Stridavka.cz
Ústavní soud se opět dlouhodobě odklání od podpory péče obou rodičů o děti. Množí se taková jeho rozhodnutí, v nichž nepodporuje střídavou péči. Naproti tomu přibývá rozhodnutí, ve kterých prosazuje poněkud širší takzvaný styk rodiče s dítětem (viz např. NÁLEZ, který jsme publikovali včera). Ústavním soudcům zřejmě nedochází, že při této variantě má sice „stýkající se“ rodič právo na kontakt s dítětem, nikoliv však povinnost péče, takže dítě tímto ztrácí své základní právo na jeho péči. Přitom různé varianty tzv. širokého styku by mohly být ve stejném harmonogramu stanoveny jako střídavá péče, s tím rozdílem, že by zůstalo zachované právo i povinnost obou rodičů pečovat o dítě.
V nedávné době tak Ústavní soud zrušil rozhodnutí o střídavé péči u dítěte, které při ní navštěvovalo dvě školy po 14 dnech, aniž by se jakkoliv zamyslel nad tím, zda by nebylo možné při větší vzdálenosti mezi rodiči uspořádat harmonogram střídavé péče jinak. O tomto nálezu Ústavního soudu a o střídavé péči obecně byl jeden z pořadů Českého rozhlasu Plus Radiofórum, který moderoval Tomáš Pavlíček.
Hostem ve studiu byla postarší psycholožka, která je nechvalně známá svým nevstřícným postojem ke střídavé péči, Václava Masáková. Ta negativní rozhodnutí Ústavního soudu pochopitelně uvítala, přičemž argumentovala jakýmsi „právem dítěte na klid“. Přehnaně také zdůrazňovala potřebu rodičů se dohodnout, jež je podle ní podmínkou (!) pro zachování ústavního práva dítěte na péči obou rodičů (které však takto podmíněno není – pozn. red.). Zmínila také, že v jiném případě nedoporučuje střídavou péči u předškoláka mezi Českem a Polskem, kde nyní pracuje otec jako manažer.
Telefonicky na nález Ústavního soudu reagoval Aleš Hodina, šéfredaktor portálu Střídavka:
„Já to rozhodnutí hodnotím poněkud rozporuplně. Samozřejmě vzdálenost a zejména docházení do dvou škol po 14 dnech je pro dítě poměrně dosti problematické. Na druhou stranu zachovat péči obou rodičů, zachovat mu vlastně to nejdůležitější, co to dítě, zvláště malé, má, to považuju za klíčové pro dítě. A měli bychom tedy se řídit heslem: Hledat způsoby, jak to jde, nikoliv důvody, proč to nejde. Takže trošku mě zaráží, proč třeba tady, místo toho, aby bylo konstatováno, že střídavá péče je problém, se nehledaly způsoby, jak ta střídavá péče i v těchto případech větších vzdáleností může fungovat. A takové způsoby jsou.“
Na otázku, jaké tyto způsoby jsou, Aleš Hodina odpověděl:
„Pokud dítě už chodí do školy, tak, jak jsem říkal, největší problém je školní docházka, kdy to střídání škol po týdnu, po čtrnácti dnech skutečně je asi největší komplikace. Takže tam je varianta dejme tomu, aby dítě u jednoho z rodičů bylo ve všední dny, kde by si docházelo do školy, a u druhého rodiče by trávilo naopak víkendové dny. Čímž by se to určitým způsobem vyrovnalo, protože zase o tom víkendu jste s tím dítětem víc než ve všedních dnech, kdy přece jenom je ve škole ráno, dopoledne, někdy i odpoledne. Další varianta je třeba, aby si to rodiče mezi sebou prohodili po půl roce nebo po roce, kdy to dítě si udělá ucelené pololetí nebo ucelený školní rok v jedné škole a bude takhle o víkendech navštěvovat druhého rodiče a potom, třeba po tom roce, si to mohou ti rodiče prohodit.“
Na to se redaktor zeptal, zda si Aleš Hodina myslí, že tohle je především v zájmu dítěte, nebo hlavně rodičů.
