Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
–
V převzatých článcích „Čekchem aneb Cochemský model po česku“ se můžete dozvědět více o tom, jak se u nás přetváří původně dobrá myšlenka Cochemské praxe. Autor série článků Luboš Meszner se zaměřil především na fungování spolku Cochem.cz a na praxi Okresního soudu v Mostě.
Tyto články se velmi nelíbí předsedovi mosteckého soudu Martinu Benešovi (na snímku). Nejvíc ho rozlítily informace o možném dotačním podvodu při spolupráci soudu s místní „neziskovkou“. Vždyť to přece dělají tak progresivně, neziskovka „edukuje“ rodiče k dohodě…
Což o to, kdyby tak vedli rodiče ne pouze k dohodě, ale k dohodě v duchu Cochemské praxe (která respektuje zásadní roli obou rodičů v životě dítěte), možná by se dalo nad ledasčím i přimhouřit oko. Jak si to ale sám pan předseda s rodiči představuje, napsal v jednom e-mailu:
„Vedu je k co nejrychlejší identifikaci a vyřešení problému mezi nimi tak, aby byli s to se dohodnout na takové formě péče, která respektuje zásady shora (tedy přístup dítěte k oběma rodičům). Bez ohledu na tom, jak tomu budou říkat: zda péče společná, střídavá či výlučná s rozšířeným stykem – je jedno, jak se tomu říká, důležité je, jaké to je a že to dobře funguje.“
Objevuje se nám zde v opatrovnické praxi nový pojem – „přístup dítěte k rodiči“. Nejde tu tedy o to, zda oba rodiče budou o dítě pečovat a naplňovat tak osobně jeho potřeby, ale jen o to, aby dítě mělo k rodiči nějaký „přístup“. Jednou týdně, jednou za čtrnáct dní, jednou za měsíc, jednou za rok? Hlavně když takový „přístup“ bude „dobře fungovat“.
Že vám to připomíná nechvalně známou rozhodovací praxi některých soudců a soudkyň? V čem je tedy ten rozdíl? Zřejmě pouze v tom, že zde jsou rodiče „edukováni“ k tomu, aby na takovou úpravu přistoupili dobrovolně, formou dohody…
Na právní formě záleží
Soudce (nota bene předseda soudu) by měl přitom dobře vědět, že není jedno, jaká je právní forma péče. Zda výlučná, střídavá nebo společná. Péče obou rodičů je pouze ta druhá a třetí, jak je ostatně uvedeno i v důvodové zprávě k nyní platnému občanskému zákoníku (OZ).
Péče rodiče je definovaná v § 858 OZ jako jedna z částí rodičovské odpovědnosti vůči dítěti („zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj“). Pokud je dítě svěřeno do výlučné péče pouze jednoho rodiče, druhý rodič tak logicky práva a povinnosti spojené s touto péčí nemá, jeho rodičovská odpovědnost je tím omezena. Má pouze právo na styk a zůstává mu ostatní část rodičovské odpovědnosti dle § 858 OZ (ochrana dítěte apod.). V praxi to má různé negativní dopady, včetně finančních.
Mimochodem, pokud by skutečně bylo jedno, zda bude stanovena péče výlučná s tzv. „rozšířeným stykem“ (ovšem už ne s rozšířenými právy), nebo střídavá, proč tedy není stanovována ta druhá? Vyrovnalo by se tím právní postavení obou rodičů, přičemž rozdělení péče může být – podle konkrétních okolností případu – třeba i poněkud asymetrické.
V Mostě praktikují pokroucenou variantu Cochemské praxe od roku 2017. V tom roce zde bylo svěřeno do péče obou rodičů pouze 9 % dětí, v roce 2018 dokonce jen 8 %. Do výlučné péče matky zde bylo v letech 2017 i 2018 svěřeno vždy 79 % dětí.
26. 2. 2019 at 15:46
Pokud se predsedovi soudu nelibi kritika a naznacovani mozneho neciho osobniho obohacovani prostrednictvim projektu eu, neni prece pro nej nic snazsiho nez zverejnit jasne statistiky, prokazujici skutecnou funkcnost modelu.
Z toho zverejneneho (stagnujici pocet svereni do pece obou rodicu) to na velkou funkcnost nevypada – nicmene, muze to byt jen dojem, jde o mostecko, pravdepodobne oblast kde zajem otcu o plnou peci nizsi asi bude.
Ke strizlivejsimu zhodnoceni by bylo treba navic znat pocet rozvodu dohodou pred/po zapoceti aplikace cochemu, a dobre by take bylo vedet prumerny pocet dni urcenych ke „styku“ druhemu rodici pred/po aplikaci cochemu.
