Ray Williams

Protože se blíží Den otců, stojí za to se zamyslet, co se stalo s otcovstvím a samozřejmě také s mužskou identitou v Americe.

Dá se říct, že Amerika se rychle stává společností bez otců nebo snad přesněji společností nepřítomných otců. Výrazný úpadek důležitosti a vlivu otců v rodinách započal již od průmyslové revoluce a nyní dosahuje kritických rozměrů. Téměř úplná nepřítomnost mužských vzorů již v mnohých městských oblastech zasáhla polovinu obyvatelstva. Například v Baltimoru má pouze 38 % rodin oba rodiče a v Saint Louis je to 40 %.

Ve všech dobách a kulturách byli otcové vždy považováni za nepostradatelné, a to nejen kvůli spermatu. Ve skutečnosti žádná společnost v historii nikdy nepovažovala otce za teoreticky zbytečné. Manželství a nukleární rodina – matka, otec a děti – jsou celosvětově nejběžnějším sociálním pojmem v historii. V žádné společnosti nebylo kulturní normou narození dětí mimo manželství. Naopak téměř na celém světě je patrný zájem o zákonný rámec pro děti.

Alexander Mitscherlich ve své knize Společnost bez otců (SOCIETY WITHOUT A FATHER) tvrdí, že tu je „postupná ztráta otcovské autority a oslabení otcovské role uvnitř rodiny i navenek.“

DAVID POPENOE, profesor sociologie na Rutgersově univerzitě, uvádí, že „pokud bude současný trend pokračovat, podíl amerických dětí žijících odděleně od svých biologických otců dosáhne do příštího století 50 %.“ Tvrdí, že „tento masivní úpadek otcovství vydatně spoluvytváří mnoho z hlavních společenských problémů naší doby… u dětí bez otce je v širokém spektru negativních jevů dvakrát až třikrát vyšší riziko než u dětí s otcem, včetně vyloučení ze střední školy, předčasného rodičovství v náctiletém věku nebo mládežnické kriminality.“

Podle Davida Blankenhorna, autora knihy Amerika bez otců (FATHERLESS AMERICA), předsedy Národní otcovské iniciativy (National Fatherhood Initiative) a zakládajícího předsedy Institutu pro americké hodnoty (Institute for American Values), a podle výzkumů prováděných Popenoem a spoustou dalších badatelů:

• přibližně 30 % všech amerických dětí se rodí do domácností s jedním rodičem, u černochů je to 68 %;

• u dětí bez otce existuje podle Národního střediska pro zdravotní statistiku při Ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států výrazně větší riziko užívání drog a alkoholu, duševních poruch, sebevraždy, špatných studijních výsledků, těhotenství v náctiletém věku a kriminality;

• více než polovina všech dětí žijících s osamělou matkou žije v chudobě, a to je pětkrát až šestkrát více než dětí žijících s oběma rodiči;

• týrání dětí je mnohem pravděpodobnější v neúplných domácnostech než v úplných rodinách;

• 63 % mládežnických sebevrahů pochází podle Amerického úřadu pro sčítání lidu z domovů bez otce;

• 72 % mladistvých vrahů vyrůstalo bez otce, totéž podle studie D. Cornella a kolektivu publikované v Psychologických vědách a právu (Behavioral Sciences and the Law) platí pro 60 % amerických pachatelů násilí;

• 63 % z 1500 vedoucích pracovníků a personálních ředitelů nepovažuje za vhodné, aby si otec bral dovolenou při narození dítěte;

• podle zprávy Národního sdružení ředitelů na státních středních školách 71 % všech vyloučení připadá na děti z domovů bez otce;

• podle zprávy uvedené v Trestní justici a psychologii (Criminal Justice & Behavior) 80 % násilníků, kteří oběť napadli bez důvodu, pochází z domovů bez otce;

• kolem 66 % malých dětí v domácnosti s osamělou matkou ve Spojených státech žije v chudobě;

• 90 % všech bezdomovců a dětí na útěku z domova jsou z domácností bez otce;

• podle studie provedené Nadací Charlese F. Ketteringa děti z nízkopříjmových úplných rodin dosahují lepších výsledků než studenti z neúplných domácností s vysokými příjmy, a dále je téměř dvakrát tolik úspěšných absolventů z úplných domovů než těch s jedním rodičem;

• podle studie Centra pro sledování nemocí 85 % všech dětí, které vykazují poruchy chování, pochází z domovů bez otce;

• přibližně 65 % násilných trestných činů páchaných na ženách od nejbližšího okolí bylo spácháno buď přítelem nebo bývalým manželem, pouze 9 % manželem;

• dívky žijící bez rodného otce (s matčiným milencem nebo otčímem) jsou vystaveny vyššímu riziku sexuálního zneužívání než dívky žijící s rodnými otci;

• dcery osamělých matek mají o 53 % větší pravděpodobnost, že se vdají jako náctileté, o 111 % větší pravděpodobnost, že jako náctileté porodí, o 164 % větší pravděpodobnost, že jejich dítě se narodí mimo manželství a o 92 % vyšší pravděpodobnost, že se samy rozvedou;

• velký průzkum provedený ke konci 80. let zaznamenal, že zhruba 20 % rozvedených otců nevidělo v uplynulém roce své děti a jen necelých 50 % z nich vídalo své děti vícekrát do roka;

• zločinnost mládeže (většinou páchaná chlapci) se od roku 1992 zvýšila šestinásobně;

• podle dlouhodobé studie 1197 žáků pátých tříd základních škol zveřejněné v Časopise pro rizikové chování dětí (Journal of Abnormal Child Psychology) vědci pozorovali „větší míru agresivity u chlapců žijících pouze s matkou než u chlapců z úplných domácností“;

• Badatelská služba amerického parlamentu uvedla ve Zprávě o zkouškách dovednosti žáků, že výsledky jsou v posledních dvou desetiletích více než o 70 bodů horší; děti z neúplných rodin mívají horší výsledky standardizovaných testů a dostávají ve škole horší známky.

POKRAČOVÁNÍ

Z anglického originálu „The Crisis of Fatherhood“ přeložil Tomáš Jadlovský