Bruno Ferrero
Jedna siouxská pověst vypráví, že Silný Býk a Svěží Rosa přišli ruku v ruce za kmenovým šamanem a požádali ho: „Milujeme se a chceme se vzít. Ale milujeme se tolik, že od tebe chceme radu, která nám zaručí, že budeme navždy spolu, že vytrváme jeden druhému bok po boku až do smrti. Co máme dělat?“
Stařec, dojatý pohledem na jejich mládí a zamilovanost, na jejich hlad po krásných slovech, řekl: „Udělejte to, co se musí udělat. Ty, Svěží Roso, musíš zlézt horu na sever od vesnice. Musíš do sítě chytit nejsilnějšího sokola a přinést ho sem živého tři dny po úplňku. A ty, Silný Býku, musíš vyšplhat na Hromovou horu, na jejím vrcholu najdeš silného orla. Musíš jej chytit do sítě a také mi ho sem donést živého!“
Mladí se něžně objali a odešli za svými úkoly.
Ve stanovený den čekali oba se svými ptáky před šamanovým stanem. Stařec si od nich vzal vaky a viděl, že jsou to opravdu krásné exempláře požadovaných zvířat.
„A co máme dělat teď?“ ptali se mladí.
„Vezměte ptáky a svažte je za jednu nohu těmito koženými řemínky. Až budou spoutaní, pusťte je, ať mohou odletět.“
Udělali, jak jim šaman přikázal, a pak ptáky osvobodili. Orel i sokol se pokusili vzlétnout, ale zmohli se jen na drobné poskakování po zemi. Po chvíli, rozdráždění, že nemohou létat, začali ptáci jeden do druhého klovat, až se poranili.
A tehdy šaman řekl: „Nikdy nezapomeňte na to, co právě vidíte. Moje rada zní: vy jste jako orel a sokol. Když budete jeden s druhým svázaní, byť láskou, nejen že si budete ubližovat, ale také se začnete dříve nebo později navzájem zraňovat. Chcete-li, aby láska mezi vámi vydržela dlouho, létejte spolu, ale nesvazujte se, abyste mohli být každý sám sebou!“
———————————–
Dejte si pozor, abyste nerozplakali ženu, protože Bůh počítá její slzy! Žena vzešla z mužova žebra. Ne z nohou, aby se na ni šlapalo, ne z hlavy, aby se povyšovala, ale z boku, aby mu byla rovna… O něco níže, než je paže, aby byla chráněna, ze strany od srdce, aby byla milována… (z Talmudu)
Jestli opravdu někoho miluješ, nechej ho létat na vlastních křídlech.
2. 1. 2017 at 16:20
hezké 🙂