RNDr. Pavel Rusý

–
Ministerstvo spravedlnosti představilo návrh nové tabulky. Mezi změny patří zohlednění dalších dětí, péče o dítě, a kontrolní částka, která by měla rodiči zbýt. Navržená tabulka vedle úpravy procent z příjmu obsahuje nově snížení o 2 procentní body za každé další dítě a kontrolní částku určenou v Kč a procentem příjmu. Rozsah péče má být zohledněn snížením výživného o podíl dnů, které dítě tráví u platícího rodiče.

Rodič, který má dítě v péči, se ale na nákladech péče v době styku nepodílí. To nový návrh tabulek nemění. Není výjimkou, kdy dítě tráví u platícího rodiče třetinu až půlku času. Čím vyšší je příjem pečujícího rodiče proti příjmu platícího, a čím větší je rozsah péče platícího, tím významnější to je. Tímto dílčím řešením lze bránit názorům jako v rozsudku Krajského soudu v Brně, č.j. 21 Co 227/2021, kdy otec zajišťoval péči o dítě ve třetině času: „Za plnění vyživovací povinnosti nelze považovat pořizování věcí, včetně potravin, v době, kdy měl otec dítě u sebe. Nelze takto obcházet účel výživného.“

Bez zohlednění příjmu pečujícího rodiče a rozsahu péče platícího bude nadále docházet k takovým zvratům, jako v případě Krajského soudu v Praze č. j. 100 Co 306/2020. Soud jen rozšířil čas dětí u otce o dvě noci za měsíc, ale změnil úpravu ze svěření dětí do péče matky na péči střídavou. S tím nově upravil výživné a místo platby od otce matce ve výši 7.000 Kč nově hradila matka výživné vyšší o 18.000 Kč měsíčně. Bez významnější změny v rozsahu péče rodičů došlo zohledněním rozsahu péče otce a nově vyměřeným výživným matce k přesunu 25.000 Kč měsíčně.

U kontrolní částky návrh ministerstva s penězi na péči o dítě, případně další děti povinného, nepočítá. Kontrolní částka je stejná pro povinného, který se o dítě nestará a jiné nemá, tak pro rodiče, který se o dítě stará po významnou dobu, a má v péči další tři děti.

Výživné se často vyměřuje z nereálného příjmu, jako v obou zmíněných případech. V prvním soud přisoudil otci příjem z fiktivního plného úvazku, ačkoliv sám soud dříve rozhodl, že otec má o dítě mladší 3 let pečovat dva všední dny každý týden od 9 do 15 hodin, tedy 40 % pracovní doby. Ve druhém soud matce započetl příjem z investic, který ale skončil, a fiktivní příjem z nepronajímaného domu.

Vadou je nerespektování práv povinného zvolit si práci, rozhodovat o životní úrovni dítěte, tvorbě úspor, nakládat se svým majetkem, aniž by to stanovení výživného v rozumné částce vyžadovalo. Mechanické použití procenta z příjmu, navíc často smyšleného, aniž by to bylo nutné pro zajištění potřeb dítěte, je zásahem do ústavních práv rodiče i dítěte. Problémem je i zdlouhavá reakce na ztrátu příjmu, s důsledkem dluhové spirály, exekuce nebo až trestního postihu, bez zavinění povinného.

Aktuální praxe určování výživného, i podle nové tabulky, je zdrojem značných konfliktů mezi rodiči, neboť soudy příliš intenzivně a v rozporu s realitou zasahují do rozpočtů rodin. To by bylo možná správné u rodičů, kteří se o dítě odmítají starat. Ale u dětí, kde oba rodiče mají o dítě zájem a starají se, by soudy měly být v zásazích do financování potřeb dítěte velmi zdrženlivé a respektovat jejich odpovědnost.

Psáno pro Právo