Petr Kozelka
–
Opatrovnické soudy by měly při svém rozhodování kromě nejlepšího zájmu dítěte mít také na zřeteli rychlost rozhodování. Vlekoucí se spory totiž mohou ústit v bizarní situace, jako se to „povedlo“ například soudu v Kroměříži. Ten nebyl schopen rozhodnout spor rodičů o to, do jaké školky budou chodit jejich dvojčata, tak dlouho, že děti mezitím nastoupily na základní školu.
Rodiče autistických dvojčat se rozešli krátce po jejich narození. A začaly spory, které se stále táhnou. Jednou ze záležitostí, v níž se rodiče nedokázali shodnout, byla mateřská škola. Matka preferovala školku v Kroměříži, otec horoval pro zařízení v nedalekém Tlumačově, které se specializuje právě na děti se specifickými potřebami.
V polovině prázdnin roku 2018 se otec na kroměřížský soud obrátil s návrhem, aby justice dala za pravdu jeho snaze o výběr školky a nahradila souhlas matky. Soudkyně vyslechla rodiče, pak jednání odročila a pak už se nic nedělo. Čas utíkal, děti chodily do školky, kterou vybrala matka, a otec marně čekal, jak soud rozhodne.
Když už děti začaly chodit do první třídy, sám otec uznal, že je marné čekat na rozhodnutí ohledně školky. „Vzhledem k tomu, že do dnešního dne nebylo rozhodnuto a obě děti nastupují do 1. třídy základní školy, s jejímž výběrem jsou rodiče ve shodě, bere otec návrh výslovně zpět a navrhuje, aby řízení bylo zastaveno,“ napsala nečinnému soudu otcova advokátka.
Dva dny navíc, nebo omezení styku?
Případ celou dobu provází sveřepá snaha otce domoci se širšího styku s dětmi, naopak matka se čas strávený s otcem snaží co nejvíce omezit.
Rodiče přitom bydlí ve stejném městě jen kilometr vzdušnou čarou od sebe, tedy v docházkové vzdálenosti, což je pro různé střídání bydlišť takřka ideální.
Justice zatím otci přisoudila klasický kontakt od čtvrtka do neděle jednou za čtrnáct dní, a k tomu jedno odpoledne v týdnu, kdy děti nemá přes víkend. Otec se naposledy snažil kontakt s dětmi alespoň o dva dny v měsíci rozšířit, matka v paralelním návrhu naopak žádala snížit styk na 12 hodin měsíčně, a ještě za dohledu pracovníka sociálky.
Matka svůj návrh odůvodnila tím, že otec péči nezvládá, což dokládala událostí z místní cukrárny, kde se prý děti chovaly značně nevhodně. Svědectví jí o tom poskytla žena, u níž však vyšlo najevo, že u události vůbec nebyla a slyšela o tom jen od kolegyň.
„Incident, který se odehrál v cukrárně, nepovažuje soud za nikterak dramatický. Událost byla popsána osobou, která v cukrárně nebyla přítomna, a s ohledem na diagnózu nezletilých dětí může k situacím, kdy se chování dětí jeví jako nepatřičné, docházet,“ smetl soud návrh matky.
Stejně odmítavě se ale postavil i k otcově snaze. „Obě děti mají poruchu autistického spektra a potřebují stanovený režim a klid. Časté změny jim neprospívají, přičemž poslední úprava styku byla provedena teprve před rokem. Otec se s dětmi stýká pravidelně, v rozsahu, který je dle soudu dostačující k zachování a udržení vazeb mezi otcem a dětmi,“ konstatoval soud.
Převzato z Novinky.cz
1. 1. 2021 at 12:59
Je mi z těch soudů na blití. Dokáže se nějaký soudce vžít do kůže dětí nebo otce, případně matky, jimž je bráněno v tom být spolu? Což jsou všichni soudci a soudkyně psychopati?