Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (4. část) | Střídavka

24. ledna 2023

Petr Fučík, Michaela Šolcová

–

Diskuse a závěr

Tato přehledová studie přinesla odpovědi na dvě výzkumné otázky. První z nich směřovala k jádru kontroverzí okolo střídavé péče a ptala se, jaké negativní či pozitivní důsledky pro děti lze v publikovaných výzkumech nalézt ve spojení s různými uspořádáními péče po rozchodu či rozvodu rodičů. Celkové shrnutí výsledků v této oblasti dovoluje jednoznačně vyvrátit předpoklad o obecném negativním vlivu střídavé péče. Naopak většina zahraničních rozsáhlých studií i přehledů identifikuje mírně pozitivní výsledky u dětí, které mají ve spojení se střídáním domácností rozsáhlý styk s oběma biologickými rodiči, ve srovnání s dětmi ve výhradní péči jednoho rodiče. Lze tedy uzavřít, že lidová představa o „batůžkářích“ nevyhnutelně spějících ke schizofrenii je nepodloženým mýtem, jejž bohužel často reprodukují i popularizující odborníci.

Prostřednictvím druhé výzkumné otázky jsme shrnuli dosavadní znalost o modifikujících vlivech okolností střídavé péče. Tato část přehledu tedy vycházela z druhého klíčového tématu kontroverzí, v nichž často přichází argument, že případné neutrální či pozitivní výsledky střídavé péče jsou dány faktem, že toto uspořádání častěji volí méně konfliktní, vzdělanější a lépe situovaní rodiče (tento selekční princip výzkumy jednoznačně prokazují). Tyto námitky lze na základě literatury považovat za částečně oprávněné – kontrolují- li empirické výzkumy vliv statusu rodiny či míry konfliktu mezi rodiči, je zřejmé, že rozdíl ve prospěch dětí ze střídavé péče se snižuje a v některých případech mizí. Na druhou stranu však nelze říci, že by se pod selekčním principem skryl negativní vliv střídavé péče. Děti vychovávané po rozchodu rodičů v tomto režimu mají opět stejné, nebo lepší výsledky než děti z výhradní péče jednoho rodiče. Celkově lze tedy shrnout, že na základě dostupné empirické literatury z oblasti sociálněvědního výzkumu věnujícího se důsledkům porozvodových uspořádání je zřejmé, že střídavá péče není v obecné rovině pro děti škodlivá. Škodlivé jsou nepřiměřené přístupy rodičů a institucí, zejména konflikt či dlouhodobá nejistota, zasahující děti.

Ačkoliv výzkum vlivu nestability partnerství na děti, včetně důsledků různých uspořádání péče je dnes již velmi rozvinutým polem, nelze říci, že by zde neexistovala bílá místa. Shrneme-li náš přehled kriticky, je třeba upozornit na některá témata, jež by si zasloužila podrobnější rozpracování, nebo zcela chybí. Zároveň je hned zkraje nutné dodat, že v rozsáhlé produkci výzkumu střídavé péče markantně chybí výsledky nejen z Česka, ale z východoevropských zemí obecně.

Ze sociologického pohledu je patrná absence testů tzv. stigmatizační perspektivy. I když v rámci výzkumu obecných důsledků rozvodovosti je toto téma zpracováno (Kalmijn a Uunk 2007), ve specifičtější oblasti výzkumů střídavé péče chybí odpověď na otázku, zda v důsledcích střídavé péče hrají roli také mechanismy stigmatizace či normativní stránky sociálních institucí. Přitom je nasnadě, že relativně nový fenomén, jehož institucionální rámec je neukotvený (srov. například role rodičů) a kulturní obraz rozporuplný, bude ve svých důsledcích pravděpodobně modifikován společenským přijetím. Stigmatizační hypotéza pak říká, že část negativních důsledků daného jevu jde na vrub komplikacím spojeným se stigmatem spíše než patologii produkované jevem samotným.

Dále je třeba upozornit, že v produkci porozvodového výzkumu se teprve pomalu prosazují rozsáhlejší kvalitativní výzkumy zaměřené na prožívání dětství a konstrukce domova. Podobně také téma komplexity porozvodových uspořádání, rolí okruhu rodičů je teprve rozvíjející se částí daného pole. A nakonec lze dodat, že tak jako v mnoha dalších oblastech sociologie rodiny i zde je silný nedostatek longitudinálních výzkumů, které by umožnily sledovat dynamiku vývoje. Pro budoucí výzkum se tedy nabízejí témata prožívání komplexity, oscilace rodinné struktury, rizika a benefity rozšířené rodiny. Jelikož relevance sdílených forem rodičovství je hluboce zakotvená v dlouhodobém vývoji partnerství a rodiny, jejich další výzkum bude nutnou výzvou pro formulaci přiměřených sociálních politik i pro pochopení života rostoucí části rodin.

