RNDr. Pavel Rusý

–

Tento hořký povzdech čtu stále častěji v diskusních příspěvcích od „nešťastných“ matek, které soudy „připravily o dítě“ střídavou péčí. Jsou ale zástupy otců, kteří by o střídavou péči stáli, přesto je pro ně tento cíl buď nedosažitelný, nebo natolik překroucený soudy, že dosáhnou „střídavky“ 2-3 dny ze 14 dnů.

Ponechme pro tentokrát stranou nešťastné maminky, které vadný otec s pomocí soudů a opatrovníka připraví o dítě stejně, jako se tomu většinou děje tatínkům. Ale jsou takové a zaslouží stejnou pomoc, ohledy a podporu, jako otcové zbavovaní svých dětí.

Dnes vás seznámím s tátou, říkejme mu třeba Tadeáš, který „jako každý otec, který o to požádal“ dosáhl svěření syna, říkejme mu Matěj, do střídavé péče. Ano, dosáhl toho, ale za cenu 10 let soudních sporů, mnoha znaleckých posudků a psychologických zpráv, vyšetřování pro zločin na dítěti, rozvrácení vlastního života a vzdálení se od své rodiny.

Už od malička…

Než se Matěj narodil, domluvili se Tadeáš s matkou, říkejme jí Markéta, že zůstanou s miminkem doma oba až do nástupu Matěje do školy, aby se mu mohli plně věnovat. Mohli si to dovolit, měli dostatečné zajištění.

V půlroce Matěje se Markéta sebrala a s dítětem se odstěhovala, požádala soud o předběžné svěření Matěje do její péče. Soud jí obratem vyhověl a Markéta využívala kojení dítěte k omezování péče Tadeáše na pár dvouhodinových úseků za týden, přestože sama přiznala, že by šly i pětihodinové úseky péče. Odvoláním se podařilo předání Matěje do péče Markéty zvrátit, ale to jí nezabránilo dál zneužívat kojení k omezení péče Tadeáše.

Začalo úmorné domáhání se rozšiřování péče, v podstatě stejné, jako by Tadeáš nestrávil s Matějem půl roku každodenní péče 24 hodin denně, ale jako by se vrátil z vězení a dítě ho neznalo.

Ve věci nařízený znalecký posudek ve 2,5 letech dítěte konstatoval, že nemůže doporučit ani nedoporučit střídavou péči, že by se to muselo vyzkoušet a rozhodnout podle reakce dítěte na to. Tak Tadeáš obratem navrhl Markétě vyzkoušení rozšíření péče, odmítla, navrhl to OSPODu, odmítl, pak podal návrh na soud, aby se to tedy podle doporučení znalce vyzkoušelo, a soud to zamítl s tím, že i kdyby to dítě vydrželo, že to neznamená, že je to v jeho zájmu.

Vynesený rozsudek svěřil Matěje matce, přestože do vynesení rozsudku byl Matěj právně nadále v péči obou rodičů, upravil styk Tadeáše s Matějem na 5 dní a 4 noci za 14 dní. Což lze samozřejmě upravit i v právní formě střídavé péče.

Vnitrostátní únos dítětě

Po nějaké době se Tadeáš opět domáhal střídavé péče. Soudy změnu zamítly. Už před rozhodnutím odvolacího soudu matka pořídila byt v místě bydliště její širší rodiny, 250 km daleko od jejich dosavadního bydliště s otcem. Soudu to ale „zapomněla“ sdělit. Jakmile odvolací soud zamítl návrh na střídavou péči, rozjela Markéta akci odstěhování do nově koupeného bytu, kterou důkladně tajila před Tadeášem. Tak důkladně, že přinutila Matěje, tehdy pětiletého, tátovi lhát.

Tadeáš se o tomto záměru Markéty dozvěděl a podal další návrh na změnu péče, a to buď svěření dítěte do své péče nebo do střídavé péče, z důvodu protiprávní změny bydliště dítěte Markétou, a ve vazbě na nástup dítěte do první třídy. Okresní soud sice vydal předběžné opatření, že matka musí bydliště dítěte vrátit, Markéta to však ignorovala. Dokonce si za to vykoledovala pokutu, později ale v odvolání byla pokuta zrušena. Důvodem bylo, že matka nakonec povinnost „plnila“, i když bylo zjevné, že se s dítětem zdržuje týden v novém bydlišti a v původním jen dva dny za 14 dní mezi styky Matěje s Tadeášem.

