Ing. Aleš Hodina, dr. h. c., RNDr. Pavel Rusý
V rámci nové úpravy rodinného práva, účinné od 1. 1. 2014, došlo ke sjednocení podmínek zásahu vertikálního (ve vztahu mezi státem a občanem) i horizontálního (ve vztahu mezi občany), který je veden do vzájemného práva dítěte a rodiče na výchovu a péči předběžným opatřením. Tato klíčová změna ale zůstává v praxi opomíjena.
Zpřísnění podmínek pro předání dítě do péče jen jednoho rodiče předběžným opatřením
Byla zrušena ustanovení občanského soudního řádu, která dříve určovala podmínky vertikálního zásahu do práva na péči (§ 76a o.s.ř. ve znění do 31. 12. 2013) i horizontálního zásahu do téhož práva (dřívější § 76 odst. 1 písm. b) o.s.ř.). Tato ustanovení byla nahrazena zcela novou právní úpravou § 452 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních. S tím bylo spojeno i přenesení a zkrácení lhůt pro rozhodnutí o odvolání proti těmto zásahům ze zrušeného § 218b o.s.ř. do § 465 z.z.ř.s. a také definování podmínek pro přípustnost zásahu do práva na péči v § 924 o.z.
Podle nové úpravy nemá oporu v zákoně předání dítěte do péče jen jednoho rodiče předběžným opatřením, aniž by byly splněny podmínky předvídané v § 924 o.z. a zároveň bylo postupováno podle § 452 a násl. z.z.ř.s. – takové předběžné opatření může soud nařídit jen na návrh OSPOD, na dobu 1 měsíce (s možností prodloužení maximálně na 6 měsíců), s pevnými lhůtami pro odvolací řízení a s možností zcela vyhovět odvolání již soudem nalézacím (§ 464 z.z.ř.s.).
V té souvislosti je nutno se vypořádat i s občas používaným právním názorem publikovaným v jednom z komentovaných znění zákona (autorů Svobody, Tláškové, Vláčila, Levého, Hromady a kol.), který připouští předání dítěte do péče jednoho rodiče předběžným opatřením podle o.s.ř. i v současné době. Tento komentář považujeme za nesprávný. Zmíněnou interpretací by došlo k výraznému oslabení práva dítěte na péči rodiče, z jehož péče by bylo odejmuto. Chyběla by například lhůta pro rozhodnutí o odvolání proti tomuto zásahu do ústavního práva dítěte a rodiče, která byla dříve stanovena ve zrušeném § 218b o.s.ř. Celkově by se ochrana práv dětí a rodičů snížila, což je v protikladu s úmyslem zákonodárce „nezasahovat do onoho jedinečného vztahu rodič – dítě, vztahu, který je úzkostlivě na všech právních rovinách chráněn“, vymezeným v důvodové zprávě k § 924 o.z.
Aplikace nové úpravy v soudní praxi
Správná aplikace nové legislativy v oblasti předběžné úpravy poměrů dítěte je prozatím sporadická. Jako pozitivní příklad lze zmínit usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 21 Co 182/2015 – 106, jímž soud zrušil svěření půlročního celodenně kojeného dítěte pouze do péče matky předběžným opatřením, když nebyly naplněny předpoklady pro takový zásah předvídané v § 924 o.z. K tomu dodáváme, že každé dítě má již od narození právo na péči obou rodičů (čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte), samozřejmě přizpůsobenou potřebám jeho věku.
Naopak v situacích, kdy je jedním z rodičů bráněno druhému v péči, by soudy měly neprodleně poskytnout ochranu právům dítěte i druhého rodiče (čl. 32 LZPS, čl. 90 Ústavy ČR), a to nikoliv pouze v míře nezbytné, ale co nejširší (viz nález I. ÚS 618/05). Soud v takovém případě uloží (dle § 76e o.s.ř.) jednomu nebo oběma rodičům povinnost umožnit péči o dítě druhému rodiči ve vymezeném rozsahu, a není-li vážný důvod pro jiné řešení, pak v rozsahu shodném pro oba rodiče. To vychází z ustanovení § 858 a 865 o.z. a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tedy z úpravy, kdy péče je součástí rodičovské odpovědnosti, ta náleží oběma rodičům stejně a její rozsah může omezit pouze soud výhradně k ochraně jiných práv a svobod.
Zatím však soudy stále ze zvyku předávají děti předběžným opatřením do péče jen jednoho rodiče v rozporu s novou zákonnou úpravou. Tím nejen že zasahují do ústavních práv dítěte a druhého rodiče na péči již v průběhu řízení (bez provedeného dokazování), ale mnohdy tím fakticky rozhodují věc již předem. Vůle ke změně „stability poměrů dítěte“ jednou nastolených předběžnou úpravou je totiž velmi nízká. Často tak soudy svěří na návrh jednoho rodiče dítě zatímně pouze do jeho péče, aby pak jeho návrhu ve stejném duchu vyhověly i ve věci samé. Zatímco návrhy druhého rodiče na vyvážené rozdělení péče v průběhu řízení urputně zamítají s absurdním argumentem, že nelze prejudikovat výsledek řízení…
Psáno pro PRÁVNÍ PROSTOR
18. 4. 2016 at 9:13
Super. Ano, tohle je potreba soudum neustale nahlas opakovat – navrh na omezujici PO je opravnen podavat pouze ospod. Musi zde dukladne duvod pro omezeni specifikovat, a PO plati mesic.
Spravna aplikace tohoto ospody i soudy by rizeni vyrazne zrychlila a zjednodusila.
18. 4. 2016 at 9:52
Ano, pokud by predavani ditete do pece jednoho z rodicu prostrednictvim PO prestalo byt beznou zalezitosti, ochromila by se zlovule psychomatek. Prisly by o zasadni zbran na ceste k eliminaci otce z vychovy. Naopak PO zakazu vycestovani do plnomocneho rozsudku o uprave pece by melo byt narizovano neprodlene nebot je to jedina obrana rodice, pokud druhy planuje preshranicni unos ditete.
18. 4. 2016 at 21:43
http://www.teraz.sk/magazin/syndrom-zavrhnuteho-rodica-deti/192438-clanok.html