Petr Fučík, Michaela Šolcová
–
České studie k tématu vlivu střídavé péče na děti
Studie, která by empiricky a reprezentativně testovala vliv různých porozvodových uspořádání na děti v České republice dosud neexistuje. Podrobněji se tématu věnuje Novákova kniha Střídavá péče o dítě (Novák 2016), která však plní úlohu popularizačního nahlédnutí do psychologických aspektů problému a o aktuální výzkumnou literaturu se téměř neopírá. Shrnutí určité části zahraničních studií vlivu střídavé péče na děti se věnovali Tyl (2006) a Pavlát (2010). Problémem obou prací je jejich relativně úzký okruh výchozí literatury i jejich současná zastaralost v rychle se rozvíjejícím oboru. Přesto závěry obou autorů v podstatě v hrubých rysech reprezentují vývoj výzkumu vlivu střídavé péče od první generace výzkumů přinášejících převážně pozitivní zprávy k námitkám o selektivní povaze těchto výsledků (rodiny se střídavou péčí jsou podskupinou, která je charakteristická vyšším statusem rodičů i nižší mírou konfliktu).
Bohužel je také třeba dodat, že současné české datové zdroje nenabízí příliš optimismu ohledně možnosti vliv různých forem porozvodové péče zachytit na reprezentativních vzorcích například školní mládeže. Výzkumy mapující situaci školáků nenabízejí ani základní možnosti identifikovat rodinné zázemí, či dokonce zkušenost s rozvodem / rozchodem rodičů. /9 Přesto, že stabilita rodin v celé Evropě představuje široce vnímaný problém, tyto studie v podstatě rezignují na zjišťování struktury domácností, v nichž žáci žijí. Přitom kromě vystižení samotného výkonu žáků či výskytu problémových jevů dané výzkumy aspirují také na odhalení faktorů, jež výkon či problémové chování ovlivňují!
Metodologické aspekty výzkumů vlivu střídavé péče na děti
Jak zjišťovat vliv porozvodového uspořádání na děti? V prvé řadě jde o definici příčiny a důsledku: některé studie vystačí s rozlišením výhradní a střídavé péče, jiné rozlišují komplexní varianty uspořádání jedné a druhé domácnosti, včetně přítomnosti nevlastních rodičů a nevlastních sourozenců. Klíčovou charakteristikou je však vždy rozsah pobytu dítěte v domácnostech obou biologických rodičů, přičemž bez ohledu na právní kategorie v dané zemi jsou obvykle srovnávány varianty, kdy dítě tráví 30 a více procent času v domácnosti druhého rodiče, vůči variantám s nižším rozsahem styku (srov. Steinbach 2019). Dále může být pozornost věnována například délce a frekvenci intervalů střídání, vzdálenosti bydliště rodičů, složení domácností na obou stranách, jeho dynamice a podobně, nicméně ve srovnání s četností studií, které používají základní rozlišení podle poměru pobytu, jsou tato podrobnější třídění poměrně vzácná, i když ke každému aspektu lze dílčí studie nalézt (Turunen et al. 2021).
Na druhé straně je situace ještě rozmanitější – hovoříme-li o výsledcích, důsledcích či vlivech určité formy péče, máme rozsáhlé možnosti, jak tyto skutečnosti definovat. Zaprvé jde o rozlišení časové – jde-li o krátkodobé, bezprostřední důsledky, nebo dlouhodobé vlivy na životní šance. Dále jde o různé dimenze důsledků, jež se obvykle v multidisciplinární literatuře tematizují: kognitivní, emocionální, behaviorální a sociální včetně rodinných vztahů (srov. Bernardi a Mortelmans 2021).
Je pochopitelné, že žádná jednotlivá empirická studie nemůže obsáhnout škálu možných následků určitého typu péče, a proto se jednotlivé výzkumy zaměřují obvykle pouze na úzký výsek z rozmanitosti. Vzhledem k současnému počtu studií je podstatná část relevantních důsledků pokryta a zároveň lze s úspěchem předpokládat, že různorodé typy důsledků nebudou jednotlivě zcela nezávislé, ale budou vytvářet konzistentně propojené shluky.
V následující části shrneme nejdříve obecné výsledky, odpovídající na otázku, jaké důsledky pro děti různá uspořádání péče po rozpadu partnerství rodičů produkují, a v další části pak upřesníme, jak mohou být tyto výsledky různých typů péče modifikovány okolnostmi, z nichž nejdůležitější jsou úroveň konfliktu rodičů, socioekonomický status rodičů a komplexnost struktury domácností.
