JiriFiser.com
Karlovarský psycholog Jiří Fišer položil v rámci znaleckého zkoumání otci několik otázek, z nichž většina je silně manipulativních. Na tyto otázky požadoval písemnou odpověď. Zde jsou i s odpověďmi:
Proč se Vaše žena rozhodla definitivně Vás opustit a odešla ze dne na den bez Vaší asistence?
Motivaci mé ženy by asi lépe vysvětlila ona sama. Nejsem si totiž vědom žádných závažných důvodů, proč by se měla takto chovat. Dohodli jsme se, že Vánoce roku 2008 syn stráví s námi oběma, pomohl jsem jí i s opětovným přistěhováním ke mně, přesto den před Štědrým dnem syna tajně unesla ke své matce do Kynšperka. Je však pravdou, že obdobně postupovala už rok před tím. Syna odvezla ke své matce údajně na návštěvu a pak mi sdělila, že tam i s ním zůstane a ani tam nemám jezdit. Podobně nečekaný byl i její odchod bez syna v listopadu 2008, kdy po návratu od své matky mi sdělila, že chce odejít a do dvou dnů se skutečně odstěhovala a nechala mi syna v péči. Snad tedy byla určitou motivací její silná závislost na své matce, případně ve stejném místě žijící sestře.
Jste přesvědčen o tom, že syn je schopen zvládnout rozsah učiva na dvou různých školách? IQ je jenom předpokladem, nikoliv zárukou výslednosti.
Schopnost syna zvládnout střídavou výchovu kladně hodnotili dva soudní znalci (PhDr. Fiedler a PhDr. Tesař). Do současné doby syn navštěvoval bez problémů dvě školky, montessori a obyčejnou. Střídat školy je samozřejmě obtížnější. Jsem však přesvědčen, že by uspokojivě zvládl střídání v delších intervalech – po půl roce nebo po roce. Některé děti takto střídají ne jen dvě stálé, ale dokonce řadu různých škol, i v různých zemích. Pokud by ani takové střídání nezvládal, navrhoval bych, aby navštěvoval kvalitní školu v Praze a u matky byl o víkendech a o prázdninách. Byl by tak přibližně 200 dní v roce se mnou a 160 dní s matkou a byla by mu tak zachovaná péče obou rodičů. S matkou by navíc ve dnech volna trávil podstatně víc času než se mnou ve školních dnech. Pokud by matka využívala svůj byt v Praze, který sama vlastní, byla by dělba péče ještě snazší.
Budete souhlasit s rozhodnutím o určení syna do výchovy a výživy matky za předpokladu, pokud nedosáhne hodnocení takových schopností, o kterých se domníváte, že jsou do současnosti nadstandardní?
Ne. Děti mají právo na to, aby jim zůstali máma i táta jako fungující rodiče, bez ohledu na schopnosti dětí. Syn je se mnou rád a rozumíme si. Navíc u mne může navštěvovat školu, která není žádným drilem, ale dobře rozvíjí nadané i méně nadané děti. Montessori metoda výuky velmi pružně reaguje na skutečné schopnosti dětí. Syn je již například dost pokročilý v matematice a v běžné škole by se tak asi nudil. Pokud by zůstal ve výlučné péči matky, zřejmě by mu nezajistila kvalitní vzdělání, ale také by pokračovala v dosavadní snaze odstavit syna ode mne: zejména omezovat jeho pobyt se mnou, ale i náš telefonický kontakt, nepodávat mi o synovi informace apod. Důkazů o tomto jejím chování je ve spise řada.
Proč se domníváte, že právo ve výchově mít syna patří Vám, když nejste schopni se téměř na ničem dohodnout? Vysvětlete mně, proč Váš spis má 16 kg.
Nedomnívám se, že právo mít syna ve výchově patří pouze mně. Ale patří také mně, stejně jako matce. Syn má právo na nás oba bez ohledu na náš vzájemný vztah. Neschopnost dohody je do značné míry dána tím, že matka prosazuje pouze své představy a nemá snahu hledat kompromis, neboť jí zatím soudy vycházely dosti vstříc. S tím podle mě souvisí i to, proč spis narostl do těchto rozměrů:
a) dlouhodobě se snažím zachovat synovi péči obou rodičů – nejprve v úplné rodině, nyní každý zvlášť – a v tomto směru opakovaně činím své návrhy
b) matka dlouhodobě nemá zájem se dohodnout a péči obou rodičů zachovat
c) soudy dosud podporovaly matku v tomto přístupu a nedochází tak k žádnému posunu
Převzato z JIRIFISER.COM
25. 9. 2014 at 12:20
Souhlas s Tomášem J. Kdo tvrdí,že vzdát se vlastních dětí je chlapský přístup, je jen šmejd a odporný odpad.
