Naďa Nebeská
–
Přečetla jsem si na Střídavce další nemoudrý názor na tzv. „přijatelnou formu“ střídavé péče, kdy se prý mají rodiče střídat u dítěte v jednom bytě. Myslím si, že tato forma průběhu střídavé péče už od prvního zamyšlení nemá nárok na přežití. Alespoň doufejme…
Pokud chceme vědět, jak funguje v praxi střídavá péče, je potřeba se v první řadě ptát těch, kteří s ní mají osobní zkušenost – tedy rodičů a rodin, které se „střídavkou“ žijí. Já takovým člověkem jsem, a proto teď píšu svůj názor.
Střídavou péči má můj partner přesně rok, ale dlouho jsme o ni soudně usilovali, protože matka dítěte nesouhlasila. Holčičce je nyní šest let. Způsob života obou rodin je samozřejmě odlišný – tedy téměř modelová situace. V praxi to vypadá následovně:
Rodiče jsou rozvedeni delší dobu, každý má nový život a měl ho dávno před tím, než bylo o střídavé péči rozhodnuto. V původním bytě nebydlí nikdo. Po rozvodu zůstal matce, ta se ho časem zbavila. Nyní má další dítě a bydlí s přítelem v novém bytě na sídlišti.
Tatínek holčičky a já bydlíme ve stejném městě v domě se zahrádkou, máme velkého psa, dvě kočky a akvárium. O dům a o zvířata se staráme společně a rádi a všude po domě jsou otisky veselého života naší rodiny. Na lednici jsou naše obrázky a vzkazy, na stěnách naše fotografie z dovolené, v knihovně naše oblíbené knížky s věnováním, v oknech naše květiny. Mám ještě dvě velké dcery, které jsou tu také doma, mají tu své pokoje se svými knihami a květinami a obrázky a vzpomínkami – prostě jsme velká rodina.
Vůbec si neumím v praxi představit, jak bychom se každý druhý týden všichni přesouvali do nějakého „střídacího“ bytu – kde by na nás čekalo jedno dítě. Docela by mne zajímalo, jak by paní poslankyně Roithová (zvláště na její názor tu totiž reaguji) tento přesun vyřešila – s velkým psem, který má u nás v podstatě celé přízemí pro sebe, se dvěma kočkami, které nesnášejí změny, a se šedesátilitrovým akváriem. Nemluvím o našich knížkách, obrázcích, pokreslené ledničce, gramofonu s pohádkami, oknu s krmítkem pro ptáčky a další hromadě věcí a rituálů, které nás obklopují a spolu se zvířátky a lidmi kolem dělají náš domov domovem.
Nabízí se další otázka – co moje děti, které střídavku nemají? Měly by jít na týden do dalšího bytu? A proč vlastně? Mají opustit své pokojíčky se svými oblíbenými polštářky, obrázky, knihami, počítačem apod., nebo mají být týden samy doma?
A kde vlastně bychom byli doma my ostatní s holčičkou? Pokud by někdo něco takového dokázal v praxi rozběhnout, jediné, co by takové dítě dostalo, by byl neosobní holobyt, kde by nic nebylo ničí. Jeden týden by tatínkův pes zalehl předsíň a druhý týden by maminka vyhodila koberec, protože by z něj cítila zvířata, a její mladší dítě může mít alergii, a proto je život s kočkami vyloučený.
Odpůrci střídavé péče stále zdůrazňují, jak prý je pro děti strašné „pendlovat s batůžkem“. Ale takhle by akorát začali pendlovat jejich polorodí a nevlastní sourozenci nejen s batůžkem, ale i s peřinami. A domov by nakonec neměl nikdo nikde.
Když dnes naše holčička přijde, přivítá psa, na ledničku přicvakne obrázek, který mi u mámy nakreslila a pak se zapeleší s kočkami na gauči. V tu chvíli vidím spokojené dítě, které je doma. Týden je v bytě na sídlišti, kde má malou sestru, a druhý týden je na zahrádce a stará se o psa a kočky. Vůbec ji nenapadne hledat v tom problém. S mámou i tátou je stejně dlouho a díky tomu je v klidu. Problém se střídavkou nemají děti, ale dospělí. To je moje zkušenost.
Moje přání do nového roku je jednoduché jako střídavá péče – bylo by fajn, kdyby při rozhodování o našich dětech více fungoval zdravý rozum. Paní soudkyni, která svým moudrým rozsudkem umožnila naší holčičce pohodu a klid, upřímně děkuji (mimochodem – v duchu to dělám velice často a až se někdy potkáme, udělám to doopravdy).
15. 11. 2012 at 11:21
Přesně tak.
