Eva Decroix

–

4.6 Notář

České a francouzské notářství sdílí velké množství společných prvků. Obě notářství jsou založena na latinském pojetí notářství a jsou členy Mezinárodní unie notářství (UINL), která určuje deontologická pravidla. Jejich sdílení českým i francouzským notářstvím rámcuje obdobné definiční pojetí notářství v obou zemích. (351) Notáři jsou v obou zemích profesionálové práva, jejichž historické i aktuální pojetí v rámci justiční soustavy spočívá především na jejich nestrannosti a důvěře v jejich profesionalitu. Jejich rolí je především sporům předcházet, zatímco advokát v nich hájí a soud je soudí. (352) Zásada prevence, úzce propojená s principem nezávislosti a nestrannosti, je esencí fungování notářství. S ohledem na rozdílnost právních řádů, ve kterém notáři v obou zemích poskytují své služby, najdeme v zákonných úpravách jejich praktického fungování mnohé odlišnosti. Cílem této práce není komplexní komparace postavení notářů v obou zemích, toto téma bylo velmi obsáhle zpracováno v roce 2023 Valterem, na jehož vyčerpávající závěry je možné v mnoha ohledech odkázat. (353) Tato část práce se proto omezí na základní definiční vymezení notářství v obou zemích a poté se soustředí na roli notářství v otázkách rodinného a konkrétněji rozvodového práva, neboť tato otázka nebyla detailně zpracována ani ve výše uvedené komparativní práci Valtera.

Definice francouzského notáře je uvedena na Národním předpisu, vydaném v roce 2018 Hlavní radou notářství (Conseil Superieur du notariat). (354) Tento předpis obsahuje deontologická pravidla a stavovskou úpravu francouzského notářství. Dle tohoto předpisu je notář „veřejný úřad zřízený za účelem přijímání veškerých listin a dohod, jimž strany musí nebo chtějí propůjčit účinky, které jsou spojeny s akty veřejné správy, za účelem osvědčení dne jejich vystavení či uzavření, za účelem jejich úschovy nebo vyhotovení jejich stejnopisů a opisů, poradcem fyzických a právnických osob soukromého nebo veřejného práva. Notář je nestranným sepisovatelem jejich vůle, který je seznamuje s plným rozsahem závazků, které přijímají, sepisuje jejich závazky jasně a dává jim charakter veřejné listiny s případnou vynutitelností. Zajišťuje moralitu a bezpečnost smluvního života. Tuto veřejnou službu vykonává jako svobodné povolání.“. (355)

Mezi povinnostmi notáře uvedenými v tomto deontologickém předpisu lze uvést povinnost profesionality, nestrannosti, povinnost vždy upřednostnit zájem klienta, povinnost mlčenlivosti, kolegiality, zákaz reklamy, včetně reklamy na sociálních sítích, povinnost zřídit kancelář přístupnou veřejnosti a výhradně v ní přijímat klientelu. (356) Shodným rysem pro obě právní úpravy je povinné členství notářů v jejich samosprávných orgánech – komorách, které hrají hlavní roli v oblasti přímé organizace výkonu notářské činnosti, neboť notář, má-li být nezávislý, nemůže být bezprostředně organizačně napojen na státní instituce. (357) Komory též významně působí v oblasti péče o kvalifikovaný a řádný výkon této činnosti a v oblasti kontrolní. (358)

V českém právním řádu je notář definován notářským řádem. (359) Notářem je fyzická osoba splňující zákonné požadavky a pověřená výkonem notářského úřadu. „Notářským úřadem se rozumí soubor pravomocí k výkonu notářství a další činnosti stanovené zákonem trvale spojený s místem výkonu této činnosti.“ Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních jednáních, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin a peněz do notářské úschovy, dále je ale notář také oprávněn provádět zápisy do veřejných seznamů a rejstříků, poskytovat právní rady či přebírat právní zastupování v některých případech. (360) Notář v rámci své činnosti provádí zápisy do evidence právních jednání pro případ smrti, do evidence listin o manželském majetkovém režimu, vede seznam prohlášení opatrovníka, rejstřík zástav nebo také seznam listin o manželském majetkovém režimu. Notáře jmenuje ministr spravedlnosti a jejich počet je na území republiky určen jako tzv. numerus clausus, kdy v současné době je notářů 450. (361,362,363)

Notářství v užším smyslu je možné chápat jako „specifickou právní činnost vykonávanou v rámci svobodného povolání, avšak pouze státem pověřenými osobami a na základě jím svěřených pravomocí, jejímž předmětem je poskytování právních služeb, a to zákonem předepsanou formou, v zákonem vymezených oblastech právních vztahů a za úplatu“. (364) Stát skrze činnosti, kterými notáře pověřuje, směřuje naplnění základního poslání notářství, tj. předcházení sporům neboli procesní prevenci. Notář sehrává důležitou roli v zajišťování právní jistoty, a to zejména sepisováním veřejných listin o právních úkonech či osvědčováním právně významných skutečností. (365) Činnost notáře, ačkoliv je vykonávána formou svobodného povolání, není čistě podnikatelskou činností, tržní principy jsou státem úmyslně potlačeny, konkurence je omezena a je předepsán stejný způsob a výše odměňování, neboť je nežádoucí, aby notář podléhal tlakům poptávky a nabídky. (366)

Zcela speciální činnost poté notář provádív rámci soudního komisariátu, v němž je notářský úřad pověřen výkonem úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti. Od roku 2009 byly navíc pravomoce notáře jako soudního komisaře posíleny a notář je oprávněn jménem soudu vydávat v dědickém řízení jak řízení procesního, tak meritorního charakteru. (367) Přenos této soudní pravomoci na notáře je dle některých vyjádřením důvěry v notářství. (368) Zvláštní povaha výkonu soudního komisaře znamená, že tyto činnosti jsou také vyňaty z obecmého dohledu Ministerstva spravedlnosti, protože tyto úkony jsou považovány za úkony soudu. (369)

Pomineme-li oblast dědického práva, ve které má notář zcela výsadní postavení, notářství je aktivní i dalších oblastech rodinného práva. Především v oblasti majetkového manželského práva je ingerence notářů velmi významná. S ohledem na požadavek veřejné listiny, tj. notářského zápisu nebo soudního rozhodnutí, jsou notáři povoláni k sepisu dohod, kterými manželé modifikují zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů. Manželé nebo snoubenci mohou tímto způsobem společné jmění manželů rozšířit nad zákonem stanovený rozsah a zahrnout do společného jmění manželů majetek náležející jednomu z nich nebo naopak zúžit rozsah majetku a závazků, které již společné jmění manželů tvoří. Manželé dále mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. (370) Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně v tzv. předmanželské smlouvě. K zúžení společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti může dojít na návrh jednoho z manželů soudním rozhodnutím, pokud druhý z manželů začal podnikat nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní korporace, nebo ze závažných důvodů notářským zápisem. Počty uzavřených předmanželských smluv meziročně stoupají. Dle vyjádření prezidenta Notářské komory Radima Neubauera „málokdo už bere manželskou smlouvu jako projev nedůvěry“. (371) Uzavřené manželské smlouvy mohou být notářem uloženy do seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném v elektronické podobě Notářskou komorou České republiky. Tento seznam slouží veřejnosti k nahlížení do záznamů o tom, zda manželé změnili svůj majetkový režim a vyjádřili souhlas s tím, aby tato skutečnost byla zveřejněna, nebo zda o tomto manželském majetkovém režimu bylo rozhodnuto soudem. (372)  Původní právní úprava dávala tomuto seznamu manželských majetkových listin pouze evidenční charakter, který nebyl účinný vůči třetím osobám. Nynější právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny.

Notáři, obecně v podvědomí společnosti spojení s kompetencí v oblasti majetkového manželského práva, se také často podílí na sepisu dohody o vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu. Zákon pro tuto dohodu nevyžaduje veřejnou listinu, pouze ověřené podpisy. Notáři proto tuto oblast právního poradenství sdílí s advokáty. Notáři společně a advokáty a dalšími institucemi sdílí také oprávnění legalizace, tj. ověřování pravosti podpisu a vidimace nebo ověřování shody opisu nebo kopie. (373) Tyto úkony nejsou vlastní rodinnému právu, ale i v něm se vyskytují. Tyto úkony má oprávnění vykonávat dle francouzské právní úpravy i francouzský notář. (374)

Základní rozdíl v oblasti rodinného práva mezi českým a francouzským notářem se poté nachází ve výlučné pravomoci francouzského notáře k sepisu notářského zápisu o vypořádání společného jmění, je-li jeho součástí nemovitost, a ve výlučné pravomoci svěřené v oblasti mimosoudních rozvodů po vzájemné dohodě.

