Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
–
„Střídavá péče se v řadě případů stává doménou tatínků, kteří se domáhají střídavé péče, a velice často je v tom obsažena i úvaha, že vlastně tím pádem budu platit nižší výživné.“
Co si to ti tatínkové vlastně dovolují? Oni nejen že chtějí tu, ehm, střídavou péči – což už je hodně velká opovážlivost – ale oni se jí dokonce domáhají… A jako vrchol všeho by ještě chtěli připravit maminky o peníze!
Jedna věc se dá říci různými způsoby a různě pak také vyznívá. To jistě zkušená doktorka práv Hrušáková dobře ví. Ono by se totiž dalo o stejné situaci hovořit naopak takto: V řadě případů se tatínkové snaží i po rozchodu zachovat dětem péči obou rodičů. Počítají přitom s tím, že peníze na děti nebudou přeposílat maminkám. Chtějí je raději dávat přímo na potřeby svých dětí, které musejí zajišťovat, když budou děti s nimi.
Ostatně sama Hrušáková v PŘÍSPĚVKU, z něhož pochází její výrok, dále uvádí: „Je třeba si uvědomit, že pokud budu mít dítě padesát procent času u sebe, tak ty náklady na dítě budou podstatně větší, než jenom platit druhému rodiči to běžně stanovené výživné.“ K tomu ovšem dodává: „Ale na to potom rodiče přijdou až později…“
Proč by na to měli přijít až později? Proč dělá z tatínků hloupé trubce, kteří nevědí, že starat se o děti něco stojí? A podsouvá jim pouhou snahu ušetřit na výživném?
Říká se, že podle sebe soudím tebe. Důležitým zájmem některých rozvedených maminek – a Hrušáková sama se prý několikrát rozvedla – je získat od tatínka co nejvyšší výživné. Třeba i takové, které děti samy nedokáží rozumně spotřebovat. Leda že by jim maminky pořizovaly stříbrné šatičky a pozlacené botičky… Nebo spíše si pořizovaly? Je jasné, že takovým maminkám střídavá péče, při níž by se oba rodiče starali o děti každý za své, moc nevoní.
Nejde jen o jeden výrok
Nenápadný odpor vůči porozvodové péči obou rodičů se táhne celým příspěvkem Milany Hrušákové. V závěru se dokonce pouští na pole psychologických úvah: „Prvořadý by měl být zájem dítěte na stabilním domově a pocitu bezpečí, pocitu vědět, kam patřím.“ Chápu, není psycholožkou, ale mohla by vědět alespoň jedno: Pocit bezpečí a jistoty dávají dítěti, obzvláště malému, zejména osoby, na které je navázáno. Tedy v první řadě rodiče, ne nějaké neživé místo. Výlučná péče jen jednoho rodiče tak dítě naopak připraví o polovinu těchto jistot.
Hrušáková je ale právničkou a specializuje se přímo na rodinné právo. Tak by snad mohla vědět aspoň to, že Úmluva o právech dítěte chrání – hned po právu na život – v článku 8 právo na péči rodičů (ano, je zde množné číslo). Článek 9 pak hovoří o právu dítěte udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, pokud žijí odděleně. Článek 18 uvádí zásadu, že „oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte“. Naproti tomu o jakémsi „právu na jeden domov bez jednoho rodiče“ opravdu nic v úmluvě nenajdeme…
Nejsmutnější na tom všem ale je, že profesorka Hrušáková je u nás občas vnímaná jako autorita v této oblasti. Citované výroky pocházejí z právnického internetového kurzu, kde je takto vštěpuje nováčkům. Stále vyučuje na jedné z univerzit a je autorkou několika vědeckých publikací.
Dokud budou rodinné právo ovlivňovat podobné „kapacity“, obávám se, že se nic nezmění. Každý rok nám přibudou další desetitisíce dětí připravených o tatínky. To ale zřejmě není podstatné – hlavně když maminky budou dostávat pořádné výživné.
