Stridavka.cz

9 P 91/2009-97

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Gregorovou ve věci péče o nezl. XXXXXX XXXXXXX, nar. XXXXXXXXX, zastoupeného kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 7, v sídle Úřadu Městské části Praha 7, nábřeží Kpt. Jaroše 1000, syna XXXXX XXXXX, bytem XXXXX, XXXXX XXXXX, zastoupené JUDr. Elonou Khalaila, advokátkou se sídlem Praha 1, Spálená 29 a XXXXX XXXXX, bytem XXXXX, XXXXX, o úpravu poměrů nezletilého XXXXX

t a k t o:

Nezletilý XXXXX XXXXX, nar. XXXXX, se svěřuje do střídavé péče rodičů a to tak, že každý lichý týden bude ve výchově otce a každý sudý týden ve výchově matky, počínaje právní mocí tohoto rozsudku. Tato úprava se vztahuje na dobu před i po rozvodu manželství rodičů.

Matka je povinna přispívat na výživu nezletilého XXXXX částkou 2 000,- Kč měsíčně vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám otce, počínaje právní mocí tohoto rozsudku.

Otec je povinen přispívat na výživu nezl. XXXXX částkou 2 000,- Kč měsíčně vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky, počínaje právní mocí tohoto rozsudku.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Otec se domáhal úpravy poměrů k nezletilému s tím, že manželství rodičů nezletilého již asi 10 let neplní své funkce. Matka se v létě 2009 odstěhovala ze společné domácnosti. Syn zůstal v péči otci. Otec již od narození o syna pečuje a také o celou domácnost. Syn je na otce fixován, proto si přeje zůstat v jeho péči. Otec se plně stará o synův všestranný duševní i fyzický vývoj, spolupracuje se školou, doprovází ho na jeho mimoškolní aktivity, pomáhá mu ve studiu. Styky s matkou probíhají na základě jejich vzájemné dohody. Navrhl, aby matce bylo uloženo platit na výživu nezl. částku 6000,- Kč.

Matka nesouhlasila s návrhem otce a navrhla, aby nezl. byl svěřen do její výchovy a otci stanoveno výživné ve výši 5000,- Kč. Uvedla, že důvodem jejího opuštění společné domácnosti byly dlouholeté útrapy, které prožívala v manželství s otcem nezl.. Ten se zpočátku choval dobře, společně bydleli v Izraeli. Otec se tam nedokázal integrovat a proto se společně přestěhovali do ČR. Po přestěhování otec své chování změnil a začal se špatně chovat k synovi matky z prvního manželství, k matce samotné a docházelo z jeho strany i k fyzickému napadání. Otec nezl. měl psychické problémy, které řešil alkoholem a užíváním léků, měl mimomanželské známosti. Situace se nezměnila ani po narození nezletilého XXXXX. Matka po přesvědčování otcem mu dala ještě šanci, protože otec měl nezl. rád a staral se o něj, nechtěla být ale finančně závislá na otci a proto začala podnikat v oboru cestovního ruchu, péči o syna však v žádném případě nezanedbávala. Jezdila s ním každou zimu na 3 měsíce do Izraele, učila ho hebrejštinu a ruštinu, nechala se zaměstnat ve školce, kam syn docházel, aby mu mohla být nablízku. Otec nezl. začal podnikat s matkou, časem se však zase vrátil ke svým zvyklostem a požívání alkoholu v nadměrném množství. V roce 2001 si otec nezl. našel jinou partnerku a odstěhoval se i se synem a novou partnerkou ke svému otci. Matka se nervově zhroutila, léčba antidepresivy u ní vyvolaly další zdravotní problémy, které musely být řešeny operativně. Po naléhání otce, že se chce k matce vrátit, se rozhodla, že to ještě za stanovených podmínek spolu zkusí, přestože již chtěla podat žádost o rozvod. Otec nezl. však nepřestal se svými zlozvyky a opět začal matku slovně i fyzicky napadat, našel si novou známost, nenašel si žádnou práci. Matka se soustředila na výchovu syna a pro jeho hudební nadání ho přihlásila do dětského pěveckého sboru a lidové hudební školy. Po té, co si otec nezl. v opilosti zlomil nohu, matka hradila od února do srpna 2009 veškeré náklady související s chodem domácnosti a výchovou syna sama, otec přispěl částkou 14 579,- Kč. Po té se rozhodla od otce nezl. odejít. Našla si byt, který je v klidné lokalitě poblíž synovy školy a bytu jeho učitele hudby a angličtiny. Synovi tam zařídila pokoj, kde má svou postel, skříň, knihovnu i ošacení, které mu matka pravidelně od narození kupuje. Syn jí mobilem sdělil, že zatím bude u otce a jí bude navštěvovat. Respektovala toto rozhodnutí s tím, že otci poskytla částku, kterou si sám určil. Synovi dále pere, vaří, když je u ní. Kupuje mu biopotraviny, ošacení, počítačové hry a jiné, hradí mu zájmové činnosti, např. kurzy vaření, kino, návštěvy restaurací aj.