Soudy nakonec posvětily nezákonné jednání matky, povolily jí dítě odstěhovat a nastoupit do první třídy v nezákonně změněném bydlišti. Omezily styk Tadeáše s Matějem na pouhé 3 dny za 14 dní, tedy jej zkrátily o celou třetinu. Matka se před soudem zapřísahala, že změnou bydliště dítěte v žádném případě nechce omezovat rozsah styku dítěte s otcem. Dlužno přiznat odvolacímu soudu snahu o „spravedlnost“, když zvýšené náklady Tadeáše na dopravu (cca 4000 Kč měsíčně) zohlednil při stanovení výživného, které z tohoto důvodu snížil o 300 Kč.

Soud otci nepřál

Tadeáš okamžitě po nepříznivém rozsudku pořídil byt v místě nového bydliště dítěte a podal návrh na předběžné opatření na úpravu styku, jaká byla dosud, jelikož odpadla překážka, pro kterou předchozí soud styk omezil, a že je v zájmu dítěte, aby k omezení ani dojít nemuselo, aby byla zachována stabilita výchovného prostředí (jako oblíbený argument soudů proti jakékoliv změně). Nutno dodat, že nová úprava ještě ani nezačala fungovat, protože ke změně došlo v průběhu letních prázdnin s odlišným režimem. Soudy návrh zamítly s tím, že přece styk byl nově upraven z nějakých důvodů, a že k jiné úpravě je potřeba nové dokazování. Že ten důvod omezení styku přestal na náklady otce existovat, soudy nezajímalo. Styk zůstal omezený, jako by Tadeáš zůstal v původním domově ve vzdálenosti 250 km, a ne 100 m od nové školy dítěte.

Současně Tadeáš podal návrh na střídavou péči. Soud s opatrovnicí zorganizovali pohovor se sedmiletým dítětem ve škole. Po tomto pohovoru poslala opatrovnice Markétu s Matějem do neziskovky kvůli jakémusi podezření z nevhodného chování Tadeáše k Matějovi. Výsledkem byla zpráva, že dítě nechce na úpravě péče nic měnit. Na soudním jednání soudce i opatrovnice tuto zprávu přečetli a tlačili velmi nevybíravým způsobem na Tadeáše, aby vzal návrh na úpravu péče a styku zpět, když si syn přece změnu nepřeje. A že jestli to neudělá, že mají velmi závažné informace o nevhodném chování Tadeáše k Matějovi. Ukázkové vydírání. Otec odolal a trval na střídavé péči. Soud v rámci provádění důkazů schoval záznam o pohovoru soudu s dítětem pod jakýsi úřední záznam, ani na vyžádání zástupce otce tento nepředložil k nahlédnutí ani nepřečetl. Prostě tutlal, co dítě na pohovoru řeklo. A následně vynesl rozsudek, jímž návrh otce zamítl. Teprve po vynesení rozsudku mohl Tadeáš při nahlížení do spisu zjistit, co vlastně ten soud od Matěje zjistil. A dítě se soudci vyjádřilo tak, že chce být s tátou více! A řadu dalších vyjádření svědčících přímo proti matce, jak ho nutila lhát otci, že se bojí matku požádat, aby mohl tátovi zatelefonovat, že by z rozšíření péče otce měl radost Matěj a táta, ale máma ne a další.

K odvolání Tadeáše odvolací soud shledal tento způsob provedení dokazování za nezákonný, rozsudek zrušil a uvedl, že dosud nebylo prokázáno nic, co by bránilo střídavé péči. A že by mělo být znalecky ověřeno nevhodné chování Tadeáše k Matějovi a tvrzení o ovlivňování dítěte Markétou.

