Vlasta Hurtová
Možná jste už četli některé články o tom, kdy je a kdy není pro děti po rozvodu vhodná střídavá péče. Na rodiče usilující o střídavou péči jsou zde kladeny tak nesmyslně vysoké nároky, že jejich sítem by snad neprošli ani partneři v dosud fungujícím vztahu. Připomíná mi to pohádky, kde uspěje pouze princ, který splní nesplnitelné.
Zamýšlí se ale vůbec někdo nad tím, za jakých podmínek je vhodné ponechat dítě v péči pouze jediného rodiče? Myslím, že sotva. Tak pojďme se o to pokusit. Jaké faktory zde mají vliv?
1) Věk dítěte – žádný z odborníků vám neřekne, v jakém věku nebude dítě jednoho z rodičů silně postrádat. Dítě vnímá oba své rodiče už v prenatálním stádiu. Téměř vždy nepřítomnost jednoho z rodičů (dřív nebo později) cítí jako ztrátu, bolest a nejistotu, je zde velké riziko do jeho dalšího vývoje. Rozvod je navíc poškozením mezigeneračních svazků, na naše chyby tak mohou doplácet ještě i naši vnuci. Věk dítěte tedy nehraje žádnou roli. Velmi nebezpečné je pro rozvod a následnou péči pouze jednoho z rodičů např. období dospívání. Revoltující „puberťák“ sice vykřikuje: „Dejte mi všichni pokoj!“, ve skutečnosti však potřebuje zvýšenou pozornost svých rodičů. Pokud soustavně podléhá pouze autoritě jednoho z nich, je to nejlepší cesta, jak jej zahnat do nějaké nevhodné party, která mu lásku, péči a (možná i přísnější) výchovu chybějícího rodiče rozhodně nenahradí.
2) Nevynucený souhlas obou rodičů s péčí pouze jednoho z nich by měl být naprostou samozřejmostí, vzhledem ke všem negativním důsledkům, které zde mohou nastat. Jelikož je dítě v kontaktu s jedním z nich velmi omezeno, je důležitá také schopnost a ochota rodičů spolu komunikovat, poskytovat informace a spolupracovat při výchově dítěte, domlouvat se na všem ohledně vzdělání, zdraví dítěte a dalších věcech. V komunikaci s dítětem je pak nezbytné dodržet pravidlo „o nepřítomném jen dobře“. Pokud nejste schopni s dítětem a před dítětem mluvit pouze v dobrém o svém bývalém partnerovi, naopak máte třeba tendenci jej kritizovat (pozor – dítě vás vnímá, i když máte pocit, že si třeba hraje a vůbec neposlouchá, jak se bavíte s někým jiným), popřípadě o něm mluvíte jen neutrálně nebo raději vůbec, nepřipadá pro vás výhradní péče v úvahu – dítě je totiž v nebezpečí jednostranného ovlivnění. Vy nepotřebujete mít svého bývalého partnera v úctě, vaše dítě ale ano, jelikož je „společným mixem“ vašich genů.
3) Blízkost bydlišť obou rodičů – velmi důležité je, aby dítě nebylo rozvodem vytrháváno z jedné části své rodiny či z kolektivů kamarádů, tedy aby mohlo např. navštěvovat stále své prarodiče a další příbuzné a samozřejmě také stejnou školku/školu. Zcela oprávněný je proto požadavek, aby rodič, který chce mít dítě ve své výlučné péči, měnil bydliště své i dítěte pouze se souhlasem druhého rodiče. V opačném případě by neměl mít šanci dítě do své péče získat.
4) Stejné výchovné metody – toto je také zásadní požadavek. Rodiče by měli dokázat odolat tomu, aby dítě ve výlučné péči začali například rozmazlovat a poskytovat mu různé výhody. A to i když máte oprávněný pocit, že se na dítěti proviňujete a že mu musíte ztrátu rodiče nějak vynahrazovat. Je to ovšem velmi nevýchovné – děti mají tendenci toho zneužívat, a může se pak stát, že vám začnou vyhrožovat: „Povol mi to, dej mi to, nebo už k tobě nepůjdu,“ případně „půjdu bydlet k druhému rodiči“.
