• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 12.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 12.

14. listopadu 2018

Hana Radilová

–

3. Současná rodina jako rodina postmoderní

3.1 Změny ve společnosti a rodině ve 2. polovině 20. století

Koncem 60. let minulého století a v průběhu 70. a 80. let došlo v západní společnosti ke změně společenského klimatu. Ekonomický růst, považovaný do té doby za samozřejmý a trvalý, se začal zastavovat. V roce 1973 přišla 1. ropná krize, která podstatně otřásla sebevědomím západní civilizace. V 70. letech se vážnou hrozbou pro západní společnosti stal terorismus. Užívání drog, které bývalo spíše excentrickým potěšením mladých intelektuálů a bohatých starých zhýralců, se stalo metlou chudiny, přinášející zároveň pohádkové zisky a hrozivou moc organizovanému zločinu. Nezaměstnaní, kteří byli dříve chápáni jako „rezervní armáda“ čekající na další konjunkturu, se postupně staly trvale „zbytečnou třetinou“ populace. Zpočátku se zdálo, že nejde o závažný problém a že se o ně sociální stát dokáže díky přerozdělení ze své hyperprodukce postarat. Koncem 80. let minulého století se však i sociální stát dostal do potíží. Vynořily se 2 zásadní problémy související s nezaměstnaností. Ačkoliv lidé bez práce byli prostřednictvím státu určitým způsobem sociálně zajištěni, začali spolu se zaměstnáním ztrácet i své místo ve společnosti a svou sebeúctu. Přerozdělování zároveň zatížilo západní ekonomiky natolik, že začaly pomalu ztrácet dech. Vynořující se asijské ekonomiky, dynamizované k rozvoji ještě daleko méně požitkářskými populacemi, se pro ně staly vážnou konkurencí. Tuto již tak dost obtížnou situaci začala zhoršovat hrozba etnických konfliktů. Ohromné masy politických a stále více i ekonomických uprchlíků přicházeli a stále přicházejí do dosud bezpečných, stabilizovaných a relativně prosperujících států. Skutečně úspěšná kulturní asimilace se pak zdaří jen nemnohým. Většinou se přistěhovalci ocitají na okraji společnosti, která jim dává najevo jejich zbytečnost. Ztrácí tak jakýkoliv důvod být k této společnosti kulturně loajální. Vznikají subkultury militantně nepřátelské tradičním hodnotám a institucím západní kultury.

Současně ale nepřetržitě roste průměrná úroveň spotřeby a i chudým se vede stále lépe. Nebývale vysoký podíl mladých lidí z vyspělých zemí získává univerzitní vzdělání. Kromě jiného se připravují také na to, jak kompetentně řešit stávající ekonomické a společenské problémy.

Změny ve společnosti a s nimi související potíže se dotkly i instituce rodiny. Fungování rodiny a současně i samotná její reprodukce se staly problémem. V 1. polovině 70. let 20. století prudce klesla porodnost v západní a severní Evropě, a to z hodnot okolo 2,5 dětí na 1 ženu na hodnoty těsně nad 1,5 dítěte na ženu. V letech osmdesátých došlo k podobnému poklesu i ve 2 největších populacích jižní Evropy – italské a španělské. Velký podíl na tomto vývoji měl vynález antikoncepce, který dal ženě do rukou suverénní rozhodnutí o tom, zda, kdy a kolik dětí bude mít. Zároveň klesla sňatečnost a stoupla rozvodovost. Stále více dětí se začalo rodit mimo manželství. Také rostl počet neúplných rodin, tedy rodin s dětmi a jedním rodičem. Velká konjunktura moderní rodiny, jak ji známe z 50. a počátku 60. let se stala minulostí.

V naší zemi byla společenská, politická a ekonomická situace jiná. Po roce 1968, kdy naše společnost ztratila na dlouhou dobu šanci stát se opět součástí vyspělého západního světa, pokračovala hospodářská i společenská devastace naší země. Nastalo období normalizace. Stát se staral a stát dohlížel. Oficiálně sice neexistovala nezaměstnanost, životní úroveň obyvatelstva však byla podstatně nižší než v západních zemích. Většina lidí neměla možnost svobodně cestovat a také možnost svobodného projevu byla značně omezená.

