Dalibor Musil
Chystá se na nás změnový zákon hrubě zasahující do rodinného práva a především do práv dětí. Paní poslankyně Pavlína Nytrová se rozhodla to tak nenechat a zabránit přijetí drzého zákona. Podpořme ji.
Chystá se flagrantní přepsání zákonů v oblasti rodiny kvůli nátlaku titěrné menšiny (viz níže), ale já se ptám – a co práva většiny? Proto jsem paní poslankyni podpořil dopisem.
Paní poslankyně, díky za Váš postoj a práci ohledně chystaného nestoudného zákona adopce dětí homosexuály. Také díky za (spolu)organizaci petice.
Sám jako otec 6 dětí vím, že děti potřebují jak otce – muže, tak i matku – ženu.
Už v letech 2005-2006 jsme již tehdy poukazovali na salámovou metodu a co neodvratně přijde po schválení takového zákona, jehož praktická účinnost byla, jak po letech vidíme, pouze minimální. Mezi lety 2006-2014 využilo zákon pouze 1812 párů, což je nějakých 0,018% naší populace, tedy nikoliv 4% jak uvádí tato nátlaková hnutí nebo dokonce drzých 10% jak je uváděno v některých studiích na jejich podporu.
Je tedy otázkou, zda se tedy vůbec věnovat nátlaku takovéto skupiny na půdě Parlamentu ČR, když je jich tak málo.
Navíc je zcela jednoznačné, že přijde další požadavek – a to na adopci nejen dětí partnera, ale všech dětí bez rozdílu.
Současné nebezpečí zákona spatřuji ve třech odlišných doménách:
1) část promiskuitních především gayů než leseb není výhradně homosexuálních, ale trpí i jinými zvláštnostmi sexuality – úchylkami, včetně pedofilie. Připomenu jen hnutí NAMBLA, usilující mezinárodně o uznání a jejich neoficiální a u nás zatím ze strany pochodu nepovolenou účastí na pochodech tzv. “hrdosti” homosexuálů. Nicméně účast svědčí o existenci takového jevu. To může vést k flagrantnímu porušování práv dětí, jelikož sociální pracovnice již nebudou moci zabránit adopci, naopak, dojde k nátlaku na povolení jednotlivých adopcí ze strany nátlakových skupin pod hrozbou antidiskriminačního zákona.
2) většině homosexuálů o adopci vlastně vůbec nejde. Mnoho z nich si chce pouze zvýšit podlomené sebevědomí, ale politický důvod je mnohem nebezpečnější. Po nepokojích ve Stonewallu (1969) se homosexuální hnutí radikalizovalo a vydalo svůj vlastní MANIFEST (1971), s jasnou linkou anarcho-feminismu, který na prvním místě uvádí důvod jejich pronásledování – rodinu a mužsko-ženské stereotypy v ní. Postupem let se kolem myšlenek manifestu uskupila feministická a gay-osvobozenecká hnutí, které si již neberou servítky a dělají vše pro to, aby rodinu rozebrali na prvočinitele a zcela ji zrušili.
3) bod 2 vede v realitě, která je již vyzkoušená, k pozbytí důvěry v institut rodiny a to v zemích, kde byl takový zákon (redefinice manželství/rodiny) přijat. Příkladem budiž Španělsko, kde je zlomový moment jasně patrný (viz ODKAZ). V tomto případě jde už o ohrožení státu a jeho ekonomiky, neboť je prokázáno, že lidé žijící na hromádce (tedy nestabilně), nebo žijící sami, mají prostě daleko větší náklady na život, především na bydlení. To je i jeden z důvodů, proč by stát měl podporovat rodinu a proč by neměl podporovat věci rodinu zrušující – protože je to pro stát výhodné. Přijetí zákona by znamenalo přikročení k pomalé státní sebevraždě.
Mimo tyto 3 body se zkuste zeptat kolegů poslanců, zda jsou pro přijetí uprchlíků a zda jsou pro adopci dětí homosexuály. A pokud odpoví 2x ano, s veškerým respektem k Islámu, co si myslí, že se stane za 30 let, až se muslimská obec rozroste? Jak by se asi dívali na státem protlačovanou homosexualitu? Zde se humanistická ideologie dostává do úzkých resp. do konfliktu sama se sebou. Chápu ale, že za 30 let tu většina z nich nebude, a že je jim to v rámci humanismu prostě jedno.