Obecné studie vlivu střídavé péče na různé aspekty života dětí z rozvedených rodin
Jelikož empirických studií srovnávajících důsledky porozvodového uspořádání vzniklo od poslední čtvrtiny dvacátého století do současnosti velmi mnoho, zaměříme se v tomto souhrnu primárně na metaanalytické a přehledové statě. Jednu z prvních vlivných prací tohoto typu reprezentuje Bausermanův text Child Adjustment in Joint-Custody Versus Sole-Custody Arrangements: A Meta-Analytic Review (Bauserman 2002). Bauserman systematicky shrnuje 33 studií, jež splňují kritéria srovnatelného analytického přístupu, kdy je provedeno statistické porovnání různých typů výsledků u dětí ve střídavé a výhradní péči (popřípadě z intaktních rodin). Autorův závěr zní, že výsledky studií jsou konzistentní s hypotézou, že střídavá péče může být v určitých případech pro děti prospěšná skrze podporu trvalého kontaktu dítěte s oběma rodiči (Bauserman 2002). Podle jeho zjištění se děti ve střídavé péči lépe adaptují na rozvod než děti v péči jednoho z rodičů. Zároveň je patrné, že rodiny praktikující střídavou péči vykazují nižší míru konfliktu, což však podle Bausermana samo o sobě nevysvětluje pozitivní přínosy dané formy péče. Celkově autor shrnuje, že převážná část studií přináší zjištění, jež podporují střídavou péči jako porozvodové uspořádání, které ve srovnání s výhradní péčí matky /10 znamená relativně nižší míru patologie.
Z novějších přehledových studií jmenujme tři: Baude et al. (2016) k opatrnému optimismu (Steinbach 2019). Nielsen pracovala již s 60 publikovanými výzkumy, které srovnávaly výsledky dětí ve střídavé a výlučné péči ve velmi různorodých kontextech. Šlo o výzkumy z osmi různých zemí, situované věkově od kojenců až po mladé dospělé s vzorky od 21 případů až po 51802 respondentů. Zatímco Bauserman pro svoji metaanalýzu akceptoval i nepublikované disertační práce, jež splňovaly metodologická kritéria, Nielsen mohla o necelých dvacet let později využít už jen texty publikované v recenzovaných odborných periodicích. /11 V závěru své metaanalýzy shrnuje: „…střídavá péče /12 je obecně spojena s lepšími výsledky než péče výhradní, a to nezávisle na přístupu rodičů, příjmu rodiny či úrovni konfliktu mezi rodiči. Zdá se, že zapomínání sešitů, oblečení, kopaček nebo klarinetu v domě druhého rodiče a život ve dvou režimech pravidel nevytváří zoufalé okolnosti pro děti žijící ve střídavé péči. Možná proto, že neztrácejí lásku, pozornost, zájem a závazek jednoho rodiče, když pobývají u druhého“ (Nielsen 2018: 276).
Pesimističtější Steinbach konstatuje, že i při skeptickém přístupu k výsledkům můžeme přinejmenším spolehlivě vyvrátit tezi, že by střídavá péče dětem škodila, spíše má v průměru mírně pozitivní výsledky (Steinbach 2019: 363). Podobně Baude et al. v metaanalýze z roku 2016 konstatují lepší porozvodovou adaptaci u dětí ve střídavé péči, pokud jde o behaviorální indikátory, nicméně slabé rozdíly v případě ostatních aspektů – například konfliktních vztahů s rodiči. Nejhorší situace nastávají tam, kde se vyskytuje silný konflikt mezi rodiči, nebo mezi dětmi a rodiči a jeho negativní působení vyrovnává či převažuje pozitivní přínosy kontaktu s oběma rodiči: u těchto dětí tedy není pozitivní rozdíl ve vztahu k výlučné péči patrný a výsledky jsou srovnatelné či horší než v péči jednoho rodiče. Ostatní děti však podle zmíněných metaanalýz v průměru ze střídavé péče benefitují. Dále je třeba zdůraznit, že studie opakovaně vyvracejí představu, že hlavní problém střídavé péče by vězel ve střídání domovů. Empirické studie naznačují, že důležitějšími faktory jsou výchovné styly rodičů, jejich schopnost spolupráce a respektu a dále formování rodin vyššího pořadí s novými vztažnými osobami v roli nevlastních rodičů a nevlastních sourozenců (Breivik a Olweus 2006; Nielsen et al. 2020). Řešení těchto postupných porozvodových proměn rodiny je pro zdárný vývoj dětí důležitější než jeden domov. Zároveň je třeba říci, že ke zmíněným proměnám dochází v jakémkoliv typu uspořádání, takže jde zejména o srovnání odlišného vztahového zázemí, jež umožňuje se na změny adaptovat. V následující tabulce shrnujeme pro přehlednost nejcitovanější studie tematicky zaměřené na obecnou rovinu důsledků SP pro děti (viz Tabulka 1). Pro rozsáhlejší přehled celkem 60 studií doporučujeme Nielsen (2018).
