JáRodič.cz

–

Motivace bank k nabízení účtů a karet pro děti, jejichž základní vedení bývá zdarma, je jasná: S čím v mládí zacházíte, to zpravidla nezměníte ani v pozdějším věku. Finanční domy tak počítají s tím, že se jim odpuštěné poplatky jednou vrátí. Má to ale smysl i pro děti a pro rodiče?

Co umějí „malé“ účty? Umějí prakticky všechno. Dítě dostane své vlastní elektronické bankovnictví, může zadávat platební příkazy, sledovat pohyby na účtu, „kochat se“ zhodnocením nevyužitých prostředků, do rukou dostane první platební kartu. Banka tyto služby sice zřídí, ale je na rodičích, aby s nimi děti naučili zacházet.

Výhodou je, že banky u většiny dětských účtů počítají s kontrolou rodičů. Poměrně flexibilně tak rodič může nastavovat týdenní či měsíční limity, zapínat a vypínat jednotlivé služby a podobně. Především ale může sledovat, co se na účtu děje, ať už nahlížením přes internet, nebo díky informačním SMS. Ty už nemusí být zdarma, upozorňuje zpráva sdružení dTest.

Jednou z typických funkcí účtů pro děti je i možnost omezení plateb kartou v obchodě. Část bank tyto transakce blokuje paušálně, další pak vyžadují speciální povolení. Své opodstatnění to může mít třeba u bezkontaktních karet, které u nižších částek nevyžadují autorizaci.

Pokud rodič uvažuje o účtu pro své dítě, měl by zvážit jeho schopnosti a možnosti. Věkové hranice pro založení dětského účtu jsou velmi nízké, někde dokonce žádné. Omezené bývá jen vydání karty. Odpovědnost za elektronické hospodaření dítěte je ale stále na rodičích. „S finanční výchovou dítěte začněte co nejdříve. Dítě by mělo s nástupem do školy pochopit funkci a hodnotu peněz. Navíc, když mu vezmete ꞌfyzickéꞌ peníze a místo nich dáte ty ꞌabstraktníꞌ, máte další kapitolu k vysvětlování. Zatímco v prasátku na své prostředky ratolest stále vidí a může si je osahat, vztah k číslům na obrazovce se buduje hůře,“ říká ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Finanční gramotnost souvisí také s výukou matematiky. K tvorbě rozpočtu stačí základní početní operace, jako jsou sčítání, odečítání, násobení a dělení. K vysvětlení například zhodnocení vložených prostředků je už zapotřebí znát procenta; ta se ale děti učí až na druhém stupni základní školy.

Dětské účty nabízejí většinou tradiční kamenné banky. Nové banky, ať už jim říkáme malé, elektronické nebo nízkonákladové, nejsou na dětské produkty zpravidla zaměřeny. Pokud mají rodiče účet u banky, která děti obsluhuje, kolem se moc dívat nemusí. Základní vedení dětského účtu a karty bývá většinou zdarma. Rozhodující je potom to, jak rychle a za kolik mohou peníze proudit mezi rodinnými účty. Výhodou dětského účtu v domovské bance je i znalost fungování konkrétního elektronického bankovnictví, které lze snadněji vysvětlit potomkovi.

Jestliže rodiče dítěti nezřídí účet ve své bance, měli by se při výběru alternativ soustředit na cenu základních finančních operací, jako je poplatek za výběr hotovosti z bankomatu nebo cena bezhotovostní transakce včetně příchozí platby. „Nezapomínejte ale ani na služby, jako je vklad v hotovosti, který třeba sami moc nevyužíváte. Když dítěti příbuzní darují peníze třeba za vysvědčení, neměla by ho banka obrat o část odměny. Pokud by dítěti z darované pětistovky měla na přepážce ubýt skoro desetina, bude právem smutné,“ upozorňuje rodiče Hekšová.

Je rozdíl v pojetí finančních produktů navržených pro ovládání dětmi a produktů koncipovaných pro rodiče, aby šetřili v budoucnu „pro děti“. Dětský účet má naučit potomstvo hospodařit v moderním světě. Kdo chce dítěti především dlouhodobě spořit, například na studia, měl by podle dTestu vybírat v jiné kategorii, než jsou dětské účty.

Převzato z webu JáRodič.cz