Stridavka.cz
Juvenilní justice neprovádí jen odebírání dětí z úplných rodin. To je jen špička ledovce. Daleko častějším případem ničení přirozených rodinných vazeb jsou rozvodové spory o děti.
Juvenilní justice si zvykla stavět rodiče proti sobě a umožnit vychovávat dítě jen jednomu z nich, namísto zachování péče obou rodičů. Tímto přístupem jsou u nás postiženy desetitisíce rodičů a dětí každý rok. Juvenilní justice se přitom vyžívá ve své moci nad rodiči. Podrobuje je ponižujícímu zkoumání, zda po rozvodu smějí vychovávat své děti, o které předtím bez problémů pečovali.
Plzeňská juvenilní justice má v tomto navíc podobnou pověst jako plzeňská práva. V minulém týdnu jsme publikovali trestní oznámení na soudkyni Okresního soudu Plzeň – město HANU JAROŠOVOU, která už po několik let umožňuje otci a dětem Papazianovým vzájemný kontakt jen několik hodin měsíčně. Soudkyně téhož soudu Dobroslava Žižková pak suverénně vede v počtu hlasů na TABULI HANBY na webovém portálu Soudci. Druhá v pořadí je zde soudkyně Krajského soudu v Plzni Eva Vydrová (a třetí Vlasta Formánková přišla na Ústavní soud – z plzeňského krajského soudu).
Krajský soud v Plzni také řadu let výrazně omezuje kontakt malého KÁJI s otcem, senát Emilie Štěpánkové (jež působí zároveň i jako guvernérka Lions Clubu) v podstatě připravil o otce děti Kroupovy a podobná rozhodnutí vydává tento soud i v dalších případech. Ukázky diskriminačních, někdy až vysloveně komických výroků plzeňského krajského soudu najdete na stránce KRAJSKYSOUD.INFO.
Svolali jsme proto demonstraci právě před Krajský soud v Plzni, abychom dali najevo, že chceme chránit rodinné vazby a nesouhlasíme s těmito postupy juvenilní justice. Sejdeme se ve středu 3. prosince od 14 hodin na rohu ulic Veleslavínovy a Dominikánské.
Své zkušenosti přijdou sdělit rodiče postižení juvenilní justicí. Přijďte také – stejný problém se může týkat i vás nebo vašeho okolí. Transparenty všeho druhu, fotografie dětí a další formy vyjádření protestu jsou vítány.
Anketa převzata z portálu SOUDCI
1. 12. 2014 at 15:10
Nášivka je zcela výstižná a ti, kteří ji v době nacistické totality nuceně nosili, by s ponižovanými otci bezvýhradně souhlasili a fandili jim. Ostatně tyto oběti rasové perzekuce přicházeli o své děti hned u vchodů do koncentračních táborů při nucených selekcích. Podobnost se současnými táty a jejich dětmi je více než věrná.
Která jiná velká skupina lidí je tak nelítostným způsobem v ČR diskriminována ? Dokáže někdo označit aspoň jednu ?
1. 12. 2014 at 17:29
Já jsem dneska nějakej ukecanej. K té vlastní jistě chválihodné demonstraci 3.12. v Plzni. Navrhuji pozvat a vzít sebou i maminky protestujících otců, aby viděly, jak jiné matky – jejich vrstevnice a generační souputnice – „perfektně“ vychovaly své dcery k zachování péče o děti oběma rodiči. To samé platí i pro tatínky protestujících otců, jak dopadli jejich synové a dcery.
1. 12. 2014 at 17:51
Rozumím postoji ForU. Označování židů však nemělo přímý vztah k holocaustu. To by bylo zcela nesrovnatelné a dehonestující nejen ve vztahu k plynovým komorám, ale i zcela nepokrytým jatkám, které do vynálezu plynových komor probíhaly ve východní Evropě.
viz:
http://www.ustrcr.cz/cs/protizidovska-opatreni-na-uzemi-protektoratu-cechy-a-morava#add1
Zde se píše:
Výrazným rysem okupační protižidovské politiky byla separace židovské menšiny od nežidovského obyvatelstva prostřednictvím série dílčích lokálních omezení i souhrnných centrálních opatření. Tato byla v počátku, v roce 1939, alibisticky odůvodňována „zachováním veřejného pořádku“ a někdy dokonce i „ochranou“ židovské menšiny před útoky jedinců z řad rozzlobeného obyvatelstva, později však nejčastějším uváděným důvodem ze strany okupantů a kolaborantů byla snaha omezit „židovský vliv“ na árijské obyvatelstvo.
