Mgr. Pavlína Kysilková
4.3 Techniky sběru dat
Metodou pro zpracování mé diplomové práce je polostrukturovaný rozhovor. Jak Chráska (2007, s.182) uvádí ,,rozhovor spočívá v bezprostřední verbální komunikaci výzkumného pracovníka a respondenta.” Švaříček a Šeďová et al. (2007, s. 13) o rozhovoru píší, že jeho hlavním cílem je ,,získat detailní a komplexní informace o studovaném jevu.” Hlavním cílem polostrukturovaného rozhovoru je, že badatel získává odpovědi na dopředu připravené otázky (Pelikán, 1998).
Předem jsem si připravila tazatelské schéma, které jsem dále rozvíjela podle toho, jak respondent reagoval a k čemu rozhovor směřoval. Sada otázek tedy pro mě znamenala kostru, která mě vedla dále. Samozřejmostí bylo i více podrobné dotazování u otázek, kde se respondent zmínil o tématu pouze povrchně. Rozhovory probíhaly povětšinou v kavárnách nebo v domech u respondentů, záleželo na nich, kde jim je příjemně. Kontakt tváří v tvář je velmi podstatný pro navození důvěry mezi badatelem a respondentem. Respondent je tak více otevřený k odpovědím na otázky (Gavora, 1996). Nejkratší rozhovor trval 38 minut, nejdelší 1 hodinu a 7 minut. Celkem tedy bylo nahráno 7 hodin a 46 minut záznamu.
4.4 Etická dimenze výzkumu
Hendl (2005) píše o etickém aspektu výzkumu jako o velmi důležité součásti kvalitativního šetření. Zejména upozorňuje na poučený neboli informovaný souhlas s výzkumem, svobodu odmítnutí a na anonymitu. Všechny tyto tři důležitosti byly v mém výzkumu zachovány.
Z etického hlediska bylo samozřejmostí pozměnění všech jmen účastníků výzkumu, měst či jakýchkoliv podobností, které se vyskytly v přepisech rozhovorů. Všichni účastníci výzkumu byli na změnu upozorněni, a tím i uklidněni kvůli případnému poznání. Mým cílem bylo navodit atmosféru, která by je nesvazovala kontrolou, zda nevyřknou jakékoliv jméno či podobnost, což by je následně mohlo tížit. Respondenty jsem také žádala o možnost si náš rozhovor nahrávat na mobilní zařízení, abych se mohla věnovat našemu rozhovoru a nezapisovat. Pro nikoho z mého vzorku to nebyl problém. Vždy jsem respondenty na tento fakt připravila předem a následně jsem se ještě pro jistotu dotázala před samotným zpuštěním nahrávání. Všechny nahrávky byly po přepisu smazány, aby nemohlo nijak dojít k jejich zneužití. Jelikož se v mém výzkumu vyskytují velmi citlivá data. Svobodu odmítnutí využili někteří oslovení respondenti, samozřejmostí bylo pochopení jejich situace a následné rozloučení.
24. 9. 2015 at 9:04
Příklad feministického článku:
Nový trend v Evropě, ženy chtějí děti i bez mužů..
http://zena.centrum.cz/deti/tehotenstvi-a-miminko/clanek.phtml?id=809707#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-5
Argumentace vůči námitce, že to nemusí být vhodné pro děti je založena na srovnání s dětmi, které zůstávají po rozvodu s matkou (sic!) a ještě je připepřena konstatováním, že maminka je yystresovaná a dítě to cítí…:
citace:
Nabízí se otázka, jestli dětství strávené jen s matkou dětem neškodí. Ve skutečnosti existují studie, které dokazují, že dětem se daří lépe, pokud vyrůstají od narození jen s matkou, než když s ní zůstanou až po rozvodu. Profesorka Susan Golombok z Univerzity v Cambridge to vysvětluje takto:
Po rozvodu se v životě dítěte leccos změní. Je zvyklé na oba rodiče a najednou žije jen s jedním. Může se změnit i příjem domácnosti, což samozřejmě ovlivní i dítě. Matka je navíc z celé té situace vystresovaná a dítě to cítí. Kdežto pro dítě, které se narodí single matce, je celá ta situace přirozená a cítí se přirozeně dobře, nic mu nechybí, protože to nikdy nepoznalo.”
Největším problémem při tom všem tedy bohužel bývají peníze. V Dánsku je o matky dobře postaráno, s čímž se česká mateřská úplně srovnávat nedá. To bude jistě i v budoucnu důvod, proč tu dobrovolných svobodných matek nikdy nebude tolik jako tam.
24. 9. 2015 at 9:57
Některé matky se domnívají jak to bude jednoduché rozbít rodinu a založit novou. Jsou sebevědomé a silné. Záleží na tom jak to ustojí jejich děti.