David Beinstein

Monolog, ve kterém se po odmítnutí další komunikace ze strany ministerstva snažím získat některé informace o činnosti tohoto úřadu, vesele pokračuje. Jelikož paní Belloňová nezareagovala v období delším, než jeden měsíc, neměl jsem jinou možnost, než napsat stížnost nadřízenému orgánu. Adresoval jsem tedy 26.8.2016 JUDr. Robertu Pelikánovi Ph.D. dopis, ve kterém jsem mimo jiné stručně naznačil historii komunikace, popis situace, se kterou nesouhlasím a požadavek na nápravu stavu. Naleznete jej pod článkem, abyste jej mohli sami podrobněji posoudit. Samozřejmě netuším, jak a jestli vůbec mi pan ministr odpoví, ale domnívám se, že nyní už ministerstvo zareaguje.

Každopádně ať bude situace jakákoliv, postup ministerstva mi přijde poněkud podivný už teď. Aby bylo jasno, chápu, že si někteří úředníci dali poměrně velkou práci s vyřizováním vcelku obsáhlého podání. Ostatně ze začátku byla komunikace vedena v poměrně příznivém duchu a v mezích korektnosti. Ale myslím si, že když už napíšu v jakékoliv věci stížnost, měl by někdo alespoň zareagovat, i kdyby měl pouze formálně odmítnout můj požadavek, nemluvě o přerušení komunikace, kterou jsem maximálně zestručnil, JUDr. Pavlou Belloňovou Ph.D. Každopádně způsob vyřizování zaslaných podání je vizitkou ministerstva, takže mě z tohoto pohledu situace příliš netrápí. Dokonce je svým způsobem zábavná. Že se budu zabývat podporou jediného podání pana Šálka více než půl roku jsem skutečně nečekal. Původně se mělo jednat o jeden dopis a nenáročnou akci. Ale při troše štěstí ještě tento rok dostanu dostatečně podrobnou a uspokojivou odpověď.

Stížnost na způsob vyřízení žádosti o informace legislativním odborem Ministerstva spravedlnosti

Vážený pane ministře, přestože Vám píšu ve věci stížnosti na postup JUDr. Pavly Belloňové Ph.D., rád bych nejdříve ocenil Vaši práci. Jakkoliv z důvodů uvedených v tomto dopise dosud nemám podrobnější informace, sleduji průběžně na portálu ceska-justice.cz Vaši činnost a těší mě, že přes nejrůznější diskuse související s návrhy Vašich odborníků vnímám Vaši motivaci k řešení nejrůznějších problematických oblastí za pomoci dlouhodobých zaměstnanců Vašeho ministerstva.

Jak jsem ale předeslal, píšu Vám ve věci stížnosti. Tato se týká komunikace, kterou jsem započal 24. prosince roku 2015, kdy byl odeslán první dopis poukazující na špatné vyřízení podání pana Šálka a kritizující stav české justice Vám, premiérovi Mgr. Bohuslavu Sobotkovi a dalším adresátům. V něm jsem Vás žádal o informace související jak s podáním pana Šálka, tak s Vašimi dalšími kroky souvisejícími se zlepšením stavu soudnictví u nás. Zde ministerstvo zareagovalo rychle. V textu odpovědi bylo panem Ing. Dušanem Homolou odkazováno na zajímavé informace na Vašich stránkách, nicméně v záležitosti pana Šálka jsem nedostal uspokojivou odpověď a dotaz týkající se zlepšení stavu české justice byl opomenut, pravděpodobně kvůli domněnce, že se pokouším dosáhnout změny posouzení odkazovaných případů nezávislými soudy. Pro toto opomenutí jsem měl pochopení, protože jsem vnímal své tvrzení kritizující stav české justice jako neobvyklé.