Osobně mi osud našeho státu jedno není, protože zde budou žít ještě děti mých dětí, které, jak doufám, budu mít tu šanci poznat osobně. Tak hlavně kvůli nim. Proto Vám držím palce.
Převzato z DALIBORMUSIL.BLOG.IDNES.CZ
6. 4. 2016 at 11:22
Vsadím boty na to, že pan autor je hluboce věřící člověk.
6. 4. 2016 at 14:59
a to panu daliborovi nestoji, ze se boji gayu a leseb? nebo zije 50 let za opicemi? nebo kde prisel na svuj velmi lzivy a nezdravy pohled na moderni dobu a souziti paru stejneho pohlavi?
7. 4. 2016 at 9:49
Za zaklínání se “moderností” bývá často lecjaká zvrácenost.
7. 4. 2016 at 11:13
velmi naštvaný: to to blábolíte o50 let za opicemi? Může být moderní hudba, moderní oblečení, moderní technologie, ale jsou určité tradiční hodnoty, které se nemění. Nikdy nebylo správné někoho trestat za jeho homosexuální uchylku – ani dnes a ani v minulosti to nebylo správné – to se nemění. V dnešní době tolerujeme soužití dvou jedinců stejného pohlaví a je to jistě správné. Ale to co je rodina to se nemění -rodina vždy je a bude muž a žena – otec a matka. To nemá nic společného s moderní nebo nemoderní dobou. Stejně tak 1+1 jsou 2 a nikdy se to nezmění. To vychází z přirozené podstaty věcí, tak jako rodina.
7. 4. 2016 at 11:49
Soužití osob stejné pohlaví není nic, co by měl někdo tolerovat, protože mu do toho zkrátka nic není. Tolerovat znamená schopnost něco, co je ze své podstaty špatné, strpět. Toto kritérium výše uvedené nesplňuje. A rodina je pojem, který není hodný definice, protože kromě biologických rodičů, jimiž jsou pouze muž a ženy coby nositelé samčích a samičích buněk, děti vnímají i sociální rodiče, jimiž můžou být i dva muži nebo dvě ženy.
7. 4. 2016 at 11:53
Pro autora: Adopce dětí homosexuály už dávno legální je – a to nejen u nás, ale i na Slovensku, v Polsku a v Rusku.
7. 4. 2016 at 14:03
Z diskusních příspěvků homosexuálního aktivisty Fialy alias Fermina je vidět, kam nás tito homosexualisté vedou… Akceptace nenormálního soužití dvou lidí stejného pohlaví jim nestačí, chtějí dokonce relativizovat pojem “rodina” a přirozené rodinné vazby…
7. 4. 2016 at 17:32
Střídavka. Slovo akceptace, anebo možná lépe řečeno “respekt” je zcela správné, avšak není ničí dobrou vůlí, nýbrž naším samozřejmým právem.
8. 4. 2016 at 7:43
Fermin – tak tady si myslim ze se mylis. Jak v definici tolerance (tolerovat nemusime jen neco spatneho, tolerovat muzeme jakoukoli odchylku od normy. Dokonce muzeme tolerovat i jine normy nez ty “nase”).Vnimam jako omyl i tve presvedceni ze ostatni jsou povinni odchylky tolerovat a akceptovat. Naopak tomu, kdo jakoukoli moji odchylku od normy toleruje a akceptuje, patri respekt. Zamysli se nad tim.
8. 4. 2016 at 11:54
Tulen: Já si myslím, že povinni jsou, protože v opačném případě bychom se chovali jako neandrtálci, kdybychom nebyli schopni respektovat odlišnosti v sexualitě, volbě rodinného modelu, náboženství,… Tolerance se ale opravdu zpravidla vztahuje k něčemu, co je ve své podstatě nějaké zlo, anebo něco negativního, či ne zrovna příjemného. Tolerovat můžete kouření, když má soused puštěnou nahlas muziku, je to něco co vás bezprostředně omezuje, ale vy to dokážete strpět. Tolerance je tudíž vlastně to nejhorší, co můžou homosexuálové požadovat, protože to vlastně znamená, že většinová společnost trpí jejich chování, které není zrovna košer, což není pravda. Homosexualita je tolerovaná v Rusku, ale v Česku respektovaná. A já si myslím, že toto jsou samozřejmé výdobytky obdobně jako, že ženy smějí volit, jako že je volně dostupná antikoncepce atd. Ostatně lidé, kteří nechtějí děti, jsou také svým způsobem odchylní, a přeci si myslím, že je nikdo netoleruje, možná ani nerespektuje – spíš jej nechávají chladným.