Dle ust. 265-2 CC musí dohoda o vypořádání společného jmění manželů zahrnující nemovitost být sepsána ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu. V případě, že se rozvádějící manželé na vypořádání majetku nedohodnou, soud pověří notáře vypracováním posudku obsahujícím nejenom rozsah a obsah společného jmění manželů, ale také návrh vypořádání. Rozvádějící se manželé se ale také za účelem pomoci při sestavení tohoto posudku mohou obrátit na notáře ze své vůle. Povinnou přílohou všech návrhů na rozvod je totiž dle ust. 252 CC návrh na vypořádání obsahující přehled společného jmění majetku, a pokud tento nebyl připraven advokáty, manželé se s žádostí o jeho přípravu mohou obrátit na notáře. V případě sporných rozvodů, kdy je tento posudek vypracován na základě pověření soudu, je tento následně předložen soudu a buď podle něj soud společný majetek vypořádá, nebo po dohodě manželé mohou uzavřít dohodu o vypořádání u notáře. (375)

K poměrně podstatnému posílení role notáře v rozvodovém právu došlo zavedením mimosoudního rozvodu po vzájemné dohodě. Nejedná se ale o pravomoc pro notáře výlučnou, naopak mimosoudní rozvod po vzájemné dohodě vyžaduje a předpokládá spolupráci obou stavovských právních profesí, tedy advokáta, v daném případě advokátů každého z rozvádějících se manželů, a notáře. Jaká je role notáře v mimosoudním rozvodu po vzájemné dohodě? Předně je zajímavé poznamenat, že se neoznačuje jako rozvod notářský. Notář ve francouzské koncepci mimosoudního rozvodu není orgánem, který manželství rozvádí. Jeho role v celém procesu spočívá především v zápisu rozvodové dohody do rejstříku (acte de minute), čímž dohoda získá účinnost a stává se okamžitě vykonatelnou. (376) Dohoda o mimosoudním rozvodu podepsaná manžely a jejich právními zástupci ale zůstává soukromou listinou. Notář ji nepřevádí do notářského zápisu. Dohoda se nestává vstupem notáře do procesu notářským zápisem ani veřejnou listinou.

Rozvádějící se manželé si mohou notáře vybrat volně, neexistují žádná teritoriální omezení. (377) Není vyloučeno, aby tentýž notář, který je pověřen registrací dohody o mimosoudním rozvodu, sepsal také dohodu o vypořádání společného jmění manželů, v případě že obsahuje nemovitost. Nejčastěji po dohodě s manželi vyberou notáře advokáti. Ti mají povinnost do sedmi dnů po uzavření dohody o mimosoudním rozvodu doručit notáři její vyhotovení. Jedná se o lhůtu maximální, dohoda může být notáři doručena dříve, eventuálně může být předána přímo v notářské kanceláři za přítomnosti manželů. Notáři musí být doručen originál dohody, elektronické předání tedy nepřipadá v úvahu. Notáři náleží provést formální kontrolu dohody, která se vztahuje na povinné náležitosti dohody, ověření, zda byla nezletilému dítěti předána informace o možnosti využít jeho práva být slyšeno, kontrolu dodržení 15denní lhůty na rozmyšlenou a kontrolu, zda dohoda obsahuje všechny povinné přílohy. Notář neověřuje a ani nemá jak, zda dítě má odpovídající zralost a schopnost být slyšeno, pouze ověří, že součástí dohody je dítětem podepsaný formulář nebo výslovná zmínka o nedostatečné zralosti a schopnosti dítěte. Notář v tomto případě nenahrazuje soud a jím prováděnou kontrolu při homologaci listin. Notář neověřuje, že dohody byly uzavřeny svobodně, ani nekontroluje jejich obsah či vyváženost jednotlivých ujednání. Tato obsahová kontrola a kontrola procesu uzavření rozvodové dohody náleží advokátům manželů a ti svým podpisem na dohodě stvrzují správnost dohody a řádnost smluvního procesu. Jednou výjimkou, co se obsahové kontroly týče, je oprávnění notáře upozornit advokáty na ujednání dohody, které je v rozporu s veřejným pořádkem (např. podmínka omezující právo styku s dítětem v případě nového sňatku jednoho z manželů). (378)

