Stridavka.cz
Vláda České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
Praha 1 – Malá Strana
PSČ 118 01
Vážená vládo,
počátkem roku 2014 obdrželo Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „ministerstvo“) mou stížnost proti tolerování diskriminace rodičů a dětí ztrátou rodičovské výchovy a péče. Text mé stížnosti je uveden zde: https://www.stridavka.cz/stiznost-statnim-uradum.php
V zákonné 60denní lhůtě pro vyřízení stížnosti mi na ni nebyla zaslána odpověď. Došlo pouze ke zveřejnění jakéhosi „stanoviska“ na webu ministerstva. To tak porušilo ust. § 175 odst. 5 správního řádu. Ministryně spravedlnosti Válková (dále jen „ministryně“) jako nadřízený správní orgán ministerstva proto v dubnu tohoto roku obdržela mou žádost o přešetření způsobu vyřízení mé stížnosti.
Byla v ní upozorněna, že nedošlo k řádnému vyřízení mé stížnosti v souladu se zákonem. Byla také upozorněna na zjevnou lež uvedenou ve „stanovisku“, že v podání nebylo možno dostatečně identifikovat osobu odesilatele. Stížnost obsahovala mé plné jméno, datum narození a adresu bydliště, tedy veškeré údaje požadované pro podání ustanovením § 37 odst. 2 správního řádu.
Stížnost byla také podepsána mým jménem a příjmením. Ke stížnosti nebyl připojen zaručený elektronický podpis. Podle informací uváděných samotnou vládou České republiky na jejím webu však „stížnosti podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nemusí být podepsány zaručeným elektronickým podpisem“. Viz: http://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/elektronicka-podatelna/epodatelna-seznam-pravnich-predpisu.pdf
Pokud by ministerstvo nepovažovalo mé podání za perfektní, mělo navíc postupovat dle ust. § 37 odst. 3 správního řádu: „Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.“ Nic z toho však ministerstvo neučinilo.
Je třeba uvést, že ani ministerstvem zveřejněné „stanovisko“ – i kdyby mi bylo řádně zasláno – by nepředstavovalo vyřízení mé stížnosti v souladu se zákonem. Předmětné „stanovisko“ v převážné míře cituje stávající legislativu a judikaturu, ale nijak se nezabývá tím, co je předmětem mé stížnosti.
Totiž že i při platnosti této legislativy a judikatury (!) přetrvává stav, kdy jen několika procentům dětí je v případě rozvodu zachována péče obou rodičů. Následkem toho je, že 95 % dětí, jejichž rodiče se rozešli, přichází o výchovu jednoho z rodičů, jeho péči, úzkou rodinnou vazbu s ním. Tuto smutnou skutečnost, která vyplývá z oficiálních statistik, „stanovisko“ ministerstva nijak neřeší.
Na žádost o přešetření způsobu vyřízení mé stížnosti ministryně do dnešního dne, tedy ani po více než čtvrt roce, vůbec nereagovala. Žádám vás proto jako nadřízený správní orgán v souladu s ust. § 175 odst. 5 správního řádu, abyste sami přešetřili způsob vyřízení mé stížnosti ministerstvem (včetně následné nečinnosti ministryně v reakci na mou žádost o přešetření).
Žádám rovněž o vyrozumění o opatřeních přijatých k nápravě. Děkuji.
S pozdravem
(jméno, adresa, datum narození)
Tuto žádost můžete zaslat vládě České republiky, pokud jste již dříve odeslali jak STÍŽNOST STÁTNÍM ÚŘADŮM, tak následně i ŽÁDOST MINISTRYNI O PŘEŠETŘENÍ ZPŮSOBU VYŘÍZENÍ STÍŽNOSTI. Žádost vládě můžete poslat e-mailem na adresu: EDESK@VLADA.CZ
19. 8. 2014 at 1:35
tohle ministerstvo bohužel typicky stížnosti a žádosti ignoruje
jednoduše to nechávají být a čelí také kvůli tomu až stovkám žalob ročně
(pokud je tedy žaloba příspustná – např. k InfZ, k zadostiučinění)
a spoléhají na to, že se následné soudní řízení stejně povleče řadu let
19. 8. 2014 at 10:00
Bohužel ten kdo stížnost sepsal zřejmě postrádá základní znalosti správního řádu. Vláda nemůže být nadřízeným správním orgánem ministerstva spravedlnosti. Vylučuje to ustanovení 178 odst.1, odst. 2 SprŘ. Zároveň postup stěžovatele odporoval i ustanovení § 175 SprŘ.
1. Po té, co nebyla stížnost vyřízena měl stěžovatel podat stížnost u příslušného náměstka minstra spravedlnosti a teprve po uplynutí lhůty mohl podat stížnost přímo u ministra spravedlnosti. Stěžovatel proto vynechal jeden stížnostní stupeň.
2. Nadřízeným správním orgánem ministra spravedlnostinení a nemůže být vláda ČR.Prostě ministrem příslušného ústředního správního orgánu celý řetězec končí.
3. Stížnost nebyla vyřízena vůbec a proto nepřipadalo v úvahu podávat žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti.
Celé je to jen plýtvání časem, protože úřední šiml se teď jen směje.
19. 8. 2014 at 16:43
Děkujeme za připomínky. Nicméně § 178 odst. 2 spr. ř. stanoví, že “nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr”. A § 175 odst. 7 spr. ř. říká, že “má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti”. Stížnost podaná Ministerstvu spravedlnosti nebyla řádně vyřízena, a proto správně následovala žádost o přešetření ministryni.Pokud jde o další postup, § 178 odst. 2 spr. ř. říká, že “nadřízeným správním orgánem ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu”. Toto ustanovení je poněkud nejasné. Logickým výkladem bychom měli dospět k tomu, že příslušným nadřízeným ústředním správním orgánem vůči ministrovi je vláda, respektive její vedoucí, tedy předseda vlády. Každopádně není-li podání učiněno u věcně a místně příslušného úřadu, tento je povinen jej věcně a místně příslušnému úřadu postoupit. Rozhodně tedy neuškodí, pokud se ti, kdo podali stížnost a následně ji bezúspěšně urgovali u ministryně, takto ozvou.