Doris Kaliničová
Hodně lidí si myslí, že střídavá výchova je velmi strohá a nelze ji přizpůsobit potřebám dětí. Chtěla bych vás vyvést z tohoto omylu. Střídavá péče je pružná a lze ji upravit dle dohody, aby vyhovovala všem. Nemusí být ani přesně půl na půl.
Název tohoto článku vypovídá o tom, že já osobně upřednostňuji střídavou výchovu v kombinaci se společnou. V době péče jednoho z rodičů dítě smí být navštíveno rodičem, který nemá zrovna péči. Při střídavé péči jeden z rodičů v době, kdy dítě nemá, ztrácí právo na řešení běžných problémů. Ve společné péči jeden nemůže nic rozhodnout bez druhého. Proto toto spojení. Chtěla bych, aby rodiče spolupracovali neustále.
Při veliké vzdálenosti se dá střídavá péče přizpůsobit, aby dítě mělo co největší pohodlí. Může být tedy v péči otce a všechny prázdniny a víkendy u matky, nebo naopak. Rodiče spolu mohou navštěvovat třídní schůzky, besídky…
Aby to tedy bylo všem jasné, má představa o střídavé výchově je taková:
Rodiče si dítě střídají v pravidelných intervalech, ale pokud dítě vysloví přání viděti se s druhým rodičem, je mu to bez problémů umožněno. Rodiče společně navštěvují například zmíněné besídky, třídní schůzky atp. Rodiče si stanoví pravidelný termín, kdy si i s dítětem spolu sednou a projednají například problémy, nedostatky, změny, vše co se týká jejich dítěte. S dítětem proto, aby se k tomu mohlo vyjádřit. Nad rámec toho by byl občasný společný výlet, společná oslava narozenin atd.
U dětí, které již byly manipulovány, bych to řešila svěřením do výlučné péče toho z rodičů, který manipulaci nepraktikoval. Dbala bych na to, aby se celá situace co nejdříve zklidnila, a to tak, že by docházelo k omezenějšímu styku s dohledem a podle vypozorovaných pokroků bych styk přidávala, až dokud by nebyl zapotřebí dohled a bylo by jisté, že manipulace se již praktikovat nebude a situace je dostatečně zklidněná, komunikace rodičů je více méně v pořádku.
U kojenců bych to řešila tak, že by si otec dítě bral obden, nebo by s ním mohl být u matky. Popřípadě aby matka odsála, či odstříkala mléko a tím zajistila co nejdelší společný kontakt otce a dítěte. Po odstavení bych dohlédla na to, aby se zlehka začalo najíždět na střídavou péči, kterou zde zmiňuji. Dokud by se tato péče nestala pravidlem.
Má představa o dobře fungující rozvedené rodině se zdá být nereálná a bohužel současný systém je natolik narušený, že dokonce je nereálná. Ale proto dělám to, co dělám. Snažím se tento nefungující systém zničit a nahradit ho tím nejlepším možným řešením pro všechny. Během jedné generace by děti toto fungování přijaly za své a jak to tak bývá, vychovávaly by tak i své děti a ty zase své… Nemuseli bychom už mít strach, že naše děti budou separované od svých rodičů, že my přijdeme o vnoučata a že se naše rodiny budou rozpadat.
Pod tresty, které bych dávala za manipulaci, křivé výpovědi, křivé obvinění a snahy mstít se přes děti, by se takové věci děly mnohem méně! Pro představu bych dávala pokuty, hrozilo by odnětí svobody, v nejhorším případě odebraní dítěte do výlučné péče tomu z rodičů, který takto neselhal a zákaz styku, dokud nebude zjednána náprava! Hranice pro trest by byla: Takové jednání, které by způsobovalo zhoršení dětské psychiky, strach z toho být s druhým rodičem apod.
Je celkem škoda, že si to neuvědomují někteří lidé sami a musí se o blaho jejich dětí prát cizí lidé. Zrovna teď jsem nevlastnímu synovi vysvětlovala pojem šikany. Že ho šikanuje i jeho matka, když ho trestá za něco, co neudělal, že mu zakazuje být s tátou. Jeho táta utrpí jedinou újmu. Bude muset koukat na to, jak jeho syn přichází o šance na lepší život a psychicky je zdeptaný, ale ve finále kdo to odnese? No přece syn. Nebude moci jít na střední školu, kterou si vybral, že by ho bavila. Nemůže být se svým bráškou, a to ho moc mrzí. Nemůže být se svým otcem a žije ve lži. To je strašný život!