5) Naprostá preference potřeb dítěte před vlastními – největší potřebou dítěte je mít dobrý a fungující vztah k oběma svým rodičům, proto je nezbytné umožnit dítěti navštěvovat druhého rodiče co nejčastěji, různé kroužky či jiné aktivity jsou druhořadé. Je potřeba potlačit vlastní ego či ambice, které do dítěte mnohdy nevhodně vkládáme.
6) Dlouhodobě podobný poměr péče obou rodičů o dítě jako před rozchodem – jestliže v tomto směru dochází k jakýmkoliv změnám a rodič, který chce mít dítě ve své péči, plánuje do budoucna např. návrat do zaměstnání a dítě by tak musel z časových důvodů svěřit chůvě, do jeslí či do školky, měl by o tom vyrozumět druhého rodiče a umožnit mu v tomto čase o dítě pečovat. Další z klíčových podmínek pro minimalizaci traumatu dítěte je, co nejvíce mu zachovat nejen všechny pečující osoby, ale také všechny osoby milující. Je velmi důležité, aby se dítě cítilo být součástí celé své rodiny.
Dítě má být vedeno k tomu, aby si i po rozvodu rodičů zachovalo úctu k oběma z nich. Vraťme se tedy k nadpisu článku: „Je pro naše dítě vhodná péče jen jednoho rodiče?“ Dokážete-li se takto ptát a nepožadujete ji pro sebe za každou cenu, je zřejmé, že dítě je pro vás na prvním místě.
26. 4. 2012 at 9:31
Pěkně napsáno, k článku není co víc dodat
26. 4. 2012 at 12:28
Perfektní. Je někde zdroj původu článku? Díky
26. 4. 2012 at 15:19
Plně souhlasím s článkem. Poděkování autorce.
26. 4. 2012 at 21:27
Bezva článek !jen těžko něco dodat
27. 4. 2012 at 11:03
http://www.novinky.cz/krimi/266054-otcim-z-kladna-si-z-osmileteho-chlapce-udelal-otroka-na-stavbe-pujde-do-vezeni.html
27. 4. 2012 at 11:06
ANO a včera zažili i u dalšího krajského soudu u advokátky matky, která jako odbornice na děti hlásala, že střídavá péče rozhodně není vhodné u dětí mladších 10ti let!!!!! Prostě tu máme odbornice už všude, ona je odbornice už i uklízečka!!! Papír snese vše i zničený osud dětí!!! Vůbec jim nejde o ty děti!!! Je to pouhý mocenský nástroj!!!A snaží se ho stále protlačit soudně!!!
Skvělý článek, škoda že naše společnost má tak maálo takto uvědomělých „opravdových“ žen!!!
Ty ostatní si na ně doposud hrají….
27. 4. 2012 at 12:03
opravdu krásný článek, mafii ovšem reálné potřeby dětí nezajímají, pro parazity typu OSPOD jsou děti jen položka v šanonu. Vše o čem autorka píše, matka mých dětí rozhodně nedělá – raději dává děti hlídat cizím, cpe je do kroužků ve dni, kdy se o ně starám už od oběda, pomlouvá mě, když dětem něco výchovně zakážu
27. 4. 2012 at 14:02
Tak jí na ty kroužky kašli,
už tu jsou rozsudky v kterých konstatují že styk s rodičem je nad všechny volnočasové aktivity.
Samozřejmě je to prostá pravda ale naštěstí už i šamanky to pochpily…
27. 4. 2012 at 18:28
Pro Hynka, stejně tam nakonec chodily 1 krát za 2 týdny (na keramiku).
Ale musel jsem dětem zakázat chodit ke 2 lékařům, bejvalka si vymýšlela zdravotní problémy dětí a její lži byly vydávány za objektivně zjištěné zkušenosti. Jeden ten MUDr. byl tak ofouklý, že moje tvrzení zapsal do dokumentace až po důsledné urgenci.