Tabulka 1: Přehled nejvlivnějších studií mapujících obecný vliv střídavé péče na děti a jejich závěrů
| Studie | Druh výzkumu | Závěry |
| Bauserman 2002 | Meta-analýza | Děti ve SP se lépe adaptují na rozvod než ve VP. SP podporuje trvalý kontakt s oběma rodiči na rozdíl od VP. |
| Steinbach 2019 | Přehledová studie | SP dětem neškodí, v průměru mají lepší výsledky v oblasti emoční, psychického i fyzického zdraví než děti ve VP. |
| Nielsen 2014, 2018 | Přehledová studie | Děti ve SP mají obecně lepší výsledky ve srovnání s dětmi z VP bez ohledu na příjem rodičů, úroveň konfliktu a přístup rodičů. |
| Baude et al. 2016 | Meta-analýza | Děti ve SP mají lepší porozvodovou adaptaci a v případě neexistence vysoké míry konfliktu převažují pozitiva SP nad VP. |
| Haugen 2010 | Rozhovory s dětmi, Norsko | SP může být v nejlepším zájmu dítěte, pokud je respektován jeho/ její názor. Ze SP spíše nebenefitují děti v rodinách s vysokou mírou konfliktu. |
| Hjern, Bergström et al. 2021 | Dánsko, survey | Hypotéza o negativním vlivu SP nemá oporu v datech. U dětí ve věku 7 let nejsou rozdíly v mentálním zdraví podle typu porozvodového uspořádání. |
| Augustijn 2021 | Německo, survey | Děti ve SP měly méně mentálních problémů a celkově si po psychické stránce vedly lépe nežli ve VP za podmínky nízkého konfliktu mezi rodiči. |
| Melli a Brown 2008 | USA, survey | SP většinou praktikují rodiče s vyšším socioekonomickým statusem než rodiče s VP. |
| Fransson et al. 2016 | Švédsko, survey | Více psychických problémů vykazovaly děti ve VP nežli děti ve SP. |
Poznámka: SP = střídavá péče, VP = výlučná péče – zde použito k označení režimu, kdy děti střídají domácnosti, vs. pobyt v jedné. Survey = výběrové šetření na vzorku populace.
9/ V šetření PISA 2012 jsou například v otázce o složení domácnosti Kteří lidé obvykle bydlí u vás doma? použity kategorie matka (včetně nevlastní matky nebo pěstounky) a otec (včetně nevlastního otce nebo pěstouna), což nedovoluje ani rozlišit nepřítomnost biologického rodiče v domácnosti. Otázka o zkušenosti s rozvodem v dotazníku zcela chybí. Přitom je zřejmé, že právě uspořádání, v nichž chybí biologický rodič, jsou faktorem, jenž potenciálně ovlivňuje jak výkon žáků, tak výskyt problémového chování. HBSC podrobnou indikaci struktury domácností rodičů opustila po roce 2010.
10/ Ve většině zemí je výhradní péče otce výrazně méně častá (například v České republice se dlouhodobě jedná o 7 % rozhodnutí o svěření dítěte do péče, zatímco výhradní péče matky je zastoupena v rozsahu mezi 77 a 90 %, srov. ČSÚ). Důležitější však je, že tato uspořádání nejsou zrcadlovým ekvivalentem, ale výhradní péče otce nastupuje až na výjimky v případě vyhroceně patologických situací matky – děti z rodin s otcem samoživitelem dosahují tedy ve statistických srovnáních nejhorších průměrných výsledků, což obvykle není výsledek daného uspořádání péče, ale rodinné patologie.
11/ Výjimkou bylo sedm studií publikovaných australskou vládou, kde převážil argument rozsáhlého reprezentativního vzorku.
12/ V anglickém originále je použit termín Joint physical custody.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0, umožňující její volné rozmnožování a sdílení. Copyright (c) 2022 Petr Fučík, Michaela Šolcová
Přejít na:
13. 1. 2023 at 7:23
spam
13. 1. 2023 at 9:48
Střídavka na to reagoval, že je to údajně v pořádku a podle pravidel typu publikace. Bylo by fajn si tyto záležitosti vyjasnit, aby zde nebyl pocit nepravosti na jedné straně a pocit pravdy na straně druhé. Střídavko, můžeš zde podrobněji uvést argumenty k legálnosti převzetí textu? Případně si to s Mgr. Fučíkem vyjasnit mimo diskusi? Podle mě to zbytečně poškozuje vztahy mezi lidmi podobného smýšlení.
19. 1. 2023 at 6:37
Zdravím, já nepolemizuji s právní podstatou věci, jen konstatuji faktický stav.
Potíž vidím v tom, že text zde vypadá, jako by šlo o publikaci na serveru Střídavka.cz a nikde v něm není uvedeno (alespoň do teď – 18/1/2023 nebylo), že je doslovně převzat z časopisu Sociální Studia. Pan Hodina se mne na souhlas s publikací zde ptal, já jsem nesouhlasil s doslovnou kopií a považoval jsem za vhodné zveřejnění odkazu na původní článek. (jedno kliknutí navíc. – text vcelku, formát pdf, mobi, rozumné odkazování). Zároveň jsem upozornil, že část cílové skupiny vnímá server střídavka jako tendenční a publikace textu zde by byla kontraproduktivní. Na to jsem dostal již jen reakci, že text přesto zveřejní. Dále tedy konverzace neměla smysl.
Rozhodně jsme rádi, že se informace o zahraničních výzkumech střídavé péče dostane k co nejvíce zájemcům a zájemkyním, nicméně formu zveřejnění nepovažujeme za vhodnou, protože neodkazuje na původní zdroj a vyvolává dojem, že publikujeme studii zde.
Takováto publikace vzniká v dlouhodobém procesu, jehož součástí jsou také editoři časopisu, odborní recenzenti, což vše tvoří zázemí odborného časopisu, proto zkopírovat text bez odkazu na původní zdroj nepovažujeme za přiměřené a prostě jen tuto informaci připojuji a ke každé části připojím znovu.
19. 1. 2023 at 7:34
Rozumím, osobně bych považoval za vhodnější domluvu předem, i kdyby postup Střídavky byl zcela legální. Na druhou stranu nejsem toho názoru, že by si čtenář tohoto webu jen na chvíli mohl myslet, že se studie publikuje právě pouze prostřednictvím tohoto webu. Je zde publikována řada další studií či statí, takže to není vnímáno jako primární publikační médium. Nicméně uvedení zdroje by zde být mělo, i když to není licencí vyžadováno, podle mého vnímání.
19. 1. 2023 at 9:49
„… část cílové skupiny vnímá server střídavka jako tendenční …“ Prosím, jakým (negativním) směrem je tendenční? Jaká část skupiny? Co tím myslíte?
19. 1. 2023 at 13:04
Mrzí nás, že pan Fučík zřejmě z obav z „určitých kruhů“ nepřijal publikaci této studie zde s větší radostí, jako příležitost více rozšiřovat jeho odbornou práci.
K těmto obavám jsme mu už dříve napsali:
„Argument, že „určité kruhy“ nějak vnímají webový portál Střídavka, rozhodně nemohu přijmout jako důvod nepublikování, ba právě naopak. Pokud se určitým kruhům (a ano, jsou takové) nelíbí zaměření webu pro péči obou rodičů, pro rodinné hodnoty a proti nevhodnému zasahování státu do rodinných vazeb, je jasné, že budou tento webový portál dehonestovat a ostrakizovat. Klást si na základě toho nějaká autocenzurní omezení by znamenalo přistoupit na jejich hru a vlastně jim sám pomáhat dosáhnout toho, co chtějí – odsunout webový portál do pozice, jak jej oni prezentují, bez odborných informací apod. Myslím proto, že správný postup je naprosto opačný.“
Takto tedy postupujeme a volná publikace studie je v souladu s její licencí. Jak jsme zde již před týdnem uvedli, pokud by podle autora podmínky licence nebyly naplněny, je určitě možné to projednat a řešit napřímo. Stejně tak samozřejmě jakékoliv jiné připomínky. Každopádně opakované vkládání prakticky totožných diskusních příspěvků pod články by bylo už napříště vyhodnoceno jako spam, přičemž autorům takových příspěvků náš redakční systém automaticky zamezuje v dalším přístupu do diskuse.