My dospělí jsme na sebe početím vzali velikou zodpovědnost a hlavně povinnost. My jsme povinni postarat se o další generace, které budou tvořit svět. Ženeme děti do záhuby. Co podle vás vyroste z týraných, manipulovaných, obelhaných dětí z neúplné rodiny? Jaký mají vzor? Všichni nadáváte na imigranty, jaká jsou to zvířata, jenže my jsme taky! Svým způsobem znásilňujeme duše dětí a chrochtáme si u toho blahem!
Ženy, je to vše hlavně v našich rukách! Jen my rozhodneme o tom, jak vyrostou naše děti, v čem vyrostou a jestli to budou také zvířata. Tak se nad tím zamyslete. Nemusíte ani bojovat u soudů, proti soudnímu systému. Prostě se dohodněte a soudit se přestaňte. Buďte fakticky zodpovědné.
22. 1. 2016 at 9:24
Střídavá péče by samozřejmě byla možná až po odstavení, ale do té doby je nutné zajistit co největší kontakt s otcem. To je přesně ono. Nejdřív se trapně vymlouváte a potom pláčete, že váš ex nemá zájem!
22. 1. 2016 at 10:18
takovým jako Vy se říká blbka a jste velmi oblíbené zejmna u psychopatů, kteří se prezentují na těchto stránkách.Porodíte dítě, nekojíte, dáte přednost tomu, že ničíte dítě a ještě si to pochvalujete. Máte2 let dítě, nejste rozvedená, asi ani vdaná, tatínek už dlouho randí jinde a všichni jste kamarádi – fakt na úrovni. Takže dítěpředáváte jako balík i se svým mlíkem, kastrůlkami pro ex a jeho novou, která zrovna není moc na vaření a peřinami pro dítě? A nejlépe každý druhý den.
22. 1. 2016 at 10:59
Dítě ničí ti (nebo spíše ty), kdo ho berou jako svůj majetek a odmítají mu dopřát plnohodnotnou péči obou rodičů. Střídavá péče může mít mnoho různých podob, střídání nemusí být rovnoměrné, což je výhodné zejména u malých dětí (viz např. https://www.stridavka.cz/deti-potrebuji-oba-rodice-brtnicky-zpravodaj.html). Každopádně však není správné upírat dítěti ústavní právo na péči obou rodičů, které má už od narození.
22. 1. 2016 at 11:25
Vy jste hotová Sibyla.
Nikdo o mě neví víc než vy. Dokonce ani já!
Tak pro vaše info. Jsem vdaná, s manželem žijeme v jedné domácnosti a náš syn má úplnou rodinu a oba dva rodiče pohromadě. Zkuste to znova, třeba se trefíte na po třetí. 🙂
22. 1. 2016 at 11:48
Pokud je střídavá péče, není třeba předávat kastrůlky ani peřiny – při střídavé péči oba rodiče zabezpečují potřeby dítěte v době své péče.
22. 1. 2016 at 12:23
Na těchto stránkách „diskutuje“ odsouzená násilnice Uváčiková? A vy to víte a diskutuje s ní?
22. 1. 2016 at 12:27
Dory, možná nemusíte mít ve všem pravdu, na což si asi nikdo rozumný nedělá ambici, ale evidentně jste inteligentní, férová žena. Těžko někdy nebudete trnem v oku zhrzeným vyžilkám, projevujícím se jako „Carevna“, nebo „k“, které už pro společnost, své případné partnery či děti, pokud nějaké mají, díky své zlosti a zlobě, představují pouze obtíže.
22. 1. 2016 at 13:30
Paní Uváčiková. Hoďte se do klidu. Nic se neděje.. 🙂 Spletla jste se ve mě a nemusíte se mnou souhlasit. Já si myslím, že dítě má právo a potřebuje oba dva rodiče od narození a názor nezměním. Můžete na mě útočit, jak chcete, můžete se snažit mě urazit, nebo mi dokonce škodit. Já stejně půjdu, tou cestou, kterou považuji za správnou. Vy mi nohy nepodrazíte. Přeji hezký a klidný den, všem debatujícím a děkuji těm co mě podpoří. 🙂
22. 1. 2016 at 15:00
Uvítáme, pokud se diskutující nadále zdrží osobních útoků, v opačném případě jim nebude umožněno sem přispívat. Cílem diskuse má být přinášet informace a argumenty k věci, zde tedy třeba k možnostem rozdělení péče o malé děti, odstříkání mléka, jeho trvanlivosti apod. Třeba informace k délce možného uchování mateřského se poněkud liší, srovnej http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/deti-chovani-zdravi/skladovani-odstrikaneho-materskeho-mleka a http://www.rodina.cz/clanek5955.htm
25. 1. 2016 at 10:15
Jejda,chudák naivní Dorka. ..