V případě, že notář zjistí, že některá z formálních náležitostí dohody nebyla splněna, má povinnost odmítnout registraci dohody o mimosoudním rozvodu po vzájemné dohodě. O tomto uvědomí advokáty rozvádějících se manželů. Vada může být zhojena pouze zavřením nové dohody s opětovným dodržením 15denní ochranné lhůty na rozmyšlenou. Pokud dohoda o mimosoudním rozvodu po vzájemné dohodě splňuje zákonné náležitosti, notář je povinen ji ve lhůtě 15 dní od doručení zapsat do rejstříku (acte de minute). Tímto zápisem získává dohoda datum účinnosti a vykonatelnost. Rozvádějící se manželé nejsou povinni se osobně dostavit k notáři, jejich advokáti taktéž ne.

Vzhledem k tomu, že mezi uzavřením dohody a datem účinnosti uběhne nějaký čas, během kterého není dohoda účinná a vykonatelná, vyhláška Ministerstva spravedlnosti upřesňuje, že dohoda je pro rozvádějící se manžele závazná od data jejího uzavření a jednostranné odstoupení je do data nabytí účinnosti vyloučeno. V případě, že manželé po uzavření dohody společně dospějí k tomu, že chtějí dohodu zrušit, mohou tak učinit výlučně do data jejího zápisu notářem do rejstříku a ve stejné lhůtě musí informovat o své společné vůli notáře.

Originál dohody je po jejím zápisu do rejstříku uchován v notářské kanceláři. Notář může na žádost vydat její opis. Zápis do rejstříku dokládá notář manželům vydáním potvrzení o zápisu. (379) Toto potvrzení slouží manželům jako rozhodnutí o rozvodu pro účely zápisu do matričních listin. Notář zápis do matričních listin neprovádí. Pokud ale notář sepsal dohodu o vypořádání společného jmění zahrnující nemovitost, notář provede zápis do nemovitostního rejstříku.

Mimosoudní rozvod po vzájemné dohodě vyžaduje úzkou spolupráci a do určité míry i sdílenou odpovědnost advokátní a notářské profese. Tato spolupráce napomáhá pacifikaci rozvodu a napomáhá vyhnout se dlouhému a nákladnému procesu. (380)

(351) VALTER, Štěpán. Notář – srovnání v českém a francouzském právním řádu. Praha, 2023. Diplomová práce, Univerita Karlova, Právnická fakultra. Vedoucí práce prof. JUDr. Alena Macková, Ph.D., s. 86.

(352) SCHELLEOVÁ, Ilona. Organizace soudnictví, notářství a advokacie: vysokoškolská právnická učebnice. Praha: Linde, 1997. ISBN 80-7201-051-4, s. 241.

(353) VALTER, Štěpán. Notář – srovnání v českém a francouzském právním řádu. Praha, 2023. Diplomová práce, Univerita Karlova, Právnická fakultra. Vedoucí práce prof. JUDr. Alena Macková, Ph.D.

(354) Réglement national, Réglement inter-cours, Approuvě par arrěté de Madame la Garde des Sceaux, Ministre de la justice en date 22 mai 2018. [online]. [cit.
2024-02-11]. Dostupné z: https://www.csn.notaires.fr/fr/reglement-national-reglement-inter-cours.

(355) Překlad zachován ve stejném znění jako v práci Valtera, citováno výše. Pouze v jeho práci je odkaz na Règlement national – Règlement inter-cours du 24 décembre 2009 approuvé par Arrêté du 24 décembre 2009, zatímco v této práci uvedená citace čerpá z novelizovaného znění 355 Réglement national, Réglement inter-cours, Approuvě par arrěté de Madame la Garde des Sceaux, Ministre de la justice en date 22 mai 2018, [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://www.csn.notaires.fr/fr/reglement-national-reglement-inter-cours

(356) Kapitola 1 výše uvedeného předpisu, § 7 až 22.

(357) Stavovská organizace komor ve Francii je odlišná – srov. VALTER, Štěpán. Notář – srovnání v českém a francouzském právním řádu. Praha, 2023. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Právnická fakulta. Vedoucí práce prof. JUDr. Alena Macková, Ph.D.

(358) BÍLEK, Petr. Notářský řád: komentář. 5. vydání. Beckova edice komentované zákony. V Praze: C.H. Beck, 2018. ISBN 978-80-7400-689-0, s. 6.

(359) Zákon České národní rady, ze dne 7. května 1992 o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

(360) Ustanovení § 2 notářského řádu.