19. 1. 2023 at 16:30
Jak „bez odborných informací“ ? Tady publikují a komentují zpravidla rodiče, kterých se věc osobně dotýká.
https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/skodi-detem-stridava-pece-sociologove-z-brna-hledali-odpovedi uvádí: „Dostat se přímo k výsledkům výzkumů je složité i pro soudce a sociální pracovníky, natož pro rodiče nebo děti. „Proto jsme přišli s přehledem, který srozumitelně a v češtině přináší současný stav výzkumu vlivu střídavé péče na děti,“ uvádí Petr Fučík z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) … Další aktivity jejich výzkumu zahrnují také hloubkové rozhovory s rodiči, dětmi a profesionály, s cílem popsat praxi střídavé péče v České republice tak, aby jí lépe porozuměli rodiče i soudci či sociální pracovníci.“
Na Střídavce rodiče a děti takové informace hledají a takové rozhovory zde probíhají. V čem je problém?
20. 1. 2023 at 6:16
U každé části textu jen doplňuji zdroj, to není spam. U třetí části textu to mažete, takže to musím dělat opakovaně 🙂
Rozhodně nemám nic proti tomu, aby se čtenáři střídavky k textu dostali, naopak, kromě všech ostatních zájemkyň a zájemců je také určen pro ně, ale není vytvořen jako obsah webu střídavka, proto jsem navrhl ať střídavka.cz poskytne odkaz na pdf textu, ale nepublikuje článek samotný. Nemohu spoléhat na to, že čtenář si může nebo nemůže myslet, jestli jde o přímou publikaci zde. Faktem je, že zdroj zde neuvádíte.
Zároveň je třeba dodat, že nejde o žádnou autocenzuru nebo přistoupení na snahu dehonestovat server. Rozhodně nechci aktivitě střídavky.cz nijak bránit, je to čistě vaše věc, ale já i spoluautorka musíme mít možnost si vybrat, jestli s takovými aktivitami budeme spojováni.
20. 1. 2023 at 11:49
Odkaz na zdroj byl k textu doplněn. Napříště by bylo vhodné řešit takové doplnění napřímo, ne v rámci diskusních příspěvků.
20. 1. 2023 at 15:27
Hm, vypadá to, že střídavka z nějakého důvodu nechce zřetelně a viditelně uvést že článek pochází z časopisu Sociální studia, netuším jaké jsou důvody, ale moje příspěvky, kde uvádím viditelně zdroj jsou smazány, či označeny za spam.
Je to věru poučné i zábavné 🙂 Zá se tedy, že dostupnost informací je až druhotná
20. 1. 2023 at 16:29
Neuvádíte pravdu. Neděláme zde sice reklamu jinému médiu, ale pod textem je vždy stejným písmem (nic nezřetelného ani neviditelného) uveden odkaz na zdroj, což je přesně v souladu s podmínkami licence („URI nebo hypertextový odkaz na Licencovaný obsah“). Proto opakující se příspěvky, znovu zdůrazňující tento zdroj, hodnotíme jako spam a jejich dalšímu vkládání zamezíme. Dovolujeme si také upozornit, že pokud píšete o „střídavce“, to je hovorový název pro střídavou péči. Pokud chcete psát o našem webovém portálu, název je „Střídavka“, jako označení média jej tedy píšeme s velkým písmem (jak správně píšete u jiného média, ale kdo ví proč ne u našeho).
13. 1. 2023 at 15:02
Prosíme, nedávejte do diskusí stejný text opakovaně, byl by již považován za spam. Na váš totožný příspěvek jsme odpovídali už v diskusi u první části studie. Dílo bylo originálně publikováno pod licencí CC BY 4.0 (viz odkaz pod článkem). Ta umožňuje volně „distribuovat materiál prostřednictvím jakéhokoli média v jakémkoli formátu“. Podmínkou je pouze „uvést autorství, poskytnout s dílem odkaz na licenci a vyznačit Vámi provedené změny“ (samozřejmě pouze pokud byly provedeny). Souhlas autorů není vyžadován. Pokud máte za to, že cokoliv z podmínek licence tato publikace nesplňuje, obraťte se na nás napřímo. Bude-li vaše připomínka oprávněná, věc napravíme.