26. 9. 2014 at 8:55
I bez provedení IQ (a dalších) testů je zřejmé, že zde odpovídající otec vyniká mnohem větší inteligencí, ale také empatií, vstřícností, tolerancí a smyslem pro spravedlnost, právo a “zájem dítěte” než otázky kladoucí rádoby-psycholog.
26. 9. 2014 at 9:47
Včera jsem viděl debatu o tom, jestli je správné, aby v kauze existovaly i 3 a více různé znalecké posudky – soudem nařízený a předložené stranami. Samozřejme bylo zdůvodněno, že ano, rovnost procesních práv apod. Já se ale ptám – jak je možné, že naprosto stejnou věc, stejná fakta, hodnotí různí znalci úplně jinak a nic se neděje? Co je to pak za znalce? Projevují jen své osobní názory a přesvědčení, to platí zejména v opatrovnických věcech, a dítě pak dojíždí na to, jestli je daný znalec zamindrákovaný mrcas typu neznalce Klimeše, nebo fér člověk – to je nějaká loterie nebo co? Tyto posudky jsou úplně směšné, znalecky posuzovaná otázka musí mít vždy stejné, jasně zdůvodnitelné řešení, pokud není, pak se jedná o osobní názory individua, dosti často daleko ujetějšího a zejména morálně mnohem křivějšího, než je objekt zkoumání.
26. 9. 2014 at 10:45
samozřejmě pak riskují, že přijdou o razítko znalce
(pokud je to skutečně soudní znalec nikoli plytké vyjádření “odborníka”)
26. 9. 2014 at 10:51
Neriskují nic, protože v systému “cokoli je možné” neprokážete, který žvást je nepravdivý a i kdyby, pak to nikdy není tak závažné, známe to – česká opatrovnická hydra je ruka ruku myje, to snad víme všichni.
26. 9. 2014 at 11:05
Když vidíte, že znalci nejsou trestáni ani za lži v případech, kdy se dá vše změřit a spočítat pomocí exaktních věd (jeden znalec řekne, že Janoušek viděl Vietnamku a druhý znalec, čistě náhodou placený Janouškem, řekne, že ji vidět nemohl), tak duchologové jsou úplně mimo nebezpečí. Vždy řeknou, že oni to tak viděli během vyšetření, že v odborné literatuře se o tom píše, bla bla bla, že takových případů už viděli více. Pokud bychom vůbec měli používat znalecké posudky u dětí, tak jen na otázku: Je schopen pečovat o dítě? – Ano x Ne. U obou rodičů Ano – střídavka. U jednoho Ne – do péče druhého. U obou Ne – prarodiče, děcák, adopce. Ale z čeho by pak žily armády Klimešů a podobných.
26. 9. 2014 at 12:55
Tady je hodně znát, že velmi dlouho na tuhle armádu nebylo vidět, jinak by nenabobtnal až na úroveň poslední otázky.
27. 9. 2014 at 20:03
ano znalec má posuzovat pouze schopnost výchovy nikoliv kdo je lepší rodič… to je zvrácenost samo o sobě….zvláštní je že v 99% posudků je lepší rodič majitelka….bud se to tam napíše přímo nebo si jen soud vybere ta pro pro matku a ta ne pro otce, takže černpbílé vidění a rozhodneme o výhradní péči majitelky i když znalec doporučuje SV. a kdyby náhodou doporučil výhradní péči otce má po kšeftu…
27. 9. 2014 at 20:05
a i když to udělá tak se to stejně na soudu zvrátí na SV ba dokonce nikoliv ojediněle na výhradní péči matky!!! prostě neuvěřitelné ale reálné a většinová společnost je natolik zmanipulovaná že když jim to řeknete nevěří a hladají ve vašich slovech něco divného na vaší straně…
29. 9. 2014 at 10:43
o něco lepší výchovné předpoklady má otec, ale pokud bych měl volit mezi péčí matky a otce, pak bych děti svěřil matce. Protože je to žena. Kdybych děti svěřil do péče otce, řekl bych tím, že matka nemůže vykonávat profesi učitelky.
Kdyby tyhle projevy znalců neměly dopad do životů dětí, byl by to dobrý kabaret.