Aleš Hodina
„Vzdálenost od slov k činům závisí na množství slov.“ (Patricie Holečková, Bez zbytečných slov, 2012)
V roce 2010 napsal Jiří Paroubek pro webový portál Střídavka článek „PŘÍNOSY SPOLEČNÉ A STŘÍDAVÉ PÉČE JSOU NEODDISKUTOVATELNÉ“. Uvádí v něm mimo jiné:
„Experti se shodli v tom, že jednoznačným zájmem dítěte je zachování rodiny a pokud to již není možné, tak je v zájmu dítěte uchování kontaktu s oběma rodiči. Tento trend je patrný i ve zmiňovaných skandinávských zemích. Je zřejmé, že orientace na dítě a oba rodiče se dlouhodobě vyplácí i z hlediska propopulační politiky. Přínosy společné a střídavé péče jsou, podle mého názoru, neoddiskutovatelné. Nejvyšší hodnotou zájmu dítěte musí být princip práva dítěte na oba rodiče.“
Hned v roce 2011 Poslanecká sněmovna těsně schválila změnu zákona, jež měla podpořit péči obou rodičů o děti po rozvodu. Návrh ale vrátil zpět Senát a šlo o to, jestli jej Poslanecká sněmovna znovu přehlasuje. Tentokrát k tomu byla potřebná už ne jen prostá většina z přítomných, ale ze všech poslanců. Důležitý byl tedy každý hlas.
Zřejmě nikoho nepřekvapí, že proti hlasovali neomarxisté typu Bohuslava Sobotky. Nepřekvapí asi ani negativní postoj poslankyně Chalánkové (TOP 09), která sice chrání rodinné vazby dětí až v dalekém Norsku, ale pouze vazby na matku.
Proti větší podpoře péče obou rodičů ovšem ovšem zvedl ruku i Jiří Paroubek. Zcela v rozporu se svými dřívějšími slovy. Činy jsou nejen v tomto případě důležitější než slova. Návrh nakonec neprošel. (Hlasování všech volených zástupců je zaznamenáno v článku „POSLANCI UKÁZALI, JAK JIM ZÁLEŽÍ NA RODINNÝCH VZTAZÍCH“.)
Teď Paroubek pláče, že mu manželka unesla dceru a nemůže se s ní dostatečně vídat. V roce 2011 s tím měl šanci něco udělat. Kdyby se tenkrát podařilo upřednostnit péči obou rodičů o děti, dnes mohl mít střídavou péči bez problémů i Paroubek. Stejně tak jako desetitisíce dalších rodičů, kteří se místo toho musejí složitě domáhat – a často bohužel bezúspěšně – svého podílu na výchově dítěte.
Možná je ale potřeba, aby politici nejprve sami zažili, jak je u nás „chráněno“ právo na péči obou rodičů. Na sobě, na svých dětech nebo na svých vnoučatech. Teprve pak snad budou ochotni přejít od slov k činům a konečně s tím něco pořádně udělat.
Převzato z HODINA.BLOG.IDNES.CZ
17. 3. 2017 at 19:21
Paroubka jako politika jsem fakt nesnášel, ALE schopný byl (když něco chtěl) a doufám, že vzhledem ke své (přece jen) inteligenci, zkušenostem,rozhledu a taky penězům se dokáže na soud pořádně připravit a nastudovat a snad to taky pořádně zveřejní….snad to péči otců u nás pomůže.Doufejme.
18. 3. 2017 at 12:53
Ondřeji: U opatrovnického soudu ti je inteligence, rozhled, příprava, znalost zákonů zcela k ničemu. Snad kdyby se Jirka nechal přeoperovat na ženu a tvrdil, že je matka, to by ho soudkyně braly vážně. Pomohou mu snad jen ty peníze a soudkyně řádně podmazat. Na to naši soudci obecně dost slyší.
18. 3. 2017 at 13:43
Ať je Paroubek buldozer jaký chce, já mu přeji aby zakusil to, co tady my ostatní. Když ho tyto věci nepálily pokud byl v sedle a mohl se snažit zajistit změnu pro všechny tatínky, neudělal to. Falešnou solidaritu s ním určitě necítím a Petře přeju, ať jej řádně zkoupe a dceru mu půjčuje 2/14.
18. 3. 2017 at 19:03
Jurka: Tvůj postoj neschvaluji. Je hloupé, že přeješ Petře – zločinci, který unáší společné dítě a nerespektuje, že dítě má 2 rodiče. A nejedná se přece jen o Jirku Paroubka, ale také o jeho dceru Margaritku. Co ona ti provedla, že ji přeješ, aby byla bez táty a psychicky labilní, afektovanou mámou ?
19. 3. 2017 at 0:11
pro ZNÁM TY SOUDY: Jasně, to si rozumíme.
Chtěl jsem napsat, že se to občas někomu povede, spíš tomu připravenýmu a schopnýmu i proti vůli matky – jediné majitelky, i když asi ne rovnou u Okresního soudu.
19. 3. 2017 at 0:21
Ještě jedna poznámka k našim bývalým ČSSD – politikům : pokud vím , i našemu současnému prezidentovi (kterého opravdu nemá rád, ale to sem nepatří) taky kdysi – pravděpodobně- první žena bránila v kontaktu se synem. To by mně zajímalo, co si o tom dnes myslí.
(I když od něj bych toho raději moc nečekal.)
Paroubek si – možná – za svoji dřívější nečinnost teď rve vlasy.
19. 3. 2017 at 15:26
Paroubka fakt nemam rad. Ale jeho dceri ani jemu toto nepreju. Je potreba jej naopak podporit, jako kazdeho otce, ktery bojuje za sve deti, aby nebyly vychovavany jen labilnimi zlatokopkami. Otazkou je, zda Dzordzino skutecne chce a nemele jen svoji nevymachanou hubou.
19. 3. 2017 at 17:35
Tak trochu si to Paroubek zaslouží. Mohl to ovlivnit, nepomohl. Jeho případ lze alespoň tak nějak “karmicky” pochopit. Ale co tisíce jiných otců, kteří dělají kvalitně svojí práci, platí daně, nelžou, nekradou /a nejsou současněpolitiky/? Jak ti k tomu přijdou, když jim stát jako dokonalý,a z jejich daní placený,instrument provede vivisekci vlastních dětí? Ti se také diví jako pan expremiér v jaké žumpě to přebýváme v 21. století.
20. 3. 2017 at 8:20
Tomáši, bez toho, aby si to co prožíváme my, prožili i vrcholní politici, se nic nezmění. Žijí si ve své bublině nadřazenosti a potíže obyčejných otců se jich netýkají. Takže za mě si to Paroubek zaslouží vyžrat až do dna. Na moje dítě se taky nikdo nedívá a co je mě po jeho Margitě…
20. 3. 2017 at 10:41
Bylo dobré na jednání JP poukázat, teď je nejlepší tatík a teď je obhájce rovných práv, ale dokud se ho to osobně nedotklo, byli jsme mu u zadele. Ovšem na jeho obranu, to je bohužel lidské – nikdo nevěří, jak je čeká juvejusti špatná a diskriminační, dokud ji sám nepozná. Takže JP, tady Vám ani peníze nepomůžou a moc už nemáte. Užijete si. V zájmu všech lidí dobré vůle a zdravého rozumu věřím, že ať jste kdo jste, nebudete diskriminován. Věřím, ale nemyslím si to.