19. 1. 2023 at 10:27
Vítám a oceňuji publikování výborné studie právě na střídavce s další větší cílovou skupinou čtenářů a rodičů s osobní zkušeností.
Mrzí mě, pokud to pan Fučík při své odbornosti hodnotí „kontraproduktivně“? V odborném časopise si jeho článek přečtou většinou „odborníci“ a ne širší dotčená veřejnost.
20. 1. 2023 at 6:29
Děkuji za zájem o náš výzkum. Jen bych dodal, že „širší dotčená veřejnost“ například nebude psát psychologický posudek na vaše dítě. A pokud si psycholog vygooglí článek zde a už si nevšimne, že jde o publikaci v Sociálních studiích, přistupuje k textu jinak. Sice to není dokonalé, ale zázemí odborných časopisů nabízí určitou garanci recenzního řízení a standardní publikační praxe i etiky, proto je velký rozdíl pokud si například pracovník OSPOD bude myslet že jde o publikaci na střídavka.cz, nebo v odborném časopise. Odkaz zde není a co si pracovník dovodí nemůžu předjímat.
20. 1. 2023 at 11:03
Dělat sociologickou práci, která má být vědecká, znamená být objektivní a nezaujatý. Když si ze „zkoumaných objektů“ předem vybíráte, s kým se bavit nebudete, pak to přestává být věda a začíná to být práce na zakázku jakési „(části) cílové skupiny.“ Znalecké posudky, mediace, atd. jsou dobře placené činnosti a pro Střídavku pracujeme všichni zadarmo. To je ten problém, je to tak?
20. 1. 2023 at 15:37
Nevím jestli si tady rozumíme, v mém příspěvku není vůbec řeč o výběru respondentů výzkumu. Ty si samozřejmě nevybíráme podle názorů.
20. 1. 2023 at 18:54
Tady jsou lidé, kteří se o SP intenzívně zajímají a angažují se. Jejich stanoviska mají úplně jinou váhu, než odpovědi náhodně vybraných respondentů z veškeré populace. Je jasné, že pro statistiky Střídavku nepotřebujete, ale jako zdroj autentických informací ji nemáte čím nahradit. Nemůžete věci kolem SP odborně zkoumat a současně nás ignorovat, předstírat, že tady nejsme, že o nás nevíte, že s námi nechcete mít nic společného. Nikdo by Vám nevěřil a mohlo by to vypadat, že tématu SP chcete jen využít. Že chcete být jenom ten správný odborník, kterému rádi zadávají kšefty např. soudy, a současně i podporovatel SP, aby Vás vyhledávali i klienti, ale o pravdivost a vědeckost Vám až tak moc nejde.
21. 1. 2023 at 10:34
anonyme, to si myslím, že je nespravedlivé nařčení. Pan Mgr. Fučík podle mě pouze chce dodržovat citační zvyklosti z akademické sféry, která jsou odlišná od novinářských zvyklostí a pravidel.
21. 1. 2023 at 12:16
No nevím. Říká, že „část cílové skupiny vnímá server střídavka jako tendenční,“ a sám se chová, jako by se té cílové skupině nebo její části hlavně chtěl zalíbit. I kdyby to mělo znamenat, že ve své vědecké práci bude předstírat neexistenci skutečnosti, že SP se tady už dávno odborně zabývají jiní. Jakoby chtěl úplně oddělit to „správné“ zkoumání ohledně SP, které dělá on, od toho „špatného,“ které nevědecky páchají „neodborníci“ na Střídavce.
20. 1. 2023 at 15:45
Myslím, že studie je kvalitativní výzkum, nikoliv kvantitativní. A dnes udělat skutečně kvalitní kvantitativní výzkum je prakticky nemožné, neboť i při skutečně náhodné volbě respondentů dostáváte response rate někde k 50% u nejlepších metod, tedy pořád máte polovinu populace nepopsanou. O kvalitě kvótních kvantitativních výzkumů ani nemluvím, to už je skutečně blízko alchymie.
U kvalitativního výzkumu je naopak často snaha mít zastoupené rozličné typy respondentů, i disproporčně, neboť cílem není kvantifikace zjištění.
