PhDr. Eduard Bakalář, CSc.
–
ROZVOD
20. I když se ti to teď zdá nemožné, i ty se můžeš dostat do rozvodové situace a vůbec nebudeš vědět, jak k tomu došlo. Patrně jen málokterý z novomanželů (v roce 2000 to bylo celkem 55 321 párů) počítá s rozvodem (v uvedeném roce bylo rozvedeno celkem 29 704 párů, většinou se jednalo o sňatky uzavřené v předchozích letech). Navrhovateli rozvodů byli manželé v 31,5 % případů, manželky v 68,5 % případů.
Ať jsou však tvoje kvality jako manžela průměrné nebo dokonce vysoce nadprůměrné, ze strany manželky tě v rozvodové a porozvodové situaci čeká čtveřice vzájemně propojených postojů a požadavků. Ty se opakují pravidelně, bez ohledu na různost vzdělání, povah, socioekonomického postavení apod. Jde o tuto čtveřici:
- exmanželka vaše děti zpracuje na svou stranu a udělá všechno možné i nemožné, aby jí byly soudem svěřeny do výchovy,
- jejím bytostným přáním bude, abys zmizel ze scény a odstěhoval se někam hodně daleko,
- z vašeho společného, a pokud možno i z tvého majetku se bude snažit získat co největší podíl,
- nevybíravým způsobem tě pomluví u přátel, v okolí bydliště, v zaměstnání apod.
21. To ještě není konec. Jak to může vypadat v praxi, ti napoví příběh ze života. Mladý muž jménem Matěj se také ocitl v pasti, byť jiného druhu, než jsou zmiňované. Našel si životní partnerku Reginu. Byla příjemná, laskavá k lidem (pozorně je vždy vyslechla, poradila, pomohla), měla ráda děti i zvířecí domácí mazlíčky. Byla také vzdělaná a dobře orientovaná v tom, co se děje, měla kontakty. Lidé ji měli rádi a současně si jí vážili. V něčem připomínala Babičku Boženy Němcové. Matěj a Regina uzavřeli sňatek, měli děti, Matěj se cítil celkem spokojený, i když pravidelně zastiňovaný manželčinými významnými aktivitami. Občasný spor či hádku vyřešili konstruktivně, „na úrovni“.
Pak to jednoho dne či spíše noci přišlo. Po intimním styku, který se Matějovi nějak nezdařil. Jakoby se v ten moment provalilo vše negativní, co se v Regině dosud nastřádalo: preference bratra ze strany jejích rodičů, konflikty s tímto bratrem, to, že si na ni zasedl učitel matematiky, zrada ze strany první velké lásky a vskutku nemožný šéf. Tyto a ještě i jiné nepříjemné zážitky se slily do jediné matrice, od níž se pak začalo odvíjet i hodnocení Matěje, zřetelně horší, než si zasluhoval. Regina nyní „věděla“, kdo vlastně je a jaký je. Podle jejího nového hodnocení začala být ona zřetelně lepší, důležitější, zatímco manžel výrazně horší. Matěj si začal dávat větší pozor a snažil se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, dokonce si nechal poradit od odborníků – avšak manželčino jednání jen „přituhlo“. Pokusil se pak s Reginou vážně pohovořit a argumentovat, byl však jejími argumenty „převálcován“. Neměl ani zdání, kolik jeho hříchů, i malých, měla manželka zaregistrovaných a jak je uměla využít.
Ve společnosti si Regina občas lehce povzdechla. Lidé z jejich okolí už však věděli, že s manželem je něco psychicky v nepořádku ― takovou báječnou manželku má a on to nevidí, neváží si jí! Jednou se Matěj pokusil něco vysvětlit několika společným známým, ale setkal se jen s nevěřícími pohledy a jejich vztah k němu poté zřetelně ochladl.
Situace doma gradovala. Matěj začal mít téměř denně na talíři ― přímo nebo nepřímo, od Reginy nebo od dalších lidí ― hodnocení, kdo z obou manželů je vlastně důležitější, kdo má lepší povahu a schopnosti. Bylo to pro něj pochopitelně silně stresující, normální citlivý člověk se tím zalergizuje.
