• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůNaslouchání je víc než slyšení
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Naslouchání je víc než slyšení

3. února 2017

PhDr. Jana Šilhavá

Mnozí se domnívají, že umění mluvit je v komunikaci nejdůležitější. Opak je pravdou, naslouchání je v našich vzájemných rozhovorech tím zásadním. A pokud nebudeme naslouchat našim dětem od raného dětství, nebudou ony ochotné naslouchat nám.

Podle Jara Křivohlavého, který umění naslouchat věnoval celou knížku, nám hovořící sděluje víc než jen věcné informace. Chce se s námi podělit také o svoje představy, postoje, předsudky, názory a přesvědčení. Říká nám, co si myslí, co cítí, co by chtěl, kým je. Proto bychom se měli učit skutečně naslouchat, to je nejen slyšet slova, ale i zrakem vnímat výraz obličeje a srdcem to, co druhý skrývá uvnitř.

Udělejme si čas

Pro naslouchání dětem, ale možná nejen jim, shrnuje známý psycholog své zkušenosti do užitečného desatera. První a zásadní podmínkou naslouchání dětem je předem si vyhradit čas k naslouchání (1) a, i když na to zrovna nemáme náladu, je dobré čas dodržet.

Další důležitou zásadou je naslouchat dětem vždy (2), to znamená nejen když jsou šťastné a spokojené, ale i když zlobí. Je možné, že zlobí a žadoní právě z toho důvodu, aby tím vzbudily náš zájem a abychom jim věnovali pozornost. Možná, že si myslí, že právě to musí dělat, abychom si jich všimli.

Děti potřebují povzbuzení (3), aby nám vyprávěly nejen o svých radostech, ale i o svých starostech, ba i o svých nejhorších a nejnepříjemnějších pocitech, např. o své zlobě, závisti atp. Je lepší, když se tyto pocity v rozhovoru ventilují, než kdyby zůstávaly uvnitř a působily vnitřní napětí.

Tak jako lékař k terapii využívá diagnózy a anamnézy, tedy zjištění toho, co bylo před objevením nemoci, měli bychom si i my dobře zapamatovat, co nám dítě řeklo (4). Podle toho mu pak můžeme radit, pomáhat a povzbuzovat ho.

Mimořádně pozorně je potřeba naslouchat dítěti, když se chová ošklivě a zle (5) – takové dítě nám chce v té chvíli něco důležitého říci. Třeba prožívá něco strašného, s čím si neví rady.

Potřebujeme vědět, co si naše děti myslí a k čemu se přiklánějí, jaké mají představy, ačkoli jsou falešné, proto naslouchejme pocitům a postojům (6) našich dětí.

Každé z našich dětí potřebuje cítit, že je pro nás stejně důležité, proto nesmíme žádné protěžovat a v průměru bychom jim měli věnovat stejné množství času (7).

Důležité jsou maličkosti

Stejně jako my, i naše dítě má právo na soukromí (8), které bychom měli respektovat. Když však za námi dítě přijde a řekne: „Mami, prosím tě…“ nebo: „Tati, prosím…“, pak vše ostatní musí jít bezpodmínečně stranou – i kdyby hořelo! Když dítěti neumožníme rozhovor s námi v raném dětství, pak není divu, že s námi v době dospívání nebude mluvit.

Naše dítě potřebuje naslouchat, i když hovoří o docela nepodstatných věcech (9), o všelijakých maličkostech a podle našeho mínění „úplných hloupostech“. Pro něj jsou ale zatím důležité a nebo s námi chce jen hovořit, a posílit tak vzájemný vztah důvěry. Je možné, že později přijde a bude si s námi stejně rádo chtít pohovořit o věcech podstatných. Důvěrné rozhovory se nezačínají, když je dceři sedmnáct let! Ty se rodí – jako podhoubí vzájemné důvěry – v nejranějším mládí.

S dětmi je potřeba mluvit ryze a opravdově (10). V ničem jim nesmíme lhát. Také platí sliby – chyby. Nikdy neslibujme to, co nemůžeme splnit. Když něco nejde tak, jak by to dítě chtělo, je potřeba mu vysvětlit, proč to tak nejde a nebo proč to či ono nemůžeme, jako bychom to vysvětlovali dospělému člověku. Je možné, že se nás dítě zeptá na něco, co nevíme. Nemusíme se bát upřímně přiznat „to nevím“ nebo „tomu nerozumím“. Ale neměli bychom to říkat příliš často.

Převzato z webu MANŽELSTVÍ.CZ

O autorovi

Související články

Připravujeme nový web - výzva pro programátory

Výživné

ADHD – lež na objednávku

Krajský soud v Ústí nad Labem

Rodiče s dětmi mají právo chodit nakupovat

2 komentářů k článku “Naslouchání je víc než slyšení”

  1. Odpovědět
    man in black
    3. 2. 2017 at 8:02

    Hodne tatinku by rado naslouchalo, ale zvrhla juvenilni justice jim to neumoznuje.

  2. Odpovědět
    Aleš Hodina
    3. 2. 2017 at 17:52

    I v rámci omezeného času s dětmi je dobré snažit se jim co nejvíc porozumět. Umožní to, aby byl přes špatné podmínky zachován alespoň v rámci možností co nejlepší vztah s nimi.

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Marek Štilec a Barbora Plachá: Bránění v kontaktu ...

    6 listopadu, 2023

    Nenecháme se zastrašit

    21 dubna, 2022

    Dítě jako rukojmí systému?

    18 března, 2025

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31 ledna, 2023

    Ochráníme naše děti před degradací a degenerací ...

    23 února, 2023
  • Financování aktivistů jede i za Plagy

    20 listopadu, 2026

    Když se do rodiny objeví nová tvář: Jak citlivě bu ...

    19 listopadu, 2026

    Vánoce po rozchodu: Jak nastavit péči o dítě, aby ...

    18 listopadu, 2026

    Ústavní soud: Obecné soudy musí nejen respektovat ...

    16 listopadu, 2026

    Svoboda projevu a fact-checking aneb Jak se Seznam ...

    13 listopadu, 2026

Vyhledávání

Kalendář příspěvků

Listopad 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
« Říj    

Nejnovější komentáře

  • ForU: Ústavní soud: Obecné soudy musí nejen respektovat právo, ale jeho výklad a aplikace musí směřovat ke spravedlivému výsledku
  • Kamil Lhoták: Chceš mrd**? Jsi agresor!
  • Tomáš Jadlovský: Chceš mrd**? Jsi agresor!
  • Petr: Jak (ne)funguje superdávka
  • Tonda: Z Pochodu za ukradené děti
  • Tonda: Vzkaz mužům
  • Tonda: Neviditelná ztráta

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Načítání...

Rubriky na webu

  • Akce a aktivity (217)
  • Fungování institucí (255)
  • Odborné články (476)
  • Ostatní (22)
  • Starší nezařazené (1 147)
  • Úvahy a komentáře (620)
  • Vaše zkušenosti (301)
  • Výchova dětí (478)
  • Zahraniční zkušenosti (179)
  • Zákony, judikáty, vzory (216)
Copyright © Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
  • Výživné
  • Tátové
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Hodina změny
  • OSPOD Podbořany
  • Prodej obrazu
  • Hodnocení soudců