• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůPoradna: Společná péče
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Poradna: Společná péče

19. června 2015

JUDr. Oldřiška Luňáčková

O co se opírá vaše INFORMACE, že u společné výchovy na rozdíl od minulosti již není požadavek společného bydlení rodičů? Pokud se jedná o judikát, nebo odborný článek, prosím o jejich bližší identifikaci, případně odkaz, kde je lze nalézt.

M. V.

Společná výchova (společná péče) jako pojem zavedený původně zákonem o rodině a používaný i nyní v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) není zákonem blíže definována. Zákonná definice společné výchovy (společné péče) tak vlastně vůbec neexistuje. A podrobnější vysvětlení neposkytuje ani důvodová zpráva. V takových případech nezbývá, než vycházet z výkladové praxe, což znamená zejména z názorů soudů v jejich rozhodnutích či odborníků na úpravu poměrů nezletilých dětí v odborné literatuře. Ani tady ale není příliš z čeho čerpat, vzhledem k tomu, že o společné péči je soudy rozhodováno oproti jiným formám výchovy zřídka. A odborná literatura se většinou omezuje na stručné konstatování, že při společné péči oproti svěření dítěte do péče jednoho z rodičů mají stejně jako před rozvodem rodiče oba zachovanou rodičovskou odpovědnost, včetně osobní péče, ve stejné míře, resp. že výkon práv a povinností obou rodičů vyplývajících z jejich rodičovské zodpovědnosti není specificky upraven. A na porovnání společné péče s péčí střídavou, při které dochází k oddělené péči jednoho z rodičů v konkrétně určeném čase a v jiném časovém období u druhého z rodičů.

Střídavé péči je však věnována podstatně větší pozornost, když například i Ústavní soud ve svých NÁLEZECH z poslední doby velmi podrobně stanoví a rozebírá kritéria, která je třeba při rozhodování soudů o střídavé péči uplatňovat. Obecně je společné péči věnována výkladová pozornost v minimálním rozsahu a rozhodně nejmenší ve vztahu k ostatním dostupným formám výchovy.

Má zkušenost se společnou péčí vychází především z činnosti PORADNY STŘÍDAVKY, kam se občas přijdou informovat rodiče – často oba společně – na možnost takovéto formy péče o děti, a případně z jejich zjištění a dosavadních poznatků. Pokud je u nich dobrá vůle a oboustranná snaha se dohodnout, pak jim stačí poskytnout základní informace a upozornění, související se soudním řízením, jež se v této věci dají očekávat, a tím má činnost v poskytnutí právní pomoci za dané situace v podstatě končí. Tito rodiče si zatím vždy dokázali u soudu poradit sami a nepotřebovali právní zastoupení. Je-li to obdobné i u jiných právníků/advokátů, není nás v opatrovnických řízeních, kde si oba rodiče přejí zachovat společnou péči o děti, zásadně zapotřebí. Tudíž naše zkušenosti vycházejí spíše z informací o jednotlivých případech od konkrétních rodičů, či např. z tisku, studií, statistik a z toho mála, co je o společné péči vůbec publikováno.

Z charakteru institutu společné péče a z povinnosti soudu rozhodovat v nejlepším zájmu dítěte pak logicky plyne, že určit společnou péči nelze bez toho, aniž by s tím oba rodiče souhlasili. Velmi silným vodítkem je pak zjištění, jak spolu rodiče v minulosti komunikovali. Pouze zprostředkovaně mám informace, že dříve soudy rozhodovaly o společné péči v případech, že se předpokládalo, že rodiče nadále (např. dlouhodobě po rozvodu manželství) budou bydlet v jednom bytě či domě. Bylo by tak v podstatě nereálné rozhodovat o jiné formě péče, když by bylo nemožné zabránit dítěti, aby se obracelo na každého z rodičů dle své potřeby, když s ním sdílí jednu domácnost, a péče obou rodičů, na kterou je dítě zvyklé, není fakticky oddělitelná. Zaregistrovala jsem například rovněž názor, že dříve soudy v minulosti často bránily společné péči, když každý z rodičů bydlel v jiném městě. To svědčí o tom, že i v případě společné péče se názory liší a vyvíjejí, a nakonec vždy záleží na konkrétních okolnostech a posouzení každého specifického případu.

Do budoucna se spíše kloním k názoru, že soudy budou postupně stále více benevolentnější k vnějším podmínkám pro společnou péči o děti za situace, kdy oba rodiče se budou schopni na této formě výchovy svých dětí dohodnout a budou-li tak dobře zajištěny citové i materiální potřeby dětí. Obvykle totiž platí, že jsou-li rodiče schopni dohody o péči o děti, jsou schopni dohodnout se i na dalších záležitostech, spojených s rozvodem manželství. Tím, že zákonná definice společné péče neexistuje, je pro takovýto vývoj základní předpoklad. Otázkou tedy především bude, jak mnoho rodičů upřednostní zájmy svých dětí před vzájemnou nevraživostí a averzemi, které k sobě často chovají, a o tuto formu výchovy bude stát. Protože se jistě jedná o užitečný institut, neboť je-li dlouhodobě funkční, dětem rozvedených rodičů nejvíce připomíná péči rodičů před rozvodem manželství (který si děti v naprosté většině případů nepřejí).

Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Někteří zamilovaní připomínají rozbitý zip

Kolektiv autorů – Každý zná potíže s rozbitým zipem. Chybí jeden nebo dva zoubky a zip už ...

Neexistuje ideální „porozvodové“ uspořádání

Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá ...

Sociologické studie o formách péče o děti

Mgr. Petr Fučík, Ph.D. – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá péče”, ...

Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (5. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – EPILOG Zdá se, že ženy mají ve své psychice jeden modul, kte ...

6 Responses to “Poradna: Společná péče”

  1. Odpovědět
    JTR
    19. 6. 2015 at 0:50

    A vo tom to je, aneb v jednoduchosti je síla. Kdyby totiž napřed a zásadně, při podání návrhu na rozvod soud rozhodl jednoduše, ano chcete se rozvádět, máte společné dítě, tedy společná péče. Hotové. Nelíbí se ? Odvolání a zdůvodnění proč se to matce/otci nelíbí. Podotýkám dítě je společné.
    Následuje střídavá výchova 50/50. Nelíbí ? Zdůvodnění komu a proč ? Pokud kvůli výpalnému na něž si majitelky podle zvykového práva zvykly, a nesouhlasí se střídavkou – dítě se svěří do péče rodiče který souhlasil s péčí společnou/střídavou – tedy má jednoznačný zájem se o dítě osobně starat. A opět tu máme spoustu nezaměstnaných opatrovnických soudkyň, protože by výrazně ubylo rozvodovo-opatrovnických sporů a co pak s nima ???smajlík 12

  2. Odpovědět
    Tomas
    19. 6. 2015 at 8:40

    Zbytečné a hlavně neschopné české opatrovnické soudkyně vyvézt za valuty do USA. Ovšem tam se soudci volí a nevím, jak by je tamější občané zvolili, navíc kdyby poznali, jaké jsou to nevzdělané husičky, neznalé zákonů a závazných rozhodnutí vyšších soudů.

  3. Odpovědět
    ForU
    19. 6. 2015 at 9:27

    Podle mého názoru společná péče by měla být stanovena tehdy, pokud se rodiče jsou schopni dohodnout (to je zákonná podmínka) a ani jeden nemá zájem na striktním oddělení péče o děti a striktním určení časů péče každého rodiče. Tedy pokud preferují flexibilní úpravu, což je ideální při nepravidelné pracovní době apod.

  4. Odpovědět
    tulen
    19. 6. 2015 at 15:35

    Take ten smysl vidim tam. Ale prijde mi, ze je to cele zbytecne komplikovane. Spolecna, stridava, vylucna se stykem, dokonce ted od expertky kolarove padlo ze se stykem nadstandardnim, rovnajicim se polovine casu s ditetem :)…
    Ja bych naopak moznosti omezil. Vyhradni jen a pouze v pripade, ze otecvubec nema zajem se o deti starat. Ve vsech ostatnich stridava, a zkoumejme zajem deti, v jakem rozsahu. Rodicum co se bez problemu domluvi, to stejne bude jedno, nechaji si rozhodnout stridavou 50-50 a budou si to delat jak chteji.

  5. Odpovědět
    to tulen
    19. 6. 2015 at 17:47

    správná myšlenka směrem k zákonodárci. Odpor k ní bude úměrný příjmům, generovaným nepřehlednou legislativou a nepředvídatelností rozhodování.

  6. Odpovědět
    JL
    20. 6. 2015 at 2:16

    ad zdroje informací:
    rozsudky jsou v anonymizované podobě veřejnosti přístupné
    a tak si o ně stačí napsat správě soudu žádostí podle InfZ
    jednoduchým emailem na podatelnu soudu
    tedy např. kopie rozsudků o společné péči za poslední rok
    ze zákona musí správa soudu takovou žádost vyřídit do 15 dnů

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, po ...

    6. ledna 2021
  • OSPOD navrhl odebrání dítěte z péče matky, aniž by ...

    4. března 2021

    Největší aktuální problém českého školství? Gender ...

    3. března 2021

    Ústavní soud: Povinnost soudu seznámit účastníky s ...

    2. března 2021

    Předávání dětí při omezení pohybu

    1. března 2021

Kalendář příspěvků

Březen 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
« Úno    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • hipo: OSPOD navrhl odebrání dítěte z péče matky, aniž by pro to existovaly závažné důvody
  • siux: OSPOD navrhl odebrání dítěte z péče matky, aniž by pro to existovaly závažné důvody
  • Jiří Zouhar: Největší aktuální problém českého školství? Genderová nerovnost!
  • Daniel Sedlák: Největší aktuální problém českého školství? Genderová nerovnost!
  • Cupet: Předávání dětí při omezení pohybu

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (230)
  • Odborné články (248)
  • Vaše zkušenosti (167)
  • Fungování institucí (128)
  • Zahraniční zkušenosti (90)
  • Zákony, judikáty, vzory (104)
  • Výchova dětí (209)
  • Akce a aktivity (115)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (5)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu