Jürgen Rudolph

–

Vědci zabývající se rodinnou psychologií opakovaně potvrzují, též na základě zdokumentovaných výzkumů dětí a mladistvých, dotčených rozvodem rodičů, že téměř ve všech vysoce sporných rodičovských konfliktech zůstává nezohledněno vnímání situace dotčenými dětmi. Téměř všichni rodiče se domnívají, že i za této situace nejlépe znají pocitové vnímání svých dětí; skutečnou tíseň a potřeby svých dětí ale nevnímají. Většina dětí vyvine vlastní strategii přežití tím, že dává najevo loajalitu vůči jednomu rodiči, aby neztratilo ještě i jeho. Ten rodič, v jehož prospěch se dítě v tomto konfliktu loajality svou loajalitou zapletlo, považuje toto osvědčení o loajalitě za řešení celého konfliktu. Rodiče, kteří mají později možnost, aby je jejich tehdy ještě děti informovaly o svých tehdejších pocitech, vnímání a utrpení, jsou pak zcela překvapeni až šokováni. Často si nejpozději v takovém okamžiku uvědomí, jak bezohledně – i když nechtěně – likvidoval jejich partnerský konflikt rodičovskou odpovědnost. Dokonce i v tomto momentě reagují někdy bezradně a pokoušejí se odpovědnost přenést na děti: „Proč jsi mi to tedy neřekl/a už tenkrát?“

Ukázka z knihy bývalého německého opatrovnického soudce Jürgena Rudolpha „Jsi moje dítě“ („Du bist mein Kind“)