• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůKritéria pro svěření dítěte do střídavé péče jeho ...
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Kritéria pro svěření dítěte do střídavé péče jeho rodičů v kontextu judikatury Ústavního soudu (část 8.)

15. července 2021

Natálie Exnerová

–

5.2 Míra zachování identity dítěte a rodinných vazeb

Druhým kritériem pro svěření nezletilého dítěte do střídavé péče je míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče té které osoby. Při rozhodování o poměrech nezletilého dítěte musí obecné soudy usilovat o to, aby byl minimalizován zásah do rodinného života, tedy za „(a) aby dítě nebylo odtrženo zejména od osob, k nimž má silnou náklonost, u nichž dlouhodobě setrvávalo a u nichž nachází svůj domov a od svých sourozenců; a (b) aby bylo svěřeno do péče osoby, která uznává roli a důležitost jiných blízkých osob v životě dítěte, a která tedy kontaktu dítěte s takovým osobami v případě nebude bránit.“ (66)

V případě svěření nezletilého dítěte pouze do výlučné péče jednoho z rodičů může docházet k narušení rodinných vazeb mezi dítětem a rodičem, do jehož péče dítě svěřeno nebylo. Zachování rodinných vazeb je mimořádně důležité například za situace, kdy jeden rodič absolutně ignoruje druhého rodiče a snaží se dítě od druhého rodiče odtrhnout. Může docházet i k situacím, kdy se rodič, který má dítě ve své výlučné péči, tedy tzv. rezidentní rodič, snaží druhého rodiče postavit jenom do role toho, kdo má s dítětem pouze daný styk, a proto dle rezidentního rodiče ani tento rodič nemůže hrát žádnou jinou roli, tj. zejména výchovně působit na dítě, zastávat rodičovskou autoritu a spolurozhodovat o záležitostech dítěte. (67) V takových situacích může být svěření dítěte do střídavé péče jediným prostředkem, který může rodinné vazby zachovat a postavit tak oba rodiče do rovnocenné role.

Dále může samozřejmě docházet i k narušení vazeb mezi dítětem a dalšími příbuznými osobami. Typicky se bude jednat o sourozence, prarodiče, další příbuzné osoby a ostatní osoby, které nejsou s dítětem příbuzné, ke kterým má dítě nějaký citový vztah (např. kamarádi). Relevantní proto může být například existence rodinné vazby s prarodiči, pokud je jedním z rodičů v řízení avizováno, že tento k nim sám nemá vůbec žádný pozitivní vztah, a pokud bude dítě svěřeno do jeho výlučné péče, nebude existující vazby s prarodiči jakkoli podporovat. Může také docházet k situacím, kdy jeden z rodičů nebude chtít, aby se dítě stýkalo s prarodiči ze strany druhého rodiče dítěte. Pro nezletilé dítě je žádoucí, aby zachovávalo vztahy nejen s rodiči, ale i s prarodiči a ostatními členy rodiny, neboť tyto osoby také mohou výchovně působit na dítě. V takových případech by soud měl usilovat zejména o to, aby nedocházelo k narušení všech výše uvedených vazeb a aby dítě nebylo odtrženo od osob, ke kterým takové vazby má. Z povahy věci je zřejmé, že musí být naplněna další kritéria pro svěření dítěte do střídavé péče, tj. především zájem druhého rodiče o dítě v rámci střídavé péče o dítě pečovat.

Mimo minimalizaci zásahů do rodinného života musí být minimalizován také zásah do běžného života dítěte jakožto individuální bytosti s vlastním identitou, která je tvořena různými složkami, např. národností, náboženským vyznáním apod. (68) Pod pojmem běžný život dítěte si lze představit vše, co se jakýmkoli způsobem dotýká každodenního života dítěte. Může se jednat o jakékoli záležitosti týkající se dítěte, od školy, kterou dítě navštěvuje, přes volnočasové aktivity a zájmy dítěte, až po místo, kde dítě žije a ke kterému má vazby.

Soud by tedy měl v každém případě postupovat tak, aby dítě nebylo odtrženo od osob, k nimž cítí silnou náklonnost, a aby byl minimalizován zásah do jakéhokoli aspektu běžného života tohoto dítěte.

(66) nález Ústavního soudu ze dne 30. prosince 2014, sp. zn. I. ÚS 1554/14, bod 21.

(67) ROGALEWICZOVÁ, Romana. Vymezení základního rámce dohod rodičů o styku s dítětem. Bulletin advokacie, 2020, roč. 22, č. 1-2, s. 49.

(68) nález Ústavního soudu ze dne 30. prosince 2014, sp. zn. I. ÚS 1554/14, bod 21.

 

Pokračování za týden

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (4. část)

Petr Fučík, Michaela Šolcová – Diskuse a závěr Tato přehledová studie přinesla odpovědi n ...

Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (3. část)

Petr Fučík, Michaela Šolcová – Okolnosti modifikující výsledky dětí v porozvodových uspoř ...

Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (2. část)

Petr Fučík, Michaela Šolcová – České studie k tématu vlivu střídavé péče na děti Studie, ...

Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (1. část)

Petr Fučík, Michaela Šolcová – ABSTRACT – Long-term cultural trends of increasing f ...

Jedna reakce na “Kritéria pro svěření dítěte do střídavé péče jeho rodičů v kontextu judikatury Ústavního soudu (část 8.)”

  1. Odpovědět
    Jiří Doležel
    19. 7. 2021 at 7:00

    V závěru této práce bych si rád přečetl úvahu autorky o tom, proč se vůbec zabývat judikaty ustavniho soudu, když se jimi neřídí ani obecné soudy, ani odvolací, ani ústavní soudci. Číst si co ústavní soudci napsali je pěkné, ale žít realitu je velice smutné.
    Autorce chci pochválit část publikovanou zde pod číslem 3. (2 Pojem střídavá péče a jeho skutečný obsah v kontextu soudobé praxe), kde skutečně vystihuje podstatu celé problematiky. Byla by autorka ochotna tuto pasáž poskytnout pro účely podání ústavní stížnosti?

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání je ...

    10. ledna 2023

    Aktuální otázka

    24. února 2022
  • Žblebt roku 2022: Jeroným Klimeš

    26. ledna 2023

    Prezidentské volby z pohledu Střídavky

    25. ledna 2023

    Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání je ...

    24. ledna 2023

    Co se děje pod rouškou voleb?

    23. ledna 2023

Kalendář příspěvků

Leden 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
« Pro    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Lubomír Balvín: Žblebt roku 2022: Jeroným Klimeš
  • volič: Prezidentské volby z pohledu Střídavky
  • Daniel Sedlák: Žblebt roku 2022: Jeroným Klimeš
  • Daniel Sedlák: Žblebt roku 2022: Jeroným Klimeš
  • tulen2: Prezidentské volby z pohledu Střídavky

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (359)
  • Odborné články (327)
  • Vaše zkušenosti (205)
  • Fungování institucí (171)
  • Zahraniční zkušenosti (124)
  • Zákony, judikáty, vzory (144)
  • Výchova dětí (300)
  • Akce a aktivity (161)
  • Starší nezařazené (1 382)
  • Ostatní (17)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu