Veřejný ochránce práv
Soudní řízení se někdy prodlužují, protože se vyčkává na vyhotovení znaleckých posudků. Bohužel se s touto praxí setkáváme u tak nelehké životní události, jako je rozvod nebo rozpad vztahu rodičů. Trvá často neúměrně dlouho, než soud rozhodne, do jakého typu péče nezletilé děti svěří. Důvodem bývá čekání na vyhotovení znaleckých posudků, bez kterých soud v některých případech nemůže rozhodnout. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), který v těchto případech nejčastěji vykonává roli kolizního opatrovníka, však tento zdlouhavý proces může uspíšit. Může podat stížnost směřující proti průtahům způsobeným soudními znalci. Bohužel však o této možnosti často neví.
Jeden z takových případů jsme v nedávné době řešili v Praze. Soud měl rozhodnout, do jakého typu péče nezletilé děti svěří. Ustanovil znalce, aby vypracoval psychologický posudek sourozenců. Otec požadoval střídavou péči, matka usilovala o svěření do své péče. Soud chtěl rozhodnout na základě posudku, aby mohl určit nejlepší zájem dítěte. Stanovený soudní znalec obdržel spisový materiál na konci září roku 2013 a měl se vyjádřit ve lhůtě 60 dnů. Soud však znalecký posudek obdržel až začátkem dubna následujícího roku, tedy po pěti měsících. Sourozenci a jejich rodiče žili ve zbytečně prodlužované nejistotě, jak bude jejich budoucí rodinný život vypadat.
Co může OSPOD v této situaci udělat?
- V roli kolizního opatrovníka může urgovat soudce. Pokud neuspěje, může podat stížnost adresovanou předsedovi soudu. Předseda soudu na základě stížností, které směřují proti průtahům způsobeným soudními znalci, může podat podnět předsedovi krajského soudu, který vykonává správu znalců a posuzuje závažnost protiprávního jednání znalce.
- V případě nečinnosti soudního znalce mu soud může věc odejmout a ustanovit jiného znalce nebo znalci může snížit odměnu za způsobené průtahy v soudním řízení, případně uložit pokutu. V krajním případě může soud znalce vyškrtnout ze seznamu soudních znalců.
- Existuje také další možnost, jak ovlivnit délku soudního řízení. Jedná se o návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích.
Příslušný úřad městské části přijal naše doporučení. Vydal pro své pracovníky metodický pokyn, kterým určil jejich budoucí postup při podávání stížností na průtahy v soudním řízení a při podávání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Do budoucna už by tak neměly nastávat situace, kdy bude dítě kvůli nečinnosti znalce žít zbytečně dlouho v nejistotě, jak bude vypadat jeho budoucí život.
Více informací o řešení průtahů v soudním řízení:
Převzato ze stránek VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV
21. 6. 2016 at 15:49
Tak většinou soudkyně alibisticky rozhodují právě podle toho posudku. Tedy vlastně ne. To jen v případě když je OSPOD a posudek na straně matky. Potom výlučná péče matce. Jestliže je posudek pro SP, nebo nedej bože pro péči otce, pak se moc neohlíží.. V každém případě bych si nedovolil stížnost na soudního znalce. Když uvážím, že vidí dětí pár desítek minut a rozhoduje o jejich životě.
21. 6. 2016 at 15:55
Petrovi – nepřikládejte znalcům příliš velký význam. Oni musejí vycházet ze spisu nebo z obecných předpokladů, a pokud by si troufli napsat nějaký blábol, že dítě má být s matkou jen proto, že si to myslí, roznesete ho při výslechu na kopytech. Vím o případu, psalo se o tom na K 213, kdy takový feministický znalec odešel s návrhem na zbavení razítka a podstatně sníženou odměnou za tzv. práci. Znalci je třeba dát najevo, že své peníze očekáváte kvalitní a rychlou práci a nikoliv směs pocitů a fantazií. Podle mne klidně mohou čeští otcové odmítat i šarlatánské metody typu Rorschachův test, ze kterých mají znalci rejžunk, ale nic to nevypovídá. Prostě bych řekl, že si platím posudek a nikoliv věštírnu.
23. 6. 2016 at 6:34
2tomas: Nemyslim si, ze to tak je. Znalci maji (nekdy bohuzel) vyznam ohromny.
Ze ho pri vyslechu „rozneses na kopytech“? No a co. Pokud soudce nebude chtit, bude to proste ignorovat a stejne se posudkem prikryje. „znalec doporucil“ blabla… Ospod take .. blabla. rozpory tise odignoruje, a vyzdvihne co chce (neco rozumne znejiciho vybere) To same pri odvolani. Zatimco posudek pro SP dava soudcum velice malou sanci manevrovat, i kdyz by SP dat nechteli, a ospodu prakticky zadnou, tvrdit „dite matce“ pokud se nechteji vystavit problemum (zajem ditete osvedcuje soudni znalec), posudek SP ne je naopak velice tezko zvratitelny, bez existence oponentniho opacneho, pokud soudce neni velky priznivce SP (a to je treba stesti i pri odvolani).
Tim samozrejme nerikam nebojovat a nezkusit znalce rozebrat, ale .. :-(.Znalci by hlavne podle me ani do procesu za beznych okolnosti vstupovat nemeli, Posudky by se meli delat jen kdyz je vazne a duvodne podezreni, ze neco duleziteho v poradku neni.
23. 6. 2016 at 17:14
Tuleňovi – při výslechu znalce je třeba se ho ptát, jak k závěru došel, proč si to myslí, všechno nechat protokolovat. Každý jeho pocit či názor bez opory se musí v protokolu rozebrat, aby byl celkový obrázek jasný. Nikde v moderní odborné literatuře nemají feministické bláboly oporu a pokud se u výslechu ukáže, že si jede po svém neodborném názoru, je větší šance svěření matce shodit na odvolačce nebo u ÚS.