Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
–
„Střídavá péče dělá z dětí bezdomovce.“
Sylvie Mobagi se pyšní hned třemi tituly: „Mgr.“, „BA“ a „MSc“. První z nich se někdy posměšně čte jako „magor“, což by nás u této paní jistě ani nenapadlo. Zajímavější jsou ale další dva, které se udělují na zahraničních vysokých školách. První – Bachelor of Arts („bakalář umění“) – je z oblasti humanitních věd, zatímco druhý – Master of Science („mistr vědy“) – dostanete na manažerských a technických školách. Lze tedy uzavřít, že paní je vzdělaná ve všech možných směrech.
Ale víte, co řekl dobrý voják Švejk? „…kdyby byl každej chytrej, tak by bylo na světě tolik rozumu, že by z toho byl každej druhej člověk úplně blbej.“ Trochu se obávám, zda to není právě tento případ.
Že dítě, které má dokonce dva domovy, je bezdomovec (tedy „bez-domovec“, „bez domova“), to je tak silně intelektuálně náročná úvaha, že jsem z toho fakt úplně blbej. Úplně tumpachovej, jak by řekl zmíněný Švejk. Takže když budu mít třeba dva dluhy – půlku peněz si půjčím od Pepy a půlku od Franty – tak vlastně nemám dluh žádnej, že jo? Sakra, že jsem na tu paní nenatrefil dřív. Ta její moudra by se dala ledaskde využít.
No a co děti, které jsou přes týden ve městě a o víkendu jezdí s rodiči na chalupu? To jsou tedy vlastně taky bezdomovci. I jejich rodiče, samozřejmě. Asi by se měli všichni hlásit o nějaké sociální dávky, ne? A co teprve, když dítě jede někam úplně jinam, třeba na tábor nebo k babičce na prázdniny? To už snad ani není bezdomovectví, ale zavání to úplnou anihilací, tedy zánikem hmoty (v tomto případě dítěte).
Kdepak, v dnešní době, kdy se poměrně často cestuje mezi státy i mezi kontinenty, děti potřebují něco úplně jiného. Jak píše paní Mobagi ve svém článku, „…v péči jednoho rodiče se vše děje stále stejně, každý den se stejně vstává, ráno probíhá stejně snídaně, oblékání, vypravování a cesta do školy, odpoledne se dějí opakující se činnosti, jí se obdobná jídla…“
Takže žádné bezdomovectví, milé děti! Hezky budete sedět na zadku, pořád na jednom místě s jedním rodičem, a budete dělat pořád všechno stejně. To je ta nejlepší příprava pro život! Když to zvládnete, budou z vás taky bakaláři umění a mistři vědy. Anebo magoři?
V této anketě můžete hlasovat pro největší žblebt do neděle 19. února 2023. Každý má pouze jeden hlas. Připomínáme, že podrobnější komentáře k jednotlivým výrokům publikujeme po týdnu, vždy ve čtvrtek (přehled všech najdete zde).
27. 8. 2023 at 20:36
Dobrý den, autor tohoto článku nejen vytrhl větu z celého kontextu článku, ale bohužel se nezmůže na úvahu, jen napadání a urážky. Pan Ing. Aleš Hodina, dr.h.c. si jistě vyzkoušel jaké to je, trávit týden v bytě zde, a další týden v druhém doma, a pak zase týden v tom prvním bytě a tak stále dokola, a to celé si vyzkoušel alespoň 6 měsíců, aby si na vlastní kůži vyzkoušel vše, co toto střídání domova po týdnu přináší za úžasné věci, ale ono to bohužel přináší i ty méně úžasné věci, a na ty by jistě sám přišel.
Pevně věřím, že i pan Ing. Aleš Hodina, dr.h.c. se jednou dokáže podívat na situaci tak, že si to opravdu vyzkouší a pak napíše ten nejlepší článek ve svém životě. A určitě v něm nebude potřeba urážet druhé. Víte pane inženýre, já věřím v dobro, v laskavost a v to, že když jeden bude druhého urážet, tak není potřeba to dělat i jemu. Přeji Vám ať se Vám daří velmi dobře a ať najdete v sobě sílu, abyste se do alespoň 6 měsíčního maratonu střídání bydlení po týdnu pustil a vyzkoušel to, nepochybuji, že to zvládnete skvěle a grácií a jistě by z toho bylo mnoho plodných myšlenek a sdílení, které si nejen já ráda přečtu. Mějte se moc hezky. V úctě Mgr. Sylvie Mobagi, BA, MSc (PS vysvětlení mých titulů nemáte správně, stačí se podívat na můj web, no alespoň já bych tam mrkla, když už bych se hodlala někoho urážet).