K doplnění návrhu otec dále uvedl, že není pravda, co uváděla matka ve svém vyjádření, neboť naopak ona tyranizovala rodinu např. používáním praktik tzv. „černé magie“, vyhrožovala otci, nutila ho k sebevraždě a bila ho násadou od smetáku. Opustila rodinu v době, kdy byl otec se synem na prázdninách na chatě otce otce v jižních Čechách, kam jezdí každé prázdniny. Syn se s matkou pravidelně stýká, tráví u ní dva víkendy v měsíci. Navštěvuje ji i ve všední dny, když jde ze školy, jednou měsíčně u ní přespí. Syn vyjádřil přání být s otcem a s matkou se stýkat. Má široké placené zájmy, např. soukromou výuku zpěvu v dětské opeře, soukromou výuku piána, kroužek stepu, dětský pěvecký sbor. Od září 2009 tyto aktivity hradí otec, matka zaplatila pouze částku 6000,- Kč. Zdravotní stav syna není dobrý, má zvýšenou činnost štítné žlázy, léky hradí pojišťovna. Dále náklady na rovnátka syna činily od září 2009 částku 4000,- Kč a náklady na pořízení rovnátek. Pracuje na živnostenský list v oboru publikační činnost, lobbing, jeho příjmy činí asi 20 000,- Kč měsíčně a to z honorářů za publikační činnost, které dostává již zdaněné. Dále od září 2009 podniká v oblasti zprostředkovatelská činnost fotovoltaické elektrárny. Za rok 2009 nepodávala daňové přiznání, neboť jeho příjmy byly nulové. Příjmy měl až v roce 2010. Dále žije částečně z úspor, které získal prodejem akcií MF Dnes v roce 1992 a v současné době jejích výše činí asi 200 000,- Kč. Do září 2009 nepracoval a žil pouze z úspor. Od podzimu 2009 je evidován na úřadu práce, protože si hledá zaměstnání jako redaktor, má VŠ vzdělání v oboru žurnalistika. Nepije alkohol, nikde se neléčí ani neléčil, neléčí se ani na psychiatrii, léky nebere.

Matka dále uvedla, že syn u ní pobývá asi dvakrát v měsíci přes celý víkend, ve všední dny se u ní zastaví, když jde ze školy, občas přespí. Dále byl u ní v době hospitalizace otce v dubnu 2009 po dobu 6 dnů. Přes léto 2010 byl syn s ní 3 týdny na dovolené a během této doby vyjádřil přání být ve střídavé péči obou rodičů tak po týdnu. Na výživu syna přispěla částkou 6400,- Kč v září 2009 a částkou 5 335,- Kč v říjnu 2009. Na základě předběžného opatření pak zasílá otci částku 2500,- Kč. Mimo to mu kupuje ošacení, které se vzhledem k tělesné konstituci syna musí již kupovat v dospělém oddělení. Zakoupila mu 4 bundy, svetry, kalhoty, slipy atd. Nezletilý navštěvuje víceleté gymnázium, kde se platí poplatek 500,- jako sponzorský dar. Soukromou výuku zpěvu již nezletilý nenavštěvuje z důvodu mutace, navštěvuje však kroužek stepu a klavíru. Tyto aktivity hradí od doby zrušení společné domácnosti otec. Matka vlastní v Izraeli třípokojový byt, z jehož nájmu má příjem ve výši 600 USD měsíčně. Kromě toho pracuje na živnostenský list v oboru průvodcovská činnost s příjmy asi 8000,- Kč měsíčně. Má vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogika-výtvarná výchova. Nadále si chce vydělávat v cestovním ruchu.