Literatura

AMATO, Paul R. 1993. „Children’s Adjustment to Divorce: Theories, Hypotheses, and Empirical Support.“Journal of Marriage and Family 55(1): 23–38. doi: 10.2307/352954
ARIÈS, Philippe. 1962. Centuries of Childhood: A Social History of Family Life. New York: Vintage Books.
AUGUSTIJN, Lara. 2021. „Joint Physical Custody, Parent–Child Relationships, and Children’s Psychosomatic Problems.“ Journal of Public Health. doi: 10.1007/s10389-021-01583-1
BADINTER, Elisabeth. 2006. Materská láska: Od 17. storočia po súčasnosť. 2006 vyd. Bratislava: Aspekt.
BALA, Nicholas, Rachel BIRNBAUM, Karine POITRAS, Michael SAINI, Francine CYR a Shawna LECLAIR. 2017. „Shared Parenting in Canada: Increasing Use But Continued Controversy: Shared Parenting in Canada.“ Family Court Review 55(4): 513–30. doi: 10.1111/fcre.12301
BAUDE, Amandine, Sylvie DRAPEAU, Véronique LACHANCE a Hans IVERS. 2019. „Adjustment of Children in Joint Custody and Associated Variables: A Systematic Review.“ Journal of Child Custody 16(4): 313–38. doi: 10.1080/15379418.2019.1691106
BAUDE, Amandine, Jessica PEARSON a Sylvie DRAPEAU. 2016. „Child Adjustment in Joint Physical Custody Versus Sole Custody: A Meta-Analytic Review.“ Journal of Divorce & Remarriage 57(5): 338–60. doi: 10.1080/10502556.2016.1185203
BAUSERMAN, Robert. 2002. „Child Adjustment in Joint-Custody versus Sole-Custody Arrangements: A Meta-Analytic Review.“ Journal of Family Psychology 16(1): 91–102. doi: 10.1037//0893- 3200.16.1.91
BAUSERMAN, Robert. 2012. „A Meta-Analysis of Parental Satisfaction, Adjustment, and Conflict in Joint Custody and Sole Custody Following Divorce.“ Journal of Divorce & Remarriage 53(6): 464–88. doi: 10.1080/10502556.2012.682901
BERGSTRÖM, Malin, Raziye SALARI, Anders HJERN, Robin HOGNÄS, Kersti BERGQVIST a Emma FRANSSON. 2021. „Importance of Living Arrangements and Coparenting Quality for Young Children’s Mental Health after Parental Divorce: A Cross-Sectional Parental Survey.“ BMJ Paediatrics Open 5(1): e000657. doi: 10.1136/bmjpo-2020-000657
BERMAN, Rakel a Kristian DANEBACK. 2020. „Children in Dual-residence Arrangements: a Literature Review.“ Journal of Family Studies 0(0): 1–18. doi: 10.1080/13229400.2020.1838317
BERNARDI, Laura a Dimitri MORTELMANS. 2021. „Introduction: Advances in Research on Shared Physical Custody by Interdisciplinary Approaches.“ Pp. 1–18 in L. BERNARDI a D. MORTELMANS (eds.). Shared Physical Custody: Interdisciplinary Insights in Child Custody Arrangements, European Studies of Population. Cham: Springer International Publishing.
BJARNASON, Thoroddur, Pernille BENDTSEN, Arsaell M. ARNARSSON, Ina BORUP, Ronald J. IANNOTTI, Petra LÖFSTEDT, Ilona HAAPASALO a Birgit NICLASEN. 2012. „Life Satisfaction Among Children in Different Family Structures: A Comparative Study of 36 Western Societies: Life Satisfaction and Family Structures.“ Children & Society 26(1): 51–62. doi: 10.1111/j.1099-0860.2010.00324.x
BRANDÉN, Maria a Karen HAANDRIKMAN. 2019. „Who Moves to Whom? Gender Differences in the Distance Moved to a Shared Residence.“ European Journal of Population 35(3): 435–58. doi: 10.1007/s10680-018-9490-4
BREIVIK, Kyrre a Dan OLWEUS. 2006. „Adolescent’s Adjustment in Four Post-Divorce Family Structures: Single Mother, Stepfather, Joint Physical Custody and Single Father Families.“ Journal of Divorce & Remarriage 44(3–4): 99–124. doi: 10.1300/J087v44n03_07
BROTSKY, Muriel, Susan STEINMAN a Steven ZEMMELMAN. 2005. „Joint Custody Through Mediation-Reviewed: Parents Assess Their Adjustment 18 Months Later.“ Family Court Review 26(2): 53–58. doi: 10.1111/j.174-1617.1988.tb01038.x
CAMPO, Monica, Belinda FEHLBERG, Christine MILLWARD a Rachel CARSON. 2012. „Shared Parenting Time in Australia: Exploring Children’s Views.“ Journal of Social Welfare and Family Law 34(3): 295–313. doi: 10.1080/09649069.2012.750480
DARWICHE, Joëlle, Cindy Eira NUNES, Nahema EL GHAZIRI, Camille IMESCH a Séverine BESSERO. 2021. „Coparenting Interventions and Shared Physical Custody: Insights and Challenges.“ Pp. 253–82 in L. BERNARDI a D. MORTELMANS (eds.). Shared Physical Custody: Interdisciplinary Insights in Child Custody Arrangements, European Studies of Population. Cham: Springer International Publishing.
DRAPEAU, Sylvie, Amandine BAUDE, Jerôme OUELLET, Elisabeth GODBOUT, Hans IVERS a Marie-Christine SAINT-JACQUES. 2017. „Relations between Postdivorce Custody Arrangements, Family Contexts, and Children’s Adjustment.“ Journal of Child Custody 14(1): 11–33. doi: 10.1080/15379418.2017.1312659
EMERY, Robert E. a Samantha L. TORNELLO. 2014. „Rejoinder to Millar and Kruk (2014): Who Assumes the Burden of Proof When There Is No Neutral Null Hypothesis?: Rejoinder to Millar & Kruk (2014).“ Journal of Marriage and Family 76(1): 237–240. doi: 10.1111/jomf.12070
ENGLAND, Paula. 2010. „The Gender Revolution: Uneven and Stalled.“ Gender & Society 24(2): 149–66. doi: 10.1177/0891243210361475
ESPING-ANDERSEN, Gøsta a Francesco C. BILLARI. 2015. „Re-Theorizing Family Demographics.“ Population and Development Review 41(1): 1–31. doi: 10.1111/j.1728-4457.2015.00024.x
FAFEJTA, Martin. 2018. „The Fathers’ Rights Movement as a Subaltern Counterpublic.“ Sociológia 50(3): 225–245.
FISCHER, Tamar F. C., M. Paul DE GRAAF, Matthijs KALMIJN. 2005. „Friendly and Antagonistic Contact Between Former Spouses After Divorce: Patterns and Determinants.“ Journal of Family Issues 26(8): 1131–1163. https://doi.org/10.1177/0192513X05275435
FOX, Greer Litton a Robert F. KELLY. 1995. „Determinants of Child Custody Arrangements at Divorce.“ Journal of Marriage and the Family 57(3): 693–708. doi: 10.2307/353924
FRANSSON, Emma, Sara BROLIN LÅFTMAN, Viveca ÖSTBERG, Anders HJERN a Malin BERGSTRÖM. 2018. „The Living Conditions of Children with Shared Residence – the Swedish Example.“ Child Indicators Research 11(3): 861–83. doi: 10.1007/s12187-017-9443-1
FRANSSON, Emma, Jani TURUNEN, Anders HJERN, Viveca ÖSTBERG a Malin BERGSTRÖM. 2016. „Psychological Complaints among Children in Joint Physical Custody and Other Family Types: Considering Parental Factors.“ Scandinavian Journal of Public Health 44(2): 177–183. doi: 10.1177/1403494815614463
GATES, Annkatrine Liegmann. 2019. „Stepmothers’ Coparenting Experience with the Mother in Joint Custody Stepfamilies.“ Journal of Divorce & Remarriage 60(4): 253–269. doi: 10.1080/10502556.2018.1488124
HAUGEN, Gry Mette D. 2010. „Children’s Perspectives on Everyday Experiences of Shared Residence: Time, Emotions and Agency Dilemmas.“ Children & Society 24(2): 112–122. doi: 10.1111/j.1099-0860.2008.00198.x
HAVERMANS, Nele, An Katrien SODERMANS a Koen MATTHIJS. 2017. „Residential Arrangements and Children’s School Engagement: The Role of the Parent–Child Relationship and Selection Mechanisms.“ Youth & Society 49(8): 1104–1122. doi: 10.1177/0044118X15581167
HETHERINGTON, E. Mavis a John KELLY. 2002. For Better or for Worse: Divorce Reconsidered. New York: Norton & Co.
HJERN, Anders, Malin BERGSTRÖM, Emma FRANSSON, a Stine Kjaer URHOJ. 2021. „Living Arrangements after Parental Separation Have Minimal Impact on Mental Health at Age 7 Years.“ Acta Paediatrica 110(9): 2586–2593. doi: 10.1111/apa.15916
HJERN, Anders, Stine Kjaer URHOJ, Emma FRANSSON a Malin BERGSTRÖM. 2021. „Mental Health in Schoolchildren in Joint Physical Custody: A Longitudinal Study.“ Children 8(6): 473. doi: 10.3390/children8060473
HÖHNE, Sylva a Jana PALONCYOVÁ. 2021. „Péče a výživa dětí po rozchodu rodičů podle výsledků opatrovnických řízení.“ Demografie 63(1): 3–21.
KALMIJN, Matthijs a Wilfred UUNK. 2007. „Regional Value Differences in Europe and the Social Consequences of Divorce: A Test of the Stigmatization Hypothesis.“ Social Science Research 36(2): 447–468. doi: 10.1016/j.ssresearch.2006.06.001
KITTERØD, Ragni Hege a Jan LYNGSTAD. 2012. „Untraditional Caring Arrangements among Parents Living Apart: The Case of Norway.“ Demographic Research 27: 121–152. doi: 10.4054/DemRes.2012.27.5
KRUK, Edward. 2018. „Arguments Against a Presumption of Shared Physical Custody in Family Law.“ Journal of Divorce & Remarriage 59(5): 388–400. doi: 10.1080/10502556.2018.1454201
LÅFTMAN, Sb, E. FRANSSON, B. MODIN a V. ÖSTBERG. 2017. „National Data Study Showed That Adolescents Living in Poorer Households and with One Parent Were More Likely to Be Bullied.“ Acta Paediatrica 106(12): 2048–2054. doi: 10.1111/apa.13997
MAHRER, Nicole E., Karey L. O’HARA, Irwin N. SANDLER a Sharlene A. WOLCHIK. 2018. „Does Shared Parenting Help or Hurt Children in High-Conflict Divorced Families?“ Journal of Divorce & Remarriage 59(4): 324–347. doi: 10.1080/10502556.2018.1454200
MAREŠ, Jiří. 2013. Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace 23(4): 427–454. doi:10.5817/PedOr2013-4-427
MARINHO, Sofia a Rita GOUVEIA. 2021. „Child Custody Preferences in Light of Attitudes Toward the Couple’s Division of Labor in Portugal.“ Journal of Marriage and Family 83(5): 1502–1514. doi: 10.1111/jomf.12767
MCINTOSH, Jennifer a Richard CHISHOLM. 2008. „Cautionary Notes on the Shared Care of Children in Conflicted Parental Separation.“ Journal of Family Studies 14(1): 37–52. doi: 10.5172/ jfs.327.14.1.37
MELLI, M. S. a P. R. BROWN. 2008. „Exploring A New Family Form – The Shared Time Family.“ International Journal of Law, Policy and the Family 22(2): 231–269. doi: 10.1093/lawfam/ebn002
MILLAR, Paul a Edward KRUK. 2014. „Maternal Attachment, Paternal Overnight Contact, and Very Young Children’s Adjustment: Comment on Tornello et al. (2013): Comment on Tornello et al. (2013).“ Journal of Marriage and Family 76(1): 232–236. doi: 10.1111/jomf.12071
NIELSEN, Linda. 2014. „Shared Physical Custody: Summary of 40 Studies on Outcomes for Children.“ Journal of Divorce & Remarriage 55(8): 613–635. doi: 10.1080/10502556.2014.965578
NIELSEN, Linda. 2017. „Re-Examining the Research on Parental Conflict, Coparenting, and Custody Arrangements.“ Psychology, Public Policy, and Law 23(2): 211–231. doi: 10.1037/law0000109
NIELSEN, Linda. 2018. „Joint Versus Sole Physical Custody: Children’s Outcomes Independent of Parent– Child Relationships, Income, and Conflict in 60 Studies.“ Journal of Divorce & Remarriage 59(4): 247–281. doi: 10.1080/10502556.2018.1454204
NILSEN, Sondre Aasen, Mari HYSING, Kyrre BREIVIK, Ove HERADSTVEIT, Eilif Vingen SUNDE, Kjell Morten STORMARK a Tormod BØE. 2020. „Complex Families and Health Complaints among Adolescents: A Population-Based Cross-Sectional Study.“ Scandinavian Journal of Public Health 48(7): 733–742. doi: 10.1177/1403494819893903
OTTO, Hiltrud a Heidi KELLER (eds.). 2014. Different Faces of Attachment: Cultural Variations on a Universal Human Need. Cambridge: Cambridge University Press.
PASLEY, Kay, Raymond E. PETREN a Jessica N. FISH. 2014. „Use of Identity Theory to Inform Fathering Scholarship: Identity Theory and Fathering.“ Journal of Family Theory & Review 6(4): 298–318. doi: 10.1111/jftr.12052
PAVLÁT, J. 2010 „Děti po rozvodu svých rodičů – souhrn anglofonních a našich prací.“ Československá psychologie 56(3): 221–231.
PIRES, Mónica a Mariana MARTINS. 2021. „Parenting Styles, Coparenting, and Early Child Adjustment in Separated Families with Child Physical Custody Processes Ongoing in Family Court.“ Children 8(8): 629. doi: 10.3390/children8080629
SMYTH, Bruce M., Jennifer E. MCINTOSH, Robert E. EMERY a Shelby L. HIGGS HOWARTH. 2016. „Shared-Time Parenting.“ Pp. 118–169 in L. DROZD, M. SAINI a N. OLESEN (eds.). Parenting Plan Evaluations. Oxford: Oxford University Press.
STEINBACH, Anja. 2019. „Children’s and Parents’ Well-Being in Joint Physical Custody: A Literature Review.“ Family Process 58(2): 353–369. doi: 10.1111/famp.12372
STEINBACH, Anja, Lara AUGUSTIJN a Gerrit CORKADI. 2019. „The Prevalence of Joint Physical Custody Arrangements in Post-Separation Families in 38 Western Societies.“ Presentation at the Annual Meeting of the Population Association of America (PAA) Austin, Texas.
STEINBACH, Anja, Lara AUGUSTIJN a Gerrit CORKADI. 2021. „Joint Physical Custody and Adolescents’ Life Satisfaction in 37 North American and European Countries.“ Family Process 60(1): 145–158. doi: 10.1111/famp.12536
TORNELLO, Samantha L., Robert EMERY, Jenna ROWEN, Daniel POTTER, Bailey OCKER, a Yishan XU. 2013. „Overnight Custody Arrangements, Attachment, and Adjustment Among Very Young Children: Overnight Custody and Very Young Children.“ Journal of Marriage and Family 75(4): 871–885. doi: 10.1111/jomf.12045
TURUNEN, Jani, Annika NORELL-CLARKE a Curt HAGQUIST. 2021. „How Do Children and Adolescents of Separated Parents Sleep? An Investigation of Custody Arrangements, Sleep Habits, Sleep Problems, and Sleep Duration in Sweden.“ Sleep Health S2352721821001297. doi: 10.1016/j.sleh.2021.06.002
TYL, Jiří. 2006. „Střídavá péče je prokazatelně pro děti lepší : výzkumy a statistiky porozvodové péče.“ Právo a rodina (2006): 18–22
VANASSCHE, Sofie, An Katrien SODERMANS, Koen MATTHIJS, a Gray SWICEGOOD. 2013. „Commuting between Two Parental Households: The Association between Joint Physical Custody and Adolescent Wellbeing Following Divorce.“ Journal of Family Studies 19(2): 139–158. doi: 10.5172/jfs.2013.19.2.139
WARSHAK, Richard A. 2015. „Securing Children’s Best Interests While Resisting the Lure of Simple Solutions.“ Journal of Divorce & Remarriage 56(1): 57–79. doi: 10.1080/10502556.2014.972186
WESTON, Ruth a Lixia QU. 2018. Parenting Dynamics after Separation: A Follow-up Study of Pa… – Archived Website. Australian Government.
WILCOX, Kathryn L., Sharlene A. WOLCHIK a Sanford L. BRAVER. 1998. „Predictors of Maternal Preference for Joint or Sole Legal Custody.“ Family Relations 47(1): 93. doi: 10.2307/584855
ŽILINČÍKOVÁ, Zuzana. 2021. „Children’s Living Arrangements after Marital and Cohabitation Dissolution in Europe.“ Journal of Family Issues 42(2): 345–373. doi: 10.1177/0192513X20923721

Autoři

Petr Fučík působí jako odborný asistent na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Ve svém výzkumu se zaměřuje na porozvodové adaptační procesy v souvislosti se sociální reprodukcí, stratifikací a genderovými tématy.
Kontakt: fucik@fss.muni.cz

Michaela Šolcová studuje magisterskou sociologii na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Mezi témata, kterým se věnuje, patří typy porozvodových uspořádání dětí a koncept nevlastního rodičovství.
Kontakt: 471639@mail.muni.cz

Přejít na:

Část 1 Část 2 Část 3