„Já si myslím, že je v zájmu dítěte, aby mu do života zůstaly zachované vazby k oběma vlastním rodičům. To je pro dítě z hlediska jeho vazeb to nejdůležitější. Pak jsou samozřejmě další vazby – škola kamarádi a tak dále. Ale myslím si, že ty vazby k rodičům z hlediska vývoje dítěte jsou zcela kruciální.“
Moderátora dále zajímalo, když se třeba odstěhuje jeden z rodičů do nějaké místo vzdáleného asi 300 km, jako byl tento případ, zda by neměl počítat s tím, že tím může dítě zatížit, a upřednostnit tedy zájmy dítěte – najít si zaměstnání v jeho blízkosti. Aleš Hodina s tím souhlasil:
„Samozřejmě, že by měl. A samozřejmě, že pokud to takhle rodič udělá, nedělá to ku prospěchu dítěte. Ale bohužel se u nás setkáváme s tím, že často toto dělají matky, že se odstěhují s dítětem někam daleko, a pak tvrdí, že není možná střídavá péče, a získají samy dítě do vlastní výlučné péče, přestože vlastně tuto komplikovanou situaci způsobily. … Ale i na toto existuje řešení. Třeba v Kalifornii nebo i v jiných státech pokud se některý z rodičů odstěhuje do nějaké větší vzdálenosti -tam je to limitováno dejme tomu vzdáleností jednoho okresu – tak proto, že to tímto způsobem dítěti komplikuje, tak ztrácí právo dále o to dítě pečovat.“
V rámci telefonických vstupů posluchačů se pak paní Monika Hrušková obula do přístupu psycholožky Masákové ke střídavé péči mezi dvěma státy:
„Já bych se chtěla zeptat paní doktorky Masákové, proč brání tomu předškolákovi jezdit do Polska? Já naopak se domnívám, že … právě ty bilingvní děti dosahují velkých výsledků v životě, vezměme si třeba Emu Smetanu, známou moderátorku, nebo podobně, umí francouzsky i česky… Tak zejména když je to předškolák… Já naopak velice obdivuji rodiče, kteří se zajímají o střídavou péči, a pokud jsou to slušní lidé, tak tomu dítěti to jedině prospívá. Ani to cestování není na škodu. Mně připadá, že zkostnatělí lidé nad šedesát rozhodují o malých dětech a vůbec si neuvědomují, že třeba to dítě rádo cestuje. Kdežto ten starší člověk to soudí z toho, že si rád odpočine po práci a sedne si s knížkou…“
V závěru se psycholožka Václava Masáková snažila vzbudit lítost nad dětmi, jejichž rodiče bojují o střídavou péči:
„Ale dneska se děje to, že ti lidé se nemusí domluvit a pak jeden o ni usiluje a druhý ji nechce, nebo oba ji nechtějí, protože chtějí to dítě do své péče, a je to boj bohužel ne na měsíce, ale často na léta. A mezitím se plácá to dítě.“
Aneb jak se dá vše překroutit, aby to účelově vrhalo stín na střídavou péči. Ve druhém zmiňovaném případě totiž o ni vůbec nejde – oba rodiče bojují jen o svou výlučnou péči, tedy o odstavení druhého rodiče. A tento sobecký přístup je pro dítě mnohem horší.
Záznam celého, asi dvacetipětiminutového pořadu spustíte zde:
19. 8. 2016 at 9:24
Podle fotky bych si myslel, že je to Paloncyová z MS Praha, ksicht stejnej, názory taktéž.
19. 8. 2016 at 9:25
Nejen vzhled, ale i myšlení čarodějnice. Boj je na měsíce a dítě se mezitím plácá. Nemuselo by se plácat, kdybychom žili ve fungujícím státě s jasnými pravidly a soudy rozhodovaly rychle a podle zákona a morálky. Ale protože v ČR je bordel, tak paní psycho by to řešila porušováním lidských práv, hlavně, aby to bylo rychle.
19. 8. 2016 at 9:27
Nikoliv rychle, ale hlavně matce.
19. 8. 2016 at 10:18
Stále převládá interpretace, že jeden rodič se domáhá střídavé péče proti vůli druhého. Přitom je to přesně opačně, druhý rodič se domáhá výlučné péče proti vůli a právům druhého se zrušením ústavních práv dítěte.
19. 8. 2016 at 18:53
Proč jsou všechny tyto pořady vedeny v neprospěch střídavky?Kdo za tím stojí?Proč jsem neslyšel pořad s psychologem a dalšími ve prospěch střídavky a společné péče.Stále se vysílá,že otcové neplatí alimenty ale nic co by dalo vědět, že je jim znemožněno své děti vychovávat a matkám jde hlavně o ty alimenty.
19. 8. 2016 at 19:54
Paní psycholožka má problém sama se sebou-je prostě hodně zamindrákovaná a nenávidí chlapy.Ale ti nemohou za to jak vypadá, myslím si ,že ženy se ji vysmívají mnohem více,ale jaksi za zády.Paní psycholožka by ve svém věku měla být na zaslouženém odpočinku a dát možnost mladým ,pěkným psycholožkám.Její názory jsou z minulé doby a její práce škodí dětem.
19. 8. 2016 at 21:49
Za paní Masákovou promlouvá odbornost její argumentace. Spíše mne zajímá, kdo ji do veřejnoprávního rozhlasu pozval a proč zrovna ji. Pokud je mi známo, nejedná se o soudního znalce a nepracuje ani na klinice. Proč tam neseděl třeba Mertin, Fiedler, či kdokoliv, za kým je vidět odborná práce.
19. 8. 2016 at 22:03
Pak taková to radoby psyxcholožka napíše posudek .Psychopatická osobnost, neuznávající autoritu, sociopatické sklony, nevhodný rodič, agresivní, nepřizpůsobiví, nedoporučuji kontakt s nezletilým. Ano mám právo na reversní posudek a také jej využiji le rok v trapu. A to jsem vysloužilec v armádě kde vzhledem k zařazení jsem opakovaně procházel psychotesty. Na tuto výtku ,odbornice uvedla ,že zde jsou tyto vlastnosti žádoucí. Na toto reagovala soudkyně jediným možným způsobem. Můj návrh akceptuje.
29. 8. 2016 at 13:28
… no jasně, čím by se také podobné psycholožky živily, když by byla střídavka jasným pravidlem. O koryto by přišly a nic jiného než psát křivé posudky neumí.