20. 1. 2023 at 15:52
A jak bylo výzkumem zjištěno, je zde vysoká předsudečnost odborných profesí, tedy i apriorní postoj k různým zdrojům.
Když Hodina řekne, že střídavka je prospěšná, pracovník OSPOD si poklepe na hlavu, pokud to přečte v odborném tisku, pak si řekne, sakra, ten Hodina má známé všude. Ale pokud Klimeš řekne, že ztráta otce je rovna osiření a dítě se s tím vyrovná, pracovník OSPOD pokýve hlavou a pomůže dítěti osiřet pod vlajkou pana Jeronýma.
Takže chápu, že je důležité, aby pozitivní a odborné informace o této problematice byly více vázány na vědeckou obec, než na server střídavka, právě pro předsudečný přístup ke zdroji, což ale neznamená, že by to zde nemělo být publikováno, jen bych asi více zdůraznil ten oficiální zdroj právě pro snížení rizika předsudečného hodnocení kvalitního materiálu.
23. 1. 2023 at 9:15
Pro zajímavost, tento týden jedu prezentovat na akci Justiční akademie pro opatrovnické soudce z celé republiky a už se těším až se mně někteří budou ptát proč jsme publikovali text na Střídavce a ne v nějakém časopise 🙂 (samozřejmě že si mohli všimnout, že je to i jinde 🙂
Jenže, vážená Střídavko, vaše „zřetelné“ označení původu textu znamená podtržení slova „dílo“ a vložení skrytého odkazu do něj. 🙂 Toho si čtenář všimne asi jako slabozraký poznámky o RPSN 60 % 🙂
Znovu opakuji, že proti zpřístupnění textu pro publikum tohoto serveru vůbec nic nemám (tolik i k dotazům anonyma – neděláme výzkum na něčí zakázku a pro čtenáře Střídavky.cz jsou výsledky k dispozici stejně jako pro soudce krajského soudu), nicméně navrhoval jsem, aby text byl zpřístupněn jako odkaz na článek v časopise Sociální studia.
Když se snažím přidat zřetelný odkaz na plnou verzi článku a zpřístupnit tak čtenářům možnost stáhnout si text celý ve formátu pdf, tak Střídavka můj příspěvek maže. Účelově jej označuje za spam.
23. 1. 2023 at 11:50
„Pro zajímavost, tento týden jedu prezentovat na akci Justiční akademie pro opatrovnické soudce z celé republiky a už se těším až se mně někteří budou ptát proč jsme publikovali text na Střídavce …“ Nezapomeňte se zeptat, proč Střídavku na akci nepozvali a proč ji nezvou nikam a nikdy. Když přitom její stránky navštěvují a čtou, možná i daleko víc, než Vaše odborné studie – kdo ví? Co o tom napsat nějakou studii?
23. 1. 2023 at 12:07
Na akci se můžete pochlubit, že vaši práci publikoval už i tento specializovaný webový portál. Odkaz na původ textu je v souladu s podmínkami licence CC BY 4.0 (hypertextový odkaz). Pokud byste chtěl jednat o doplnění textu (například o reklamu na časopis), už dříve jsme vám psali, že je možné toto řešit napřímo, ne spamovat odkazy do diskuse pod články.
Je smutné, že největší diskusi zatím vzbuzuje samotná publikace studie zde a její přijímání „určitými kruhy“, ne obsah studie, který je velmi podnětný (a proto jsme jej také – přes nepochopení jednoho z autorů – převzali).
23. 1. 2023 at 10:07
2PF: „….na akci Justiční akademie pro opatrovnické soudce z celé republiky a už se těším až se mně někteří budou ptát proč jsme publikovali text na Střídavce a ne v nějakém časopise …“
No, na to by asi spravna odpoved byla – Ale my publikovali v odbornem, copak to vy nectete? 🙂 Nejspis ne, kdyz vase rozhodovani vypada tak, jak statistika ukazuje. Pokud byste dlouhodobe sledovali odborne studie, i zahranicni, a o svou praci se zajimali, statistiky by vypadaly jinak.
Ale dost – podle me je to cele jen o pomerovani pindiku vaseho, a p. Hodiny. Jak jsem z diskuzi pochopil, na pocatku byl jeho dotaz zda publikovat muze, a vase odmitnuti s tim, ze pouze jako odkaz – ne nechcete byt se stridavkou spojovani. Coz ho samozrejme nadzvedlo, a jedna striktne v dikci licence pod kterou clanek publikovan je. Asi to byla nutnost, asi na vyzkum byl grant, dotace .. nevim, nechci spekulovat. Vy se to snazite „vyrovnat“ vkladanim komentare ze byl publikovan „bez vaseho vedomi“ (ktery implikuje ze neco bylo poruseno – coz ve skutecnosti vubec nebylo).
Pro obe strany:
– pokud nechcete aby se clanek objevil kdekoli, nepublikujte pod touto licenci.
– Zkuste jednat empaticteji, snazit se zjistit co autorovi na publikaci vadi, a najit shodu
23. 1. 2023 at 17:01
Pane Hodino, s radostí chci poděkovat za Vaši veškerou práci na poli propagace a šíření inspirace k úspěšnému hájení práv dětí a rodičů.
Kdysi jsem panu Fučíkovi dával data k jeho prácí s prosbou, abych se dozvěděl výsledek práce. Nulová odezva. Nebýt právě serveru Střídavka, tak bych se s těmi pozitivními výsledky neseznámil. Pokud i sám autor Fučík vnímá „kontraproduktvině publikování zde, jsem zklamán tak vadným názorem. Pokud někteří prodejní znalci a takyodborníci účelově dokáží vnímat negativně obsah práce podle názvu publikačního serveru, dávájí tím jasnou negativní vizitku sami o sobě.
Všem kritikům sděluji (Sedlák, Fučík, Varhol apod.), až uděláte fakticky pouhou desetinu práce pro práva i jiných dětí a rodičů jako Aleš Hodina, teprve pak utrácejte vlastní čas zde v diskuzi. Pane Fučíku, Vám přeji úspěšné přežití při osobním setknání s justiční tupostí možná právě v Kroměříži. Jinak můžete čerpat přímo v Brně a poznat Kružíkovou, Grimmovou, Růžovou, Beerovou a na KS Zrůsta a jeho senát. Moc Vám přeji, abyste nic od nich nepoznal ve své vlastní opatrovnické záležitosti.
24. 1. 2023 at 10:18
K tomu jen dodávám, že již před několika lety jsme respondentům rozeslali pozvánku na besedu o předběžných výsledcích, odkaz na publikaci v knize Divorce in Europe i odkaz na web, kde průběžně zveřejňujeme výstupy z výzkumu. Přehledová studie není přímým výstupem rozhovorů, proto jsme nešli přes e-maily, ale zveřejnili tiskovou zprávu MUNI a výsledky medializujeme. Analýzy kvalitativních rozhovorů ještě nejsou hotové, covid nás dost zdržel a mezitím jsem publikoval jiné výsledky, toto není grant, který by měl nějakou omezenou dobu realizace.
Nepasujte mne prosím do role kritika Střídavky či střídavky, viz výše. Naše role není hájit něčí zájmy, proto také chci aby byo jednoznačné, že nejsme spojeni se Střídavkou, stejně jako např. s Aliancí pro rodinu atp. Mně prostě jen vadí, že když sem dám odkaz na plnou verzi textu a informaci, že jsem nesouhlasil s doslovnou kopií zde, vždycky to admin smaže. Notabene na serveru, který se bude ohánět svobodou slova a respektu k názoru…
24. 1. 2023 at 12:25
2pf:“..Mně prostě jen vadí, že když sem dám odkaz na plnou verzi textu a informaci, že jsem nesouhlasil s doslovnou kopií zde,…“
No v tom je asi ten problem, ve formulaci. Pokud dobre pamatuju, stalo tam „byla zverejnena bez souhlasu autoru“, coz jasne dava najevo, ze neco bylo poruseno, ze nejaky souhlas byl treba, a stavi tim web do nelichotive role porusovatele autorskych prav.
Tohle svoboda slova neni, smazani se nedivim.
Neuspeje ani respekt k nazoru – protoze to je holy fakt, stejne jako je fakt ze zadny souhlas autoru treba nebyl.
Vyjadreni nazoru by mohlo byt „Obaval jsem se, ze zverejneni na tomto serveru by mohlo studii znevazit, proto jsem z planovaneho zverejneni radost nemel. Bohuzel jsem text v odbornem tisku publikoval pod licenci xx, ktera zverejneni umoznuje i bez souhlasu autoru, proto se s tim musim smirit“ ;-).