Petr Cihlář
Je s podivem, jak velký prostor dostávají v poslední době v mediích hlasy bojující za zvýhodňování žen při obsazování vedoucích pozic ve firmách a státní správě.
Stále slyšíme to stejné: Společnost je plná předsudků vůči ženám, proto je brzdí v karierním postupu a na úkor mužů je ignoruje při obsazování manažerských pozicí. Ženám je proto třeba pomoci zavedením kvót určujících, jaký procentní podíl mají na daných pozicích ženy zaujmout. Ženy totiž prý mají nepřirozeně malý rozhodovací vliv a společnost řídí muži.
Zajímavé však je, že těmto skupinám žen nevadí obrovský vliv žen v jiných oblastech, zejména v opatrovnictví. O budoucnosti našich dětí rozhodují prakticky jen ženy. Odhadem 95 % sociálních pracovníků jsou ženy. 90 % opatrovnických soudců jsou ženy, ženy jsou v převážné většině i psychologové soudní znalci. Zprivatizované poradny, krizová centra, mediátoři, azylové domy jsou v drtivé většině ovládány ženami. Vládní komise pro rovné příležitosti mužů a žen je zastoupena převážně ženami. Výsměch rovnosti!
O rovnosti mužů a žen si můžeme nechat v oblasti opatrovnictví jen zdát. 95 % dětí je svěřováno matkám.
Osobně mi větší zastoupení žen či mužů v té které oblasti nevadí, protože žena není muž a muž není žena. Pokud lidé pracují tak, jak mají, je všechno v pořádku. Nepamatuji si, že bych někdy posuzoval lidi podle pohlaví a někoho kvůli tomu při zaměstnávání upřednostňoval. Naopak bych ženu do mužského kolektivu zaměstnal rád z několika důvodů.
Předsudky prolezlé opatrovnictví nikomu nevadí. Špatná matka je pro dítě lepší než dobrý otec. Protože je matka a matka umí, matka ví, matka k dítěti patří a ono k ní. Rozhodování na základě těchto zvrácených předsudků je realitou přesto, že nemá oporu v zákoně. Je vlastní především ženám, které po kvótách volají.
Je mi jedno, jestli mi dům uhasí parta hasičů – mužů. Kvóty na zaměstnávání žen jsou nesmysl. Mají-li se bourat společenské předsudky, všímejme si všech. Zaveďme i kvóty pro muže. Kde ale skončíme? Je to přece o zdravém rozumu, citu, slušnosti, poctivosti, respektu, ohleduplnosti a úctě. A na to nepotřebujeme kvóty.
Převzato z PETRCIHLAR.BLOG.IDNES.CZ
10. 9. 2012 at 10:16
Děkuji za tento článek. Vždycky, když něco podobného přečtu, pochopím, že stále existují inteligentní a rozumní lidé (autor). Pak je ale většina lidí, kteří takový článek vůbec nepochopí (či se tak jenom tváří), a takoví lidé rozhodují o našich životech a o životech našich dětí. My na to vliv nemáme, přesto, že se o to snažíme seč nám síly stačí. 🙁
11. 9. 2012 at 18:09
Je to přesně tak. Polud mají být někde kvoty, tak na minimální procento mužů na opatrovnických soudech ! Potom by skončila ta zvěrstva, které se nyní dějí.
Firmy at si zaměstnávají toho, koho potřebují a kdo má zájem tam dělat. Ale regulaci potřebují opatrovnické soudy.
13. 9. 2012 at 18:37
Skvělý článek, skvělý závěr, až na ten nadpis, ten mě vyděsil, ale jinak bych to nečetl.