Obvinění ze sexuálního zneužívání

Na upozornění odvolacího soudu, že není prokázáno nic proti střídavé péči, matka spolu s opatrovnicí zinscenovaly obvinění otce ze sexuálně motivovaného chování k Matějovi trestním oznámením, tedy opatrovnice naplnila dřívější hrozbu. Na to následoval návrh na zákaz styku, který okresní soud vydal. Otec dobrovolně podstoupil ponižující sexuologické vyšetření, z něhož vyplynulo, že není ani na děti, ani na kluky. S tímto požádal soud o zrušení zákazu styku. Soud sice vyhověl, zákaz styku zrušil, ale matka nadále odmítala předávat Matěje Tadeášovi s tím, že se odvolala. Přitom byla poučena, že zrušení zákazu platí hned, odvolání nemá odkladný účinek. Opatrovnice matku podpořila v tomto maření styku, dokonce i okresní soud, teprve odvolací soud potvrdil, že styk měl probíhat. Tím matka získala další 3 měsíce izolace Matěje od Tadeáše.

Přestože odvolací soud potvrdil zrušení zákazu styku, matka za pár týdnů, těsně před letními prázdninami, po kterých měl následovat znalecký posudek, podala opět další návrh na zákaz styku s tím, že dítě z toho začíná mít psychosomatické problémy. A okresní soud opět přispěchal a vyhověl. Prázdniny v háji. Až na konci prázdnin odvolací soud vyčinil okresnímu soudu, že zákaz styku byl naprosto nesmyslný.

V průběhu toho probíhalo policejní vyšetřování jednání Tadeáše, včetně výslechu Matěje a znaleckého posudku v trestní věci. To prokázalo, že se tvrzené sexuálně motivované jednání Tadeáše vůči Matějovi nestalo, že šlo pouze o běžnou hygienu předškolního dítěte. Nicméně opatrovník se snažil dvěma stížnostmi vyšetřování ponechávat otevřené co nejdéle a vynutit si obvinění otce.

Zarážející bylo vyjádření znalkyně v trestní věci, která konstatovala, že Tadeáš nepřiměřeně upřednostňoval péči o dítě před výdělečnou činností.

Na cestě ke konečnému rozhodnutí

Pak následoval znalecký posudek v opatrovnické věci, který sice správně identifikoval problém v tom, že matka vytváří dítěti skleníkové prostředí nepřející otci. Střídavou péči ale nedoporučil, protože, zjednodušeně řečeno, by rodiče museli vycházet lépe než při společném soužití a na všem se shodnout.

Okresní soud návrh na střídavou péči zamítl, pokusil se pouze matku zbavit povinnosti podílet se na dopravě dítěte mezi současným a původním bydlištěm, kam Tadeáš Matěje pravidelně vozil za jeho rodinou.

Pro odvolací řízení si odvolací soud vyžádal na opatrovníkovi provést pohovor s Matějem. To logicky Markéta s opatrovnicí využili k ovlivnění projevu Matěje, takže zpráva z pohovoru byla prakticky doslovnou reprodukcí odvolacího návrhu matky na další omezení styku Matěje s Tadeášem jak v běžném režimu, tak dokonce i o prázdninách. Samozřejmě obsah pohovoru opatrovník tajil až do konečného jednání odvolacího soudu, aby se Tadeáš nemohl bránit.

Ve středu 12. 3. 2025 si Tadeáš šel vyslechnout rozsudek Krajského soudu v Ostravě: „Matěj se odnímá z péče matky a svěřuje se do střídavé péče obou rodičů po týdnu.“

Rekapitulace

Je to jen letem světem, událostí, podrazů, trápení a lumpáren opatrovníků a soudů bylo v případu mnohem víc, ale to by bylo na román.

10 let soudních sporů, přes 3000 listů spisu, tři opatrovnické znalecké posudky, jeden trestní, jeden sexuologický, nesčetně pohovorů a výslechů dítěte, převrácené životy, narušované vztahy, psychicky přetížené dítě, několik ústavních stížností, samozřejmě odmítaných. To vše jen proto, že Markéta chtěla dítě pro sebe a Tadeáš se chtěl o Matěje také starat. 10 let, než si stát všiml, že dítě má dva rodiče.

Přejme Matějovi, aby Markéta tento rozsudek přijala a přestala vynakládat energii na vytěsňování Tadeáše ze života Matěje. A to mohu s plnou odpovědností prohlásit, že Tadeáš patří k nejlepším rodičům, které naše organizace LIBERI zastupovala.