Z výpovědi nezletilého XXXXX soud zjistil, že v současné době kontakty s rodiči probíhají tak, že si sám může určovat, kde chce být, zda s otcem, či s matkou. Poslední dobou kontakty střídal dost rovnoměrně, někdy je trochu víc u otce, někdy u matky, např. v době, kdy byl nemocný. Své věci má jak u otce tak u matky. U otce má např. počítač či sbírku lega, jiné věci u matky, oblečení má u obou. Pobyt u otce mu vyhovuje proto, že mu dokáže pomoci s výukou určitých předmětů, ale zároveň by se chtěl často vídat s matkou, je schopen se s rodiči o tom domluvit, ať to soud upraví, jak to upraví. Vztahy mezi rodiči sezlepšily, nejsou nepřátelské, spíše spolu moc nekomunikují, ale ohledně něho jsou schopni se domluvit. Otec mu hradí spíše kroužky a podobné záležitosti a matka mu zase kupuje oblečení a jiné potřeby, to mají rodiče mezi sebou celkem rozdělené.

Ze zprávy kolizního opatrovníka bylo zjištěno, že bylo jednáno s rodiči nezl. za účelem uzavření dohody ve věci úpravy poměrů k nezl. Otec nezl. odmítl uzavřít dohodu s matkou ohledně střídavé výchovy, přestože uvedl, že by byl ochoten akceptovat i úpravu styku s matkou tak, aby nezletilý byl u ní celý týden od pondělí do neděle, příp. jakýkoliv rozsah styku, jak určí syn nebo matka. Otec nezl. také sdělil, že pokud bude ve věci soudem určeno vypracování znaleckého posudku, může je odmítnout tím, že bude před znalcem mlčet on i syn. Matka naopak souhlasila s tím, aby byl znalecký posudek ve věci vypracován. S odstupem doby došlo v rodině ke stabilizaci ve směru výchovy nezl. XXXXX, kdy sice vztahy mezi rodiči jsou nadále konfliktní, avšak nezletilý si kontakty dokáže korigovat sám a současný fungující model střídavé výchovy mu plně vyhovuje. Kolizní opatrovník tedy navrhl, aby soud svěřil nezl. do střídavé výchovy obou rodičů.

Účastníci soudu nepředložili svá daňová přiznání k doložení svých příjmů s tím, že v době rozhodování otec neměl ještě k dispozici daňové přiznání za rok 2010 a za rok 2009 měl příjem nulový, proto podáváno nebylo. Matka daňové přiznání nepodávala, neboť vykonávala práci pouze nárazově. Soud proto vycházel z jiných důkazů při zjišťování příjmů rodičů nezletilého. U otce dospěl k závěru, že jeho příjem činí částku 20 000,- Kč čistého měsíčně, neboť otec tento příjem doložil výpisy z účtu vedeného na jeho jméno č. 5026123001/5500 za období od března do září 2010. Příjem matky zjistil jednak z faktury za průvodcovské služby poskytnuté ve dne 4-15.12.2010 ve výši 4800,- Kč a dále z její výpovědi, kdy uvedla, že její příjem je sice nepravidelný a závislý na turistické sezóně, ale činí asi 8000,- Kč měsíčně čistého a dále je jejím příjmem nájemné z bytu v Izraeli ve výši 600 USD, což je při průměrném kursu asi 12 000,- Kč měsíčně, celkem tedy příjmy matky jsou minimálně ve výši 20 000,- Kč čistého měsíčně.

Z nájemní smlouvy uzavřené mezi matkou nezl. a pronajímateli bytu matky na adrese jejího současného bydliště dne 23.7.2009 bylo zjištěno, že její měsíční náklady na bydlení představují minimálně částku 13 000,- Kč (nájemné a zálohy na služby).

Otec doložil výpisy z účtu a stvrzenkami náklady, které vynaložil na potřeby syna v období září-prosinec 2010 a které činily částku 11 315,- Kč, kdy tyto náklady byly určeny na školné, stravné ve škole, ortodoncii, lyžařskou obuv, operátora mobilního telefonu, náklady na dětskou operu a francouzštinu ve škole a od března do září 2010 ve výši 44 385,- Kč, které byly vynaloženy na školné, stravné ve škole, ortodoncii, stomatologii, sportovní a speciální obuv, kroužek stepu, dětskou operu, operátora mobilního telefonu, školní lyžařské soustředění a školní soustředění na začátku roku.