Se střídavou péčí nemají problém děti, ale dospělí, převážně bohužel nedospělé, majetnické maminky. O zvrácenosti OSPODů je zbytečné se rozepisovat.
15. 11. 2012 at 11:32
A ještě se vrátím k mému osobnímu případu, což je sice na článek a snad se k němu dostanu
Otec bydlí v původním bytě, kde dítě žilo od narození dlouhá léta. Maminka odešla, ale naštěstí bydlí o dvě ulice dál. Tedy nic se nemění, ani čtvrť, škola, kamarádi. Ale střídavku !!! NE a NE a NE.
Pěkně „návštěvní výkendy“ !!! Tak dítě jde s batůžkem, sice do svého důvěrně známého pokoje. Navíc není žádný problém (tedy neměl by být), když něco potřebuje, zajde si pro to k mamince – pokud ta ho ovšem pustí do nového (domova) – páč má přeci návštěvní hodiny u tatínka. Střídavka by byla ideální – ale NE a Ne a NE !!!!!!!!! (zdravím OSPOD – práci čest – NE ALE VAŠÍ !!!!!!!!!!)
15. 11. 2012 at 14:38
souhlas s JTR, mám obdobné zkušenosti – moje děti majíé doma u mně a u matky
15. 11. 2012 at 18:31
Já nechápu proč by jste se v zájmu dítěte nebyli ochotni stěhovat každý týden k dítěti?Měli by jste nějaký problém s adaptací, co by Vám na tom vadilo nejvíc? I když jsem byl svědkem toho, že takovéto stěhovánínějaký soudce nazva protiústavním ale nemáte pocit, že to dítětio vyhovuje jenom proto, že je tak malé že se ani neodváží protestovat a něco namítat?
15. 11. 2012 at 20:51
V zájmu dítěte otcové udělají mnohé. Především si pro dítě jezdí někdy i stovky kilometrů a jen doufají že jim ho matka „půjčí“ a to podle rozsudku nějaké paní nebo pána, kteří třeba ani vlastní děti nemají, jen vlastní talár. a že maminky někdy na papír s razítkem z vysoka kašlou, tatínek narazí na zavřené dveře, jede zpět a další víkend znova.
Tak a jezdí si pro dítě matka ??!! Proč nejezdí jednu cestu matka ?? Je to asi jiný rodič když je žena ???
Klidně se budou tatínci střídat v bytě. Kolik matek přistoupí na takovou dohodu ? Proč by to dělaly. Dva víkendy půjčit tatínkovi dítě a tučné výpalné k tomu, je přeci mnohokrát výhiodnější !!! Ještě se bude „Mařenka“ stěhovat do nějakého bytu v zájmu dítěte ? Co kdyby navíc chtěl fotr aby ho platila napůl
15. 11. 2012 at 21:10
Cožpak už není „L“ obojetné? Zde mi teda připadá dost natvrdlé…
Milé „L“ , přečti si pořádně výše uvedený článek, tam najdeš vše!
16. 11. 2012 at 15:18
myslím, že by bylo dobré aby si stěhování vyzkoušeli na půl roku povinně dospělí aby viděli zda je takový způsob života pro všechny vyhovující.Proč se neobětovat pro dítě, které milujeme?
16. 11. 2012 at 15:43
Náš názor je ten, že tuto variantu střídavé péče nezavrhujeme ani nepreferujeme, neboť má svá pozitiva, ale i v článku zmíněná negativa, a to i pro dítě (neosobní, umělé prostředí, kde dítě nepozná chod domácnosti ani u jednoho z rodičů).
16. 11. 2012 at 16:25
Nemůžu si pomoct, ale varianta s 2 rodiči střídajícími se u dítěte mi připadá možná pouze krátkodobě, dlouhodobě jde o nesmysl (článek to dokresluje pěkně, co s novými partnery a jejich dětmi atp.) – alternativou střídajících se rodičů k výhradní péči se zaštiťují hlavně feministky, protože ví, že tato alternativa je v praktickém životě stejně nepoužitelná …
17. 11. 2012 at 22:54
Nikdo se nepozastavuje nad tím, že pro dítě si musí jezdit otec a vozit ho zpátky. Nikdy jsem neviděl nediskriminační rozsudek, aby se rodiče při předávání dítěte střídali.
A vidět rozsudek, že se budou rodiče střídat v bytě, je nepředstavitelnév našem zkostnatělém justičním systému. Ale proč ne ?
Konec konců v Monaku je nulová nezaměstnanost – tedy jde to !
V Emirátech je nulová rozvodovost – jde to !
Na Malorce byla nulová rozvodovost – šlo to