• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 11.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 11.

7. listopadu 2018

Hana Radilová

–

2.5 Dílčí závěr

Průmyslová revoluce odstartovala na přelomu 18. a 19. století rozsáhlé politické, ekonomické i sociální změny v celé Evropě. Na místo feudalismu postupně nastoupil kapitalismus. V souvislosti s těmito změnami se začala měnit také rodina. Tradiční středověkou domácnost nahradila nukleární rodina, jejímiž členy byli otec, matka a děti. Otec zajišťoval rodinu ekonomicky a sociálně, žena se starala o domácnost a děti. Tato moderní rodina vyhovovala novým podmínkám svou mobilitou, flexibilitou, oddělením soukromého prostoru od veřejného a umožnila západním společnostem dosáhnout neuvěřitelného hmotného blahobytu a kulturního rozvoje. Ke vzniku soukromí došlo na základě oddělení místa zaměstnání od domácnosti. Rodina přestala být výrobní jednotkou a zdrojem obživy se stala placená zaměstnání, ve kterých se uplatňovali převážně muži. Řadu funkcí rodiny začal přebírat stát. Vrcholným obdobím moderní nukleární rodiny se stala 50. – 60. léta 20. století, a to jak v západní Evropě tak i v tehdejším socialistickém Československu.

K zásadním změnám došlo v manželském svazku, který se z doživotního závazku stal společenskou smlouvou, jejíž trvání mohlo být ukončeno rozvodem. Vzhledem k tomu,
že začal být kladen velký důraz na práva jedince, začal se vztah mezi mužem a ženou pomalu stávat rovnoprávným. V tomto duchu začaly být opouštěny dříve uznávané hodnoty vzájemné oddanosti a sebeobětování se vztahu. Otázka sexu se stala zcela soukromou záležitostí páru.

Oddělení místa výroby od domácnosti vedlo ke vzniku sociální a ekonomické závislosti žen na mužích, kteří vydělávali pro rodinu peníze ve svých zaměstnáních. Ženy zůstávaly doma, aby se staraly o děti a domácnost. Protože práce vykonávaná doma neprodukovala statky a nebyla tudíž finančně ohodnocena, stala se prací druhořadou. Vznikla nerovnost mezi společenským oceněním mužské a ženské práce. Díky nově vzniklým technickým zařízením zjednodušujícím činnosti v domácnosti přišly domácí práce o svou kulturní úroveň a důstojnost. Domácnost se zároveň stala místem sociální izolace žen. Práce, které byly v tradiční společnosti vykonávány kolektivně zanikly nebo byly prováděny individuálně. Nespokojenost žen s touto situací se promítla v rozmachu feministického hnutí v 2. polovině minulého století. Oddělení zaměstnání od domácnosti mělo za následek také slábnoucí vliv otců na výchovu dětí.

Ačkoliv většinu placených zaměstnání vykonávali muži, uplatňovaly se na trhu práce vždy také určité skupiny žen. Zaměstnanost žen a především pak matek se ve společnosti v 1. polovině 20. století stala diskutovaným tématem. Objevily se 3 základní postoje k této problematice – konzervativní, neokonzervativní a egalitární. V západní Evropě byl prakticky uznáván konzervativní popřípadě neokonzervativní přístup. Zatímco konzervativní přístup odmítal zaměstnávání žen s dětmi úplně, neokonzervativní souhlasil s nástupem žen-matek do zaměstnání až v době, kdy by děti nepotřebovali jejich stálou přítomnost doma. Názory na to, do jakého věku by děti měly být v soustavném kontaktu s matkou, se přitom různily. Na rozdíl od západních společností, se v České republice v praxi uplatnil egalitární přístup, který měl umožňovat rovnoprávné postavení žen a mužů na trhu práce. Skutečnost však byla taková, že ženy neměly na vybranou a do zaměstnání nastoupit musely, aby pomáhaly zvyšovat výkonnost české ekonomiky. Děti přitom odkládaly do jeslí a školek. Postupem času se ukázalo, že tento systém je pro stát velmi nákladný a tudíž nevýhodný. Zatímco v západní Evropě nastupovala v 2. polovině 60. let minulého století generace žen snažících se prosadit egalitární přístup, začala ho v této době česká společnost opouštět.

Pokračování

Předchozí část

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Redefinice manželství se opírá o vadné studie

Aliance pro rodinu – Redefinice manželství je významný zásah do fungování rodinného práva ...

Strategie při uplatňování nároku na náhradní výživné

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí – Základní podmínkou pro nárok na dávku náhradní v ...

Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?

Mgr. Adéla Bučková – Ústavní soud vydal dne 3.5.2022 nález sp.zn. I. ÚS 3065/21 (dále jen ...

Na kávu s ombudsmanem, 69. díl: Přítomnost u porodu a její úhrada

Veřejný ochránce práv – Dnešní podcast je druhým dílem v tématu porodnictví, kterému jsme ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Aktuální otázka

    24. února 2022

    Strany se vyhýbají jasným odpovědím

    5. října 2021
  • Jaký druh sportu vybrat pro dítě

    12. srpna 2022

    Jsou duhové průvody a LGBT aktivismus úplná pitomo ...

    11. srpna 2022

    Den pro rodinu 10.9.2022

    10. srpna 2022

    Redefinice manželství se opírá o vadné studie

    9. srpna 2022

Kalendář příspěvků

Srpen 2022
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
« Čvc    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Lubomír Balvín: Jsou duhové průvody a LGBT aktivismus úplná pitomost?
  • Únia mužov Slovenska - Hnutie pre rodiny: Je přítomnost otce dítěte u porodu důležitá?
  • ja ka: Deník N se nezabývá studiemi pro homosexuální manželství. Proč? Naopak vede otevřenou kampaň proti ústavní definici manželství muže a ženy i proti nám
  • Tomáš Jadlovský: Je přítomnost otce dítěte u porodu důležitá?
  • Únia mužov Slovenska - Hnutie pre rodiny: Je přítomnost otce dítěte u porodu důležitá?

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (311)
  • Odborné články (315)
  • Vaše zkušenosti (198)
  • Fungování institucí (160)
  • Zahraniční zkušenosti (121)
  • Zákony, judikáty, vzory (133)
  • Výchova dětí (278)
  • Akce a aktivity (151)
  • Starší nezařazené (1 402)
  • Ostatní (6)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu