla matce uložena povinnost k náhradě nákladů státu, nebyla mu tímto rozhodnutím uložena povinnost či způsobena nějaká újma, pročež mu proti němu nenáleží odvolání, které bylo-li jím uplatněno, odvolací soud podle ust. §218 písm. b) o.s.ř. odmítl.
O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvého stupně v novém rozhodnutí o věci (ust. § 224 odst. 3 o.s.ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustné dovolání.
V Plzni dne 01.02.2013
JUDr. Alena Kryslová,v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Miroslava Matičková
24. 3. 2014 at 6:53
Maj tady prostě vybudovanej parazitní sovchoz na výrobu stabilní zdi mezi rodiči a dětmi.(senta radvanová roč.1929)Místo logiky,aby matce pomohli v azylovém prostředí,aby děti nepostrádali rodiče,tak si stonásobek ze všech kapes rozdělí na to,aby si obhájili,že tady jsou.Takhle to bylo u nich doma přikryté ,,úplnou rodinou“,že jim nevadí postrádat rodiče.Ti na ně měli ale času,že z nich vyrostlo Monstrum stabilního postrádání!
24. 3. 2014 at 9:28
Kladu si otázku, na co mají v Plzni opatrovníka. Rodiče se poperou a OSPOD řekne, že otázku výchovy nechá na zvážení soudu. Když se teď všude šetří, nebylo by od věci zrušit OSPOD, který je úplně k ničemu.
24. 3. 2014 at 10:26
Ja si take tu otazku kladu. I v mem pripade dokopat ospod k jakekoli cinnosti byl ukol nadlidsky, nejprve jsem vzdy dostal nekolik odpovedi proc vlastne konat nic nemuzou, ze se mame domluvit, a ze prece probiha soud … :-). Na tom soudu ale bez jakehokoli zduvodneni naopak vystupoval v rozporu se znaleckym posudkem 🙂 (ktery mimochodem odmital nechat vypracovat).
Cest vyjimkam, ale za me v rozvodovych stanich jejich ucast zrusit, a plne nahradit fungujicim soudnictvim (ja vim…..:-(). Takhle ma jen soud dalsi berlicku o co opirat na obe nohy kulhajici rozhodnuti „v zajmu ditete“.
24. 3. 2014 at 10:38
Přesně tak, i moje skutečnost. Orgán Separace Péče Otců o Děti i v mém případě neudělal naprosto nic pro naše děti, ba naopak jim systematicky svým působením škodil. Proto jednoznačný souhlas s tím, že je k ničemu a je potřeba ho zrušit, minimálně pro potřeby opatrovnických řízení, kde více škodí, než by byl k užitku. A´t se starají o posuzování pěstounů apod., to jim půjde, stejně jsou pro ně víc než prašivý otec kverulant.
24. 3. 2014 at 13:03
Proč se otec odvolával proti rozsudku, ve kterém byla střídavá péče??
24. 3. 2014 at 14:12
OSPOD je skutečně úplně k ničemu. Konkrétní případ Praha 12 úřednice Hejná.
24. 3. 2014 at 14:14
Samozřejmě vzato z pohledu dítěte. Ovšem abych řekl pravdu, nebyl k ničemu ani matce, ačkoli se jí tato instituce snažila podporovat neštítíce se ničeho – je třeba ovšem říci, že žádný soud na evidentně manipulativní a odporné praktiky a názory OSPODu nedal.
25. 3. 2014 at 16:03
co bych dal za střídavou péči v mém případě.A kord v na Plzeňském soudě.Jen by mě zajímalo jaký soudce to dělal na tom prvním soudě.
28. 3. 2014 at 10:08
Hlupák otec se odvolal, přestože matka střídavku chtěla. Prostě nesouhlasil se střídavkou, kvůli rozdílným názorům na vedení domácnosti a výchovu dětí. Matce pak stačilo jen zůstat pasivní a zahrát (možná že ani nehrála) , že je z toho psychicky na dně.
Ideální případ, jak si pos8at výborný rozsudek. Otec je prostě zachoval jako učebnicový kretén.
3. 4. 2014 at 11:37
Otázkou je,jestli matku otec fyzicky napadal..pak bych se nedivila soudu,že střídavou péči zamítl….je to vše tvrzení proti tvrzení….a nejvíc to odnesou nakonec děti