28. 8. 2023 at 0:24
Předně Vám velice děkuji za materiál pro další ročník naší ankety.
Co se týče Vašeho návrhu, velmi rád se do takového střídání pustím nejen na 6 měsíců, ale klidně i déle. Mám to brát jako nabídku z Vaší strany? Předpokládám, že mi stejně jako dětem ve střídavce zařídíte, abych měl v obou místech své zázemí, různorodé možnosti aktivit… a především, že se o mne na obou místech budou zdarma starat mně blízcí lidé, budou mne zde živit, šatit apod. Protože se rád vzdělávám, klidně budu navštěvovat i dvě různá vzdělávací zařízení, která mi zajistíte, v mém případě zřejmě postgraduální studium v kombinaci s nějakými kurzy. Rád zde v různých kolektivech poznám i více nových přátel.
Pokud mi Vaše dobro a laskavost umožní toto, co mají běžně děti ve střídavce, neváhejte se na mne obrátit, budu Vám velmi vděčen.
28. 8. 2023 at 12:55
Vážená paní,
já si střídavou péči vyzkoušel 7 let, půl týdne v jedné domácnosti, půl týdne v druhé, polovinu prázdnin s jednou rodinou, polovinu s druhou. A víte, co bylo nejhorší? Nevraživost v jedné rodině proti rodině druhé. To je to, co mě trápilo a štvalo. To přemísťování ne. A to jsem ani v jedné rodině neměl vlastní pokoj, ale vždy sdílel s osobou opačného pohlaví.
Až budete chtít tvrdit takové nesmysly, jakože střídavou péčí se z dítěte stává bezdomovec, a vyzývat autora k tomu, ať si vyzkouší střídání, pak vy byste měla podle svého návodu vyzkoušet rovněž půl roku střídání dvou domácností, ale i půl roku bezdomovectví. Pak byste takovou ptákovinu nikdy nemohla vypustit z úst.
28. 8. 2023 at 16:49
Podejte na něj trestní oznámení, ať zkusí ochutnat vlastní medicínu. I kdyby se měl jen proběhnout na služebnu. Sám to několikrát udělal, ale zpravidla se jeho nařčení projevila jako neopodstatněná. I poldové už jsou z něj na mrtvici a mluví o něm jako o známé firmě, co furt jen otravuje asi jako důchodci, kteří věčně okupují čekárny. Ten chlap, co patologicky nenávidí ženy, nestojí za řeč.
29. 8. 2023 at 9:39
Ja to vidim sam u sebe doma. Deti partnerky v SP. Spokojenost, DVE laskyplne a fungujici rodiny. Pravidelne se ptame, jestli rezim vyhovuje, a ano, nic menit nechteji. Chteji byt u mamky, i u tatky. Samozrejme, prinasi to mirne komplikace se zapomenutymi vecmi, atp … ale to je prd, oproti tomu, ze jim zustali oba rodice. Protoze ani jeden nechtel druheho z vychovy vyloucit, akceptoval, ze pres spolecne neshody jsou oba rovnopravnymi rodici, jsou schopni se v pohode domlouvat.
Moje ex me chtela maximalne z vychovy vyloucit, minimalizovat cas. Po dlouhych “bojich” jsem sp neziskal. Vysledek? Oboustranna nenavist navzdy, tim vsim traumatizovane deti, ktere sice nestridaly 7/7, ale 9.5/4.5 (to uz neni bezdomovectvi? 7/7 je? Kdy je tedy ta hranice ze “bezdomovectvi” vznikne :-)? ), navzdy poskozene vsechny vztahy.
29. 8. 2023 at 10:32
Vidím to stejně, děti se střídáním naopak navykají na flexibilitu, s těmi zapomenutými věcmi se vedou k odpovědnosti, lepší přípravě k nějakému přesunu. Vsadím se, že dítě vyrostlé ve střídavce nikdy v dospělosti nezjistí na letišti, že si zapomnělo pas. Všechny tyto žvásty o bezdomovectví, batůžkářství, jednom domově a pod. jsou manipulátorské bláboly, kterými nejrůznější Mobagiové vysvětlují potřebu matky mít u sebe dítě jako vydírací nástroj a zdroj bezpracného příjmu. Střídavka funguje na západě několik generací, i u nás už jsou děti vyrostlé v ní, ale vždy se najde dost těch, kteří pseudovědecky vysvětlí, jak to nejde nebo přímo škodí.