24. 1. 2017 at 13:32
paní Hrušáková je zářným příkladem přístupu právníka k dětským duším, postiženým rozchodem rodičů. Podstané jsou peníze. A jak sama ve spojení se střídavou péčí uvádí, jde o peníze otců. Zájem dítěte, respektive nejlepší zájem dítěte, jak vyplývá z komentáře Výboru pro práva dítěte, není definován stabilitou prostředí či domova, ale zachováním rodinného prostředí a vztahů. I v NOZ se píše, že soud přihlédne ke stabilitě výchovného /kdo vychovává: rodiče/ prostředí, tj. ve vztahu k vychovávajícím subjektům a nikoliv k prostředí jako objektivní kulisy. Bohužel, tyhle persony záměrně ohýbají výklad zákona a zájmu dítěte s cílem stavět rodiče proti sobě a asistovat jim při boji o dítě a výživné. Měla by už odejít do důchodu, evidentně je postižena dobou, ve které vyrůstala a s novými poznatky je schopna se vypořádat pouze tak, že je překroutí nebo ignoruje.
24. 1. 2017 at 14:04
Je otřesné, že taková arogantní bába (to jak podsouvá, že tátové jsou debilové, kteří až později zjistí, že když je dítě u nich, tak to něco stojí, to je vrchol arogance) stále vyučuje na jedné z univerzit a je autorkou několika vědeckých publikací. Bába s úrovni JUDr. Jany Niedobové učí na univerzitě a ještě i vědecky publikuje ! Kam ten svět spěje ?????
24. 1. 2017 at 14:10
http://zpravy.idnes.cz/na-pravech-v-olomouci-uci-lide-zapleteni-s-stb-fah-/domaci.aspx?c=A081219_194803_domaci_zra
24. 1. 2017 at 14:50
A hlavně už má vychovanou dceru, která jde v jejích šlépějích s prošlápnutou cestičkou u soudů….
O to je to horší
24. 1. 2017 at 17:17
Těmto zlým ženám se to vrátí, ubližují dětem a to se trestá. Už nyní jsou potrestány svým zjevem a osamocením.Kdyby tušily jak je i ty matky pomlouvají a jak se jim vysmívají.
24. 1. 2017 at 19:24
Oni by někteří otcové nemuseli platit v střídavé výchově žádné výživné a dokonce i dostávat od matky příspěvek. No a děti si pak vůbec k sobě nevezmou. To se vymáhat na rozdíl od výživného nedá a která slušná matka by se také domáhala, aby si děti vzal, že ?
24. 1. 2017 at 20:45
Pece neni holubnik jako ten vas styk Jellito, jen jdete silove proti bez vedomosti.
24. 1. 2017 at 21:13
Presne tak. Pece je pece, je povinna a presne dana. Neexistuje, aby „si k sobe deti nevzali“, samozrejme to vymoci lze, a pokud by to nekdo tak opakovane delal, kazdy soud velice rad takovou sp zrusi.
Pokud nejaka matka narika nad tim, ze si otec „deti nebere“, mela by naopak v zajmu svem i deti od pocatku SP vyzadovat – pro vsechny je dulezite, aby se opravdu staral. Sam jsem potkal pouze otce, co byli ochotni za moznost starat se o sve deti platit matce slusne „vykupne“. Nikdy zadneho, co by chtel pomoci SP „usetrit“.
25. 1. 2017 at 17:43
Já jsem se při soudním jednání přímo soudkyně zeptal, cituji: Jde tu o děti nebo o maminku?!Odpověď – samozřejmě o maminku, vyhrkla podrážděná soudkyně. Pak svůj výrok sice mírnila nějakou omáčkou. Byla vyloučena (nikoliv za svůj výrok a nepřátelský postoj k otci)
27. 1. 2017 at 23:08
jde v prvni rade o penize … na deti tyhle parazitky z vysoka kaslou … je potreba je odpojit od penezovodu … uzakonit vyzivne obema rodicum ve vysi jednoznacne prokazanych potreb deti