Socialistické poměry se samozřejmě odrazily i v rodinném životě. Perspektiva byla pro většinu mladých lidí stejná – po ukončení školy nástup do zaměstnání a brzké založení rodiny. Koncem 80. let minulého století byly české a slovenské nevěsty 2. nejmladší z 27 států Evropy. Vzhledem k tomu, že zde neexistoval trh s byty, bylo pro mladé lidi téměř nemožné zajistit si vlastní bydlení, osamostatnit se od rodičů a postavit se na vlastní nohy. Ačkoliv tedy lidé uzavírali sňatky velice brzy, zůstávali ekonomicky závislí na svých rodičích a automaticky od nich očekávali pomoc. Zcela specifickou záležitostí naší společnosti byla skutečnost, že do manželství velice často vstupovaly dívky již v jiném stavu. Otěhotnění přitom nebyla vždy náhodná, spíše se stala regulérní cestou k uzavření manželství. V Československu 80. let 20. století tak byla jedna z nejvyšších porodností u žen ve věku mezi 18 a 20 rokem v Evropě. Věk prvorodiček zde byl přitom jeden z nejnižších, stejně jako jsme měli jeden z nejnižších podílů nemanželských dětí v Evropě. Zároveň zde však ženy často využívaly možnost umělého přerušení těhotenství, a to i přes existenci tzv. interrupčních komisí. V České republice pak stejně jako v západní Evropě narůstal počet rozvodů.

Na základě výsledků sčítání lidu z roku 1980 si můžeme udělat přibližnou představu o tom, jak vypadala rodinná situace u nás ze statistického pohledu. Podle zjištěných údajů zde bylo 22% domácností tvořených jednotlivci, 34% domácností párů bez závislých dětí, 8% neúplných rodin, 3% vícerodinných domácností nebo domácností jedné rodiny a jednotlivce, 1% nerodinných domácností a 32% rodin skládajících se z obou rodičů a jejich dětí. Z těchto dat je patrné, že moderní nukleární rodina byla v naší společnosti zastoupena přibližně jen z 1 třetiny. Stejně jako v západní Evropě její zlatý věk v 2. polovině minulého století skončil.

Politické změny, ke kterým v české společnosti i v celé východní Evropě došlo koncem 80. let minulého století, vedly k postupnému sbližování západoevropských a východoevropských společností. Dnes, kdy je Česká republika již členem Evropské unie, řeší podobné ne-li stejné sociální a ekonomické problémy jako státy západní Evropy.

V 2. polovině 20. století se tedy začaly rodinné poměry v celé Evropě podstatně měnit. V rodinném chování se objevily nové vzorce, které se na přelomu 21. století značně rozšířily. Rodina moderní se tak postupně proměnila v rodinu postmoderní.

Pokračování

Předchozí část

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Někteří zamilovaní připomínají rozbitý zip

Kolektiv autorů – Každý zná potíže s rozbitým zipem. Chybí jeden nebo dva zoubky a zip už ...

Neexistuje ideální „porozvodové“ uspořádání

Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá ...

Sociologické studie o formách péče o děti

Mgr. Petr Fučík, Ph.D. – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá péče”, ...

Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (5. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – EPILOG Zdá se, že ženy mají ve své psychice jeden modul, kte ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, po ...

    6. ledna 2021
  • OSPOD navrhl odebrání dítěte z péče matky, aniž by ...

    4. března 2021

    Největší aktuální problém českého školství? Gender ...

    3. března 2021

    Ústavní soud: Povinnost soudu seznámit účastníky s ...

    2. března 2021

    Předávání dětí při omezení pohybu

    1. března 2021

Kalendář příspěvků

Březen 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
« Úno    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • hipo: OSPOD navrhl odebrání dítěte z péče matky, aniž by pro to existovaly závažné důvody
  • siux: OSPOD navrhl odebrání dítěte z péče matky, aniž by pro to existovaly závažné důvody
  • Jiří Zouhar: Největší aktuální problém českého školství? Genderová nerovnost!
  • Daniel Sedlák: Největší aktuální problém českého školství? Genderová nerovnost!
  • Cupet: Předávání dětí při omezení pohybu

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (230)
  • Odborné články (248)
  • Vaše zkušenosti (167)
  • Fungování institucí (128)
  • Zahraniční zkušenosti (90)
  • Zákony, judikáty, vzory (104)
  • Výchova dětí (209)
  • Akce a aktivity (115)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (5)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu