• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 11.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 11.

7. listopadu 2018

Hana Radilová

–

2.5 Dílčí závěr

Průmyslová revoluce odstartovala na přelomu 18. a 19. století rozsáhlé politické, ekonomické i sociální změny v celé Evropě. Na místo feudalismu postupně nastoupil kapitalismus. V souvislosti s těmito změnami se začala měnit také rodina. Tradiční středověkou domácnost nahradila nukleární rodina, jejímiž členy byli otec, matka a děti. Otec zajišťoval rodinu ekonomicky a sociálně, žena se starala o domácnost a děti. Tato moderní rodina vyhovovala novým podmínkám svou mobilitou, flexibilitou, oddělením soukromého prostoru od veřejného a umožnila západním společnostem dosáhnout neuvěřitelného hmotného blahobytu a kulturního rozvoje. Ke vzniku soukromí došlo na základě oddělení místa zaměstnání od domácnosti. Rodina přestala být výrobní jednotkou a zdrojem obživy se stala placená zaměstnání, ve kterých se uplatňovali převážně muži. Řadu funkcí rodiny začal přebírat stát. Vrcholným obdobím moderní nukleární rodiny se stala 50. – 60. léta 20. století, a to jak v západní Evropě tak i v tehdejším socialistickém Československu.

K zásadním změnám došlo v manželském svazku, který se z doživotního závazku stal společenskou smlouvou, jejíž trvání mohlo být ukončeno rozvodem. Vzhledem k tomu,
že začal být kladen velký důraz na práva jedince, začal se vztah mezi mužem a ženou pomalu stávat rovnoprávným. V tomto duchu začaly být opouštěny dříve uznávané hodnoty vzájemné oddanosti a sebeobětování se vztahu. Otázka sexu se stala zcela soukromou záležitostí páru.

Oddělení místa výroby od domácnosti vedlo ke vzniku sociální a ekonomické závislosti žen na mužích, kteří vydělávali pro rodinu peníze ve svých zaměstnáních. Ženy zůstávaly doma, aby se staraly o děti a domácnost. Protože práce vykonávaná doma neprodukovala statky a nebyla tudíž finančně ohodnocena, stala se prací druhořadou. Vznikla nerovnost mezi společenským oceněním mužské a ženské práce. Díky nově vzniklým technickým zařízením zjednodušujícím činnosti v domácnosti přišly domácí práce o svou kulturní úroveň a důstojnost. Domácnost se zároveň stala místem sociální izolace žen. Práce, které byly v tradiční společnosti vykonávány kolektivně zanikly nebo byly prováděny individuálně. Nespokojenost žen s touto situací se promítla v rozmachu feministického hnutí v 2. polovině minulého století. Oddělení zaměstnání od domácnosti mělo za následek také slábnoucí vliv otců na výchovu dětí.

Ačkoliv většinu placených zaměstnání vykonávali muži, uplatňovaly se na trhu práce vždy také určité skupiny žen. Zaměstnanost žen a především pak matek se ve společnosti v 1. polovině 20. století stala diskutovaným tématem. Objevily se 3 základní postoje k této problematice – konzervativní, neokonzervativní a egalitární. V západní Evropě byl prakticky uznáván konzervativní popřípadě neokonzervativní přístup. Zatímco konzervativní přístup odmítal zaměstnávání žen s dětmi úplně, neokonzervativní souhlasil s nástupem žen-matek do zaměstnání až v době, kdy by děti nepotřebovali jejich stálou přítomnost doma. Názory na to, do jakého věku by děti měly být v soustavném kontaktu s matkou, se přitom různily. Na rozdíl od západních společností, se v České republice v praxi uplatnil egalitární přístup, který měl umožňovat rovnoprávné postavení žen a mužů na trhu práce. Skutečnost však byla taková, že ženy neměly na vybranou a do zaměstnání nastoupit musely, aby pomáhaly zvyšovat výkonnost české ekonomiky. Děti přitom odkládaly do jeslí a školek. Postupem času se ukázalo, že tento systém je pro stát velmi nákladný a tudíž nevýhodný. Zatímco v západní Evropě nastupovala v 2. polovině 60. let minulého století generace žen snažících se prosadit egalitární přístup, začala ho v této době česká společnost opouštět.

Pokračování

Předchozí část

Sdílejte!

Související články

Úskalí vymáhání dlužného výživného pro nezletilé dítě

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D. – Povinný navrhl zastavení exekuce, neboť výživné pro opr ...

Rodičovství před a po rozchodu – část 28.

Sylva Höhne a kol. – Literatura   AUGUSTIJN, Lara, 2021. The relation between joint ...

Rodičovství před a po rozchodu – část 27.

Sylva Höhne a kol. – Doporučení pro rodinnou politiku   Zjištění z výzkumného projek ...

Rodičovství před a po rozchodu – část 26.

Sylva Höhne a kol. – Shrnutí Hlavním cílem této studie bylo popsat okolnosti spojené s ro ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Marek Štilec a Barbora Plachá: Bránění v kontaktu ...

    6. listopadu 2023

    Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Dítě jako rukojmí systému?

    18. března 2025

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023
  • Už začátkem prázdnin začne dětský ombudsman pracov ...

    19. června 2025

    Pohlaví přidělena Evropským soudem a změny v české ...

    18. června 2025

    Ústavní soud: Nepečujícímu rodiči svědčí povinnost ...

    17. června 2025

    Opatrovnický systém v ČR: současná praxe – n ...

    16. června 2025

Kalendář příspěvků

Červen 2025
Po Út St Čt Pá So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
« Kvě    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Linda: Zabily novofeministické požadavky muže?
  • Linda: Zabily novofeministické požadavky muže?
  • Linda: Ústavní soud: Nepečujícímu rodiči svědčí povinnost styku s dítětem
  • Linda: Ústavní soud: Nepečujícímu rodiči svědčí povinnost styku s dítětem
  • Petr Vodička: Žblebt roku 2017: Josef Smrž

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Akce a aktivity (189)
  • Fungování institucí (227)
  • Odborné články (393)
  • Ostatní (21)
  • Starší nezařazené (1 194)
  • Úvahy a komentáře (510)
  • Vaše zkušenosti (268)
  • Výchova dětí (413)
  • Zahraniční zkušenosti (168)
  • Zákony, judikáty, vzory (171)
Copyright © 2024 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Hodina změny
  • OSPOD Podbořany
  • Prodej obrazu