Nakonec se Matěj a Regina rozešli. Průvodní záležitosti byly nepříjemné (stres u dětí, dělení majetku, stěhování, papírování). Matěj na tom byl hůř ― všichni byli přesvědčeni, že si to zavinil sám. Jeho situaci komplikoval i fakt, že musel řešit, kam se odstěhuje. Povšimni si, že na popsané potíže upozorňovaly naše rady číslo 15, 16, 17 a 19 (a nepřímo i jiné).
Výše popsané Reginino chování bylo projevem postojového stereotypu, který u žen pravidelně nacházíme – málokdo ho však chce vidět. Jakoby sexuální sblížení radikálně oddělilo partnera či manžela od dalších okolních lidí. K těm bude žena trvaleji více nebo méně vlídná, radící, pomáhající, přející apod., asi tak, jak by to ideálně mělo být ― vzpomeňte na zmiňovanou Babičku. (Božena Němcová dobře věděla, že by do tohoto románu nemohla začlenit manžela.)
Vztah k manželovi se odvíjí jinak: postupně dochází k projevům nespokojenosti, k jeho kritice, k tlakům. Vnější pozorovatelé vidí celkem hodnou, laskavou ženu a její stesky považují za oprávněné: manžel musí mít nějaký defekt, chudák manželka.
Popsaný stereotyp měl v historii člověka důležitou funkci: zvyšoval šanci na přežití; manžela nutil k větší výkonnosti a v okolí vyvolával soucítění, které občas nějak pomohlo.
22. Svá doporučení jsme matkou začali a matkou také skončíme. Ostatně muž se ze stálé přítomnosti žen nemůže dosti dobře vymanit. Při jeho narození je žena vždy, při jeho umírání pravidelně ― buď je to nastávající vdova, jiné dědičky a zájemkyně o pozůstalost (sekretářky, hospodyně, ošetřovatelky), zdravotní sestra, eventuálně jeptiška.
Na závěr: neposuzuj kvality žen podle vztahu své matky k tobě. Mateřská láska k synovi je něčím jiným než láska manželky.
Jak se ti jeví naše rady? Scestné, absurdní, vykonstruované, krajně nespravedlivé? Ke každé napiš svoji charakteristiku, opatři ji datem a uschovej. Po několika letech můžeš být velmi překvapen.
P.S. Pokud bys tyto rady dal přečíst své milé, své nastávající, bude překvapená a patrně i poněkud podrážděná. Řekne ti, že do takových situací se nějaký mladý muž sice může dostat, ale že to není tvůj případ. Ona v sobě nic z popsaného ženského chování necítí, i když se snaží jít do hloubky, do tzv. temnějších zákoutí své duše. A bude mluvit pravdu, nic takového tam vskutku nezaregistruje.
Mnohé ženské chování, popsané v našich radách, je totiž jakoby fixně obsaženo ve zvláštních modulech, („podprogramech pro partnery“), uložených v hlubších, nevědomých emočních strukturách lidské psychiky. Obsah těchto modulů je vědomému pátrání nepřístupný – v období námluv jsou neaktivované, jejich čas přijde až s dalším vývojem (podobně zatím nevíme, jak bychom se chovali při velké katastrofě, i když „už to v sobě máme“).
V oblasti partnerských vztahů mají muži jiné podprogramy, o nichž nebyla řeč. O nic lepší, ale ani o nic horší. Zdá se, že i v oblasti sobeckých motivů si příroda ohlídala poměr 50 : 50, podobně jako u počtu genů, chromozomů, u pohlaví rozených dětí apod.
Jak budou tyto rady číst ti, jimž jsou určeny? Podle našich zkušeností je vnímají jako nezvyklá, skoro zakázaná území, jakoby něco svatokrádežného proti mateřské lásce, které za tolik vděčí. „Nejlépe čtení rychle skončit a pozapomenout.“ Někteří čtenáři se místy pobaví tím, co se může stát druhým – připomíná to psychické obranné mechanismy (zejména potlačení nepříjemných představ) při tažení do války: zranění či smrt postihne druhé, ne mě.
Podle našich zkušeností většina mladých mužů text dostatečně nepochopí, do paměti se jim příliš nevštípí. Takže i náš závěr je ― jak jinak ― skeptický.
Pokračování za týden
14. 1. 2021 at 8:50
Svatá pravda, většina mladých mužů to nepochopí, raději na rady zkušenějších rychle zapomene. Vybavují si sebe, když i bylo tak 24 a randil jsem s ženou,že které jsem později udělal matku svých dětí. Ona mi tenkrát na začátku našeho vztahu na procházce jen tak řekla, že jestli ji někdy opustím, tak mě zničí. Půl dne jsem na ni byl naštvaný. Ona nechápala proč. Po 8 mi letech mi pak svoje slova připomněla, ale už ne svými slovy, ale svými činy.
14. 1. 2021 at 18:03
Tak to je slušná žena. Ta moje mi písemně slíbila, že bude myslet na mé štěstí do konce života, a jak jsem přestal sypat mé prachy na její hromádku, připravila mě o práci, chtěla dostat do vězení a sebrat dítě. Naštěstí se jí povedlo jen to první.
15. 1. 2021 at 7:05
U mne jako přes kopírák. Tyto Bakalářovy rady by měly být povinná četba na základní škole pro chlapce, zatímco holky by mohly číst výběr z Koránu, aby věděly, do čeho jde současný západ. Přísahám, že toto dám svému synovi na prahu dospělosti a zkontroluji, že to přečetl do písmene.
15. 1. 2021 at 10:24
Postoj dr.E.Bakaláře, CSc poznám nejen z jeho knih, ale i ze spolupráce s ním. Jeho popis současných degenerujících vztahú mužú a žen, otcu a matek je postoj psychológa kombinovaný s jeho vysokými lidskými hodnotami. To si dovolím tvrdit i přes to, že jsme měli i mnoho konfliktních, vzájemně rozporných pohledú na muže, ženu , manželství, rodinu , otcovství, mateřství, na děti, školství a budocnost společnosti. jeho psychologické poznatky jsou z veľmi duležité pro mne i pro společnost.
Chci ale poukázat na to, že nejen psychológie v rukou duševně zdravého psychológa dává mužum otcum, manželství a rodinám za pravdu, že jsou tvořivým základem evoluce lidského mozku a lidstva.
Příčiny degenerace a genocídy dnešních lidí musíme posuzovat komplexne. Odborníky i z jiných oború, Například historiky, genetiky, lékaři, neurológy, psychiatry a cirkevními představitely atd. Problém není možné řešit jen na základě osobních poznatkú, případně poznatku kamaráda, ale na základě komplexních vědeckých znalostí.
Úspěch degenerace je zaručený tím, že chlapci jsou úmyslně udržovaní v absolutní nevzdělanosti v oblasti vztahu muž-žena. Dnešní muži ani neví, jaký je rozdíl mezi pojmem „muž“ a „samec“. V době vítězství lži nad pravdou děti jsou nucené myslet si, že žena = muž. Dokonce, že žena je nadčlověk ( Rozhlas po převratu 1989 každý den
opakoval píseň, kde se opakovali sugestívní věty Žena je Buh, Buh je žena.
Nad degenerací se nedá zvítězit příštipařením, kozmetickými úpravami, reformováním lži, aby se stala pravdou. Lež a degeneraci je možné porazit jen kolektivní organizovanou silou svalú, vědy, techniky a mozku. Tu ještě muži mají. A tu si nesmíme nechat vzít, ale naopak ji využít.
Musíme postavit tzv „právní stát“ mimo zákon. Stát, založený na umělých právních zákonech je stát zločincu, kteří pomocí těchto zákonú pasou ženy na mužích a dětech. Musíme obnovit stát normálních lidí, založený na přírodních – vědeckých zákonech !
Doufám ,že alespoň moje Českoslovenčina vás poteší v násilým rozvedených rodinách a Českolsovensku 🙂