(361) „Tím, že je notář na rozdíl od advokáta více ochráněn před konkurencí (fixním počtem notářských úřadů je mu lépe zajištěn přísun jednotlivých případů k vyřízení), není materiálně tolik závislý na poptávce a jeho situace mu lépe umožňuje zaujímat nestranný postoj v notářských věcech.“ In: BÍLEK, Petr. Notářský řád: komentář. 5. vydání. Beckova edice komentované zákony. V Praze: C.H. Beck, 2018. ISBN 978-80-7400-689-0, s.59.

(362) Zajímavý údaj o počtu notářů srov. NOVOTNÁ, Alena. Notář a jeho agenda v konkurenci právnických profesí. Plzeň, 2023. Diplomová práce, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická. Vedoucí práce JUDr. Et PhDr. Stanislav Balík. Autorka uvádí, že celkový počet notářů v době předhusitské se odhaduje na necelých 400 osob, avšak novější výzkumy tento počet změnily na zhruba 500 osob. Korelace mezi počtem obyvatel a numerus clausus zde není úplně patrná srov. SKŘEJPEK, Michal. Právnický stav a právnické profese v minulosti. [Praha]: Havlíček Brain Team, 2007. ISBN 978-80-903609-9-0, s. 126.)

(363) Dle § 8 Notářského řádu notářský úřad zřizuje a ruší ministr po vyjádření Notářské komory České republiky.

(364) BÍLEK, Petr. Notářský řád: komentář. 5. vydání. Beckova edice komentované zákony. V Praze: C.H. Beck, 2018. ISBN 978-80-7400-689-0, s.4.

(365) ČEPELOVÁ, Olga a SEEMANOVA, Jana. Úvahy notářství nad rodinným a dědickým právem vzhledem k novým sociálním vztahům. Zpracováno pro XXVII. mezinárodní kongres notářství, Lima, Peru 2013. ISBN 978-80-260-4661-5, s. 5.

(366) BÍLEK, Petr. Notářský řád: komentář. 5. vydání. Beckova edice komentované zákony. V Praze: C.H. Beck, 2018. ISBN 978-80-7400-689-0, s.6.

(367) Ustanovení § 100 a násl. ZŘS.

(368) BÍLEK, Petr. Notářský řád: komentář. 5. vydání. Beckova edice komentované zákony. V Praze: C.H. Beck, 2018. ISBN 978-80-7400-689-0, s.14.

(369) MACKOVÁ, Alena. Právní pomoc advokátů a její dostupnost. Právo a společnost (C.H. Beck). Praha: C.H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-457-0, s. 149.

(370) Tato smluvní ujednání mají své limity spočívající mimo jiné v tom, že zúžením společného jmění manželů nesmí být vyloučena schopnosti manžela zabezpečit rodinu a nelze vyloučit ustanovení o obvyklém vybavení společné domácnosti viz. DVOŘÁK, Jan; ŠVESTKA, Jiří a ZUKLÍNOVÁ, Michaela. Občanské právo hmotné. Praha: Wolters Kluwer, 2019. ISBN 978-80-7478-325-8, s. 44.

(371) Meziročně stoupl počet manželských či předmanželských smluv o více než 500. [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2021/08/mezirocne-stoupl-pocet-manzelskych-ci-predmanzelskych-smluv-o-vice-nez-500/

(372) Seznam je dostupný na webových stránkách Notářské komory ČR: https://rejstrik.nkcr.cz/

(373) Viz zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu (zákon o ověřování).

(374) Francouzský notář může ověřit shodu kopie i u průkazů totožnosti, toto dle českého práva možné není.

(375) Detailní popis procedury je uveden pro veřejnost mimo jiné na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z:
https://www.notaires.fr/fr/couple-famille/divorce/divorce-et-partage-des-biens

(376) Ustanovení čl. 229-1 Code Civil.

(377) Toto platí pro veškerou činnost francouzského notáře, a to na základě vyhlášky (circulaire) ze dne 26. ledna 2017.

(378) Communiqué de presse du ministre de la Justice, « Entrée en vigueur de la réforme du divorce par consentement mutuel au 1er janvier #J21 », 27 décembre 2016.

(379) Ustanovení čl. 1147 a 1148 CPC

(380) ABRIAL, Claude. Les divorces contentieux. Situation patrimoniale, Conférence 23 mai 2013

POKRAČOVÁNÍ / JÍT NA ZAČÁTEK