Matka doložila potvrzením podepsaným otce, že na potřeby nezletilého zaplatila dne 19.9.2009 částku 6 400,- Kč a dne 13.10.2009 částku 5 335,- Kč. Dále stvrzenkami doložila nákup oblečení, obuvi, biopotravin, úhradu hudební školy, ortodoncie a jiných potřeb pro nezl. a dále náklady na společné návštěvy restaurací, kina a školu v přírodě v květnu v roce 2009 a 2010.

Podle § 50 zákona o rodině nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu může soud i bez návrhu rozhodnout, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.

Podle § 26 odst. 2 zákona o rodině jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popř. střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby.

Podle ustanovení § 85 odst. 2, odst. 3, a § 96 odst. 1 zákona o rodině soud při určení výživného přihlédne k odůvodněným potřebám nezletilého dítěte, jakož i ke schopnostem , možnostem a majetkovým poměrům rodičů a bere rovněž v úvahu, který z rodičů v jaké míře o dítě osobně pečuje.

Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že jsou dány podmínky pro to, aby soud svěřil nezletilého do střídavé výchovy rodičů. Již částečně od října a po té od listopadu 2010 se nezletilý zdržuje rovnoměrně jak u matky, tak u otce a tato výchova prakticky bez problémů funguje, nezletilému to vyhovuje, takto si to sám určil a přeje si, aby jeho výchova tímto stylem probíhala i nadále. Toto vyjádření nezletilého vzhledem k jeho věku nemá soud důvod zpochybňovat. Tvrzení otce nezl., který namítal, že syn si přeje zůstat v jeho výlučné péči, bylo vyvráceno zjištěním soudu. Otec také soudu nesdělil žádný jiný relevantní důvod, pro který by nezletilý nemohl být svěřen do střídavé výchovy rodičů a předem deklaroval, že pokud bude soud chtít doplnit dokazování znaleckým posudkem, pak jeho vypracování může také ztěžovat. Jeho námitka, že matka opustila rodinu a syna neobstojí s tím, že k odstěhování matky došlo, jak vyplynulo z důkazů, po dlouholetých konfliktech rodičů nezl., které ve svých vyjádřeních popsali, kdy jejich manželství směřuje k rozvodu. Matka své bydliště nijak před synem netajila, místo svého nového bydliště přizpůsobila potřebám syna, byt zařídila pro jeho potřeby, tak, aby tam měl své zázemí. Neobstojí ani neprokázané tvrzení otce, že syn trávil od útlého dětství většinu života s ním, kdy byl často celé měsíce bez matky a je proto na jeho osobu fixován. Proti tomuto tvrzení stojí vyjádření matky. Dále se soud odkazuje v tomto směru na ústavní nález III. ÚS 1206/09. Dle názoru soudu, který se opírá o provedené dokazování, je matka stejně tak jako otec schopna se o nezl. řádně postarat. Bylo zjištěno, že na nákladech syna se podílí i matka, i když v menší míře než otec. Nezletilý má u obou rodičů své věci a své zázemí. Oba rodiče mají zájem nezletilého vychovávat. Přestože jsou v jejich komunikaci určité problémy, nezletilý si kontakty s nimi sám dokáže zařídit. V tomto případě soud tedy shledal dobré výchovné předpoklady jak na straně otce tak i na straně matky a zároveň respektoval přání nezl., které není v rozporu se zájmem na jeho řádném vývoji a výchově, kdy je pro něho prospěšné být v co nejužším kontaktu s oběma rodiči a rozvíjet tak citové vztahy k nim, což forma úpravy svěření nezl. do péče jen jednoho z rodičů při úpravě styků s druhým rodičem zase až tak neumožňuje.

Při stanovení výživného rodičům nezletilého soud vycházel z jejich příjmů, celkových majetkových poměrů a potřeb nezletilého.Oba rodiče mají přibližně stejné příjmy se zároveň podílejí na výdajích nezletilého, i když matka menší měrou. Nemají žádný větší majetek ani další vyživovací povinnost. Stanovená výše výživného tedy odpovídá výdělečným schopnostem a majetkovým poměrům rodičů při zohlednění toho, že každý z nich má v péči nezletilého v měsíci napůl. Výše výživného respektuje i potřeby nezletilého přiměřené jeho věku, neboť nemá potřeby, které by zvyšovaly jeho náklady mimořádným způsobem.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 146 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů od doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 13. prosince 2010

Mgr. Helena Gregorová
předsedkyně senátu