Napsal jsem tedy panu Homolovi odpověď, ve které jsem se pokusil odstranit vzniklá nedorozumění a upřesnil jsem otázku z úvodního dopisu rozvedením do jedenácti bodů, přičemž tyto sloužily také jako doklady pro mé tvrzení, že justice není v dostatečně dobrém stavu. Mimo jiné jsem také poukázal na fakt, že si uvědomuji složitost problematiky.

Na základě mojí reakce byla komunikace předána ředitelce legislativního odboru, JUDr. Pavle Belloňové Ph.D. a panu Mgr. Jaroslavu Rozsypalovi. Jejich slovy mi bylo zodpovězeno smysluplně na veškeré dotazy související s podáním pana Šálka, díky čemuž jsem byl v tomto ohledu spokojen, přičemž paní Belloňová se ve své odpovědi také podrobně zabývala mým tvrzením souvisejícím s kvalitou české justice, přičemž rovněž připojila text vysvětlující způsoby, jakými se justice s konkrétními záležitostmi vypořádává, což je určitě třeba ocenit a vyzdvihnout. Nicméně z některých částí její odpovědi vyplynulo, že v určitých oblastech zůstal dopis nepochopen. Toto bylo pravděpodobně způsobeno mou snahou poukázat na velké množství problémů při maximální stručnosti.

Rozhodl jsem se tedy zahájit polemiku nad konkrétními body a rozvedl jsem danou problematiku v podrobnějším dopise, aby bylo jasnější, jaké oblasti jsou v něm popisovány, případně abych poukázal na nepřesnosti v odpovědi paní Belloňové. Samozřejmě v místech, kde má neznalost problematiky zapříčinila nevhodné pochopení situace nebo všude, kde jsem neměl dostatek podkladů pro vyvrácení jejích argumentů, jsem dal paní Belloňové za pravdu. Rovněž jsem se rozhodl poukázat na některé další problémy kvůli lepšímu doložení mého tvrzení o kvalitě justice.

Následně paní Belloňová reagovala mimo jiné tvrzením, že není v silách legislativního odboru diskutovat dopodrobna s veřejností o individuálních legislativních podnětech a sdělila mi, že mé další podobné podněty budou pouze zaevidovány a využity v rámci věcných diskusí k tématu. Jakkoliv se mi situace popsaná paní Belloňovou jeví z několika důvodů jako úsměvná, vyjádřil jsem ve článku, který jsem napsal pro Střídavku, určité pochopení pro její pozici. Rovněž dokážu pochopit, že úředníci ministerstva nemají mnoho chuti polemizovat nad daným tématem s laikem. Nicméně zájem laiků o danou problematiku je způsoben mimo jiné také výsledky dlouhodobé práce Vašeho ministerstva.

S ohledem na míru vytížení legislativního odboru jsem se tedy pokusil upravit své další podání tak, aby bylo zaslání odpovědi v silách jakéhokoliv úřadu. Paní Belloňové jsem zaslal sérii bodů, které byly určeny k zaevidování v souladu se situací popsanou v její předchozí korespondenci. Jelikož jsem ale nebyl v některých ohledech s rozsahem odpovědi paní Belloňové spokojen, požádal jsem ji o doplnění podání v dané oblasti, což byla jediná část dopisu, na kterou jsem požadoval odpověď. Zde bych opět rád vyzdvihl pečlivost, s jakou vypracovala texty ke konkrétním bodům. Nicméně podání odeslané e-mailem zůstalo bez jakékoliv reakce, dokonce nebylo potvrzeno ani přijetí podatelnou legislativního odboru.

Z důvodu absence komunikace jsem se po uplynutí měsíční lhůty rozhodl zaslat paní Belloňové stížnost, s jejíž pomocí jsem chtěl dosáhnout nápravy situace a kde jsem v textu doplnil předchozí podání v souladu se Zákonem o svobodném přístupu k informacím a upřesnil rozsah požadovaných informací. Bohužel tato stížnost zůstala rovněž bez jakékoliv reakce, pročež adresuji nyní stížnost Vám, jako nadřízenému orgánu.

