Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.

–

Rozvod manželství je v dnešní době upraven občanským zákoníkem a doznal v průběhu desetiletí velkých změn. V dobách minulých bylo velmi obtížné dosáhnout rozvodu manželství a spíše docházelo jen k odluce manželů z důvodu, že sňatky se uzavíraly především v církevní formě. Rozvod mnozí psychologové přirovnávají k úmrtí v rodině s ohledem na jeho vysoce stresový faktor. Je potřeba se s novými životními změnami sžít a není to vždy zcela jednoduchá záležitost. Pokud k rozvodu dojde mezi mužem a ženou, kteří nemají společné děti, pak je situace mnohem jednodušší. Ovšem pokud tyto dva manžele tíží společný hypoteční úvěr nebo dokonce několik úvěrů např. spotřebitelských, pak i tyto závazky je mohou i do budoucna společně svazovat. Každopádně takový pár se může rovnou obrátit na soud s návrhem na rozvod manželství dohodou či ve sporné variantě, pokud není dohoda o rozvodu možná. Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí. Další podmínkou je, že se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a výživného pro dobu po tomto rozvodu. V tomto případě jde o variantu, kdy se na rozvodu manželé dohodli. Jestliže nejsou schopní dohody, pak se v soudním řízení zjišťuje, kdo se na rozvratu manželství převážně podílel s tím, že k vypořádání společného jmění manželů dojde později.

Jestliže se rozvádí manželé, kteří dosud společně pečovali o nezletilé děti, nejprve je nutné uspořádat vztahy k těmto nezletilým dětem, dále je vhodné se dohodnout na podmínkách rozvodu, jakož i na vypořádání společného jmění manželů. U obou typů bezdětného manželství i manželství s nezletilými dětmi doporučuji postupovat především rozumnou dohodou.

Ve své praxi se velmi často setkávám s přístupem manželů k nastalým problémům v manželství tak, že je prostě odmítají řešit, nemají zájem společně navštívit rodinného terapeuta či rodinnou poradnu a přímo se obracejí na právníka se žádostí, aby jim pomohl se co nejrychleji rozvést. Takto postupují často i manželé, kteří mají velice malé děti a nejsou ochotní cokoli rozumného učinit pro zachování manželství a rodinného zázemí nezletilým dětem. Ty především utrpí rozvodem manželství rodičů a je škoda, jestliže rodiče neberou na jejich zájmy patřičný zřetel. Někdy se spíše děti stávají rukojmím rodičů v rozvodovém „boji“ kdo z koho. A často do tohoto konfliktu zatahují i širší příbuzenstvo. Pokud už to opravdu musí nastat a není cesty zpět k obnově harmonického manželského soužití, doporučuji vždy se předem na všem domluvit. A jelikož jsou příčinou rozvratu manželství často rozdílné povahy manželů, hospodaření a nakládání s penězi, trávení volného času, případně nevěra nebo dluhy či různé typy závislostí na alkoholu, návykových látkách či hracích automatech apod. tj. patologie, je někdy dohoda mezi manžely zcela nemožná, protože spolu nejsou schopní komunikovat. Pak je zde institut rodinných či manželských poraden, které mnohdy fungují bezplatně a jsou schopné poskytovat své rozsáhlé služby zájemcům. Dále je možno doporučit návštěvu mediátora, jenž může pomoci manželům k jejich dohodě a dokonce ji i může sepsat a předložit soudu ke schválení. Pokud se oba manželé nechají právně zastoupit, pak i jejich právní zástupci mohou vést manžele k dohodě a připravit jim všechny potřebné listiny ke schválení soudem. Osobně jsem vždy velice ráda, když zastupuji manželku či manžela, kteří spolu ještě komunikují anebo jsou schopní se oprostit od všech negativních zážitků v rámci společné minulosti a zajímá je především, aby svým dětem i po rozvodu zajistili příznivé životní podmínky a zdárný psychosociální vývoj. Asi nejhorší varianta nastává, pokud přijde domů manžel a zjistí, že je byt dokonale vyklizený, věci jsou odvezeny, děti jsou neznámo kde, a telefon druhý manžel třeba několik dní ani nezvedne. Taková životní rána může skončit i dočasným psychickým zhroucením manžela a pobytem na psychiatrii. To by se stávat nemělo, protože dětem není jedno, kde se nachází máma nebo táta a ptají se, proč už nebydlí s nimi.

Samozřejmě, pokud se v rodině vyskytuje domácí násilí a náprava chování manžela není reálná či možná, je naopak v zájmu nezletilých dětí, aby v takovém rodinném prostředí dále nevyrůstaly. Pominu-li patologie typu alkoholismus a jiné návykové látky, fyzické a psychické násilí v rodině, narůstání dluhů u jednoho z manželů, absence schopnosti zabezpečit finančně rodinu, pak je vždy dobré pokusit se o možnost obnovy vztahu i po určité časové odluce, kdy jeden či poté oba manželé spolu docházejí na rodinnou terapii, do níž lze zahrnout i starší děti. Tam, kde však není vůle či možnost zachovat rodinné zázemí, je aspoň vhodné zrealizovat rozvod tak, aby tato razantní životní změna nepoznačila na dlouhá léta celou rodinu. Rozvodem se totiž všem účastníkům většinou vždy sníží celková životní úroveň. Místo dvou příjmů musí vyjít jen s jedním, je třeba si zajistit náhradní bydlení, doplatit dluhy, případně výživné na děti není řádně a včas hrazeno druhým rodičem, nebo je jeden z rodičů dlouhodobě nemocen a nevystačí se svými financemi apod. Od rozvodu nelze očekávat razantní životní změnu k lepšímu ze dne na den. Přibývá naopak mnoho starostí, které dříve nebylo nutno řešit.

Pokud se rodiče domnívají, že si jejich děti nevšimnou, že jim to už spolu nefunguje, velice se mýlí. I batole pozná z dikce hlasu a rodinné atmosféry, že se něco děje. Čím menší jsou děti, tím více je rozvrat v rodině ohrožuje ve vývoji. Takové malé děti jsou častěji nemocné, nebo se ve svém vývoji vrací zpět a „zapomínají“ dovednosti, které si již osvojily, případně jsou plačtivé nebo naopak přestanou komunikovat, mají sklony k děsivým snům, pomočování či se u nich tímto nastartuje bulimie, anorexie anebo se zhorší chování a školní prospěch. Pokud se rodiče zaobírají v rámci rozvodu především sami sebou a nevšímají si problémů dítěte, může se stát, že se dítě stane členem nějaké party, která mu svým způsobem může nahrazovat chybějící rodinné zázemí. Proto by se měli rodiče ohlížet především na zájmy dětí a postupovat při rozvodu dohodou. Zákon totiž rozvádějícím se manželům ukládá, aby se nejdříve pravomocně upravily vztahy k nezletilým dětem, a teprve poté může dojít k rozvodu manželství.

V případě dohody manželů se nejprve opět dohodou schválenou soudem upraví na základě rozsudku poměry k nezletilým dětem tj. jaký typ péče bude u dětí praktikován a jaké výživné bude stanoveno, a teprve poté je možné manželství rozvést. K návrhu na rozvod, kde se oba manželé shodnou na příčinách rozvratu manželství se připojuje jako příloha Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a úpravě práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti ve smyslu § 757 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku s ověřenými podpisy účastníků. Soudní řízení ve věci nezletilých dětí je bez poplatkové povinnosti, a pokud se rodiče nenechají právně zastoupit, což není povinnost, řízení je nic nestojí. Návrh ve věci rozvodu manželství je zpoplatněn částkou 2.000 Kč při podání návrhu. Sepisovat si sami Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a úpravě práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti by manželé spíše neměli, neboť musí obsahovat zákonem dané náležitosti a je velmi důležitou listinou, podle níž se řídí poměry manželů ve vztahu k vypořádání společného manželského majetku. Tato dohoda je také podkladem pro změny v evidenci katastru nemovitostí. Dohodu jim sepíše advokát nebo notář.

Časově lze říci, že od okamžiku podání návrhu na úpravu péče o nezletilé děti dohodou rodičů až po pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, může uplynout doba čtyř až deseti měsíců. Ovšem v případě neexistence dohody o úpravě vztahů k nezletilým dětem, o rozvodu, rozdělení společného majetku, zajištění bydlení po rozvodu se může jednat klidně o deset a více let. A v tomto případě se už manželé bez právní pomoci spíše neobejdou, což je může stát desítky i stovky tisíc korun za tolik let soudních sporů.

Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení nemůže být manželství rozvedeno, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

Podle ust. § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.  Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 758 občanského zákoníku platí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

O náhradě nákladů řízení rozhoduje soud podle zákona o zvláštních řízeních soudních a většinou žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřizná, neboť dospěje k závěru, že přiznání náhrady nákladů řízení neodůvodňují ani okolnosti případu, ani poměry účastníků.

Manžel, který přijal sňatkem příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení; to platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, a to pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství.

Výrok soudu v rozsudku o rozvod manželství má většinou tuto formu:

I. Manželství Aleny Krátké, roz. Kašmírové, nar. dne 16.3.1979 a Tomáše Krátkého, nar. dne 5.5.1967 uzavřené dne 9.9.1999 před Městským úřadem v Dlouhé Lhotě, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.