Zatim to tedy, vazeny pane predsedo, na nejakou uzasnou funkcnost dle cisel nevypada. Doufam, ze v zajmu obhajoby modelu dodate sam podrobnejsi statistiky.
1. 3. 2019 at 18:12
tohle je článek o ničem. nevím, z čeho autor vychází, proč praxi hodnotí po tak krátké době a jediným kritériem hodnocení je to, kolik dětí je svěřeno do střídavé péče. navíc je z článku patrná averze autora vůči předsedovi mosteckého soudu, což objektivitu článku ještě více snižuje.
1. 3. 2019 at 18:36
Na první pohled to tak možná vypadá, ale pokud článek bereme v kontextu předchozích, poukazujících na podivné financování, konflikty zájmů a ne zcela transparentní jednání, vypadá věc poněkud jinak. Podle všech článků na dané téma to vypadá tak, že konkrétní osoba zneužívá Cochemský model k nehoráznému výdělku, přičemž je zároveň zaměstnankyní soudu. Navíc se ukazuje, že jakkoliv se zaštiťuje mediací, tak ta nemá valnou kvalitu…
2. 3. 2019 at 23:15
Samozřejmě, že důležitým kritériem hodnocení práce jakéhokoliv opatrovnického soudu je, kolika dětem se podařilo zachovat péči obou rodičů, tedy střídavou nebo společnou.
5. 3. 2019 at 18:41
Tedy i proti vůli dítěte nebo rodičů?
5. 3. 2019 at 21:40
Obvykle proti vůli jednoho z rodičů – matky.
6. 3. 2019 at 1:04
Oháníte se zde spoustou informací, můžete je nějak prokázat? Z jakého zdroje vycházíte? Jestli je to zrovna Vaše zkušenost, tak je mi to líto, ale obvinit z takového chování všechny ženy je nefér. Je to sice už delší dobu, ale na opatrovnickém oddělení jsem pracovala (v jiném kraji). A OBVYKLE to byli muži, kteří neměli o děti zájem, nestýkali se s nimi a neplatili výživné a pokud měli zájem střídavku, tak proto, aby nemuseli platit výživné. Byla jsem tedy přímo u zdroje a myslím, že moje informace jsou relevantnější, než ty Vaše, když vycházíte pouze z informací od ublížených otců, kteří Vás oslovili. Pokud zde chcete pomáhat, přestaňte otce popuzovat proti matkám. Jak mají potom uzavřít dohodu o střídavé péči? Proč vlastně s rodiči nejednáte Vy a nevedete je k dohodě o střídavé péči? Můžete soudům ukázat, jak se dělá správný Cochem. Co po nich vlastně chcete? Aby rozhodli v zájmu dítěte nebo aby rozhodli tak, jak vy si dupnete…?
6. 3. 2019 at 1:25
V článku vycházíme zejména z textů Luboše Mesznera, z e-mailu Martina Beneše, z platných právních norem a ze statistiky poskytnuté mosteckým soudem. Z informací ublížených otců nechceme vycházet, ale z informací poškozených otců ano. Po soudech chceme, aby v zájmu dítěte mu zachovávali péči obou rodičů.
2. 3. 2019 at 12:40
„Neziskovka“ Mosty určitě potřebuje k vykázání a proplacení „edukace“ rodičů podepsaný písemný doklad, že takovou činnost provedla, a to oběma rodiči. Když rodič nepodepíše, nebo k podpisu např. uvede, že nešlo o edukaci/mediaci, ale o nátlak k podpisu špatné rodičovské dohody na přání soudce, penízky jim poskytovatel dotace proplatí těžko. Dá se proto předpokládat, že služba je poskytována jen těm rodičům, kteří už předem dohodnutí jsou, a těm, u kterých se žádný „problém“ neočekává. OS Most údaje o celkem 67 takových proběhlých řízeních sám nezveřejnil. Zvláštní je, že statistiku výsledků své činnosti ani nesleduje. O údaje žádáme, ale OS jejich vydání zdržuje obstrukcemi a max. využíváním zákonných lhůt.
5. 3. 2019 at 10:45
„Cochem“ je další z polopravd – schizofrenický blud, který má uklidnit bouřící se podvedené a okradené muže, otce. Rozvracení rodin, mrzačení a vraždění dětí, otcu, mužu Protirodinnou degenerativní politikou není možné maskovat make-upom „Nejlepší zájem dítěte“, „Cochem“ …
Cochem je něco podobného, anebo horšího, jako když se bombardování Vietnamu, Jugoslávie, Iráku .. nazvalo humanitární a misionářský akt..