Stěžuji si tedy na postup paní Belloňové, kdy se mnou nekomunikuje ve věci zaslání požadovaných plánů ministerstva, čímž mi fakticky znemožňuje získat rekci ministerstva na mou žádost o informaci dodatečně aktualizovanou dle Zákona o svobodném přístupu k informacím. Věřím, že na zaslání takové informace mám ze zákona právo. Je sice pravda, že mi informace byla velmi krátce sdělena v obsahu jinak velice podrobně vypracovaného textu, ale s ohledem na její stručnost jsem požádal o její doplnění, viz. stížnost zaslaná paní Belloňové, na což mám dle mého názoru právo rovněž. I v případě, že bych hypoteticky na danou informaci právo neměl, mám právo na vyřízení žádosti o informaci dle zákona č. 106/1999 sb., tedy mimo jiné na sdělení důvodů, proč nebyla daná informace zaslána a to v patřičné lhůtě. V případě možných nejasností nebo nedorozumění mě měla paní Belloňová dle uvedeného zákona rovněž kontaktovat do sedmi dnů od aktualizace podání.

Také nemohu považovat část podání, na nějž jsem požadoval odpověď za podobnou s předchozím typem podání, protože zatímco jsem v předchozích dopisech pouze fakticky upřesňoval a detailněji dokládal dotaz, přičemž se text s ohledem na různé nejasnosti začal měnit v polemiku, v emailu, kde jsem požadoval doplnění podrobností, byla přiložena žádost o informaci, respektive o doplnění textu předchozí reakce ve zmiňovaném rozsahu. Pokud jsem v předchozích dopisech požadoval informace ke konkrétním dokumentům vytvořeným v minulosti, bylo to pouze z důvodu zajištění lepšího podepření argumentů v rámci komunikace. V kontrastu s tímto v diskutovanému podání požaduji existující dokumenty plánující jednání ministerstva do budoucna v dané věci. Analogicky nepovažuji stížnost zaslanou paní Belloňové za podobnou s polemikou nad tématem kvality justice.

Navíc obecně považuji nedbalé vyřizování podání týkajících se funkčnosti soudní nebo výkonné moci ze strany jakéhokoliv ministerstva a Ministerstva spravedlnosti zejména za závažný problém v porovnání s podáními jiného typu, protože se tyto týkají základních pilířů, na kterých stojí demokratický stát, což je ostatně jeden z důvodů, proč vůbec byla související komunikace z mé strany zahájena.

Žádám Vás tedy o nápravu stavu a zaslání informací v souladu s veškerými podáními zaslanými po 19.4.2016, tedy požaduji informace o veškerých v současné době existujících plánech ministerstva na vytváření reformy justice, případně na jakékoliv jiné zlepšení současného stavu dle textů podání předcházejících tomuto. Věřím, že jelikož se nejedná o rozbor dotazu spojený s polemikou, kterou jsem ostatně vedl především s ohledem na možnou neobvyklost mnou sepsané žádosti, ale o vyřízení běžné žádosti o informace, mělo by být pro ministerstvo s ohledem na jeho personální kapacity jednoduché tyto informace poskytnout.

Jak jsem uvedl výše, oceňuji nejen Vaši práci v souvislosti se zlepšováním kvality české justice v oblastech, které jsem nastínil paní Belloňové v předcházejícím podání, ale také Vaši snahu o zlepšení práce exekutorů nebo o zajištění bezplatné právní pomoci potřebným. Budu rád, pokud dosáhnete zasloužených úspěchů. Nicméně mi s ohledem na uplynuvší dobu od Sametové revoluce a počet dohledatelných požadavků v souvislosti se zlepšením kvality justice v nejrůznějších oblastech ze strany občanů a různých sdružení nedostačuje strohé ujištění o vaší činnosti v dané oblasti, ale zajímají mě podrobnější informace ze kterých by bylo patrné, co plánujete, jakým způsobem, a v jakých časových horizontech.

Těším se tedy na Vaši odpověď a vyřízení stížnosti.