PhDr. Jana Šilhavá

–

Psychologové Thomas Holmes a Richard Rahe a následně Kenneth de Meus sledovali korelaci mezi prožitím určitých životních událostí a následným vznikem či rozvojem onemocnění. Vytvořili seznam životních událostí, které představují velkou zátěž. Mezi silně stresujícími událostmi najdeme překvapivě i pozitivní prožitky jako je svatba, těhotenství nebo narození dítěte.

Na základě rozsáhlých šetření zaměřených na korelace mezi prožitím určitých životních událostí a následujícím vznikem či rozvojem určitých onemocnění bylo vybráno 43 položek různých životních situací, které tvoří tzv. škálu sociální readaptace.

Každá položka má přiřazenou kvantifikovatelnou „váhu“, vyjádřenou počtem bodů. Nejčastěji se hodnotí poslední časové údobí. V případě vícenásobného výskytu událostí se bodové hodnocení násobí počtem výskytů a celkové dosažené skóre se sčítá.

Za relativně bezrizikové skóre se považuje pásmo do 150 bodů, v pásmu 150 – 200 bodů již může dojít k psychosomatickému onemocnění u asi 40 % osob, v pásmu 200 – 299 u 50 % osob a konečně v pásmu nad 300 bodů až u 80 % osob.

Můžeme si tak projít poslední rok a vybrat události, které nás potkaly. V případě vícenásobné události se bodové hodnocení násobí počtem výskytů a celkové dosažené skóre se sečte. Čím vyšší je skóre, tím intenzivnější by měla být intervence zaměřená na změnu v té oblasti života, která je nejvíc dotčena. Asi nás nepřekvapí, že velká část zátěžových životních situací je spjata právě s s partnerstvím a se životem v rodině.

Je potřeba si uvědomit, že škály stresovanosti mají pouze orientační význam pro ohodnocení aktuální stresovanosti. Účinky drobných stresorů se sčítají. Mít doma hašteřivou manželku nebo sobeckého manžela znamená pro jejich partnery stálé hromadění malých stresorů, a tudíž dlouhodobý chronický stresor… Pro životní praxi to znamená vyhnout se plánovitě drobným stresorům tam, kde je to možné, např. vyhýbat se každodenním hádkám v rodině, ať už se týkají výchovy dětí, rozdílných názorů na výdej peněz, nebo potírání zlozvyků u druhého. Stálým napomínáním a peskováním se kuřák nestane nekuřákem, ne­pořádný člověk pořádným, lenivý pilným apod.

Škála sociální readaptace podle Kennetha de Meuse

Událost – počet bodů

1. úmrtí manžela/ky – 93
2. smrt příslušníka rodiny – 87
3. pobyt ve vězení – 85
4. rozvod – 80
5. smrt blízkého přítele – 78
6. rozchod s partnerem – 77
7. propuštění z práce – 76
8. těhotenství – 72
9. propadnutí půjčky /přijít o větší peníze – 64
10. odchod do důchodu – 63
11. osobní úraz nebo nemoc – 62
12. sexuální potíže – 61
13. manželské usmiřování – 57
14. příchod nového člena rodiny – 56
15. zdravotní změny člena rodiny – 56
16. přechod na nový způsob práce – 54
17. syn nebo dcera opouštějí domov – 53
18. změny ve finančním postavení – 52
19. svatba – 50
20. změna bydliště – 50
21. změna ve školách – 49
22. změna životních podmínek – 47
23. větší zadlužení – 47
24. začátek nebo ukončení školy – 45
25. manželka začíná/končí pracovní činnost – 44
26. potíže se šéfem – 44
27. potíže s přibuzenstvem z partnerovy strany – 43
28. změny ve spánkových návycích – 42
29. přibývání manželských hádek – 41
30. mimořádný osobní úspěch – 40
31. změna v odpovědnosti v zaměstnání – 39
32. rekvalifikace v povolání – 39
33. Vánoce – 34
34. změna v pracovní době nebo podmínkách – 33
35. změny v osobních návycích – 33
36. přijetí menší půjčky – 29
37. změna v návycích v jídle – 28
38. menší přestupky předpisů – 28
39. prázdniny – 28
40. změna společenských činností – 24
41. změna v rekreování – 20
42. změna v náboženských činnostech – 19
43. změna v počtu rodinných setkání – 15

Převzato z webu Manželství.cz