Většina těchto vyhlášek zakazovala Židům navštěvovat určitá zařízení nebo instituce, popřípadě je při jejich návštěvě oddělovala od ostatních. Od roku 1941 byly vymezovány celé části měst, kam Židé nesměli vstoupit.
Pokud si to srovnám s otci, kteří mají zákaz vstupu do školek, škol, kroužků, na tréningy, musí se podrobovat ponižujícím setkáním s vlastními dětmi pod dohledem dozorců z řad státem pověřených osob a celkově je omezován jejich výchovný vliv na vlastní děti, tak jsou segregační paralely na místě o to více, oč jsou pod hrozbou represí separování vůči vlastním rodinným příslušníkům.
Z toho důvodu si myslím, že se nejedná o zneužití symbolu, ale jeho aktualizaci. Jako připomínky mocí uplatňované nezákonnosti vůči skupině obyvatel, jejichž společným znakem již není rasa, ale rodinný stav. A nově přisouzený význam je to o žádoucnější, oč máme pocit, že žijeme ve svobodném, demokratickém a právním státě.
1. 12. 2014 at 18:10
Jde o komunikační symbol. Žijeme v době komunikačních zkratek. Obsah symbolu je třeba vnímat při komunikaci tak, jaký obsah mu příjemce komunikace dává. Je to jako byste použili pravotočivou svastiku a mysleli tím tantrický náboženský symbol mužského principu – příjemci komunikace by vnímali něco zcela odlišného.
1. 12. 2014 at 20:38
Obsah symbolu určuje i ten, který jej použije. A v jakém kontextu. Nejsme ve válce, nemáme tajnou policii, přesto je právo zneužíváno proti skupině obyvatel. A děje se to skrytě a ač v masovém měřítku, mimo zájem médií. V takovém případě je využití symboliky, jejíž obsah – tj. segregace skupiny obyvatel na základě jejich biologické vlastnosti /tj. ne na základě smýšlení nebo jednání) – zůstal nezměněn, v nových podmínkách a novým způsobem za odůvodněný.
Přiřazování aktuálních významů starým symbolům je součástí /životnosti) kultury
Je také možné jít na soud s vytetovaným číslem spisu na paži.
2. 12. 2014 at 10:10
To prašivý taťka: naštěstí boží mlejny melou, protože ty maminy, co dnes berou otcům děti, jednou jako babičky dopadnou stejně, zvláště mají-li za děti chlapce. Na každou svini se vaří voda.
2. 12. 2014 at 17:49
To stykač : Souhlasím, tak to skutečně časem nastane, ale tak daleko ty slepice nedohlédnou.
Ale já jsem možná trošku provokativně chtěl poukázat na dnešní předdůchodové maminky (mnohdy pohledné padesátnice) dnešních diskriminovaných tátů, kteří se scházející marně a stále dokola úplně marně na všech možných demonstracích. Proč tyto mámy nejsou také přítomny a vůbec se nezasazují za práva svých synů a nechávají je na ulicích osamocené ? Proč mlčí a nejsou na místě i tátové svých synů ? Každý feministickou justicí ničený otec má přece dva starostlivé rodiče, takže by se počet protestujích ztrojnásobil. Nikdy jsem na žádné demonstraci ani soudě žádné rodiče protestujících a likvidovaných otců nespatřil. Tento fenomén mi nějak nejde na rozum.
Má na to někdo nějaké racionální vysvětlení ?
2. 12. 2014 at 22:22
Vysvětlení je prosté – ne všichni bydlí v Praze a okolí. Systém demonstrací by měl být vázán na čas a místní soudy. Ne na jedno místo.
3. 12. 2014 at 0:39
Uprime nevím. Důvodu bude spis více, třeba že tato generace není moc zvyklá bojovat za svá práva, resp. byla komofašo justici zahnána tam, kde ji chtěli mít. Možná i pro generacni rozdíl, kde role otce byla potlačena do absurdna, či nebyla v jejich generaci taková rozvodovost nebo v pripade rozvodu rozvodne nebyli likvidováni výzivnym.
3. 12. 2014 at 14:29
Myslím, že jde m.j. o to, dostat na demonstraci co nejvíce účastníků, aby tam nestáli diskriminovaní tátové osamocení, tak rodiče demonstrujících taťků jsou jistě první na řadě. Tátové mají ale i bratry a sestry a mnozí dokonce i prarodiče. Vždyť jde přece i o jejich práva. Copak dědeček s babičkou se netěší na svá vnoučata ? Pokud by tam protestovali i občané seniorského věku, tak je to úplně jiná občanská síla.